D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Praha: Článek Romana Vanky v říjnovém čísle popisuje účelné využití SSZ v Praze. SSZ však nejsou vždy účelně využita. Za pomník lidské hlouposti lze považovat SSZ na křižovatce ulic V olšinách a Starostrašnické v Praze 10. Již od doby svého vzniku je zde instalován tento systém: Volno pro silniční dopravu v úseku V olšinách (od strašnické školy ke křižovatce s Průběžnou), volno pro autobusy vyjíždějící ze zastávky Strašnická v témže směru, volno pro tramvaje odbočující z ulice V olšinách do Starostrašnické a naopak. SSZ je naprogramováno tak, že tramvaj musí vždy zastavit a vyčkat na signál »volno«, což trvá obvykle 10 až 30 sekund. V době přepravní špičky zde projede více než 100 tramvajových vlaků v obou směrech. Naproti tomu »volno pro autobusy vyjíždějící ze zastávky« je automaticky předvoleno, trvá asi 25 sekund a počet autobusů za hodinu zde nepřevýší 25 spojů. Signalizace »volno pro autobusy vyjíždějící ze zastávky« je v systému dopravy v České republice jev naprosto ojedinělý a troufám si říci, že zcela zbytečný, neboť řada řidičů jede »na světla« a ne »na čočky«. Tento stav zde trvá již od roku 1987 a když jsem se pokoušel upozornit již záhy příslušné orgány na jeho nesmyslnost, bylo mi jasně naznačeno, abych se o tyto záležitosti nestaral. Dalším nemoudrým seřízením SSZ je na býv. náměstí Lidových milicí v Praze 9, kde směr »volno« po hlavní ulici je naprogramován na 10-15 sekund, zatímco směr »volno« po vedlejší ulici je zbytečně dlouhý a nevyužívaný.

Praha: Považuji za nutné upřesnit údaje Jiřího Dewettera o produkci výrobků ČKD Dopravní systémy. Jako dlouholetý zaměstnanec této a. s. mám informace »z první ruky«, takže si troufám tvrdit, že jsou přesnější než ty uváděné: Tramvaj pro Manilu má označení RT8M (R = rychlodrážní, T = trakční vozidlo, 8 = osm náprav, M = Manila). Prototyp byl již několik měsíců ve zkušebním provozu v Praze pod označením 0029. Tento vůz však na Filipíny exportován nebude a o jeho dalším osudu není rozhodnuto. Podle posledních údajů má být pro Manilu vyrobeno celkem 73 vozů, avšak v podobě KT8, tj. bez vlečných vozů. Vozy mohou být spřahovány až do třívozových souprav. Zahájení provozu v Manile se předpokládá počátkem roku 1999. Vůz RT6S1 je nízkopodlažní tramvaj obdobná vozům RT6N používaným v Praze (S = elektrická výzbroj Siemens, N = nízkopodlažní tramvaj, T = trakční vozidlo, 6 = celkový počet náprav - není vyznačeno, že jen 4 jsou hnací). Vůz RT6S1 je nyní ve zkušebním provozu v Praze a je označen číslem 0031; v roce 1996 byl vystavován na veletrhu v Brně. O jeho exportu na Filipíny se neuvažuje. Má asynchronní trakční motory. Pro podvozky pro New Orleans byla využita trakční výzbroj TV14. Pro Bělehrad bylo dodáno celkem 20 tramvají modifikovaného typu KT4YU. Pro Poznaň bylo dodáno zatím 5 nízkopodlažních tramvají, dalších 5 mělo být dodáno do konce roku 1997. Vozy jsou převážně zelené barvy. Od srpna 1997 je v Praze v provozu zkušební tramvaj T6A5 označená č. 0030 (mezi zaměstnanci ČKD se jí říká »jednapadesátý vůz«, neboť byla vyrobena společně s padesátikusovou sérií tramvají T6A5 pro Prahu. Má výzbroj TV14, což je poslední výzbroj ovládaná stejnosměrným proudem z produkce ČKD Trakce. »Dvaapadesátý vůz« T6A5, který má být označen číslem 0032, ještě stojí na výrobní a montážní lince ve Zličíně. Tento vůz již bude mít asynchronní motor ovládaný střídavým proudem.

Praha: V pátek 12. 12. 1997 byl na vlečku ČKD DT Zličín přistaven vůz ev. č. 4225 (ex 412) k odvozu na opravu do Krnovských opraven a strojíren. Jako tažné vozidlo byl použit střešovický sněhový pluh ev. č. 5406, krycím vozem byla T4 ev. č. 5500 a posun na předávací koleji před nádražím ČD Praha-Zličín obstarala souprava T6 ev. č. 8601+8602.

Praha: V pátek 12. 12. 1997 byl v areálu depa Hostivař naložen na silniční tahač vůz metra typu Ečs ev. č. 1009. Jednu hodinu po půlnoci 13. 12. 1997 byl zahájen transport po trase depo Hostivař - Černokostelecká - Vinohradská - Wilsonova - Veletržní - vozovna Střešovice. Ráno byl vůz usazen na podvozky a následně zasunut na 15. kolej vozovny.

Praha: Od 8. 1. 1998 jsou pravidelně vypravovány tramvaje typu T6 z vozovny Žižkov na linky d-1, 5, 9, 14 a 16. Této dopravní provozovně jsou přiděleny vozy z poslední dvacetikusové serie 8731-8750 (rok výroby 1997).

Praha: Od 11. 12. 1997 byl změněn charakter zastávky Rtyňská (a-163) ze zastávky »na znamení« na zastávku »na znamení od 20 hodin«. Stejný charakter má od 16. 12. 1997 zastávka »Chlumecká« (a-221, 222, 223, 273, 304, 323, 353). Od 30. 12. 1997 byla na a-105 zřízena zastávka »Terasy« při jízdě zpět na Smíchovské nádraží (mezi zast. Serpentina - na znamení a Lihovar, v provozu Pdšo)

Petřvald: Dne 5. 12. 1997 bylo otevřeno v Petřvaldě (okres Karviná) Technické muzeum (pobočka Muzea Těšínska). Jednou z expozic trvalého charakteru je »Tramvajová doprava na Ostravsku a Karvinsku«. Kromě fotografií, dokumentů a trojrozměrných exponátů zde lze shlédnout v provozu plně funkční známý jedinečný model úzkorozchodného elektrického vozu číslo 4 místní dráhy Ostrava - Karviná (měřítko 1:9). Zájemcům o historii místních drah na Ostravsku a Karvinsku lze návštěvu této byť skromné expozice doporučit. Muzeum je otevřeno celoročně út-pá 9-16 hod., so 9-13 hod., ne 13-17 hod. Spojení je (kromě meziměstských linek ČSAD) linkami a-30 MHD Ostrava a a-3 MHD Havířov.

Pravidelný bezvýlukový noční provoz v Praze od 5. 1. 1998
Miroslav Dyk

Během roku 1997 došlo k dílčím úpravám nočního provozu, jakým byly časové posuny odjezdů ze Sídliště Modřany, Spojovací, Hlubočep. Byla zavedena nová návaznost posledního spoje linky d-58 směr Sídliště Řepy v zastávce Anděl na první denní spoj od Laurové.

V neposlední řadě pak od poprázdninového provozu, tedy od 30. 8. 1997, bylo zvýšeno vypravení na 37 vlaků.

Elektricky ovládané výhybky v Praze I.
Michal Režný

Přehled změn v číslování elektricky ovládaných výhybek (EOV) za rok 1997 zahrnuje výstavbu nových EOV a přečíslování stávajících EOV, způsobené nejen rekonstrukcí křižovatek a výměnou typů výhybek, ale i změnou elektrického zapojení EOV řady 200 a 300. Tím vznikají další ev. čísla řady 300 a 400. Nadále platí, že ev. čísla 200 až 999 přísluší k uzamykatelným výhybkám. Rozlišení podle řady 200, 300, 400 a 900 je užitečné zejména pro pracovníky Trakčního vedení v případě údržby nebo opravy, neboť již předem vědí přesně, o jaký typ zapojení se jedná a na místo údržby nebo opravy přijíždějí již vybaveni konkrétním nářadím, nástroji nebo náhradními díly.

V roce 1997 byl několikrát zkušebně použit nový druh návěsti v podobě žlutého kříže na černém obdélníkovém podkladu. Používá se výhradně u uzamykatelných výhybek, které umožňují níže popsaný způsob zapojení. Na rozdíl od známého bílého kříže, který se věší přes signalizační skříň výhybky a znamená vypnutí celé EOV, tato tabulka se zavěšuje ke stavěcímu kontaktu tak, že překrývá návěst »stavěcí kontakt« (červený čtverec v černém trojúhelníku) a znamená vypnutí pouze ovládací části. Signalizace zůstává funkční. Řidič po ručním přestavění výhybky nemusí její uzamčení kontrolovat mechanicky stavěcím klíčem, ale stačí se pohledem přesvědčit, že svítí celý symbol (šipka). Stejně jako u plně funkční výhybky, pokud po přestavení není výhybka dovřena např. z důvodu nečistot v prostoru jazyků, nedojde k jejímu uzamčení a nerozsvítí se příslušný symbol označující směr postavení výhybky. Není tak zaručen bezpečný průjezd přes výhybku.

Tyto důvody spolu se snahou o jednotnost vedly k postupné výměně světelných signalizačních skříní uzamykatelných výhybek. Původní trojúhelníkové skříně (použité jen výjimečně), čtyřsegmentové čtvercové skříně i návěstidla ve tvaru semaforu výhybek řady 900 jsou nahrazovány skříňkami s červenými LED diodami uspořádanými ve tvaru šipek. Skříňky jsou dvojího typu - kovové s uchycením na šroub a plastikové s uchycením na třmen. Liší se i použitým typem diod, funkčně jsou však rovnocenné.

Určitou výjimkou v použití těchto skříněk bylo dříve její zapojení k EOV 046 (Ohrada). Součinnost se systémem Oerlikon se však ukázala jako nevyhovující a po velmi krátké době byla EOV 046 osazena opět žárovkovou signalizací a skříňky LED jsou užívány nadále výhradně pro EOV 200 a výše.

Během roku 1997 byla také (až na výjimky - EOV 044, 079 ze smyčky, 104, 134) dokončena výměna stavěcích kontaktů EOV. V síti se tak můžeme setkat prakticky pouze se dvěma typy těchto kontaktů - menší, uchycený k příčnému drátu jedním izolátorem (vyrábí Elektroline) a větší typ se dvěma izolátory s raménky (vyrábí DP - Trakční vedení). Zajímavý je kontakt EOV 319, který je k příčnému lanu upevněn pohyblivě přes kladičky (podobně jako nové typy úsekových děličů), čímž je umožněn podélný pohyb troleje v závislosti na teplotních změnách - trolej je napájena pomocí závaží. Stavěcí kontakty všech ostatních výhybek jsou k příčnému drátu přichyceny napevno.

Rekonstrukce a přečíslování

Nové EOV

Přehled zachycuje změny číslování EOV k 18. 12. 1997. U EOV 304 se nejedná o dvojí přečíslování téže výhybky, nýbrž jde o dvě různé EOV (304 ex 204 ex 105 a 401 ex 304 ex 011). Celkem je k 18. 12. 1997 v Praze instalováno 187 elektricky obsluhovaných výhybek, z toho 86 v řadě 000-100 a 101 v řadě 200-900.

Tarify MHD v českých zemích II.
Ing. Jan Lutrýn podle podkladů Jiřího Bartoše a Petra Freiwilliga

BRNO

Tarif platný od 1. 1. 1998.

Zdarma: dětský kočárek s dítětem, děti do 5 let včetně, občané ČR od 70 let, zavazadlo do rozměrů 20×30×50 cm (event. průměru do 10×150 cm nebo plochy 2×80×100 cm), držitelé průkazů ZTP, ZTP-P včetně průvodce a psa, účastníci I. a II. odboje, občané mimosoudně rehabilitovaní, držitelé průkazu PTP-TNP, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky.

LIBEREC

Tarif platný od 1. 1. 1998.

Cena jízdenky pro jednotlivou jízdu zakoupené u řidiče je oproti uvedeným cenám zvýšena vždy o 2,- Kč. Nárok na zlevněné jízdné mají děti od 6 do 15 let.

Zdarma: děti do 6 let, občané ČR starší 70 let, držitelé průkazů ZTP, ZTP-P včetně psa a průvodce, účastníci I. a II. odboje, občané uvedení v § 29 zákona o mimosoudních rehabilitacích a členové obou komor Parlamentu České republiky.

Bezplatná přeprava občanů starších 70 let měla být od 1. ledna 1998 zrušena, městské zastupitelstvo ale většinou hlasů své původní rozhodnutí revokovalo a Rada města Liberce pak na svém mimořádném zasedání dne 17. 12. 1997 příslušnou vyhlášku v tomto smyslu pozměnila.

Pro předplatní jízdenky platí pásmový tarif. Každá zastávka leží v jednom ze tří tarifních pásem - 1. pásmo zahrnuje převážnou část Liberce, 2. pásmo ostatní části města, 3. pásmo území města Jablonce nad Nisou (d-11) a oblast Kryštofova Údolí (a-16). Časové kupóny jsou určeny pro jízdy v rámci jednoho pásma, dvou navazujících, nebo všech tří pásem. Zlevněné předplatní jízdenky jsou určeny pro děti od 6 do 15 let, žáky, studenty (pokud nejsou trvale výdělečně činní) a poživatele starobního nebo invalidního důchodu.

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Tarif platný od 1. 8. 1997.

Tarif je nepřestupný. Jízdné za jednotlivou jízdu a dovozné za přepravu zavazadel a živých zvířat:

Zavazadlo nad rozměr 20×30×50 cm, dětský kočárek bez dítěte a pes podle tarifu jednotlivých linek.

Jízdné se platí mincemi do pokladny, umístěné u řidiče. Pokladna přijímá mince v hodnotě 1, 2, 5, 10 a 20 Kč a jejich přeplatek nevrací. Placení lze sloučit s jiným cestujícím. Povinností cestujícího je připravit si odpočítané mince před nástupem do vozidla a vložit bez vyzvání celou částku do určeného automatu. Platí-li více osob najednou, je povinen předem ohlásit jejich počet, přičemž musí všichni nastupovat současně.

Plzeňský podzim 1997
Jiří Bartoš

Na doplnění článků Ing. Pavla Nebřenského Plzeň - jaro 1997 (Dopravní měsíčník číslo 4) a V Plzni na Světovar opět jinak (Dopravní měsíčník číslo 5) uvádím následující poznatky, které jsem doplnil několika dalšími informacemi o plzeňské městské dopravě a jejím budoucím rozvoji.

Rekonstrukce tratí

Při prázdninové výluce (Mikulášské náměstí - Sladkovského) byla linka d-X ukončena v provizorní zastávce Plzenecká na Koterovské třídě mezi křižovatkami s Plzeneckou a s Táborskou ulicí. Tato zastávka byla po skončení výluky přibližně do druhé poloviny října používána namísto zastávky Sladkovského ve směru do centra, která byla při příležitosti výluky přesunuta až za křižovatku Koterovské a Sladkovského třídy a vzhledem k pokračujícím pracím tehdy zatím nebyla zprovozněna.

Současně pokračovaly dokončovací práce (chodníky apod.), které dosud neproběhly v oblasti zastávky Mikulášské náměstí v Radyňské ulici, protože jsou spojeny s dalšími pracemi na inženýrských sítích. Od ranního výjezdu dne 8. prosince byla tato zastávka dočasně přemístěna o délku jedné tramvajové soupravy zpět. Jako důvod byla uvedena úprava chodníku, ačkoliv právě pravidelná zastávka je snad jediným místem v této oblasti, které není rozkopané. Toto opatření trvalo nejméně do 17. prosince.

Poloha trati se v rekonstruovaném úseku Mikulášské náměstí - Sladkovského vzhledem k novému uspořádání chodníků a jízdních pruhů poněkud změnila. Tyto úpravy by měly usnadnit průjezd tramvají, kterým často auta pro špatně odhadnutou vzdálenost překážela.

Při rekonstrukci byly vyměněny čtyři čepové výhybky (rozjízdná od centra a sjízdná do Radyňské ulice pražské, ostatní dvě prostějovské) za nečepové. Elektricky ovládaná výhybka na Slovanské třídě získala první signalizaci směru postavení výhybky v Plzni (šipka tvořená červenými diodami). Způsob přestavování směru řidičem zůstává nezměněn, výhybku ve Sladkovského třídě lze i nadále přehazovat jen ručně. Do výluky Sladkovského třídy byla v Plzni pouze jediná výhybka s pružným jazykem - sjízdná výhybka ve smyčce Bory.

Spolu s rekonstrukcí tramvajové trati v úseku náměstí generála Píky - Světovar byla původně zamýšlena také rekonstrukce Koterovské třídy ve stejném úseku (vozovka je dosud dlážděná), z finančních důvodů k tomu ale nedošlo. Pro dokončení prací na trati (vyasfaltování pruhu po vytrhaných kostkách mezi jízdními pruhy a zvýšenou tratí) byl stanoven termín 14. listopadu, který byl splněn. Zastávkové ostrůvky byly nově vybudovány jen na zastávkách Náměstí gen. Píky (do centra) a Brojova, na jednosměrné zastávce Krejčíkova zůstává ostrůvek s obrubníkem z ocelového pásu, vyplněný asfaltem. Jízdní řády platné od obnovení provozu po skončení této výluky (na d-2 i t-12) byly vzhledem k původně plánovanému termínu datovány 3. listopadu.

V mezidobí mezi výše uvedenou výlukou a rekonstrukcí křižovatky Světovar (11 dní) se těsně před křižovatkou Světovar jezdilo po zhruba desetimetrovém úseku trati, který byl položen přímo na betonový podklad a nevyasfaltován ani nevydlážděn. Tento úsek byl poté rekonstruován společně s křižovatkou.

Křižovatka Světovar byla dále rekonstruována včetně kolejí ke smyčce až k výhybkám, přičemž rozjízdná výhybka ve smyčce byla při rekonstrukci vyjmuta, ale nevyměňována. Výhybky křižovatky byly vyměněny za nečepové (s pružnými jazyky); rozjízdná výhybka dostala obdobnou signalizaci jako na Mikulášském náměstí a k tomu ještě doplňkovou signalizaci, ocelový pás mezi kolejemi pro ovládání výhybky byl nově umístěn v prostoru smyčky hned za sjízdnou výhybkou.

Výluka skončila namísto 7. 12. již ve čtvrtek 4. prosince ve 12 hodin. Vzhledem k likvidaci provizorního kolejového přejezdu jezdila všechna pořadí d-2 mezi 9. a 12. hodinou na Slovany, provoz v úseku Mikulášské náměstí - Světovar zajišťovaly čtyři autobusy (ev. č. 341, 360, 436 a 435 v uvedeném pořadí). Vozy B931 ev. č. 435 a 436 měly na digitální orientaci linku X2 a směr Světovar, nebo Sladkovského. Na Světovaru byla tato linka ukončena objezdem ulicemi Koterovská, Pivovarská, Sladovnická a Ječná (výstupní a nástupní zastávka před odbočením do Pivovarské), na Mikulášském náměstí Radyňskou, Rubešovou (kde byla druhá konečná), Slovanskou třídou a Sladkovského. V úseku Sladkovského - Brojova zastavovaly autobusy v tramvajových zastávkách. Po obnovení provozu jezdila d-2 podle jízdního řádu datovaného 3. listopadu.

Přes výraznou snahu o dobrou informovanost cestujících (podrobné mapky s barevně vyznačenými trasami jednotlivých linek i náhradní dopravy a vysvětlivkami na zastávkách, samozřejmé úpravy na přední a boční orientaci apod.) někteří pasažéři nepochopili, že tramvajovou soupravou se na náměstí gen. Píky nedostanou (tam jen KT8). Při poslední výluce navíc posílení slovanské větve bez možnosti dostat se tramvají přes Slovany na Světovar pozbývalo smyslu, takže soupravy na lince d-2 mohly klidně otáčet na Mikulášském náměstí.

Jedinou letošní tramvajovou akcí by měla být rekonstrukce tramvajové trati v úseku Škoda III. brána - Malesická, v následujících letech se předpokládá zejména výměna křižovatek v centru města (Sady Pětatřicátníků, U synagogy, U Zvonu). Rozsah tramvajové sítě nyní v zásadě odpovídá potřebě, v trolejbusové dopravě se zvažuje možnost výstavby trati z Goethovy přes náměstí Republiky a Roudnou na Vinici. Již téměř jistá je výstavba trolejbusové trati od nádraží Jižní předměstí ke konečné linky a-30 Borská pole, jíž by mělo předcházet zavedení autobusové linky ve stejné trase. Špatný stav vozového parku si vyžádá jeho obnovu, stranou zájmu není ani technická základna - kromě investic do stávajících vozoven a dílen se uvažuje také o nové lokalitě poblíž jatek (mezi Jateční a Doubraveckou ulicí).

Změny v linkovém vedení

Jedinou změnou ve vedení linek elektrické trakce v roce 1997 byla úprava ukončení linky t-14 od 6. října (viz Dopravní měsíčník číslo 6). Důvodem bylo zrušení smyčky Goethova, vyvolané chystanými sadovými úpravami v Kopeckého sadech.

Jako další autobusová linka vedoucí za hranice města byla od 1. prosince 1997 zavedena a-55 se zastávkami Autobusové nádraží, Internáty, Křimická a Vejprnice. Odjezdy od autobusového nádraží: 4.35, 5.05, 6.05, 7.00, 7.40, 8.50, 10.40, 11.40, 12.40, 13.40, 14.40, 15.40, 16.50, 18.00, 19.00, 20.50 a 22.20, o sobotách a nedělích 6.05, 7.00, 8.55, 10.40, 11.40, 12.40, 13.40, 14.40 a 16.40. Z Vejprnic odjíždí spoj zpravidla o 20 minut později, popřípadě o něco dříve či později (spoje z Vejprnic ve 4.50, 5.20, 9.15, 18.30 a 21.15, o sobotách a nedělích v 8.00 místo 7.20 a 17.30 místo 17.00).

Od 5. 1. 1998 došlo k prodloužení linky a-28 ve špičkách po trase CAN - V. brána - Karlov sedlárna - Borská pole. Ráno 12 spojů na Borská pole a 9 zpět, odpoledne 9 spojů na Borská pole a 10 spojů zpět. Večer jede jeden spoj tam a zpět.

Integrovaný dopravní systém

Včetně nové linky a-55 je provozováno pět linek vedoucích za hranice města, aniž by byl tento stav přiměřeně tarifně zohledněn. Proto se připravuje vytvoření integrovaného dopravního systému, který by v konečné fázi zahrnoval celé Plzeňsko. Prvním krokem bude zavedení další autobusové linky, tentokrát v trase Autobusové nádraží - Bory - Radobyčice - Útušice - Štěnovice (právě do Štěnovic měla být v roce 1905 zavedena nákladní tramvajová trať, která by zvýšila rentabilitu plzeňské pouliční dráhy). Poté by měly být zavedeny obdobné linky do Letkova, Touškova, Zruče apod. a kromě toho mezi Rokycany a Hrádkem.

V budoucnu by měl být vytvořen pásmový tarifní systém, který by kromě regionálních autobusových linek zahrnoval zejména městskou a železniční dopravu. Takové uspořádání vyžaduje koordinaci provozu jednotlivých druhů dopravy, zejména pokud jde o přestupy. Pro cestujícího by to znamenalo možnost využít různých dopravních prostředků a dopravních prostředků různých provozovatelů na jeden tarifní doklad. Přestup na regionální autobusové linky bude umožněn také na několika přestupních uzlech mimo centrum Plzně - Severka, Plaská, IV. poliklinika, Pietas, U trati a Tyršův most (včetně prodloužení t-14).

V železniční dopravě se jedná zejména o taktovou dopravu až po Rokycany, Blovice, Přeštice, Nýřany a Plasy. Na území Plzně se v této souvislosti předpokládá zřízení železničních zastávek poblíž tramvajových smyček Bolevec a Skvrňany, u zastávky Částkova (s návazností na linky t-12 a a-30) a kromě toho výstavba podchodu pod hlavním nádražím s východy k Šumavské i Koterovské ulici a s přímým napojením jednotlivých nástupišť. U nově zřízených zastávek by měly být postaveny obratiště navazujících linek a parkoviště pro soukromou dopravu.

Zkušební provoz prototypu tramvaje Astra

23. října byl do vozovny na Slovanech dodán prototyp nízkopodlažní tramvaje Škoda-Inekon (Astra) ve žlutomodrém nátěru. Již téhož dne ve 23.30 hodin vyjel vůz, který dostal ev. č. 300, na tři hodiny na svou první jízdu, aby vyzkoušel průjezdnost celé kolejové sítě. TBZ byla vykonána 29. října, po měsíci zkušebních jízd byla Astra odvezena nazpět do Škodovky (24. listopadu), odkud putovala do Ostravy. Nedá se vyloučit ani jeho koupě tamním dopravním podnikem, který si několik vozů objednal. Podle vyjádření marketingového oddělení závodu Škoda dopravní technika najel v Plzni asi 3 000 km s velmi dobrými výsledky.

Barevná fotografie vozu vyšla v časopise Městská doprava č. 3/97 jako inzerce na poslední straně. Tato fotomontáž ukazuje Astru, jak stojí s otevřenými dveřmi na koleji před plzeňskou radnicí v opačném směru (tj. ke Zvonu) a má nastavenu digitální orientaci pro linku 4 ve směru na Bory.

Druhý prototyp (ev. č. 301) dorazil na Slovany na sklonku prosince, v průběhu ledna byl ještě dolaďován pracovníky Škodovky. Pro rok 1998 se předpokládá dodávka čtyř vozů tohoto typu, ale tento počet se zřejmě sníží na polovinu.

Transformace dopravních podniků

Vzhledem k nutnosti transformace státního podniku byl na základě usnesení z 23. zasedání Zastupitelstva města Plzně, konaného 11. září 1997, bezúplatně převeden majetek DPmP na město. Současně bylo Radě města Plzně uloženo zpracovat privatizační projekt a předložit ho MF. Zastupitelstvo pak na svém 24. zasedání dne 4. listopadu schválilo založení akciové společnosti městem Plzeň bez výzvy k upsání akcií, přičemž jediným vkladem města je pozemek č. 6281/1 v k. ú. Plzeň, ohodnocený znaleckým posudkem na necelých 5,8 mil. korun.

Firma nového subjektu bude znít »Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.« Akciová společnost převezme provozování městské dopravy v Plzni poté, co rejstříkový soud zapíše společnost do obchodního rejstříku. Její představenstvo podle stanov jmenuje dozorčí rada, která je jmenována jediným akcionářem - městem Plzeň. Likvidace Dopravních podniků města Plzně, státní podnik má být ukončena do konce roku 1998. Ačkoliv se transformaci ještě nepodařilo uskutečnit, nové tarifní podmínky (vyvěšované na zastávkách již od poloviny prosince) a cenné kupóny pro předplatní jízdenky jsou již označeny jménem akciové společnosti.

Změna tarifu od 1. ledna 1998

Od ledna se zvýšily ceny za jízdu městskou dopravou: jednotlivá jízdenka stojí 8,- Kč, zlevněná 4,- Kč. Plnocenné kupóny k předplatním jízdenkám: měsíční 250,- Kč, čtvrtletní 700,- Kč, půlroční 1 300,- Kč, roční 2 200,- Kč. Zlevněné kupóny: měsíční 100,- Kč, čtvrtletní 280,- Kč, půlroční 520,- Kč, roční 1 000,- Kč. Podmínky pro bezplatnou přepravu a nárok na zlevněné jednotlivé a časové jízdné zůstávají nezměněny, stejně jako cena roční předplatní jízdenky pro příslušníky bývalých PTP a jejich manželky (100,- Kč, vydává distribuce jízdenek v Železniční ulici 14). Turistické jízdenky byly zrušeny, patrně pro nízký zájem cestujících. Jejich existence totiž zůstala většině lidí utajena, navíc se kromě prodejen DP dala zakoupit jen v několika málo trafikách.

Na některých plzeňských automatech pro výdej jízdenek je vyvěšen kromě jiného následující text: »Upozornění: Dráha mince může být zablokovaná (vandalismus). Doporučujeme prověřit její průchodnost vhozením mince menší hodnoty (např. 20 hal.). Propadne-li mince do výdejního okénka, je dráha čistá a můžete vložit mince pro nákup jízdenky.«

Reklamní nátěry plzeňských tramvají - prosinec 1997

V závorce uvedená evidenční čísla patří vozům, které nejsou natřeny reklamním nátěrem. Vůz ev. č. 267 (Whirlpool, tmavě modrá) jezdí normálně v soupravě 266+267, nyní je však v opravě. Oba vozy soupravy 284+285 mají bílý nátěr s patrnými zbytky nápisů Himi's. V původních barvách se strženými reklamními nápisy zůstává od jara 1997 také souprava 268+269 (přední vůz Schwarz, černá a žlutá; zadní vůz Reklama pro západočeský kraj, bílá a světle modrá). Rekonstruované vozy (v prosinci vůz 211 a soupravy 213+214, 215+216, 219+220, 221+222, 227+228, 241+242, 246+247) mají nátěr bílo-fialový se žlutými detaily. Nalepovací reklamy se vyskytují na vozech ev. č. 101, 105, 109, 175, 185, 186, 199, 201, 218, 240, 246, 294 a možná i na některých dalších. Převládající barvou skříně pracovního vozu ev. č. 100 je oranžová.

Trolejbusy a autobusy mají celoplošné reklamy jen velmi zřídka - jsou zřejmě jen na dvou trolejbusech (700 let města Plzně na voze ev. č. 449 kávové barvy a Československá obchodní banka na kloubovém voze ev. č. 462 v kombinaci bílé a tmavě modré) a autobuse ev. č. 339 (Eurotel). Autobus ev. č. 432, který je určen pro provoz na lince pro invalidy (a-Z), má žluto-modrý nátěr.

Pro plzeňské vozy jsou určeny tyto jednotné barvy: u tramvají kombinace bílé a žluté (nyní vozy ev. č. 174, 178, 184, 192, 202, 217, 218, 249 a 277), u trolejbusů bílo-zelená (např. 404, 407, 424, 452, 460 a všechny vozy typu 15TrM) a u autobusů obvyklá červeno-krémová. Při příležitosti oprav apod. jsou vozy zpravidla nastříkány jednotným nátěrem.

Bratislava 1997 - 1. část
MUDr. Mikuláš Hrubiško

1 Změny v linkovém vedení