Odpovědi na vaše dotazy

Dotaz: Musí se kontrolor v meziměstské autobusové dopravě prokazovat kromě odznaku také průkazem s fotografií?

Odpověď: Tuto problematiku řeší ustanovení & 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Podle dotyčného ustanovení musí být pověřená osoba vybavena odznakem nebo průkazem dopravce. Taková osoba je pak mimo jiné oprávněna vyžadovat od cestujících, aby prokázali svou totožnost. Z hlediska zákona je podstatné, že pověřená osoba musí mít buď odznak, nebo průkaz, ale není nutné, aby měla obojí. Tato úprava se vztahuje obecně na veřejnou dopravu, tedy jak městskou, tak regionální a dálkovou. V drážní dopravě je tato problematika řešena shodně v ustanovení & 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz: Po čem nebo po kom je pojmenována stanice pražského metra Kačerov? Mohlo by mít pojmenování souvislost s mým příjmením Kacherov [Kačerov]?

Odpověď: Stanice metra Kačerov je pojmenována podle starého pomístního názvu »Kačerov«, resp. »Na Kačerově«, který označuje lokalitu v blízkosti nynější stanice metra. Z jazykového hlediska je pravděpodobné, že tento název vznikl z příjmení »Kačer«. Mohlo by se jednat například o pojmenování podle majitele pozemků nacházejících se v příslušné lokalitě. Tuto hypotézu jsme se snažili ověřit v berní rule a indikačních skicách.

Berní rula je soupis hospodářů v jednotlivých vsích z roku 1654. Lokalita Kačerov se nachází v katastru bývalé vsi Michle, která je uvedena v osmnáctém svazku berní ruly (kraj Kouřimský - díl první, vydáno v roce 1952) na straně 211. Tento soupis však hospodáře s příjmením Kačer neuvádí.

Indikační skicy jsou nejstarší pozemkové mapy zobrazující naše území. Jsou v nich uvedena čísla pozemků (v některých případech spolu se jménem majitele pozemku) a některé pomístní názvy. V mapě vesnice Michle (Parzellirungs Croquis der Gemeinde Michle) se však neuvádí ani lokalita Kačerov, ani příjmení Kačer mezi jmény majitelů pozemků.

Proto není možné takovou hypotézu potvrdit, ani vyvrátit. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považujeme za velmi pravděpodobné, že příjmení Kacherov nemá s pojmenováním stanice pražského metra vůbec nic společného.

Dotaz: Kolik cestujících přepraví pražské metro za rok?

Odpověď: Podle oficiálních statistik bylo v roce 2001 přepraveno pražským metrem 442 448 000 cestujících. Údaje o počtu cestujících v pražské městské dopravě jsou zjišťovány výpočtem podle počtu prodaných jízdenek a kupónů, přičemž výsledný počet je pak rozklíčován na jednotlivé subsystémy (metro, tramvaje, autobusy a lanová dráha) podle plánovaných výkonů v místokilometrech. Žádné přesnější údaje neexistují.

Dotaz: Jak vyřešíte obrovské zpoždění linek třístovkové řady, které vzniká nástupem pouze předními dveřmi? Spoje pak nemohou dodržovat jízdní řád a cestující jsou znechuceni nekvalitními službami. Řidiči však stejně nemohou kontrolovat, jestli někdo nenastoupí zadními dveřmi, když je stejně otevírají pro výstup. Nejvíce na to doplácejí Pražané, kteří musí využít linek řady 300 v rámci dopravy po Praze, protože jiný spoj tou dobou jednoduše nejede.

Odpověď: O nástupu předními dveřmi do autobusů regionálních linek na území Prahy rozhodl Regionální organizátor Pražské integrované dopravy přes nesouhlas Magistrátu hlavního města Prahy. Dopravní podnik hl. m. Prahy, který je největším dopravcem v rámci PID, usiloval o to, aby byl na těchto linkách nástup všemi dveřmi zachován, a do 30. 6. 2001 skutečně na 15 regionálních linkách nástup všemi dveřmi umožňoval. Integrace dopravy znamená sjednocení nejen tarifních, ale také přepravních podmínek, takže Vámi kritizované opatření lze v procesu integrace považovat za krok zpět.

Dotaz: Jak je to se zrušením homologace nových vozů metra M1 v souvislosti s jejich špatnou klimatizací? Dojde k jejich stažení z provozu?

Odpověď: Typ M1 byl schválen rozhodnutím Drážního úřadu ze 14. května 2001 a část vozů již získala průkaz způsobilosti. S vydáváním průkazů způsobilosti jsou sice určité problémy, ale ty mají administrativní charakter a netýkají se tedy technického stavu těchto vozidel. Situace nic nemění na provedené homologaci a ke stažení souprav z provozu samozřejmě nedojde.

Dotaz: Jakým způsobem se mohu dostat z hlavního nádraží v Praze na letiště v Ruzyni, když přijedu vlakem okolo deváté večer a letadlo odlétá v pět hodin ráno?

Odpověď: Cesta z hlavního nádraží na letiště trvá zhruba hodinu. Po příjezdu do Prahy je asi nejlepší odjet na letiště a případný volný čas využít tam, ostatně před půlnocí je spojení vždy lepší.

Pro Vaši cestu lze zvolit buď spojení s využitím metra nebo bez něho. Stanice metra Hlavní nádraží na lince C je přímo pod dolní částí odbavovací haly nádraží, pouze je třeba najít správný vstup do metra. Tato stanice ma postranní nástupiště pro každý směr zvlášť, takže hledejte vstupy pro směr Háje. První stanici je nutné přestoupit na linku A a tou jet pět stanic ve směru Dejvická až na konečnou. Metro jezdí večer každých 10 minut, v tomto směru jsou na přestup ve stanici Muzeum čtyři minuty. Varianta bez metra: Poměrně daleko od odbavovací haly (po východu z haly vpravo sadem) jsou tramvajové zastávky, odkud jede linka 26 až na Dejvickou. Večer jezdí po 20 minutách, cesta na Dejvickou trvá 23 minut. Vzhledem k toleranci může jet maximálně o 1 minutu dříve.

Z Dejvické jede na letiště linka 119, která večer jezdí každých 20 minut a cesta trvá 18 minut. Nástupní zastávka je na začátku Evropské třídy - při výstupu z metra je asi nejlepší vystoupit v přední části stanice, pak v podchodu vpravo, po schodech nahoru a opět vpravo. Při cestě tramvají uvidíte nástupní zastávku autobusové linky 119 po pravé ruce kousek před vystoupením v zastávce Dejvická.

Pokud byste jela po ukončení denního provozu (cca 0.15 hod.), tak by to bylo složitější. Metro nejezdí a v provozu jsou pouze noční tramvajové a autobusové linky, které až na výjimky jezdí v intervalu 30 minut. Autobusová linka 510 jedoucí od konečné linky 51 na letiště jezdí každých 60 minut.

Dotaz: Mohli byste v Dopravním měsíčníku pokračovat v seriálu »Ze vzpomínek na Ikarusy« od Rudolfa Marena?

Odpověď: S pokračováním seriálu se v dohledné době nepočítá. Autor totiž nemá své vzpomínky z období po roce 1984 tak zaznamenané a utříděné jako z let předchozích.

Dotaz: Ve kterých městech je provozována tramvajová, trolejbusová i autobusová doprava?

Odpověď: Těmito městy jsou u nás pouze Brno, Ostrava a Plzeň. Svou městskou autobusovou dopravu má v České republice téměř každé větší město. S elektrickou trakcí se lze setkat jen v sedmnácti městech, v nichž jezdí metro (Praha), tramvaje (Brno, Liberec, Most a Litvínov, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha) nebo trolejbusy (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Chomutov a Jirkov, Jihlava, Mariánské Lázně, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem, Zlín a Otrokovice).

Dotaz: Jaké systémy čipových karet pro městskou dopravu se používají v České republice?

Odpověď: Větší města používají většinou odbavovací systémy Mypol (např. České Budějovice, Ostrava, Praha, Ústí nad Labem) nebo SAVS (Brno, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Liberec, Olomouc, Zlín), pro něž nejsou čipové karty typické. Odbavování v menších městech je naopak často založeno na čipových kartách systému EMTEST, vyvinutého vsetínskou společností EM TEST ČR spol. s r. o.

Vaše dotazy a připomínky ke stránkám Informace o městské dopravě prosím zasílejte e-mailem na adresu INFO@DOPRAVA.CX. Pokud nebudete mít námitky, zveřejníme Váš dotaz spolu s odpovědí na této stránce.