D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Praha (vše): Dopravní podnik hlavního města Prahy připravil novoroční dárek občanům oslavujícím příchod nového roku 2000: od 31. 12. 1999 (12.00 hod.) do 1. 1. 2000 (6.00 hod.) mohli všichni jezdit zdarma MHD.

Praha (metro): Od poloviny prosince jezdí na m-C souprava ev. č. 2165+2279+2275+2248+2175 s celovozovou reklamou Ardo (bílá a tmavě modrá).

Vysoké Tatry (tram/žel): Za nejvýznamnější novinku toto vysokohorské město pokládá dodávku prvních nových tramvají. Před několika týdny ji v Popradu předvádělo mezinárodní konsorcium, první soupravu s pohonnou jednotkou ve středním dílu by měli v ŽOS Vrútky smontovat ještě do konce letošního roku. Od srpna bude v provozu s cestujícími a každý měsíc by měla přicházet další.

Manila (tram): Jak uvedly a fotografií doplnily Zemské noviny, ve středu 8. prosince 1999 zahájily nové tramvaje zkušební provoz. Do dopravního systému Metrostar Express dodaly ČKD Dopravní systémy 72 vozy. Záběry vozidel s cestujícími se objevily i v televizním zpravodajství.

Jugoslávské železnice (žel): Po skončení druhé světové války se celá země vydala pod vedením partyzána Josipa Broze-Tita na cestu budování socialismu. Na přelomu 40. a 50. let byl přijat samotným J. V. Stalinem, který chtěl mít Jugoslávii pod kontrolou. Tito zásadně jeho plán zamítl a odmítl i stalinský komunismus. Jeho země se nestala členem ani Varšavské smlouvy, ba ani RVHP. Jugoslávie se stala hospodářsky i turisticky vyspělou zemí, částečně zachovala soukromé vlastnictví a tíhla více k Západu než k Východu. V roce 1968 jednoznačně odsoudila invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Po smrti J. Broze-Tita v roce 1980 nastal postupný úpadek země, který vyvrcholil občanskou válkou v první polovině 90. let. Ze svazku Jugoslávie tvořeném šesti republikami zůstaly jen dvě - Srbsko a Černá Hora. Spolu s rozpadem republiky se rozpadly i Jugoslávské železnice, používající jako člen UIC kódové číslo 72. V samostatných republikách vznikly samostatné železniční správy:

Sovětské železnice (žel): Po vítězství tzv. Velké říjnové socialistické revoluce v listopadu 1917 vzniklo bolševické Rusko, které bylo rozlohou největším státem světa. Postupně si začalo připojovat další státy, ač byly slovanské, muslimské či tatarské. V roce 1941 po ostudném paktu Molotov-Ribentrop připojilo i tři pobaltské státy. Po vítězství nad fašismem v květnu 1945 si SSSR připojil další části území, která osvobodil. Tak přišlo např. Československo o Podkarpatskou Rus, Rumunsko o Besarábii, Polsko o svá východní území - naopak dosáhlo až k Nise, či Japonsko přišlo o Sachalin a Kurilské ostrovy. Železniční dopravu zajišťovaly Sovětské železnice, Sovjetskije Železnyje Dorogi se zkratkou SŽD (na vozidlech se však používala známá zkratka CCCP). Sovětské železnice se nikdy nestaly členem Mezinárodní unie železniční (UIC), v 60. letech obdržely tomu odpovídající číselný kód 20. Začátkem 90. let se začaly osamostatňovat pobaltské státy a další země, až v roce 1991 Sovětský svaz zanikl. Současně vznikly nezávislé republiky se samostatnými železničními správami, které obdržely (v evropské části) následující číselné kódy:

Prešov (tbus): Oba zbývající vozy Škoda Sanos S 200Tr ev. č. 66 a 67 (třetí vůz ev. č. 68 byl zničen v roce 1996 po srážce s vlakem) byly bohužel sešrotovány, ev. č. 66 v prosinci 1998 a ev. č. 67 v červnu 1999. Bohužel se nepodařilo zachovat jeden vůz v Košicích. V roce 1999 byly dodány nové vozy 15TrM ev. č. 117 a 118 a vozy 14TrM ev. č. 119 a 120. Některé starší vozy 15Tr byly vyřazeny, ještě v roce 1999 měly být vyřazeny vozy 14Tr ev. č. 60 a 61. Není vyloučen prodej dále na východ. Ve stavu jsou ke konci roku 1999 následující vozy:

Letopočet je ve všech případech rokem zařazení, formální rok výroby může být o rok nižší (dodávka z roku 1992 - vozy původně určené pro Ukrajinu). Přehled ukazuje, že DP Prešov udržuje vozový park na poměrně moderní úrovni.

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v lednu 2000

Tramvajové Holešovičky
Petr Pany

V sobotu 15. ledna 2000 uplyne již 25 let od chvíle, kdy byla zrušena tramvajová trať z Holešovic přes Trojský most a třídou V Holešovičkách až na Vychovatelnu. Myšlenka propojit tramvajovou tratí Holešovice s Libní vznikla již koncem 20. let, kdy byly dostavěny dva podobné mosty přes Vltavu spojující obě městské části.

Přes nový most primátora Baxy, zvaný též »Libeňský« se rozjely první tramvaje 28. září 1931 směrem do Libně a Kobylis.

Starší z obou mostů, Trojský, byl otevřen již v roce 1928 a od 25. září téhož roku po něm začala jezdit první linka městské dopravy, a-J, která však jezdila velmi nepravidelně a nestačila pokrýt přepravní poptávku Troje - zvláště když byla 29. května 1931 otevřena Zoologická zahrada.

V té době se již jasně uklzovalo, že tramvajové spojení Kobylis s centrem přes Libeň je značně zdlouhavé a úvahy o tramvajovém spojení Holešovic přes Trojský most a třídu V Holešovičkách na Vychovatelnu začínaly nabývat konkrétní podobu. Svou roli sehrálo i otevření ZOO v Tróji a možnost napojení na a-J na Pelc-Tyrolce. Budoucí tramvajovou trať také předznamenávaly tramvajové koleje, položené do nového mostu již při stavbě.

Nová tramvajová trať vedla od křižovatky v Plynární Argentinskou ulicí, kde úrovňově křížila železniční vlečku z nádraží Bubny do holešovického přístavu a dál přes Trojský most a Pelc-Tyrolku uprostřed čtyřproudé komunikace na samostatném tělese se stožáry vysokého napětí mezi kolejemi až na Vychovatelnu, kde se napojovala na trať do Kobylis a s vratným obloukem směrem k Bulovce. Celá trať měřila 2,325 km a měla čtyři zastávky - Pelc-Tyrolka, Kuchyňka, Rokoska a Pod Vychovatelnou. Nelze zapomenout na zastávku Vychovatelna, která byla za křižovatkou a byla společná pro d-3 i 14.

Provoz na nové trati byl zahájen 17. ledna 1936 dvouvozovými a třívozovými soupravami d-3. Také se zde vyskytovaly soupravy s »krasiny«.

Nová trať usnadnila dopravu Pražanů do ZOO, přičemž dosavadní a-J byla zkrácena na úsek Pelc-Tyrolka - ZOO. Zvláště o nedělích byly tramvaje na Pelc-Tyrolku přeplněny návštěvníky ZOO. Pro zesílení tramvajové dopravy byla začátkem okupace rozestavěna na trojském předmostí nová jednokolejná tramvajová smyčka o délce 442 m s předjízdnou kolejí v nástupní zastávce a s manipulačním napojením ve směru do Holešoviček. Smyčka byla uvedena do provozu 29. srpna 1940 a byla sem zavedena d-12 (ukončena zde do 13. 3. 1961) a d-17 (do 3. 1. 1971).

Po okupaci Československa a zavedení pravostranné dopravy byla 30. dubna 1939 otevřena nová vozovna v Kobylisích, na jejímž nádvoří byla nově ukončena d-3.

Po nástupu SS-Obergruppenführera generála Reinhardta Heydricha k moci (28. září 1941) jezdil tudy den co den tzv. zastupující říšský protektor ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Brzy na to, na přelomu let 1941/42, byl vypracován plán atentátu na Heydricha. Nakonec bylo vybráno místo v zatáčce na rozhraní tehdejší Kirchmayerovy třídy a třídy V Holešovičkách. Atentát byl proveden 27. května 1942 a jeho následky Heydrich nepřežil. Přesně v tu chvíli jela z Holešoviček souprava d-3 s motorovým vozem ev. č. 2275 s vlečným vozem »vamberák« dosud nezjištěného čísla. V době vyšetřování atentátu byl zde na tři dny přerušen tramvajový provoz.

Koncem tohoto tragického roku, od 30. listopadu 1942, byla třídou V Holešovičkách vedena noční linka d-D, která byla v provozu až do zrušení noční dopravy k 18. lednu 1945. Po osvobození, od 31. srpna do 4. října 1945, byl nyní nově nazvaný most Barikádníků opravován po těžkém poškození za květnového povstání.

Krátce po osvobození - od 4. října 1945 - byl spolu s plným provozem tramvají obnoven i noční provoz, tentokrát noční d-17, která zde setrvala až do ukončení provozu 15. ledna 1975.

Po otevření nové trati do Ďáblic se od 3. ledna 1971 začaly i tady objevovat soupravy 2× T3 na denní d-17. Rok na to, od 17. ledna 1972, opouští Holešovičky stará »trojka« a je nahrazena dvojicemi T3 na prodloužené d-29.

Při velké rekonstrukci smyčky Pelc-Tyrolka v roce 1953 vznikla kolejová spojka uvnitř smyčky a jednokolejné napojení do Holešoviček s rozdvojením do obou traťových kolejí. V té době vznikla rovněž tramvajová kolej na samostatném tělese ve směru k ZOO. K realizaci trojské tramvajové trati však nikdy nedošlo, a tak kolej byla využívána pro odstavování pracovních vozů.

Na smyčce byla v sedmdesátých letech ukončena linka d-3 (26. 2. 1973 až 8. 5. 1974 jen v pracovní dny), d-26 (od 9. 5. 1974 do 15. 1. 1975) a d-7 (od 12. 5. 1974 do 15. 1. 1975). Smyčka byla zrušena spolu s tratí k 15. lednu 1975. Dnes obsluhuje Pelc-Tyrolku v trase Nádraží Holešovice - Pelc-Tyrolka - ZOO - Podhoří linka a-112, nástupce někdejší a-J.

V roce 1953 došlo i k rekonstrukci křižovatky na Vychovatelně. Zároveň byla rozšířena třída Rudé armády (dnešní Zenklova) a dostala samostatný tramvajový pruh uprostřed. Oblouky napojující trať od Holešovic se dostaly od chodníků do středu vozovky. Manipulační koleje byly vedeny z Holešoviček přímo do nové smyčky Vychovatelna, přičemž při výjezdu z ní byla třícestná výhybka s napojením do všech směrů. Podle pamětníků není známo pravidelné obracení vlaků z Holešoviček, manipulační směr ze smyčky do Kobylis byl využíván při zatahování vlaků do vozovny.

V roce 1964 zde Jiří Sequens natáčel exteriéry pro film »Atentát«. V záběrech jezdily třívozové soupravy na d-3 a 14 s typickým »V« - Victoria, Vítězství. Před smyčkou Vychovatelna byly malé dřevěné stánky, kde čekali atentátníci na svou oběť. Při výbuchu Heydrichova vozu jela z Holešoviček souprava staré trojky ve složení 444+1111. Tuto soupravu použil i režisér Otakar Vávra, když točil v roce 1973 exteriéry pro film Sokolovo. Tenkrát byla v záběru vidět i klikatá trolej.

Na trojském předmostí mostu Barikádníků se v roce 1949 natáčely exteriéry k filmu podle povídky Jana Drdy »Němá barikáda«. Ve filmu byla použita tramvajová souprava ev. č. 412+748 jako d-12. Tehdy byla oblast Pelc-Tyrolky ještě zcela nedotčená.

Po otevření první linky metra jezdí Holešovičkami stále tramvaje, ale jejich osud se zvolna naplňuje. Hned po Novém roce 1975 jsou jejich dny sečteny a 15. ledna je trať zrušena.

Dnes vede ulicí V Holešovičkách a po rekonstruovaném mostě Barikádníků šestiproudá komunikace. Novou podobu dostala také křižovatka na Vychovatelně a jen růžice na domech podél původní ulice připomínají torzo osudné zatáčky. Dnes je na jejím místě autobusová zastávka a jen názvy ulic Gabčíkova a Kubišova připomínají, co se zde v květnu 1942 stalo...

Několik čísel o pražských zastávkách
Jiří Bartoš

V současné době je v Praze celkem 1 096 zastávek městské dopravy. Z tohoto počtu využívá 47 stanic (zastávek) metro, 255 zastávek tramvajové linky, 955 zastávek autobusové linky (městské, regionální a školní) a 3 zastávky lanová dráha. V noci je obsluhováno 412 zastávek, tj. 37,6 % z celkového počtu.

V šesti zastávkách (Bezdrevská, Karlov, Košířské náměstí, Na okraji, Polesná a Škola Kyje) zastavují výhradně školní linky. Dále je pouze v Pdš obsluhováno dalších devět zastávek (Druhanická, Hůlkova, Na proutcích, Nádraží Klánovice, U Drahaně, V chaloupkách, Xaverov, Zámky a ZPA Jinonice).

Do třinácti pražských zastávek (Betáň, Depo Zličín, K chatám, K závětinám, Klenovská, Moravanská, Nádraží Klánovice sever, Ořešská, Pučálka, Sedlecký přívoz, Střelečská, Sychrov, Zadní Jiviny) se dostanete pouze regionálními linkami PID. Čtyři zastávky (Argentinská, Garáže Klíčov, Odstavná plocha Suchdol a Zelená liška) slouží jen nočním linkám. Odstavná plocha Suchdol je zřejmě nejméně dostupnou zastávkou v Praze, neboť v ní zastavuje pouze jeden spoj a-502 v jednom směru. Opačným extrémem je Prosek a Smíchovské nádraží, kde zastavuje rekordních 28 linek.

Nejdelší název má zastávka Správa sociálního zabezpečení, mezi tramvajovými pak Nákladové nádraží Žižkov. Zastávkami s nejkratším názvem jsou Cíl a ČKD.

Charakter »na znamení« má 99 pražských zastávek (9,0 % z celkového počtu), jedenáct z nich je pro školní linky zastávkou stálou. Další dvě zastávky (Selská, U studánky) jsou na znamení pouze pro některé linky, ve třech zastávkách (Balabenka, Hlubočepy, Ženské domovy) zastavují tramvaje vždy, avšak autobusy pouze na znamení. Zastávek »na znamení od 20 hodin« je v Praze celkem 21 (1,9 %).

Mimo území Prahy se nachází celkem 325 zastávek, ve kterých zastavují linky PID. Z tohoto počtu jsou dvě v pásmech 0+1, 202 v pásmu 1, tři v pásmech 1+2, 78 v pásmu 2, 35 v pásmu 3, jedna v pásmech 3+4 a čtyři v pásmu 4. Ve vnějších pásmech je 31 zastávek na znamení (9,5 %) a 3 zastávky na znamení od 20 hodin (0,9 %).

Pro úplnost je nutné dodat, že všechny zastávky (označníky) téhož názvu jsou v tomto článku brány jako jedna zastávka. V počtu pražských zastávek je zahrnut také Přívoz Strnady na a-255, který není na území hlavního města Prahy, ale patří do tarifního pásma P. Linky pro invalidy a železniční tratě zde nejsou zohledněny.

Veřejné soutěže v dopravě I.
Jiří Bartoš, Pavel Roman

V tomto článku a v jeho pokračováních, které by měly vycházet několikrát ročně, bychom chtěli upozornit na některé investiční akce v oblasti dopravy. Údaje jsou zpracovávány podle Obchodního věstníku, kde se kromě dalšího vyhlašují veřejné soutěže na zakázky financované státem, obcemi a z příspěvků mezinárodních organizací (tzv. veřejné zakázky).

U jednotlivých veřejných soutěží je stručně popsána dotyčná dopravní stavba. Pokud se jedná o soutěž na projekt, přípravnou dokumentaci apod., je tento fakt vždy uveden v závorce; jinak je předmětem plnění realizace stavby. Poslední sloupec obsahuje údaj o období, kdy má dojít k realizaci stavby, resp. k vypracování projektu nebo jiné odpovídající dokumentace (termín zahájení a ukončení akce, nebo alespoň její délka).

Městská doprava

Silniční doprava

Železniční doprava

Hradec Králové v letech 1998 až 1999
podle podkladů DPmHK a Richarda Poula sestavil Jiří Bartoš

Tento článek popisuje některé události, k nimž došlo v posledních dvou letech ve východočeské metropoli. Předložené údaje však nelze pokládat za vyčerpávající.

Vozový park

V říjnu 1999 byly dodány další čtyři trolejbusy Škoda 21Tr ev. č. 39-42, čímž se jejich počet zvýšil na deset (ev. č. 33-42). Vůz ev. č. 39 jezdí s celovozovou reklamou na Plzeňský Prazdroj, ev. č. 40 a 42 byly spatřeny na konci října v bílém laku, připraveny pro reklamu.

Změny linkového vedení

Od 30. listopadu 1998 je zřízena jednosměrná a-24R se zastávkami Hlavní nádraží, Obchodní dům Tesco, Střelnice, Dům služeb, Štefánikova, Palachova a Pod strání. V provozu je pouze v Pdšo v intervalu 20 min. (odjezdy 14.23 až 18.03). Tato linka jezdí sezónně, a to v období od 1. listopadu do 30. dubna.

Od 9. ledna 1999 bylo na t-3, 6 a 7 přidáno v období ukončení provozu několik dalších spojů (na t-3 jeden pár až do Plačic, na t-6 a 7 po dvou párech), čímž došlo k celotýdennímu prodloužení jejich provozu. Večerní spoje byly přidány také na a-12, 23 a 27. Linka a-18 byla v Pd (mimoprázdninové období) posílena na více než dvojnásobek, na a-14 byl v souvislosti s úpravou grafikonu zvýšen počet spojů.

Rovněž od uvedeného dne byly přidány další spoje do stávajících grafikonů a-12 (úsek Jungmannova - Slezské Předměstí v Pdšr a Pds), 23 (Sodop a Neodp po jednom páru spojů), 24 (Sodop, Neodp a Ne večer), 27 (Pdšr+Pds) a 28 (Pdš+Pds). Kromě toho došlo na některých výše uvedených linkách a na a-18 k drobnějším změnám.

Od 28. srpna 1999 je a-11 odkloněna na Slezském Předměstí přes zastávky Jižní, Stavoprojekt, Sodovkárna a Bieblova a všechny spoje na větvi a-5 k Parlamentu byly přeznačeny na a-11, neboť s ní mají totožnou trasu. Dále byla zast. Eram přejmenována na Terno a na a-5, 8 a 11 zřízena mezi Aldisem a Teslou zastávka Delvita, která se nachází v Pilnáčkově ulici, 300 metrů východně od křiž. s ul. Akademika Bedrny. Ve dnech 30. a 31. srpna se však jezdilo podle prázdninových grafikonů (a-25 stále prázdninově mimo provoz).

Rozšíření nočního provozu

Na noční a-0 byl ke spojům 0.35 od Domu L, 0.30 od Hlavního nádraží a 3.29 ze zast. Na Brně k nádraží přidán od 30. listopadu 1998 celotýdenní spoj ve 23.30 od nádraží. Dále byly zřízeny spoje jedoucí pouze v noci Pá/So a So/Ne: 1.15 a 2.15 od Domu L, 1.30 a 2.30 od nádraží. V noci z 24. na 25. prosince a z 31. prosince na 1. ledna jezdí pouze ranní spoj (3.29 ze zast. Na Brně), který jezdí namísto před zast. Obchodní dům Tesco okolo Avionu.

Výluky

Od 23. června do 29. listopadu 1998 byla uzavřena křižovatka Buzulucké a Okružní ul. Proto jezdila t-3 Pospíšilovou třídou (po t-6) a a-14 byla mezi Pyrámem a Centrálkou odkloněna přes zast. Alessandria, Sídliště Sever (T), Sever střed a Dům L. U Pyrámu stavěla společně s ostatními linkami v Pospíšilově, zastávky v Pouchovské byly zrušeny. Po skončení výluky zůstala a-14 trvale ve výše uvedené výlukové trase.

Z důvodu úpravy křižovatky Lipky byla od 18. do 21. června 1998 t-1 odkloněna mezi Obchodním domem Tesco a Hotelem Garni (pouze v tomto směru) kolem Okresního úřadu.

V sobotu 12. prosince 1998 od 9 do 12 hodin došlo vzhledem ke konání běžeckých závodů v Komenského ulici k odklonu t-2. Linka byla mezi Fortnou a Ulrichovým náměstím vedena po běžně nepojížděné trati kolem zimního stadionu. Byly zřízeny provizorní zastávky v Mostecké ulici (pro směr na nádraží) a u budovy Telecomu (pro směr Nový Hradec).

Z důvodu opravy vozovky v Předměřicích byly od 24. května do 30. září 1999 (plánovaný termín) vedeny lochenické spoje a-15 mezi zastávkami Cukrovar a U Mikšů po objízdné trase. Zastávky Na staré (ne pro spoje na větvi k Panelárně) a Předměřice pošta byly zrušeny, zast. U Mikšů byly přeloženy před křižovatku u statku. Ve dnech 1. a 2. dubna 1999 byly velikonoční prázdniny, městská doprava jezdila podle prázdninových jízdních řádů.

Ve dnech 5. a 6. června 1999 jezdily t-2 a 6 pro opravu trolejového vedení na křižovatce Koruna mezi Hlavním nádražím a Komerční bankou obousměrně přes zastávky Obchodní dům Tesco a Centrál.

Od 27. do 31. října 1999 proběhla rekonstrukce trolejí ve smyčce Kukleny. Tím zmizelo z hradeckých ulic veškeré původní vedení z 50. a 60. let s pevným zavěšením trolejového drátu. Poslední staré vedení tak zůstává jen v areálu vozovny. V těch dnech byly na t-3 nasazeny autobusy, a to vzhledem k dušičkám kloubové (poblíž smyčky v Kuklenách je jeden z největších hradeckých hřbitovů).

Od 27. října do 2. listopadu 1999 vždy od 8 do 16 hodin jezdily všechny spoje a-9 k Lesnímu hřbitovu, zastávka U střelnice zůstala bez obsluhy. Ve dnech 27. a 29. října 1999 se jezdilo podle prázdninových jízdních řádů.

Od 19. listopadu (13.00) do 22. listopadu 1999 (18.00) byl rekonstruován vlečkový přejezd ve Vážní ulici. Proto byly spoje a-5, 8, 12, 23 a 27 jedoucí k Vertexu ukončeny v zast. Ferona a spoje a-14 jedoucí do zast. Slezské Předměstí Cihelna ukončeny u Vertexu.

Mikulášský trolejbus

Dne 5. prosince 1999 jezdil od 15.11 do 18.48 po městě nadílkový trolejbus. Tuto akci pořádá dopravní podnik už asi pátým rokem, vypravován bývá patřičně vyzdobený vůz 15TrM. Jeho trasa je každým rokem podobná a zajímavá tím, že je to příležitost projet si některé pravidelně nepoužívané oblouky a také pravidelně nepojížděný úsek u zimního stadionu.

Vánoční a silvestrovský provoz

Přes jistou výjimečnost letošního Nového roku byla dopravní opatření obdobná jako v minulých letech: 24. až 26. prosince podle nedělních jízdních řádů, na Štědrý večer provoz ukončen v 18 hodin, poté pouze zvláštní autobusové spoje, od 27. do 31. prosince se jezdilo podle prázdninových jízdních řádů (a-25 a X25 mimo provoz), na Silvestra provoz ukončen v 19 hodin, poté pouze zvláštní autobusové spoje, 1. ledna se jezdí podle nedělních jízdních řádů (t-1, 3, a-9, 14, 24 až od 6 hodin, ostatní linky až od 8 hodin). Zvláštní autobusové spoje měly o Vánocích 1998 (Dopravní měsíčník číslo 17) i 1999 stejný jízdní řád:

Během obou Silvestrů měly tyto linky odjezdy vždy o 1 hodinu později (kromě spojů označených hvězdičkou). Zvláštní spoje a-12 jezdily jen mezi nádražím a Jungmannovou.

Zastávkové označníky

Podle stavu v polovině listopadu 1999 je v Hradci sedm digitálních zastávkových označníků, a to na těchto místech: Obchodní dům Tesco (směrem od nádraží), Okresní úřad (kromě sloupku pro t-3 v Buzulucké ul.), Třída ČSA a Ulrichovo nám. Červené označníky jsou vyměňovány za nové stříbrné (ve tvaru obráceného písmene »U«), kterých je instalováno dvanáct, do konce roku 1999 mělo být vyměněno dalších deset: Pod strání, Hlavní nádraží (nástupní pro t-3 a výstupní zast.) a některé zastávky v Koutníkově ulici.

Křižovatka Sokolské a Hradecké ul.

Na podzim 1999 se bourala továrna Mileta poblíž křižovatky městského okruhu a Hradecké ulice, jejíž řešení je jednou z podmínek pro rozšíření trolejbusové dopravy do Moravského Předměstí. Problém byl neustále odkládán, po posledních volbách začalo nové vedení města situaci řešit a vyčlenilo prostředky na demolici Milety. Byla zvažována jednak výstavba mimoúrovňového křížení (Hradecká měla vést po nadjezdu), jednak jeden či dva kruhové objezdy (druhý se měl nacházet jižně od křižovatky a umožňovat také napojení ke vjezdu do fakultní nemocnice). Zatím poslední verzí je mimoúrovňový kruhový objezd, i když v úvahu stále přicházejí i ostatní varianty. Výstavba křižovatky má začít v roce 2000 a skončit v roce 2001, akce bude financovaná z městských a státních prostředků. Do konce platnosti knižních jízdních řádů 1999/2000 se však se změnami v městské dopravě nepočítá. Další podmínkou pro rozšíření trolejbusové sítě je výstavba nové měnírny pro tuto oblast města.

Tarif

Od 1. května 1999 byl zaveden nástup předními dveřmi o sobotách, nedělích a svátcích. Dosud platilo toto opatření jen od 19.00 do 4.00 hod. (ve druhém tarifním pásmu celodenně).

K 1. červenci 2000 se chystá zdražení jízdného. Plnocenná jednotlivá jízdenka bude stát 7 Kč, zlevněná 4 Kč. Vzhledem k dohodě obou východočeských velkoměst o vzájemném uznávání jízdenek dojde ke stejné změně i v Pardubicích.

Změny linkového vedení v Českých Budějovicích
Pavel Roman, Jiří Bartoš

V souvislosti s přechodem na přestupný tarif došlo k 1. lednu 2000 ke změnám v linkovém vedení. Byla zřízena tarifní pásma 01 (město), 11 (oblasti severně a východně od města) a 12 (oblasti jižně a jihozápadně od města), jejichž hranice se kryjí s dosavadními hranicemi pásem. Podrobnosti o novém tarifu budou uveřejněny v příštím čísle.

Trolejbusové linky

Autobusové linky

Bratislava - konec roku 1999
Jan Tošovský

Bratislava vyhlásila experiment integrace městské dopravy, spočívající v možnosti dokoupení měsíčního kupónu (ve formě lepenkové železniční jízdenky) za 50,- Sk v období od 1. listopadu do 31. prosince 1999 a rozšiřujícího platnost časových jízdenek MHD (od měsíční) na osobní a zrýchlené (spěšné - označení Zr) vlaky ŽSR na území města. Vzhledem k pohyblivé platnosti všech jízdenek by experiment fakticky trval až do konce ledna. Domovské stanice vlakových čet proto dostaly tabulky rozměrů asi 20×15 cm s textem BRATISLAVSKÁ INTEGROVANÁ DOPRAVA, které u zmíněných vlaků umisťují na obou stranách každého vozu alespoň do jedněch dveří, v současné době zevnitř na sklo. Skončením experimentu se předpokládal plynulý přechod do trvalého provozu Integrovaného (spojeného) systému (celku) osobní dopravy na území aglomerace (rozšířeného území) Bratislavy (ve zkratce ISODAB), umožňující na stanoveném území cestu na jeden jízdní doklad dopravci DPB, ŽSR a SAD. Pravděpodobně dále uváděné chystané změny vyvolaly prodloužení experimentu - prodej kupónů až do konce března 2000.

Pokud se zvládá nápor čekajících, dostává cestující ke kupónu dotazník, pomocí něhož dopravci zjišťují zátěž jednotlivých železničních tratí.

V listopadu prodali 431 kupón na železnici, z toho 16 % ke zlevněným jízdenkám, Bratislavané koupili téměř 40 % kupónů, nejvíce využívají železnici obyvatelé Devínskej Novej Vsi (56), Petržalky (27) a Rači (20). Podle směrů 4/5 venkovanů jezdí ze Záhorí, zatímco po trati od Dunajskej Stredy jen 1,1 %. Průzkumy využívání kupónů se provádějí i ve vlaku.

V předvánoční době jezdí také linka s bezplatnou přepravou do Shopping centra (SP) Soravia na výpadovce na Dunajskou Stredu (od aut. nádraží) několik zastávek za vozovnou Trnávka. Odjíždí pro jízdu s cestujícími po dosud nepoužívané spirálové trase vždy každou celou hodinu z nástupní zastávky v terminálu Nový most (pod mostem, dříve SNP, na levém břehu) a o 25 minut později zpět od SP Soravia. Zastavuje v obou směrech pouze v zastávkách Zochova a Trnavské mýto. Na lince jezdí vůz s reklamami tohoto nákupního centra - jedná se o Karosu B exportního souběhu pro Venezuelu (s vysokou částí okna s posuvným dílem) ev. č. 1612.

Jak je známo, noční provoz zajišťují v Bratislavě pouze autobusy, mimo trať od Vojenské nemocnice kolem Hradu na Kolibu, kde jezdí trolejbusy s přestupem na Hodžově nám. na autobusové linky (které všechny směřují k hlavnímu nádraží, odkud současně odjíždějí a podle délky tratě se za různou dobu vrací). Štědrovečerní noc je jedinou, kdy jede tramvaj v prodlouženém provozu - po 23. hodině odjíždějí posilové spoje z konečných a okolo čtvrt na dvě se vrací z centra. Obdobně jede tuto noc několik trolejbusových linek - ty už budou po změně linkového vedení - a autobusové linky převážně z více než stotisícové Petržalky, kterou obsluhují jen tři noční linky s pro všechny tratě obvyklými třemi páry spojů za noc. Na Štědrý večer a hodobožové ráno pak v intervalu zkráceném na asi 60 minut. Pro silvestrovskou noc jsem se s žádnou zmínkou o posílení nesetkal, od asi 21 hodin má na nočních linkách platit jízdní řád štědrovečerní noci. Hlavní oslavy budou na Hlavnom nám., budovou muzea odděleným od Primanciálneho v centru pěší zóny Starého Města. Nábřeží mezi Starým a Novým mostem bude uzavřené, stejně jako jedna vozovka Nového mostu.

Tuto noc se zároveň naprosto změní tarif po dosud neustále častějším zvyšování cen jízdného (6,- Sk, od 1. 1. 99 7,- Sk, od 1. 7. 10,- Sk). Do silvestrovské půlnoci je dovoleno označovat současné jízdenky, a to buď ve znehodnocovači maďarské výroby do šachovnice, nebo ve zkušebním provozu zapojených elektronických označovačích polské R&G Mielec na opačnou stranu lístku. Od 1. ledna 2000 Bratislava zavádí přestupný tarif MHD s výhradně přestupními jízdenkami platnými po dobu 10 (čtete dobře), 30 a 60 minut. Předchozím průzkumem totiž zjistili 80 % cest v době do 30 minut. Na lístek papíru, který může být pro zmíněná 1, 2 nebo 4 časová období nebo ve formě turistické jízdenky (které dosud platily po stanovené období od okamžiku vydání), označovač vytiskne množství údajů - kromě času drobnými nebo úzkými číslicem. Na nočních spojích (kde dosud bylo jízdné dvojnásobné) bude platit jen 60minutová jízdenka, jejíž platnost bude na nočních linkách prodloužena na 90 minut. Také jízdenky pro úhradu dovozného za přepravu zavazadla se rozliší platností 10, 30 a 60 minut, přitom psi budou přepravováni za plné jízdné. Velikost bezplatně přepravované krabice se sice zvětšuje z dnešní hranice 20×30×50 cm na 30×40×60 cm, ale nový tarif neuvádí desku a válec. Letáky týkající se novinek v tarifu mají moderní plnobarevné grafické pojetí s jednotícím logem - kopretinou v rámečku, u které jeden z odtrhávaných lístků je cestovní lístek. Bratislava má časové jízdenky s pohyblivou platností (od libovolného dne), do konce roku se vydávají za letošní ceny.

Zároveň se 1. ledna 2000 síť MHD Bratislava rozdělí na dvě tarifní pásma - 1. (tzn. vnitřní) a 2. (vnější). Pásma rozdělují město pro majitele časových a turistických jízdenek, pro jízdenky na cesty do 60 minut nemají vliv. Ve vozidle pozná cestující přejezd hranice podle změny čísla na zobrazovači tarifního pásma, v zastávce z údajů u seznamu zastávek na jízdním řádu linky. Hranice pásma leží mezi zastávkami. Přesný čas (hodina a minuta) se zobrazuje jak na označovači mezi dvěma diodami nad vodorovnou štěrbinou, tak na zobrazovači času a až dvou číslic pásma, umístěném v tramvajích a trolejbusech na přepážce mezi kabinou řidiče a prostorem pro cestující. Do nových Ikarusů nebyly namontovány, nahrazují je údaje za texty Pásmo a čas na vnitřním digitalu na stropě za stanovištěm řidiče, které se objevují v zastávce nebo asi deset vteřin od zavření dveří na úkor cílové nebo následující zastávky.

Označovače R&G užívá např. Tábor, v provedení i pro možnost placení kartou Žilina. Jízdenky jsou asi 35 mm široké, označování trvá asi vteřinu, po kterou svítí červené diody, které zároveň znamenají zablokování označovače, a při kterém je zároveň jízdenka proděrována dvěma jehlami. Bratislavské označovače na lístek vytisknou čas, den, měsíc, poslední číslici roku, číslo vozu a pásmo ve tvaru (xx)(xx) HH:MM dd(mm)r(vv)(vv)p, kde číslice ohraničené závorkou jsou pootočeny o 90 stupňů a význam úvodních čtyř číslic není zřejmý. Pásmo má v označovači význam jen u turistických jízdenek. V jednom voze jsem se setkal s pásmem 0 a označovač tiskl jiné datum.

Do prvního pásma patří souvislá zástavba na výpadovce k dálnici, Vojenská nemocnice, vilová zástavba na svazích Koliby, žst. Vinohrady, polovina Istrochemu, Trnávka, Ružinov (až po tram. smyčku), hlavní vrátnice Slovnaftu včetně tras ke kotelně a Povodí Dunaje, celá zástavba Petržalky, Riviéra, sídliště Dlhé diely a sídl. Karlova Ves.

Podle zastávek vypadá tarifní hranice takto:

Do vnějšího (druhého) pásma jezdí tramvaje na tratích do Rači a na Zlaté Piesky, trolejbus v Podunajských Biskupicích (směrem na Dlhé hony).

Při přepravní kontrole budou označovače zablokovány 15 vteřin po zavření dveří a do provozu uvedeny v následující zastávce. Za základní jízdné DP považuje jízdenku v ceně 12,- Sk, stonásobkem tak vychází přirážka k jízdnému 1 200,- Sk pro všechny skupiny cestujících. Manipulační poplatek za dodatečné předložení časové jízdenky požaduje DP ve výši desetinásobku, tzn. 120,- Sk. Za nezaplacení za psa nebo zavazadlo bude moci revizor požadovat pětinásobek příslušného základního dovozného, tzn. za zavazadlo 30,- a za psa 60,- Sk. V současné době činí úhrada za nenalezení jízdenky ve společnosti revizora 1 000,- Sk, pro zavazadlo 25,- a psa 50,- Sk.

Prodej jízdenek zajistí také 156 jedno- nebo dvoutarifních automatů na okraji města a 198 vícetarifních automatů Mikroelektronika, které mezi 16 druhy jízdenek nabízejí i turistické.

Ceny jízdenek od 1. ledna 2000 (v Sk)

Přitom předplatní časové jízdenky platí jen v období uvedeném na kupónu a platí též na nočních spojích. Důchodcovský speciál neplatí ve špičkách pracovních dnů od 6.00 do 9.00 a od 14.00 do 17.00 - nový tarif rozšiřuje tuto slevu i na tříměsíční období.

Od roku 1997 dochází v Bratislavě k přečíslování autobusových linek podle »koláče«, kdy linky dostávaly čísla do 299. 23. prosince dojde ke změnám na trolejbusových linkách - 11 linek s čísly t-201 až 210, 212. Od 10. ledna 2000 dojde k úpravám linkového vedení autobusů a změnou označení 19 linek skončí období přečíslovávání. Denních autobusových linek bude 65 (neúplná číselná řada a-20 až 98 a 180 až 198).

Pro připomenutí pravidla dělení koláče: Číslice posledního dvojčíslí linky odpovídají oblastem, ve kterých linka jezdí, nebo - ještě lépe - ve kterých končí. Přidělení číslic: 0, 1 - centrum, a dále postupně od východu po směru ručiček k jihu; 2 - Devín, Devínska Nová Ves, 3 - Karlova Ves, Dúbravka, Lamač, Záhorská Bystrica, 4 - Lesopark, Patrónka, Kramáre, 5 - Rača, Vajnory, Žabí majer, Nové Mesto, 6 - Letisko, Trnávka, Ostredky, Prievoz, 7 - Dolné Hony, Podunajské Biskupice, Vlčie hrdlo, 8, 9 - Petržalka, Jarovce, Rusovce, Čunovo.

Změny tramvajových linek se odkládají na pozdější období vzhledem k několika výlukám, plánovaným v centru na příští rok. Např. na jaře bude uzavřena část výjezdu z tunelu na nábřeží vzhledem k zajišťování svahu.

Novinky z Německa VII.
Richard Bílek
zpracováno podle časopisu Blickpunkt Strassenbahn

V minulém čísle Novinek byla podrobně popsaná realizace první části unikátního projektu sdílených tratí mezi tramvajemi městského dopravního podniku a vlaky soukromé železniční společnosti Vogtlandbahn ve Zwickau.

Mezitím byla dokončena zbývající fáze projektu. Od 1. října 1999 byl zahájen provoz na nové tramvajové trati Neumarkt - Zentrum - Glück-Auf-Center. Nová trať vede částečně místy, kudy jezdily do roku 1975 tramvaje linky Hlavní nádraží - Wilkau-Hasslau, neprobíhá ovšem přímo úzkými uličkami historického jádrem města, ale mírně ho obchází (i nadále v těsné blízkosti). Trať je dvoukolejná se zhruba 120 metrů dlouhou splítkou u Nové radnice. V tříkolejnicovém úseku Zentrum - Glück-Auf-Center jsou pro tramvaj zřízeny tři další zastávky, kterými vlaky Vogtlandbahn projíždějí. Při otevření nové tratě bylo zavedeno zcela nové vedení linek:

Vozy linek d-3 a 6 mají společný oběh a přecházejí pravidelně na smyčce Eckersbach z jedné linky na druhou. Mezi d-6 a 7 je ve stanici Neumarkt zřízen přestupní bod, tramvaje zde na sebe vzájemně čekají. Současně byla zrušena dřívější »školní« d-61 Paulstrasse - Eckersbach (při novém uspořádání by vlastně byla jen zkrácenou verzí d-6).

Vozový park tvoří 12 šestinápravových třídílných nízkopodlažních vozů MAN (»typ Jena«) se 100 procenty nízké podlahy ve voze (ev. č. 901-912) a 23 vozů Tatra KT4Dt (ev. č. 927-949), které byly všechny modernizované v letech 1994-96 a jezdí výhradně ve dvojicích. Vozový park je zatím vyhovující, ale při zamýšlené výstavbě tratě do Neuplanitz stačit nebude a bude se muset posílit.

Stinnou stránkou akce je otázka tarifu. Nepodařilo se totiž zajistit vzájemné respektování jízdenek mezi Vogtlandbahn a městským dopravním podnikem (výjimkou jsou všechny druhy časových - tedy i 24hodinových - a předplatních jízdenek, které Vogtlandbahn uznává na úseku Zentrum - Glück-Auf-Center, nikoliv ale až k nádraží). Využití nové železniční tratě bude tedy převážně omezeno na cestující, které již Vogtlandbahn přiveze z okolních měst, nelze očekávat, že by cestující, kteří přijedou do Zwickau jinými vlaky, přestupovali na Vogtlandbahn, když tramvaj je pravidelnější a levnější. Snad i zde zvítězí zdravý rozum...

Malý samostatný tramvajový provoz Schöneiche patřil mezi oázy vozů Gotha, ale bohužel od příštího roku to už platit nebude. Místní dopravce má nyní ve stavu celkem 13 tramvají, z toho 8 vozů KT4D a pět vozů Gotha. Při denní vypravenosti 4 vozy je tento počet poměrně velkým luxusem. Bohužel, oba typy vozidel nejsou navzájem zastupitelné, neboť vozy KT4D jsou jednosměrné (což při momentálně častých výlukách spojených s rekonstrukcemi tratí je nevýhodné), vozy Gotha zase nejsou schopné tramvaje KT4D nahradit kapacitně. Když se k tomu přidružila skutečnost, že polovina vozů typu KT4D (ev. č. 17, 19, 20 a 25) jsou už ve velmi špatném stavu a potřebují modernizaci, bylo rozhodnuto »poohlédnout« se po starších a větších obousměrných vozech v dobrém stavu.

Volba nakonec padla na Heidelberg, který nahrazuje starší šestinápravové obousměrné vozy Düwag ze 60. let novými nízkopodlažními tramvajemi. V červenci 1999 byl odtud zakoupen první vůz (pův. ev. č. 225), který byl s úspěchem vyzkoušen v celé síti. Do června roku 2000 budou z Heidelbergu zakoupeny ještě tři další vozy tohoto typu (a asi jeden další jako zásobárna náhradních dílů). Tyto čtyři vozy budou pak spolu se čtyřmi vozy KT4D (ev. č. 18, 21, 22 modernizované v Mittenwalder Gerätebau a ev. č. 24 po hlavní prohlídce) zajišťovat veškerou dopravu. Z pěti vozů Gotha bude jeden přestavěn na služební (náhradou za dnešní pracovní vůz ev. č. 73, který je rovněž ve špatném stavu), ostatní čtyři jsou (společně s vozy KT4D ev. č. 17, 19, 20, 25) nabídnuty k odprodeji. Zájemce se rýsuje v Naumburgu (jeden vůz Gotha) a tradiční odběratel ojetin - rumunský Arad (ten by tak získal tramvaje z 16. německého provozu!).

Nové linkové vedení je zavedeno v Chemnitz. Denní linky (provozované od 5 do 20 hodin) jezdí v těchto trasách:

Polonoční linky (v provozu od 20 do 1 a od 4 do 5 hodin):

Na ostatních úsecích je v období od 20 do 24 hodin zajištěna doprava paralelními autobusovými linkami (na úseku do Altchemnitz i po celou neděli).

Bývalé hlavní dílny Kappel mají být částečně přestavěny na tramvajové muzeum! Kromě jediného normálně rozchodného muzejního vozu LOWA (původem z Drážďan) tu budou samozřejmě vozidla rozchodu 925 mm. Jeden z vlečných vozů, zřejmě ev. č. 858, je nyní ve značně dezolátním stavu vystrčen na volné prostranství.

Od června jezdí po městě nová linka a-77 zvaná »Stadtbus«. Jsou na ní v provozu minibusy MAN a Mercedes. Linka má okružní trasu po centru města obdobně jako ostravská a-99.

Výstavba sítě kombinovaných tramvajových a železničních tratí v Karlsruhe pokročila do další fáze, když k »malé« změně jízdního řádu 26. 9. 1999 byl slavnostně zahájen provoz na prodloužené trati S4 Eppingen - Heilbronn. Tato 22,2 km dlouhá železniční trať původně v majetku DB byla již roku 1997 dlouhodobě pronajmuta společnosti Albtal Verkehrsgesellschaft, která postupně trať zmodernizovala nákladem přes 30 mil. DEM (z čehož polovinu stála elektrizace »státní« proudovou soustavou 15 000 V 16,7 Hz), vystavěla několik nových zastávek a částečně trať zdvoukolejnila. V nákladech není přitom zahrnuto pořízení dalších osmi dvousystémových tramvají GT 8-100 2SY, které byly potřebné pro zahájení provozu (a které stály dalších 40 milionů DEM).

Nová trať je prvním zárodkem vlastně nového systému rychlodráhy v Heilbronnu. Její ukončení na hlavním nádraží v tomto městě je přitom jistým provizoriem, neboť již v říjnu příštího roku bude dána do provozu nová trať o délce 2,9 km, která opustí dnešní železniční trať těsně před hlavním nádražím a přes Bahnhofsvorplatz (tramvaje tak budou jezdit vlastně »z druhé strany« nádražní budovy) povede do centra města, v roce 2003 by pak měla dále vést do Ohringenu. Do budoucna by pak měla být postavena ještě nová severojižní trať Bad Friedrichshall - Laufen.

Z provozního hlediska je trať zajímavá tím, že tvoří jakýsi minipodnik ne zcela závislý na Karlsruhe. Nejhustší provoz je v úseku Heilbronn - Schwaigern (resp. Schwaigern West po dokončení výstavby této zastávky), kde jezdí vlaky nebo tramvaje každých 20 minut. Jeden z těchto tří vlaků pokračuje pak přes Eppingen, Karlsruhe do Baden-Badenu (ujede tak rekordních 102 km). Kromě toho existují ještě spěšné spoje Heilbronn - Karlsruhe, které projíždějí do Schwaigernu všechny zastávky. Obecně tak je v úseku Heilbronn - Schwaigern takt 20 min., v úseku Schwaigern - Eppingen 30 min. Celá nová trať je zahrnuta do tarifního svazu Heilbronnu, nikoliv Karlsruhe, hraniční stanicí mezi těmito tarifními svazy je právě Eppingen (kam lze nicméně dojet na jízdenku obou těchto svazů).

Při zavedení nového dopravního prostředku byla pochopitelně reorganizovaná autobusová doprava, která tvoří návaznost na novou dráhu. Samozřejmě došlo k poklesu vypravenosti. Jednou z podmínek příspěvku spolkové země Bádensko-Würtenbersko na tuto stavbu tak byla povinnost AVG přeškolit »přebytečné« řidiče autobusů na provoz na tramvajích!

Třicetitisícové město Künzelsau (zhruba 30 km východně od Heilbronnu) má od 3. 10. 1999 také svoji »Stadtbahn«. Toto město se rozhodlo řešit dopravní problémy, které vyplývaly z toho, že nové městské čtvrti se nacházejí vysoko nad městským centrem. Doprava autobusy byla sice řešením, ale poměrně zdlouhavým. Nakonec se ukázalo nejvýhodnější postavit výkonnou pozemní lanovou dráhu o délce 1 043 metrů a rozchodu kolejí 1 000 mm. Technicky nová »Stadtbahn Künzelsau« vyniká snad jen automatickým provozem a velmi slušnou max. rychlostí 36 km/hod, vše ostatní vychází z běžných zásad aplikovaných u pozemních lanových drah více než 100 let. Vozy pro lanovou dráhu vyrobila švýcarská firma Gangloff z Bernu, jeden vůz má kapacitu 26 sedících a 54 stojících osob.

Krátká, ale špatná zpráva přichází z Halberstadtu - místní radnice se velmi vážně zabývá myšlenkou zrušení zdejšího malého tramvajového provozu.

Dopravní muzeum v Moskvě
Richard Bílek
zpracováno podle časopisu Blickpunkt Strassenbahn

Nové dopravní muzeum bylo v září 1999 otevřeno v Moskvě v Baumanské vozovně (vozovna č. 2). Rozsahem nelze srovnávat s Prahou, přece jen se zde podařilo zachovat řadu zajímavých vozidel:

Tramvaje

Rekonstrukce ještě probíhá u soupravy KTM1/KTP2 z roku 1948, získané z Tuly.

Trolejbusy

Další vůz MTB-82 ev. č. 1877 stojí jako památník u trolejbusové vozovny 1. Všechna vozidla jsou restaurovaná a provozní, není-li uvedeno jinak.