D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Praha: V uplynulém období byly v provozu následující zkušební autobusy:
- kloubový Renault Agora City Bus modrobílého nátěru obdržel ev. č. 4598 a převozní SPZ H 08-67. Předváděcí vůz výr. č. VF6PU07A 100000024 jezdil od 21. 5. do 28. 5. 1998 na a-139, 189, 215 a 253. Poté byl odvezen do Německa.
- nízkopodlažní Škoda 21Ab výr. č. TMP21AB00 20002/96 jezdil s SPZ KVA 80-63. Vůz šedobílé barvy s červenooranžovými pruhy jezdil od 23. 5. do 31. 5. 1998, kdy svážel účastníky MS ve floorballu na pražská sportoviště. Autobusu nebylo přiděleno žádné evidenční číslo.
- autobus SOR C9.5 z východočeských Libchav výr. č. TK9C9×501WXSL 5036 a s převozní SPZ H 08-73. Vůz v bílém nátěru jezdil společně s autobusem Škoda 21Ab na MS ve floorballu od 23. 5. do 31. 5. 1998. Jelikož ani tento vůz nebyl nasazen na pravidelné linky, neobdržel žádné evidenční číslo.

Praha: Na nových zastávkových jízdních řádech se vedle označení provozního dne uvádí také odpovídající značka časového omezení: Pracovní den (zkřížená kladívka), Sobota, neděle a svátek (a), popřípadě Sobota (S) a Neděle a svátek (+). Autobusové jízdní řády jsou takto upraveny od zahájení prázdninového provozu, některé tramvajové od 30. července (zahájení druhé etapy rekonstrukce křižovatky Anděl). Uvedenou úpravou vyhověl dopravce požadavkům vyhlášky č. 49/1998 Sb., jejíž příloha seznam těchto značek obsahuje.

Jablonec nad Nisou: Novinkou nejen zdejší MHD, ale v celé České republice je provoz speciálně upraveného autobusu pro cyklisty, který od 1. května t. r. brázdí silnice Jablonecka. Akciová společnost ČSAD Jablonec nad Nisou, která je provozovatelem MHD ve městě a okolních obcích, tak pružně reaguje na rostoucí oblibu horské cykloturistiky v Jizerských horách. V zimním období vypravuje provozovatel MHD do horského střediska Bedřichov zvláštní lyžařské spoje, a tak provoz zvláštních spojů pro cyklisty nebude pro jablonecké úplnou neznámou. Zvlášť upravená Karosa s držáky na 20-23 jízdních kol má kapacitu 18 cestujících, kteří se budou řídit zvláštními přepravními pokyny. Autobus byl v provozu na lince do Bedřichova po celou sezónu o víkendech a svátcích. Jízdní řád je stanoven takto:

Teplice: Od června 1998 se na zastávkách DP Teplice instalují nové označníky v modro-žluté kombinaci. Tyto označníky byly navrženy dopravním podnikem, výrobcem je Fluokov Jech Teplice; každý označník bude vybaven i plánkem sítě. Letos bude osazeno novými označníky 60 zastávek v Teplicích a 12 zastávek v okolních městech a obcích.
Autobusy Karosa B731.40 ev. č. 350 a 353 byly trvale odstaveny a navrženy ke zrušení.

Plzeň: Nemožnost obnovy vozového parku trolejbusů nákupem nových vozů budou muset dopravní podniky kompenzovat modernizacemi. První vlaštovkou v tomto směru je modernizovaný vůz 14Tr10/6 ev. č. 457 (dodán 1991). V červnu 1997 byl předán do ústředních dílen, kde na něm Datatechnik provedl GO spojenou s modernizací. Po ní opět vyjel 10. prosince 1997 na t-12. Asi nejnápadnější je zeleno-bílý nátěr a digitální orientace, kvůli níž muselo být upraveno čelo vozu. V interiéru se objevilo světlé dekorační obložení s mramorovaným motivem, sedačky Vogel, protiskluzová podlaha Altro a další prvky. Letos má proběhnout výběrové řízení na modernizaci pěti až sedmi trolejbusů typu 14Tr.

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v září 1998

Konec provozu třívozových vlaků v Praze
Petr Pany

Ve středu 30. září 1998 uplyne 25 let od chvíle, kdy byly naposledy vypraveny třívozové soupravy na linku d-3.

Myšlenka provozu se dvěma vlečnými vozy se zrodila již roku 1915, kdy byl na základě výnosu c. k. ministerstva železnic z 19. června 1915 schválen a povolen provoz třívozových vlaků na rovinaté trase linky d-5 od 7.15 do 19.30 hodin. Mimo tuto dobu byl povolen pouze noční manipulační provoz. Zakázán byl však v úseku Flora - Jičínská směrem dolů, ve Škrétově ulici a v úseku Klárov - Hrad. Provoz třívozových vlaků na dalších linkách byl výnosem z 11. března 1916 zamítnut.

Teprve po skončení první světové války a po vzniku Československé republiky byl 20. října 1919 zaveden provoz třívozových vlaků na d-25 v trase Českomoravská továrna - Klárov. Tato linka byla vlastně rozdělením provozu d-5. Od roku 1922 se provoz třívozových vlaků vrátil i na d-5. K rozšíření provozu třívozových vlaků na další linky dochází až na přelomu 20. a 30. let.

Nutno poznamenat, že provoz třívozových vlaků byl brzy oblíben nejen mezi zaměstnanci Elektrických podniků, ale i mezi cestujícími. Tehdy se vozový park rychle modernizoval dodávkami motorových vozů řady 2000 a vlečných vozů »plecháč« dodávaných Ringhofferovými závody a vagonkou v Kolíně. Hned od počátku provozu docházelo k odpojování druhých vlečných vozů v sedle. Bylo tedy možno spatřit na stejné lince vlaky dvou- i třívozové. Kdo ze starších pamětníků by nepamatoval třívozové »fotbalové jedenáctky« jezdící na Letnou a po kopané zase zpět z Letné přeplněné ve stylu »kdo se drží, jede« anebo vlaky d-6, ke kterým se za slunečných nedělí připojoval druhý vlečný vůz...

Zpočátku byly třívozové soupravy obsazovány čtyřčlennými posádkami, teprve počátkem 60. let byl zaváděn S-provoz na motorových vozech šetřící jednoho průvodčího.

Začátkem roku 1936 se vlečné »plecháče« připojovaly i k nově dodaným »ponorkám« a nelze vyloučit, že na d-4 se k těmto motorovým vozům občas někdy připojovaly také dva »plecháče«.

Po roce 1945 se třívozové soupravy objevovaly více či méně pravidelně na d-3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 19 a 21. Od počátku 50. let se provoz začal modernizovat čtyřnápravovými vozy typu T1. Do zkušebního provozu vyjely 22. listopadu 1951 na d-4 a o čtyři roky později od 1. prosince 1955 i na d-17.

Provoz třívozových souprav vyvrcholil na počátku 60. let. V důsledku dodávek nových vozů T3 se třívozové soupravy postupně omezovaly, neboť právě ony se novými vozy především nahrazovaly. Jistou výjimkou byla d-9 kvůli »kuplování« v Motole. S otevřením nové Leninovy třídy mizí od 7. listopadu 1967 klasické třívozové vlaky z d-11 a jsou nahrazeny soupravami 2× T3.

Po otevření trati Střelničná - Ďáblice od 3. ledna 1971 opustily oblast Kobylis třívozové vlaky na d-3 a 14. Obě linky byly ukončeny ve Stromovce. Na d-3 ještě třívozové soupravy chvíli setrvaly, na d-14 je nahradily vozy T1 a sólo T3.

Poslední třívozové soupravy dojezdily na d-3 právě před 25 lety - 30. září 1973. Na d-3 je na krátkou dobu ještě nahradily »krasiny«, téhož dne mizí »plecháče« i z dvouvozových d-6 a současně tím zcela opustily pražské ulice.

Náhradní doprava za linky pražského metra
podle materiálů DP Praha sestavil Jiří Bartoš

Čas od času se stává, že je z nějakých důvodů nutné provoz na některé z linek pražského metra přerušit. K alespoň částečnému zmírnění negativních dopadů přijímá za těchto situací dopravce opatření pro povrchovou dopravu, která se realizují do 40 minut od uzavření stanic metra. Při kratším než čtyřicetiminutovém přerušení provozu se náhradní doprava nezavádí.

Linka m-A

Tramvajová linka d-20 jezdí z Divoké Šárky přes Dejvickou a Hradčanskou do smyčky Špejchar; a-107, 119, 147, 218 (z Dejvické), 108, 174 a 216 (z Hradčanské) se prodlužují na Staroměstskou. Přitom se zastavuje v zast. Kafkova, Hradčanská (do centra jako a-108, z centra jako a-103003) a Malostranská. Na Staroměstské je nástupní zastávka umístěna na Palachově náměstí naproti budově UMPRUM. Linka d-22 je mezi Malostranskou a Národním divadlem odkloněna přes Staroměstskou.

Pro obsluhu oblasti Vinohrad je zřízena náhradní linka d-XA, která jezdí z Radošovické přes Strašnickou, Floru, Jiřího z Poděbrad, I. P. Pavlova, Náměstí Míru, Floru a Strašnickou zpět do smyčky Radošovická. Kromě toho se zavádí polookružní a-XA v trase Skalka (nástup v manipulační zastávce směr V Rybníčkách) - Strašnická (jako a-234) - Želivského (tam jako zatahující spoje a-188, zpět ve Votické ulici jako a-234) - Flora (ve Vinohradské ulici mezi křižovatkami s Jičínskou a Čáslavskou) - Jiřího z Poděbrad (jako d-11) - Náměstí Míru (pouze ve směru tam, ve Slezské ulici před vyústěním do náměstí) - Muzeum (nácestná v zast. d-11 směr Flora). Linky a-4 a 34 se ve směru od náměstí Míru prodlužují z Kubánského náměstí přes Průběžnou k vozovně Strašnice.

Linka m-B

Autobusové linky ukončené na Českomoravské se bez zajíždění do této zastávky prodlužují (resp. odklánějí) na Palmovku, kde je nástupní zastávka společná s a-279. Výstupní zastávka se nalézá na začátku výstupní hrany pravidelných linek. Při delším přerušení provozu metra se zřizuje d-XB, jedoucí z Florence na Palmovku (ukončení proti směru hodinových ručiček).

Jihozápadní Město obsluhuje a-XB se zastávkami Zličín (jako a-257), Stodůlky, Luka, Lužiny (v zast. Malá Ohrada), Hůrka (jako a-508), Nové Butovice (tam v nástupní zastávce a-149, zpět v nástupní a-225), Jinonice, Radlická (obojí ve zvláštních zastávkách v Radlické ulici) a Anděl (výstupní i nástupní je umístěna ve Stroupežnického ul. za zastávkou a-123 ve směru Na Knížecí). Linky ukončené na Smíchovském nádraží se ze svých výstupních zastávek prodlužují k Andělu, kde je výstup i nástup ve zvláštní zastávce (v Bozděchově ul. před křižovatkou se Stroupežnického).

Linka m-C

Náhradou převážné části m-C je linka náhradní dopravy a-XC, zastavující v blízkosti jednotlivých stanic metra od Hájů po Florenc. Na Roztylech zastavuje linka ve směru do centra v zastávce a-118 směr Spořilov, z centra v zastávce a-118 směr Koleje Jižní Město. Na Kačerově má a-XC společné zastávky s a-106. Zvláštní zastávky na Florenci jsou zřízeny na magistrále u schodiště (nad restaurací McDonald's). Ostatní zastávky jsou společné s a-505 (Muzeum jen ve směru Háje). Linka d-6 je ze zastávky Nuselské schody odkloněna k vozovně Pankrác.

Linky jedoucí ze Severního Města k Nádraží Holešovice jsou ze zastávky Jankovcova odkloněny přes Vltavskou (ve směru tam zastavují společně s a-505, ve směru zpět ve zvláštní zastávce na sjezdové rampě z mostu na Bubenské nábřeží) na Florenc, kde je výstup i nástup v zastávce a-207 směr Staroměstská.

Ostrava 1997 - 2. část
Ing. Jan Dvořák (redakčně doplněno a upraveno)

4 Trolejbusová doprava

4.1 Trati

Dne 15. 4. byla v souvislosti s výstavbou podzemních garáží na Prokešově náměstí posunuta trolejová stopa ve směru do Přívozu do středu vozovky.

Dne 27. 4. byla rekonstruována trolejová křižovatka Bohumínská - Dědičná systémem Fa-Ba. Dále bylo 16. 3. instalováno nové trolejové křížení s tramvají u Hlavního nádraží.

Z důvodu opravy nadjezdu byla od 27. 8. do 9. 9. na Michálkovické ul. přeložena trolejová stopa ve směru do Michálkovic nad opačnou polovinu vozovky.

V období od 27. 8. do 10. 10. byla z důvodu rekonstrukce ulice Sokola Tůmy v provozu provizorní smyčka u zastávky Náprstkova.

V listopadu byla provedena rekonstrukce křižovatky Novinářská - Hornopolní - Novoveská, při které byly osazeny 3 rychlostní výhybky Fa-Ba.

4.2 Provoz

4.2.1 Změny vedení linek

4.2.2 Intervaly linek k 31. 12. 1997

Vypravenost ve špičce 51 vozů, v sedle 30 vozů, v So-Ne 25 vozů a v noci 6 vozů. Článkové vozy nasazovány na t-102 a t-104.

5 Autobusová doprava

5.1 Změny vedení linek

Poznámka: V přehledu jsou uvedeny pouze výluky delší jednoho týdne, u nichž došlo k vynechání některé zastávky.

5.2 Intervaly linek k 31. 12. 1997

Vypravenost DPO je ve špičce 255 vozů, v sedle 81 vozů, v sobotu 86 vozů, v neděli 84 vozů a v noci 10 vozů. Článkové autobusy jsou nasazovány na a-30, 31, 37, 38, 40, 41, 44, 45, 47, 49, 56, 60, 61, 65, 66 a částečně na a-29, 401.

Integrovaný dopravní systém Olomoucka - 2. část
Ing. Tomáš Potěšil

V průběhu března 1997 byla »nultá« varianta vyhodnocena a na základě výsledků schválila Rada města koncem března tzv. směrný návrh první tapy IDOS s termínem realizace od 4. dubna 1998. První etapa IDOS reaguje zejména na rychle narůstající problémy se zaplňováním komunikačního systému uvnitř centra města, s jeho obtížnou průjezdností a rostoucím zdržením na světelných křižovatkach. Důsledkem je pak neúměrné prodlužování jízdních dob autobusových linek v centru města s vyššími nároky na počet vozidel. Po dobudování nové spojnice centra s hl. nádražím po tř. Kosmonautů napomohla k možnosti zrušit průjezdy některých autobusových linek centrem a vést je jen jako napaječe k tramvajové trati. Kolejová doprava je nyní chápána jako páteřní dopravní systém města, protože tramvaje přece jen tolik nepodléhají špatné propustnosti na komunikacích a jsou díky lepším kapacitním dispozicím schopny přepravit jednorázově větší objem cestujících než autobusová doprava.

Než však došlo k realizaci první etapy IDOS, byly provedeny podstatné změny v autobusovém provozu zajišťovaném DPMO, a to se zavedením zimního jízdního řádu k 18. říjnu 1997. Tyto změny s celkovou koncepcí IDOS víceméně nesouvisely a byly v podstatě vynuceny špatnou finanční situací města a tudíž sledovaly zefektivnění autobusové dopravy a snížení nákladů na provoz. Oproti dříve uvedené tabulce (provoz od 1. ledna 1997) došlo k následujícím změnám (prakticky největším od roku 1988):

Zajímavá je historie linky a-28. Po 1. lednu 1997 byla sice v původní trase zrušena, zůstala však v provozu ve volné dny. Linky a-717, 737 jezdily totiž jen v pracovní dny, a tak víkendové spojení do Nedvězí a Břuchotína bylo nedostatečné. DPO proto vyšel ČSAD vstříc a zajistil spojení těchto obcí. Další zajímavostí je, že na a-28 byl nasazován autobus SOR B7,5 (ev. č. 501, příp. 502). Jedná se zatím o jediné použití těchto autobusů na regulérní městské lince, neboť jinak jezdí jen na účelových linkách a-41, resp. a-42. Po říjnové úpravě jízdního řádu však linku a-28 převzala ČSAD a označila a-728. Tato linka je spojením a-717 a 737 do jedné a po dodání autobusů MAN jsou na ni vypravovány tyto vozy.

Na základě připomínek občanů z Černovíra a pracujících Farmaku a závodů v okolí Zory byly jízdní řády od 13. 12. 1997 ještě upraveny:

Zavedení první etapy IDOS odstranilo další souběhy linek DPMO a ČSAD na příjezdových trasách z okolí do centra, tak aby kapacita na území byla co nejefektivněji využita. Konkrétně se jedná o obsluhu Týnečka linkami a-700, a-701 (ve směru od Dolan, Pohořan a Šternberka), Chomoutova a Lazců linkou a-703 ve směru od Uničova, Žerotína a Štěpánova a Holice toutéž linkou a-703 ve směru od Velkého Týnce. Tyto městské části tak získaly přímé spojení s hlavním nádražím a AN ČSAD. Na těchto linkách bylo nově stanoveno vnější pásmo v intencích »nulté« etapy s hraničními zastávkami. Pro cestující jsou opět vytvořeny podmínky pro vzájemné uznávání jízdních dokladů mezi jednotlivými dopravci (jak jednotlivé, tak i časové jízdenky). Na území platnosti jízdenek IDOS obsluhují autobusy ČSAD všechny zastávky, které před zavedením tohoto systému obsluhoval pouze DPmO.

Pro realizaci první etapy bylo na radnici ustaveno oddělení IDOS při Oddělení koncepce a rozvoje Úřadu města Olomouce. Návrh provozu byl opět zadán ostravské firmě UDIMO. Ta tentokrát zpracovala kompletní linkové vedení, vydala plánky sítě a vyprodukovala všechny jízdní řády. DPmO se na přípravě této etapy vůbec nepodílel. První návrh UDIMA byl úspornější, než je ten, který byl nakonec po připomínkách ze stran občanů i závodů realizován. Návrh zahrnoval také převzetí směrů od Nových Sadů (a-25) a od Topolan (a-26) do provozu IDOS - ČSAD. První směr neprošel z kapacitních důvodů, linky přijíždějí od Tovačova do Olomouce zcela vytížené. Linka a-26 byla zatím ponechána, protože se počítá s velkou opravou tř. Míru (tramvajová trať do Neředína), během které budou muset být linky ČSAD odkloněny mimo směr linky a-12. Současný stav je patrný z následující tabulky.

Rovněž kolem zavedení první etapy IDOS se rozvinula řada diskusí. Připomínky uplatňovaly hlavně obce Týneček a Chomoutov, odkud dříve vyjížděly linky DPmO a které se obávaly, že autobusy ČSAD, přijíždějící od Dolan, resp. Štěpánova, již budou naplněny. Tyto obavy se ukázaly jako oprávněné. Nedostatečná kapacita vozů ČSAD byla příčinou dílčích úprav v provozu linek a-700, 703.

Kromě tří původních linek ČSAD, jejichž části byly do systému IDOS nyní zařazeny (a-700, 701, 703), a zcela nové linky a-725 došlo se zavedením první etapy také k následujícím úpravám v linkovém vedení městských tratí (DPO):

Beze změny zůstaly tak a-11, 13, 18, 26; zrušeny byly a-24, 25, 27, 29, 30, 39; zcela nové trasy mají linky a-20, 21, 22, 23.

Vypravenost autobusů ze strany DPmO je podstatně nižší (hlavně v Pdš), což umožní zbavit se některých přestárlých vozidel. ČSAD Olomouc řešilo posílení svého vozového parku o autobusy vhodné pro městskou přepravu dvěma způsoby. Jednak nákupem nových vozů MAN v příměstském dvoudveřovém provedení se sedačkami 2+2 (typ SÜ 222, výrobce MANAS, Ankara, Turecko, vyrobené v 10/1997, dodány v listopadu 1997). ČSAD Ostrava jich údajně koupil 10 kusů, 5 jich je v Ostravě (z toho 3 v tamním integrovaném systému), 3 jsou v Olomouci (všechny zařazeny v IDOS) a zbylé 2 v Přerově. Dalších pět starších autobusů Karosa B732 získalo ČSAD Olomouc z Hranic na Moravě, kde jezdily do konce loňského roku v tamní MHD. Nový provozovatel LG-TRAX si však pořídil ojeté městské autobusy z DP Ostrava a vozy ČSAD byly volné. A tak se v březnu 1998 objevily v Olomouci (už s odstraněnými celovozovými reklamami). Zatím se však na linkách IDOS objevují sporadicky, i když již byly osazeny znehodnocovači.

Novému systému bylo ponecháno 14 dní na zaběhnutí. Pracovníci oddělení IDOS spolu s oběma dopravci získávali prvotní informace o fungování systému IDOS na deseti monitorovacích stanovištích (Týneček, hl. nádraží, autobusové nádraží, Velký Týnec, Holice, Moravanka, Povel, Zenit, Hotelový dům, Chomoutov, Štěpánov). Odtud byly v průběhu prvních dní ranní a odpolední špičky pořízeny záznamy o obsazení jednotlivých spojů a o případných nedostatcích v síti. Rovněž řidiči DPmO hlásili na dispečink případy, kdy do vozu nepobrali cestující (převážně a-19). Pak byly provedeny dílčí úpravy, vyplývající z připomínek cestujících. Nejvíce jich bylo na linku a-19. Původní záměr byl navážet cestující z Tabulového vrchu do centra linkou a-16 (tomu byl i dimenzován její interval a vypravenost). Zde by přestupovali na tramvaje. Linka a-19 byla po zásahu města ponechána jako doplňková a jejím účelem byla hlavně obsluha Holice. Proto má interval 20 min. (původní a-16 měla 10 min.). Cestující pochopitelně jezdí dál a-19 přímo k nádraží, i když cesta a-16 s přestupem vychází časově na stejno. A tak autobusy návaly nezvládaly. Proto byly nejprve od 14. 4. vyměněny dva sólo vozy za kloubové (s linkou a-16). Pro posílení dopravy od Zenitu k autobusovému nádraží byla přeložena trasa linek a-717, 737 z ul. Rooseveltovy do Schweitzerovy. Od 22. 4. pak pracovníci IDOS Úřadu města Olomouce rozhodli zavést posilový autobus vždy 5 minut před nejzatíženějšími spoji (4.55; 5.55; 6.55). Posilu jezdí pohotovostní vozidlo, které ještě pomáhá v 7.27 od hl. nádraží lince a-12 zvládnout přepravu školáků do Hejčína. K dalším dílčím úpravám došlo od 22. 4. na a-703 mezi 7.00 a 7.30, kdy autobusy už z Chomoutova nemohly pobrat cestující, a tak byla upravena návaznost linky a-703 na a-20 v Chomoutově. Šlo vždy o časové posuny jednotlivých spojů, k posílení provozu dalšími vozidly nedošlo.

První etapa IDOS má být vyhodnocena do konce května 1998 a pro období platnosti jízdního řádu ČSAD 1998/99 případně přijata další opatření. S výraznějšími úpravami se počítá až od platnosti jízdních řádů MHD pro období zima 1998/99.

Přehled linek Integrovaného dopravního systému Olomoucka

Linkové vedení od 05. 04. 1998 (trasa; počet vozů/interval v Pdš, Pds = Vd, Več = po 20. hod.)

a) Linky zajišťované Dopravním podnikem města Olomouce a. s.

Vypravenost celkem: 48/29 (Vd=27)/15, z toho kloubových 16/8 (Vd=0)/0

b) Linky zajišťované ČSAD Ostrava a. s., osobní doprava Olomouc:

Vypravenost celkem: 16/11/7, z toho kloubových 6/4/2

Poznámka: vypravenost a interval jsou uvedeny pouze základní, na linkách a-700, 701, 703 zajišťují dopravu také autobusy linek mimo systém IDOS, které však danou trasu též projíždějí (Olomouc - Šternberk, Olomouc - Bruntál, Olomouc - Žerotín, Olomouc - Uničov aj.) a obsluhují obce do systému IDOS nyní zařazené.

Vozový park je tvořen autobusy B732.00, B732.20, C734.20, Ikarus 280 dvoudveřový, C744.20 a MAN SÜ 222 Manas. Všechny jsou vybaveny znehodnocovači a digitálními hodinami Mikroelektronika a také pokladnami u řidiče od téže firmy.

Tarif Integrovaného dopravního systému Olomoucka od 5. 4. 1998

Tarif byl změněn již v souvislosti se zahájením provozu na nové tramvajové trati po tř. Kosmonautů, a to k 1. květnu 1997. Po zavedení první etapy IDOS zůstal prozatím tarif beze změny, tj. i po 5. dubnu 1998 platí tarif z 1. května 1997. Podmínky pro bezplatnou přepravu, dovozné a poskytování slev zůstaly stejné jako před 1. lednem 1997. Kompletní tarif IDOS, jakož i smluvní přepravní podmínky jsou citovány v úvodu kapesních jízdních řádů.

Integrovaný dopravní systém Plzeň
Jiří Bartoš

Po několika letech úvah a příprav má být od 1. září 1998 zprovozněna první regionální linka vznikajícího plzeňského IDS. Pod označením a-106 povede z Plzně přes Radobyčice (obsluhované linkou a-21) a Útušice do Štěnovic, obce s více než tisícovkou obyvatel.

Vnitroměstská trasa je vedena ulicemi Koperníkova, Borská, Klatovská a E. Beneše. Na území města Plzně se zřizují zastávky Autobusové nádraží ČSAD, Borská ulice (tj. Jižní předměstí), Chodské náměstí, Fakultní nemocnice Bory, Ulice 17. listopadu, Tyršův most (jen zpět), U hřbitova, V zahradách a Radobyčice. Na autobusovém nádraží a v Radobyčicích bude zastavovat společně s linkami ČSAD, na ostatních zastávkách společně s městskými linkami a-22, t-16, a-30 a 21. Provozovatelem linky je ČSAD autobusy Plzeň a. s.

Tarifně je a-106 rozdělena na dvě části, označené »město Plzeň« a »vnější zona«, přičemž hranicí je zastávka Radobyčice. Pro jízdu na území Plzně je možné využít obvyklé legitimace nebo jednotlivé jízdenky pro městskou dopravu. Nově jsou zavedeny jednotlivé nepřestupní jízdenky pro vnější pásmo (6,- Kč), pro obě pásma (12,- Kč) a obdobné zlevněné jízdenky v poloviční ceně. Je možné je zakoupit i u řidiče. Jízdenky mají obdobné provedení jako jízdenky městských linek, navíc mají jako rozlišení oranžový přetisk na polích pro procvaknutí. Za obdobných podmínek jako tramvajenka jsou vydávány legitimace, do nichž se vloží kupón pro vnější pásmo. Ten lze použít samostatně, nebo společně s kupónem pro městskou síť. Zatím existují pouze měsíční kupóny, a to plnocenný za 160,- Kč a zlevněný za 70,- Kč. Nárok na slevu je určen tarifem IDS, ale prakticky odpovídá linkám PMDP.