Pražské metro - linka C

Vltavská - Nachází se v prostoru mezi nádražím Bubny a budovou bývalých Elektrických podniků (nyní je zde mimo jiné sídlo akciové společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy). Hloubená jednolodní stanice monolitické železobetonové konstrukce byla otevřena v listopadu 1984 a její ostrovní nástupiště leží cca 15 metrů pod úrovní terénu. U jediného vestibulu na jižní straně stanice se nachází stejnojmenná tramvajová křižovatka. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Hlavní nádraží - Hloubená stanice železobetonové konstrukce má dvě boční nástupiště, která jsou uložena pod odbavovací halou železniční stanice Praha hlavní nádraží. Nástupiště jsou spojena s odbavovací halou eskalátory a pevnými schodišti. Před areálem nádraží, jehož součástí je i secesní nádražní budova architekta Fanty z počátku 20. století, se rozprostírají Vrchlického sady, lemované na severní straně Bolzanovou ulicí se zastávkami tramvajových linek. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Muzeum - Na místě dříve rušné tramvajové křižovatky, která dnes již neexistuje, byla v roce 1974 otevřena hloubená stanice železobetonové konstrukce. Je pojmenována podle Národního muzea a nalézá se před jeho hlavní budovou, vybudovanou v letech 1895 až 1891. Podchod stanice je umístěn pod Severojižní magistrálou, oddělující Národní muzeum od ostatních částí Václavského náměstí. Muzeum je přestupní stanicí od roku 1978, kdy byl zprovozněn první úsek linky A včetně manipulační spojky. K dalším pozoruhodnostem v okolí stanice patří také socha sv. Václava, budova bývalého Federálního shromáždění a Státní opera Praha. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

I. P. Pavlova - Hloubená stanice železobetonové konstrukce je uložena 20 metrů pod povrchem. Z jejího nástupiště se dvěma řadami sloupů vedou eskalátory do jediného vestibulu. Ten se nachází mezi náměstím I. P. Pavlova a Tylovým náměstím s tramvajovou křižovatkou. Zastávky tramvají v Jugoslávské ulici leží na velmi zatížené tramvajové trati mezi stanicemi metra Karlovo náměstí na lince B a Náměstí Míru na lince A. Do vybudování Centrálního dispečinku městské dopravy v ulici Na bojišti sídlil v prostorách této stanice provizorní dispečink pražského metra. V roce 1995 zde proběhla výměna eskalátorů, která si vynutila částečné omezení provozu stanice. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Vyšehrad (do roku 1990 Gottwaldova) - Stanice byla vybudována na jižním předmostí Nuselského mostu (otevřeného v únoru 1973), v jehož tubusu se částečně nachází. Je umístěna 4,3 metru pod povrchem a její strop tvoří mostovka Severojižní magistrály. Boční nástupiště jsou spojena podchodem pod úrovní trati. Výstup ze stanice ve směru Háje vede ke Kongresovému centru (dříve Palác kultury) a dále k Vyšehradu a do nuselského údolí. Na druhé straně od stanice se tyčí hotel Forum, který je dominantou okolí stanice. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Kačerov - Do roku 1980 konečná stanice, nacházející se mezi Michelskou ulicí a ohybem Budějovické ulice. Je hloubená, železobetonové konstrukce, s ostrovním nástupištěm 13 metrů pod povrchem. Povrchový vestibul na její východní straně leží uprostřed autobusového terminálu, odkud odjíždějí linky ke krčské nemocnici, na Lhotku, sídliště Novodvorská, do Libuše, Písnice, Kunratic a dalších čtvrtí. V blízkosti stanice se nachází nejstarší depo pražského metra spolu s administrativní budovou odštěpného závodu Metro. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Chodov (do roku 1990 Budovatelů) - Stanice s ostrovním nástupištěm bez sloupů je založena mělce v otevřené jámě a má železobetonovou rámovou konstrukci. Z jediného vestibulu na jihovýchodní straně stanice se cestující dostane podchodem pod Roztylskou ulicí k autobusovým zastávkám a do nákupního centra Billa. Zpočátku nebyla tato stanice příliš využívaná, frekventovaným místem se stávala až s postupnou dostavbou sídliště Jižní Město II. Obsluhuje původní zástavbu Chodova a je zde přestup na autobusové linky do severní části Jižního Města, ke Kolejím Jižní Město, do Libuše apod. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Opatov (do roku 1990 Družby) - Mezi chodovskou starou zástavbou a sídlištěm je pod Hrnčířskou ulicí umístěna mělce založená hloubená stanice s ostrovním nástupištěm bez sloupů. Její povrchový vestibul a přilehlá pasáž je zastřešena mostem, přes který vede Hrnčířská ulice. Ze zastávek na mostě je autobusové spojení do okrajových městských částí Šeberov, Kunratice a Újezd, ale také do Hostivaře, na Chodovec a na Spořilov. Na Opatově jsou také ukončeny regionální autobusové linky PID do Říčan, Velkých Popovic, Vestce, Jesenice, Osnice, Průhonic a Čestlic. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Háje (do roku 1990 Kosmonautů) - Konečná stanice s možností deponování šesti souprav je obklopena sídlištní zástavbou Jižního Města. Byla vybudována v hloubené jámě 13 metrů pod povrchem. Ze západního vestibulu vede několik výstupů do prostoru obratiště autobusů, východní vestibul ve výšce 6 metrů nad terénem je součástí obchodně-zábavního centra a je napojen na lávku pro pěší přes Opatovskou ulici. Stanice slouží jednak přímé obsluze přilehlé části Jižního Města a staré zástavby Hájů, jednak k přestupu na autobusové linky do Petrovic, Horních Měcholup a dalších čtvrtí. Foto: Jiří Bartoš, 8. 1. 2000.

Ečs - Vozy metra typu Ečs vyráběl Mytiščinský strojírenský závod v Mytišči u Moskvy pro pražské metro od roku 1973. Všech 85 vozů (ev. č. 1001 až 1085) bylo vybaveno stanovištěm řidiče. Jezdily od zahájení provozu metra 9. května 1974, a to nejprve ve třívozových soupravách (čtyřvozových od roku 1975, pětivozových od roku 1979). S linkou C je spjato také ukončení jejich provozu, neboť právě na ni vyjely 29. června 1997 naposledy. Vůz ev. č. 1009 byl v prosinci 1997 převezen do muzea městské dopravy ve Střešovicích, souprava ev. č. 1083+1084+1085 zůstala v depu Kačerov jako historická. Foto: Jiří Bartoš, 4. 4. 1996.