D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Košice: Došlo k významnému rozšíření trolejbusové sítě. Linka t-71 byla ve směru od Dargovských hrdinov prodloužena od nám. Osloboditeľov na západní okraj města do Sídliska Košického vládneho programu do konečné stanice Kláštor (zakresleno v pláncích sítě datovaných 18. 12. 1998). Kromě toho byla zřízena nová linka t-72, která vede ze Sídliska Dargovských hrdinov společně s t-71, ale je ukončena na sídl. KVP na krátké odbočné větvi na konečné Myslava grunt. Jízdní řád této linky platí od 10. května 1999 (od téhož data zřejmě platí i upravený jízdní řád t-71). Trolejbusová smyčka u nám. Osloboditeľov se tak stala smyčkou nácestnou a byla upravena tak, aby umožňovala obracení z obou směrů. Vozový park byl posílen o několik vozů Škoda 15TrM (např. ev. č. 1020). Autor uvítá další podrobnosti.

Praha: Od 13. července do 15. srpna 1999 byl na tramvajové zastávce Letenské náměstí ve směru Vltavská vybudován další tzv. »vídeňský ostrůvek«.

Praha: Počátkem července 1999 rozšířil řadu vozidel ve vinohradské provozovně Trakční vedení nový montážní vůz Renault M250.16/C (SPZ-AKA 16-14). Díly montážní nástavby a kolejového adaptéru byly použity z vyřazeného vozu Š 706 (SPZ AO 44-46). Vedle vozů LIAZ, Mercedes a Nissan (a nyní i Renault) tak zůstává ve stavu již jen jediný montážní vůz Š 706 s nástavbou Schörling (SPZ AS 37-21).

Praha: Ve dnech 29. a 30. června 1998 byla z důvodu poruchy měnírny Dělnická odkloněna d-3 přes Křižíkovu a Invalidovnu.

Praha: K 1. červnu 1999 změnil magistrát některá ustanovení tarifu PID. Podle nového znění platí turistické jízdenky na 3, 7 a 15 dnů od okamžiku označení, nikoliv jako dosud včetně dne označení (tj. jakoby od 0.00 hod. dne označení), jméno a rodné číslo se nevyplňuje.

Praha: Autobusová výluka Trojanova trvala od ranního výjezdu 20. dubna do ranního výjezdu 26. května 1999. Linka a-176 byla ukončena objezdem po Masarykově nábř., Myslíkovou ul., po západní straně Karlova nám. a Resslovou ul. Zrušena byla zast. Jiráskovo nám. ve směru do centra, zastávky Karlovo nám. byly přeloženy - výstupní k Černému pivovaru (před domem č. 17/288), nástupní do zálivu v Resslově ulici před křižovatkou s Václavskou.

Praha: Ve středu 21. července 1999 byl uveden do provozu výtah ve stanici metra Muzeum C. Tato stanice se tak stala 21. stanicí metra (z celkem 49) s bezbariérovým přístupem. Výtah je umístěn v zadní části stanice; v chodbě od výtahu na nástupiště je umístěn prodejní automat na jízdenky a označovací strojek.

Praha: U příležitosti dostihového dne na chuchelském závodišti (České derby) byla 27. června 1999 zavedena zvláštní autobusová linka a-472 v tradiční trase Smíchovské nádraží - Závodiště. Kromě ní byla zcela nově zavedena od provizorního odstavného parkoviště v Lahovicích (v blízkosti křižovatky silnic I/4 a II/101) další autobusová linka, která měla mít podle tisku (Metro, MF DNES) naprosto neobvyklé označení a-972. Realita nakonec byla jiná, linka jezdila pod »civilizovaným« označením a-473; vzhledem k tomu, že původní číslo 972 bylo na zastávkách narychlo přelepované, se s ním zřejmě počítalo do poslední chvíle.

Teplice: Na jaře 1999 byl zpracován projekt pro výstavbu jednostopé trolejbusové trati k nově budovanému hypermarketu Kaufland v Trnovanech. Trať měla za stanicí Pluto odbočovat z trati k Angru a pokračovat ulicemi Bohosudovskou a Jana Koziny na křižovatku s Přítkovskou, kde se měla připojovat do obou směrů stávající trati, k Angru i do města. Asi 900 m dlouhá novostavba měla umožnit zajíždění trolejbusů k novému Kauflandu na Bohosudovské ulici. V pracovních dnech sem měla být odkloněna linka t-3 a nově měla být zavedena t-4 (Nová Ves - Třešňovka - Nemocnice - Jateční - Benešovo náměstí - Okresní policie - Trnovany Kaufland - Luna a zpět na Novou Ves). O sobotách a nedělích sem měly zajíždět všechny spoje linek t-2 a 10 od 7 do 20 hodin. Pro nedostatek finančních prostředků a nechuť k dalším trolejbusovým tratím nebyl projekt výstavby městem schválen. Navrhovaná linka t-4 však je nahrazena linkou a-28, která vyjela od 1. září 1999 v obdobné trase.

Teplice: Od 1. září 1999 dochází k navrácení trasy linky t-1 do původní podoby: Šanov I - Pražská - Benešovo nám. - Alejní - Nemocnice - Řetenice. Rozsah provozu se nemění (Pd do 18 hod.), dochází však k úpravě jízdních řádů. V návaznosti na změny jízdních řádů linky t-1 se mění jízdní řády linky t-3. Nová autobusová linka a-28 je zavedena v trase Nová Ves - Bílá cesta - Třešňovka - Nemocnice - Jateční - Benešovo nám. - Okresní policie - Trnovany - Pluto - Trnovany Kaufland - Maršovská - Luna - Pluto a zpět na Novou Ves. Rozsah provozu: Pd od 5.40 do 19.40, interval 30 minut.

Teplice: Nevšední výluka proběhla od 9. do 20. srpna 1999. V tomto termínu proběhla oprava trolejového vedení na křižovatce Masarykova/Vrchlického a výměna částí napájecího kabelového vedení měnírny MR2 Riegrova. S výjimkou linek t-1 a 7 byly všechny zbývající trolejbusové linky nahrazeny autobusy. V provozu byly pouze 4 trolejbusy, které byly odstavovány v obratišti Šanov I, protože trolejové vedení do vozovny bylo přerušeno.

Lapáš (Slovensko): Jižně od této obce ležící asi 5 km západně od Nitry se na soukromém pozemku s velkou pravděpodobností nachází zcela zdevastovaný vrak československého kloubového autobusu Karosa ŠM16,5. Z vozu zbyla již jen nekompletní část karoserie. Je to jediná památka na tento typ autobusu???

Slovensko: Meziměstské a regionální autobusové linky jsou již několik let označovány šestimístnými licenčními čísly. První trojčíslí udává výchozí okres (podle kódů stanovených opatřením č. 299/96 Z. z.), druhé trojčíslí určuje dopravce. U první číslice druhého trojčíslí platí tento systém: 7 - mezinárodní linky do ČR, 8 - mezinárodní linky s výchozí zast. na Slovensku, 9 - mezinárodní linky s výchozí zast. v zahraničí, 5 - dálkové linky, 4 - ostatní linky. Licence vydává krajský úřad, pro mezinárodní linky ministerstvo dopravy. Licence pro MHD jsou v kompetenci městských úřadů, šestimístné číslo se nepřiděluje. Nyní se uvažuje o zrušení krajů, privatizaci státních podniků SAD (nejprve se stoprocentní účastí státu) a omezení dopravy z důvodu silné ztrátovosti. Soukromí dopravci zatím provozují na Slovensku jen několik linek.

Česká republika: Dnem 1. října 1999 nabývá účinnosti nová vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 71/99 Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu osob. Ta nahrazuje pro městskou autobusovou dopravu městský přepravní řád (vyhl. 127/64 Sb.).

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v září 1999

35 let od ukončení provozu »vamberáků«
Ing. Jaroslav Mareda

Poslední červencový den uplynulo 35 let od administrativního vyřazení posledního vlečného vozu typu »vamberák«. Vzhledem ke svému věku jsem je registroval již jen v posledních letech provozu - zhruba v letech 1957-1964.

Vamberáky byly pojmenovány po jakémsi radním jménem Vambera či Vamberský; tento název však používali jen lidé, kteří měli co do činění s Dopravními podniky, pro ostatní to byly prostě vlečňáky. Celkem byly vyrobeny ve třech sériích:
ev. č. 596-615 - tzv. »dlouhý« vamberák se čtyřmi bočními okny
ev. č. 623-692 - tzv. »krátký« vamberák se třemi bočními okny
ev. č. 708-767 - tzv. »krátký« vamberák se čtyřmi bočními okny

Tříokenné vamberáky bylo možno spatřit na d-3, 13, 14 a 19 ve třívozových soupravách obvykle v kombinaci s vlečným vozem »plecháč«. Domovem jim byly vozovny Pankrác a Kobylisy. Čtyřokenné vamberáky jezdily ve třívozových soupravách opět nejčastěji v kombinaci s plecháči na d-9, 15 a 21 a ve dvouvozové soupravě na d-6 (v neděli odpoledne v sezoně byly na »šestce« třívozové soupravy). Záložní vleky byly odstaveny na východní koleji trojúhelníku Karlov a posunovaly se lidskou silou. V létě roku 1963 se krátké čtyřokenné vamberáky krátkodobě objevily na d-18 při jejím obsazení třívozovými vlaky. Čtyřokenné vamberáky byly vypravovány z vozoven Žižkov a Motol.

Cestování ve vamberákách bylo pohodlnější než v plecháčích. Vozy tolik nehřmotily na výhybkách a kříženích, interiér připomínal spíše obývací salon oproti strohému interiéru plecháčů, připomínajících spíše nevzhlednou čekárnu, na plošinách se mohl cestující pohodlně opřít o galérku, kam mohl případně odložit i menší zavazadlo.

V popisovaném období nebyly nikdy do souprav kombinovány tříokenné vamberáky se čtyřokennými, což lze kladně hodnotit z estetického hlediska. Nepamatuji se, že bych se v provozu setkal s vamberákem, který by neměl rekonstruovaná (půlená) okna. Nikdy jsem v provozu rovněž neviděl rekonstruované vamberáky ev. č. 641 a 659, naproti tomu rekonstruovaný vůz ev. č. 638 byl zařazován poměrně často, hlavně na d-3 a 14.

Spřáhla měly vamberáky uloženy ve stoličkách, při opomenutí vyjmutí spřáhla ze stoličky mohlo dojít k ohnutí spřáhla v oblouku. Je zajímavé, že narozdíl od plecháčů měly vamberáky často pronesené vypružení, takže byly nahnuté k jedné straně.

Rozsáhlé dodávky nových sérií typu T3 v letech 1962-1964 znamenaly překotné vyřazení všech vamberáků, i když byly ve velmi dobrém stavu. Pro muzejní účely tehdy nebyl žádný z nich zachován, rovněž - s výjimkou vozu ev. č. 623 prodaného v roce 1958 do Olomouce - nebyl žádný předán jinému dopravnímu podniku. Nedostatek místa potřebného pro nové vozy vytlačil vamberáky na odstavné koleje často mimo objekty vozoven. Na podzim 1963 byly čtyřokenné vamberáky odstaveny na Pelc-Tyrolce, kde byly za vydatné pomoci místních obyvatel fyzicky likvidovány, další čtyřokenné vamberáky byly odstaveny na Dlabačově (i s pokladnou ev. č. 4535, která však byla odtažena do Vokovic), tříokenné vamberáky byly na přelomu let 1963/64 odstaveny v ulici Na Veselí. Z posledních dvou lokalit však byly některé vamberáky prodány coby vraky zbavené kol a brzdového mechanismu. Cena vraku činila údajně 300,- Kčs bez dopravy. Přesto málo chatařů a zahrádkářů využilo příležitosti pořídit si na svůj pozemek bytelnou chatku. Nejvíce vraků si odvezli družstevní zemědělci z oblasti Milevska a Tišnova a též havíři z Mostecka. Dvojkolí z vraků a likvidovaných vozů byla ponejvíce použita pro stavbu tzv. »jalových podvozků« pro převoz tramvajových skříní v Ústředních dílnách DP, případně v Tatře Smíchov.

V současné době se můžeme ve střešovické vozovně setkat s vamberáky ev. č. 608, 624 a 638 jako muzejními exponáty a ev. č. 628 a 723 pro komerční jízdy. Na opravu vozu ev. č. 728 je ovšem stále dost času.

Nástup do autobusů regionálních linek PID
Jan Tošovský, RNDr. Pavel Dušek

Na všech linkách byl ve vnějších tarifních pásmech postupně zaveden odlišný režim nástupu do vozidla než v hranicích Prahy, tzn. nástup pouze předními dveřmi a výstup ostatními. Zahájila ji skupina linek a-313 až 315 od 18. února 1997.

Tento režim se na třístovkových linkách postupně rozmáhá i na území Prahy, a je proto vhodné tomu přizpůsobit i místo čekání na vozidlo. Na regionálních linkách nejezdí žádná kloubová vozidla, snad s výjimkou přejezdů z městských linek v oblasti Kbel.

V současné době jsou v zásadě tři možnosti nástupu na území Prahy - pražský, vnější a kombinovaný, užívaný od 30. května 1999 na skupině linek a-331 až 335. V nástupní zastávce Budějovická totiž platí vnější režim, v ostatních pražský. Na třístovkovou linku je od 9. listopadu 1998 nezvyklá situace na a-303, na které stačí v celé trase pražská tramvajenka (tzn. pouze pásma P+0).

Na závěr přehled způsobu nástupu do vozidel v pražských částech jednotlivých skupin třístovkových linek podle konečných zastávek a oblastí:

Nové Butovice, Zličín, Bílá Hora, Letiště Ruzyně - vnější režim
Dejvická (z Dejvické ul. a z vnějšího rondelu) - pražský režim
Vítězné nám. (ul. Jugoslávských partyzánů, tzn. a-340, 350) - vnější režim
Českomoravská, Černý Most, Sídliště Rohožník - pražský režim
Opatov - směr Průhonice a Čestlice - pražský režim (z původně zavedeného vnějšího režimu vzhledem ke značnému zatížení linek po týdnu sešlo)
Opatov - směr Osnice a Jesenice - vnější režim (ponechán)
Budějovická - v nástupní vnější, v nácestných pražský režim
Modřanská škola - pražský režim
Smíchovské nádraží - pražský režim
Nádraží Radotín - vnější režim

Plzeňské léto 1999 - 1. část
Petr Vaňač

Tento článek přináší aktuality o plzeňské městské dopravě v roce 1999. První část se zabývá stavem vozového parku k 1. srpnu 1999. V příštím čísle bude pokračovat druhým dílem o vývoji linkového vedení, výlukách a rozvoji IDS.

Tramvaje

V současné době je v Plzni provozováno 142 tramvají určených pro osobní dopravu. Složení vozového parku tramvají vypadá od března 1999 takto:
126 vozidel typu T3, T3SUCS a T3M
12 vozidel typu KT8D5
4 nízkopodlažní vozy Astra LTM 10.08
1 pracovní vůz T3
3 historická vozidla
Celkově se jedná o 146 tramvajových vozidel.

Nízkopodlažní tramvaje Astra

V březnu 1999 byly dodány dvě sériová vozidla tohoto typu. Obdržela evidenční čísla 302 a 303 (výrobní čísla 052 a 053). Společně s oběma prototypy (ev. č. 300 a 301) jsou tak k dispozici již 4 nízkopodlažní vozy. Obě nové tramvaje byly dodány ve žluto-šedém městském laku. Vypravují se pouze na d-1. Ve špičkách pracovních dnů jezdí na této lince 2 vozy, v sedlech a ve dnech klidu po jednom voze.

Vozidla řady T

V provozu je 46 tramvají typu T3 s ev. č. 101-110, 170, 173-207 (roky výroby 1964 až 1976). Jsou vypravovány zejména na d-2 (v menší míře též na ostatní linky). Šest původně pražských vozů je stále v provozu v soupravách 101+102, 103+104 a 105+106. Na vozech ev. č. 101 a 102 byla v Plzni již provedena těžká údržba v podobě velké prohlídky (01-06/1999), při níž byly přelakovány do nového městského nátěru. Vozy ev. č. 103-106 mají stále původní červeno-krémový lak (některé jezdí s nalepenými reklamami). U soupravy 105+106 se však již v letošním roce předpokládá vyřazení ze stavu, po němž bude následovat demontáž na náhradní díly, případně odprodej. Totéž platí i pro plzeňskou soupravu 185+186. Důvodem je pokračující obnova vozového parku tramvajemi Astra. Původně mostecké tramvaje jezdí v soupravách 107+108 (bílé skříně, reklama Alcatel) a 109+110 (červeno-krémové ještě z Mostu). Jedná se však již o značně vysloužilé vozy, které svoji jízdou cestujícím neposkytují přílišný komfort. Při GO jsou do všech tramvají T3 vestavěny uzavřené kabiny řidiče, bez nichž jezdí již pouze vozy ev. č. 185, 186, 192 a 197. Laminátové sedačky se postupně vylepšují šedým čalouněním a dosazuje se nové uzamykání řidičského stanoviště. Od ledna 1999 je na tramvajích uplatňována nová (v pořadí druhá) verze městského nátěru: základem je žlutá barva, která je mezi okny a pod okny doplněna tmavěšedou, v úrovni nárazníků je pak po obvodu celého vozu bílý proužek a střecha je šedá. Toto barevné řešení nahradilo původní lak v barvách bílá a žlutá, uplatňovaný v letech 1997-98.

Z tramvají typu T3SUCS (rok výroby 1982, tři řady sedadel) zbývá již pouze 5 vozů. Jedná se o evidenční čísla 208, 217, 218, 231 a 232. Ostatní vozy z dodávky ev. č. 208-232, které původně nesly toto označení, byly repasovány na typ T3M.

Vozů T3SUCS, které Škoda Dopravní technika s. r. o. rekonstruovala na typ T3M, nalezneme ve vozovém parku již 26 (jsou řazeny ve třinácti soupravách). Vozy ev. č. 211-216, 219-228, 241, 242, 246 a 247, modernizované v letech 1995-97, jsou nalakovány bílo-fialově. Šest nově rekonstruovaných vozů T3M, které byly dodány v březnu 1999, nese evidenční čísla 209, 210, 229, 230, 237 a 238. Od předchozích dodávek jsou odlišné žluto-šedým nátěrem a způsobem řízení (ruční řadič, nový řídící pult). Jejich výrobní čísla jsou 067-072. Tramvaje T3M se vypravují převážně na d-1, jedna až dvě soupravy jsou k vidění také na d-2.

Vozy T3SUCS jsou zastoupeny v počtu 49 kusů a nesou evidenční čísla 233-236, 239, 240, 243-245, 248-287 (roky výroby 1983-87). Soupravy 239+240 a 274+275 byly v letech 1994-96 přestavěny na tyristorové řízení s výzbrojí TV8, vůz ev. č. 257 obdržel v únoru 1999 zkušebně nová bohumínská kola. Tramvajové soupravy složené z vozů T3SUCS se vypravují na všechny linky, zejména však na d-4. Výhradně na tuto linku vyjíždí v pracovních dnech také vozy KT8D5 (ev. č. 288-299).

Řazení vozů T3 do souprav

Sólo vozy se v provozu s cestujícími nevypravují.

Reklamní nátěry

S celovozovou reklamou jezdí 37 tramvají, tedy 26 % vozového parku.

Ve starém městském nátěru jsou vozy ev. č. 179, 184, 192, 196, 198, 233, 234, 249, 254, 255, 261, 265 a 267. Již v roce 1998 byl tento nátěr z reklamních důvodů zrušen u vozů ev. č. 174, 178, 202, 217, 218, 276 a 277.

V novém městském nátěru jsou vozy ev. č. 101, 102, 181, 209, 210, 229, 230, 237, 238, 243, 244, 252, 253, 256, 280 a 281.

V nátěru po celovozové reklamě jsou vozy ev. č. 208 (modro-bílá, ex Evropa 2), 266 (modrá, ex Whirlpool), 282 a 283 (červená, ex Coca Cola).

Ostatní vozy mají červeno-krémový lak (mimo ev. č. 194, 204, 239, 240 a 260, na nichž byla rozpracována GO nebo VP).

Trolejbusy

Vozový park tvoří celkem 92 vozů, z toho je 73 kusů 14Tr a 19 kusů 15Tr. V provozu je stále 9 nejstarších vozů 14Tr07 z roku 1986 (evidenční čísla 379, 382, 386-389, 392, 394, 395). Vozy 14Tr z dalších dodávek z let 1987-91 tvoří řadu 396-413, 415-460. Trolejbusy ev. č. 395, 399 a 410 jsou však dlouhodobě odstaveny. Všechny vozy 15Tr a 15TrM (ev. č. 414, 461-478) jsou stále celotýdenně vypravovány na t-16. Trolejbusy jsou v Plzni v současné době prostředkem městské dopravy, jehož vozový park zůstává ze všech tří druhů dopravy nejdéle neobnovován. Nákup nových vozů 21Tr proběhne pravděpodobně až v roce 2000.

Od 18. května 1999 se v síti zkouší prototyp asynchronního nízkopodlažního trolejbusu 21TrACI s pomocným dieselovým agregátem (výr. č. 12298). Výrobcem karoserie je Škoda Ostrov s. r. o., elektrickou část vyvinuly společnosti Škoda Dopravní technika s. r. o. a Škoda Trakční motory s. r. o. Trolejbus je opatřen bílo-zeleným nátěrem a jezdí bez evidenčního čísla. Na podzim s ním mají být zahájeny zkoušky s cestujícími.

Městský zeleno-bílý nátěr má již 43 vozů 14Tr a 15Tr těchto evidenčních čísel: 386, 389, 394, 404, 407-409, 411-413, 415, 416, 418, 420, 421, 424-426, 431, 435, 438, 443, 444, 452, 453, 457, 460, 461, 463, 464, 466-478.

Reklamní nátěry

Zbývajících 45 trolejbusů má ještě klasický červeno-krémový nátěr.

Červencové změny v Ústí nad Labem
Daniel Šebek, Jiří Bartoš

Změny v linkovém vedení

K 1. červenci 1999 byly provedeny další změny linkového vedení, které navazují na změny uskutečněné při zavedení přestupného tarifu. Nutno dodat, že tyto změny jsou poněkud radikálnější. Ještě více zarážející je skutečnost, že byly navrženy na poslední chvíli, takže docházelo k velkým zmatkům mezi cestujícími i samotnými řidiči. Nové jízdní řády (vyvedené v líbivých barvách) se objevily na zastávkách teprve den předem, někde dokonce až v první den platnosti, a tak přišla spousta lidí (včetně řidičů) pozdě do práce. Jízdní řády jsou navíc méně přehledné a umožňují uvádět jen jeden sloupec s jízdní dobou bez ohledu na počet větví linky - a to se nejvíce dotklo právě a-12. K 1. červenci byla přejmenována zast. STS na Chabařovické strojírny (a-12, 18, 102).

Největší rozhořčení vzbudilo zkrácení a-12 mezi starosty a občany obcí Chabařovice, Chlumec a Přestanov. Jejich starostové v čele se starostou obce Chabařovice uvažují o změně dopravce na ČSAD BUS Ústí nad Labem a. s.

Prázdninový provoz

Během letošních prázdnin t-58 nejezdila, ostatní trolejbusové linky a a-5, 11, 12 a 17 měly v Pdš prodloužen interval z 12 na 15 minut. Oproti loňsku byla tedy prázdninovým omezením dotčena také a-12, která v roce 1998 nebyla o prázdninách omezována.

Změna tarifu

Rovněž 1. července došlo ke změně cen některých jízdenek a k zavedení dvou nových druhů. U jednotlivých jízdenek je jedinou změnou zdražení plnocenné nepřestupní jízdenky (platí 20 minut) z 8,- na 9,- Kč; cena této jízdenky zakoupené u řidiče se zvýšila z 10,- na 12,- Kč.

Nové ceny kupónů jsou uvedeny v tabulce (změněné údaje tučně). Dále byly zavedeny měsíční kupóny, v jejichž ceně je zahrnuta také přeprava psa nebo zavazadla. Plnocenný kupón stojí 400,- Kč, kupón pro důchodce 240,- Kč. Měsíční kupóny bez možnosti bezplatné přepravy psa (zavazadla) existují i nadále.

Liberecké léto 1999
Petr Freiwillig

Viadukt - Kubelíkova dvoukolejně

V půli července byl zahájen provoz na druhé koleji v úseku Vápenka - Kubelíkova na nově postavené normálněrozchodné trati. Dvoukolejná trať je dočasně zaústěna do stávajícího kolejového trojúhelníku Kubelíkova. V zast. Vápenka byla zřízena odstavná kolej pro potřeby operativního řízení provozu, příp. pro odstavení posilových vlaků při odvozu návštěvníků z blízkého městského stadionu. Do konce října t. r. potrvají dokončovací práce na celém úseku. Ještě na podzim budou zahájeny stavební práce v úseku Kubelíkova - Dolní Hanychov, kde bude vybudována smyčka s odstavnou kolejí včetně prohlížecího kanálu. Termín zprovoznění je stanoven na září příštího roku.

V současné době je otevřena otázka financování rekonstrukce zbývající části trati do Horního Hanychova. Ze strany magistrátu je deklarována jednoznačná podpora pro pokračování přestavby až pod Ještěd. Při své červencové návštěvě města přislíbil podporu i ministr dopravy a spojů, a to v rámci zamýšleného dotačního programu pro městskou dopravu ve statutárních městech. Za stávající situace se předpokládá dokončení rekonstrukce v roce 2004.

Optimalizace úseku Fügnerova - Textilana

Stavební práce se neomezují pouze na městskou trať. Dle finančních možností jsou průběžně prováděny i úpravy a místní rekonstrukce na trati do Jablonce nad Nisou. Nejvýznamnější z nich je letos optimalizace úseku Fügnerova - Textilana, která byla prováděna jako součást komplexního řešení dopravní situace v dolním centru města v blízkosti terminálu Fügnerova. V rámci výstavby nového kruhového objezdu na křižovatce Na pláni byla uskutečněna přeložka tramvajové trati. Trať ve tvaru písmene S je v obloucích klopená a v Mlýnské ul. se napojuje na původní trasu. Ta je až po nový most přes Harcovský potok rovněž zrekonstruována. Všechny oblouky v následujícím úseku k výhybně Textilana byly vyměněny. Samotná výhybna byla prodloužena a opatřena novým kolejovým svrškem. Od 1. do 18. července proběhla z důvodu této rekonstrukce výluka úseku Fügnerova - Vratislavice výhybna. Náhradní dopravu zajišťovaly a-X11 a X5 podle jízdního řádu tramvají. Paradoxně tak byla v provozu »pětka«, která o prázdninách běžně nejezdí. V tomto případě byla zavedena pro kompenzaci nižší kapacity autobusů. Z Vratislavic do Jablonce jezdila zkrácená d-11. Tramvaje byly deponovány jako již častokrát v prostoru smyčky a přilehlých kolejích ve Vratislavicích. Došlo také k několika krátkodobým výlukám mezi Vratislavicemi a Jabloncem, kde se pokládaly kolejnice a natíraly stožáry (na celé trati postupně probíhá natírání stožárů nazeleno). Během výluky byl též vyměněn kratší úsek kolejí v Tanvaldské ul. ve Vratislavicích.

Po několika letech byla na žádost místních občanů mezi zast. Zelené údolí a Plynárna v Jablonci n. N. obnovena někdejší zastávka s novým názvem »Měnírna«. Nová zastávka leží přímo před měnírnou DPmL Zelené údolí.

Provoz nízkopodlažních vozů RT6N a RT6S

Bohužel mi nezbývá než konstatovat, že liberecké nízkopodlažní tramvaje z ČKD následovaly osud svých brněnských, pražských či poznaňských kolegyň. Jak RT6N ev. č. 84, tak RT6S ev. č. 85 již velmi dlouhou dobu do provozu nezasáhly. Po počátečním poměrně slibném rozjezdu jsou oba vozy odstaveny pro technické závady. U prototypu RT6N bylo možné tuto situaci předpokládat, u »Siemensky« je to však poněkud zarážející. Po Liberci se šíří fámy, že obě »supertramvaje« jsou zralé tak akorát do šrotu. Fakt je ten, že mnohamilionová investice se pro magistrát a dopravní podnik hrozí stát především mnohamilionovou blamáží. Zároveň je jasné, že situace úzce závisí na stavu v ČKD Dopravní systémy, a tam asi v těchto dnech nebudou liberecké tramvaje prioritou...

Poznámka autora: Počátkem srpna RT6S ev. č. 85 konečně znovu vyjela, takže uvidíme.

Aktuální stav libereckých tramvají T2R

Souprava ev. č. 21+20 byla převázána na normální rozchod a je provozována na d-2. Nedlouho před tím byla opatřena libereckým bílo-zeleným nátěrem s libůstkou ve stylu 50. let - zeleným klínem na čele předního vozu po vzoru legendárních »bobin«, či chcete-li pražských trolejbusových »čtyřstovek«. Po této úpravě je souprava skutečnou perlou libereckých tramvají. Podmínkou provozu na městské trati bylo dosazení zadního řízení (»krabiček«) z důvodu couvání na Kubelíkově, které uskutečnili zaměstnanci DP Ostrava na všech vozech T2R. Ze soupravy ev. č. 22+23 byl již před delší dobou odstraněn nátěr 100 let MHD a dlouhou dobu čekaly oba vozy v bílém laku na novou reklamu. Nakonec byl vůz ev. č. 22 opatřen fádní a nezajímavou celovozovou reklamou, vůz ev. č. 23 zůstává bílý. Krásné »tédvojkové« křivky by si určitě zasloužily poněkud větší invenci. Soupravy ev. č. 24+25 a 26+27 zatím zůstávají ve svých atraktivních reklamních nátěrech. Závěrem bývá dodat, že z důvodů množících se krádeží zadních linkových cedulí bylo u všech vozů T2R dodatečně využito možnosti zadních transparentů, ve kterých byl upraven výřez pro číslo linky.

Generální opravy libereckých autobusů

Po loňské přestávce, »kompenzované« nákupem závratného počtu dvou autobusů B932 (první nové autobusy po pěti letech), se letos opět ve větší míře rozběhly generální opravy ve Zlineru Zlín. Ponechme nyní stranou spornost dlouhodobého přínosu provádění generálních oprav u autobusů jako jediného způsobu obnovy vozového parku, a podívejme se na aktuální situaci - do konce července byly nasazeny do provozu následující generálkované vozy:

Letos by mělo být generálkováno ještě devět autobusů, vraků však brázdí liberecké ulice podstatně více. V současné době má DPmL k dispozici 83 autobusů, z toho je po GO 32 autobusů (GO prováděny od roku 1995). Není třeba zdůrazňovat, že takové vymoženosti, jako jsou maticové transparenty či nové sedačky, se rozsahu generálky vymykají (s výjimkou jediného vozu - ev. č. 486, kde tak bylo učiněno ze strany Zlineru v rámci reklamy zdarma). Co se týče maticových orientací, v řadě měst naší republiky již vcelku běžných, jsou jimi v Liberci z víc jak 80 autobusů vybaveny pouze dvě nové »devítistovky« a již zmíněný generálkovaný vůz. Autobusové divizi DPmL se zřejmě vyplatí nakupovat stále nové a nové cedule, nemluvě o nezřetelnosti a obecné zastaralosti.

Ti, kdo navštívili v uplynulých měsících Liberec, mohli být překvapeni »záhadným« městským autobusem se znaky ČSAD Liberec v tramvajovém bílo-zeleném nátěru, který lze často spatřit na autobusovém nádraží ČSAD. Tento autobus měl být v rámci výpomoci provozován ČSAD s vlastními řidiči na linkách DPmL. Pro tento účel byl také přestavěn z běžného linkového autobusu C734, opatřen zmíněným nátěrem a maticovými transparenty. Prozatím však z dohody z finančních důvodů sešlo a autobus je provozován na linkách a. s. ČSAD Liberec, nejčastěji do Jablonce nad Nisou.

Renovace historického vozu Ringhoffer/BBC

Po dlouhé době, kdy byl jediný liberecký historický vůz Ringhoffer/BBC z roku 1929 (nepočítáme-li provozuschopnou vlečnou trolejovou věžku z roku 1899) nečinně odstaven čekajíc na opravu, se ledy konečně pohnuly. Vůz ev. č. 88 původem z Ústí, roku 1969 do Liberce jako brus, pak odstaven, provizorně zprovozněn k oslavám 90 let, pak opět odstaven. Protože se nepodařilo zajistit opravu u externího dopravce a ani DP se k situaci nepostavil tím správným způsobem, chopil se ředitel libereckých tramvají ing. Krebs osobně nářadí a spolu s partou několika nadšenců se pustil do opravy vozu vlastními silami. Na rekonstrukci vozu strávili fandové stovky hodin svého volného času bez nároku na odměnu. Podařilo se jim obnovit historický vnější vzhled tramvaje a částečně interiér. Na voze zatím chybí elektrická výzbroj, přirozeně je však snahou všech tramvaj zprovoznit. Vůz byl následně přepraven na trajleru do Ústí nad Labem, kde se jako statický exponát zúčastnil oslav 100 let MHD ve městě na Labi, kterému sloužil plných 36 let. Před všemi, kdo se na opravě vozu podíleli, je třeba smeknout. Myslím, že je na čase, aby se k věci postavil čelem liberecký dopravní podnik, k jehož reprezentaci především by měla historická tramvaj sloužit.

Zavedení nástupu do autobusů předními dveřmi

Již před několika měsíci byl v libereckých autobusech zaveden nástup předními dveřmi ve večerních hodinách od 20.00 do 24.00 hod. Cestující jsou povinni si při nástupu označit jízdenku či se prokázat legitimací řidiči. Vystupují pouze zadními a středními dveřmi. Od 1. července se nastupuje předními dveřmi již od 19.00 hod.

Oprava krátké zprávy o zavedení a-161, 201 a 301 (Dopravní měsíčník číslo 18): Linka a-16 končí po vzniku a-161 až v zast. Hamrštejn, nikoli Machnín ČD. Autorovi i čtenářům se omlouváme.

Brněnské tramvajové postřehy
Petr Pany

Při prázdninových toulkách po republice jsem v sobotu 1. srpna 1999 navštívil také moravskou metropoli s cílem projet si tamější tramvajovou síť.

Zajímavá byla výluka s opravou Jugoslávské třídy a tramvajové křižovatky v Zábrdovicích, která skončila 20. srpna. Tato rozsáhlá rekonstrukce si vyžádala i některé změny v linkovém vedení tramvají:

Současně byl omezen provoz náhradní tramvajové linky d-X11 Černá pole, Zemědělská - Fügnerova pouze na pracovní dny. Na této lince je nasazen jediný vůz KT8 v kyvadlovém provozu.

Během uvedené rekonstrukce byla do Obřan zavedena náhradní autobusová doprava.

Jako zajímavost lze uvést, že toho dne bylo možno na d-2 spatřit nejstarší článkový vůz K2 ev. č. 1003 v původním stavu. Jak bylo možno vysledovat, jezdily toho dne na všech 12 linkách (náhradní d-X11 nepočítám) všechny typy tramvají mimo nízkopodlažní RT6N - sólo T3 jezdily na d-10, 2× T3 na d-1, 11 a 13, 2× T6 na d-4, KT8 na d-1 a 8 a konečně K2 na d-2, 3, 5, 6, 7 a 9.

Některé kursy d-1 byly toho dne vedeny přes náměstí Svobody.

Zajímavosti z NDR II.
Ing. Petr Vychodil

BAD SCHANDAU

Dne 28. 5. 1998 oslavila tramvajová trať k Lichtenhainer Wasserfall 100. výročí zahájení provozu. U této příležitosti se o následujících víkendech uskutečnily slavnostní jízdy historických vozidel podniku (motorový vůz ev. č. 5, motorový vůz ev. č. 9 ex Lockwitztalbahn a vlečný vůz ev. č. 12). Oslav se zúčastnil také historický vůz ev. č. 21 z Plavna a nízkopodlažní tramvaj ev. č. 612 z Halle, která byla zařazována do pravidelného provozu.

BERLIN

Dne 9. září 1998 položil spolkový ministr dopravy Wissmann spolu s dalšími osobnostmi základní kámen k novému berlínskému centrálnímu nádraží. Má být postaveno nákladem 800 mil. DM a uvedeno do provozu v roce 2003. Bude stát na místě bývalého nádraží Lehrter Fernbahnhof. Toto nádraží bylo v letech 1957 až 59 odstraněno a na jeho místě od roku 1987 fungovala stanice S-Bahn. Ta bude v roce 2000 odstraněna a začleněna do integrovaného komplexu, kde bude též stanice U-Bahn na prodloužené trase U5. Tunelářské práce již byly zahájeny, vynutily si mimo jiné i dočasné přeložení koryta řeky Sprévy.

S-Bahn

Poslední úsek jižního okruhu (Südring) Treptower Park - Neukölln byl slavnostně otevřen 18. prosince 1997. Po pěti letech (dne 17. 12. 1993 byl zahájen provoz v úseku Westend - Baumschulenweg) tak byl odstraněn další z následků rozdělení města.

Dne 21. 12. 1997 byly naposledy nasazeny do provozu vozy řady BR 475. Tato řada byla v provozu 70 let, část vozidel však v 80. letech prošla programem modernizace na řadu BR 476 a ještě několik let budou sloužit. Vozy budou postupně rozprodány nebo sešrotovány. Čtvrtvlaky 475/875 007 a 052 byly předány Technickému muzeu Prora (Rujana). Vůz 475 003 (ex ET 165 080 ex 275 013), vyrobený v roce 1928 O&K/Siemens zakoupila Deutsche Gesellschaft für Eisenbahngeschichte e. V. a vůz je umístěn v železničním muzeu DGEG Bochum-Dahlhausen.

Poslední provozuschopný čtvrtvlak se žárovkovým osvětlením 475/875 005 zůstane zachován pro zvláštní jízdy, místo polstrovaných sedadel však do něj budou dosazeny původní dřevěné lavice výměnou s čtvrtvlakem 475/875 084.

Čtvrtvlak 475/875 608 byl umístěn v lokomotivním depu Berlin-Schöneweide, kde bude příležitostně ukazován veřejnosti.

Od 16. 1. 1998 je opět v provozu trať od Westkreuz přes Eichkamp, Heerstrasse a Olympiastadion do Pichelsbergu. Na trase jezdí linky S5 a S75. Úsek k Olympiastadionu byl otevřen 23. 5. 1909 a prodloužen do Spandau 5. 9. 1911. Provoz na celé trati byl zastaven 28. 9. 1980. Rekonstrukce pokračuje dále směrem na Spandau.

Dodávky nových vozů BR 481/482 probíhají průběžně. Ke konci října 1998 již byly dodány vozy do čísla 153/154.

U-Bahn

Dne 19. 12. 1997 byla opětovně uvedena do provozu osmikolejná hala na odstavování vozů malého profilu u nádraží Warschauer Strasse. Hala z roku 1909 je 165 m dlouhá a 32 m široká, po rozdělení města sloužila továrně na žárovky Narva.

V závodě Adtranz v Pankowě probíhá výroba 24 nových šestidílných vlaků metra typu H ev. č. 5003-5026. Kapacita vlaku je 208 sedících a 540 stojících cestujících, sedadla jsou uspořádána podélně. První vlak o délce téměř 100 m byl předán v září 1998 a dodávky mají dále pokračovat po dvou vlacích měsíčně. Vlaky mají být nasazeny na linky m-U5 a U9 širokého profilu.

V dubnu 1998 byly zahájeny práce na novém úseku linky m-U5 z Alexanderplatz přes Pariser Platz k Lehrter Bahnhof. V provozu by měl být v roce 2004.

Ve voze ev. č. 654 se zkouší dřevěná sedadla, odolávající vandalismu a s levnější udržbou.

BVG rozhodla pořádat několikrát ročně pro veřejnost noční jízdy tunely U-Bahn včetně tunelů, které nejsou pravidelně pojížděny, a to na otevřených vozech tažených motorovými lokomotivami. Cena jízdného je 50,- DEM pro hodinovou jízdu a 100,- DEM pro dvouhodinovou jízdu. Tyto jízdy se uskutečnily s velkým ohlasem zatím dvakrát pro zástupce tisku.

Nová, již 169. stanice metra Mendelsson-Bartholdy-Park byla dána do provozu 1. 10. 1998. Leží na lince m-U2 mezi stanicemi Potsdamer Platz a Gleisdreieck. Obsluhuje území, které bylo s ohledem na bývalou existenci berlínské zdi nevyužité.

Tramvaje

Dne 20. 12. 1997 byl po několika letech přestavby obnoven provoz na Friedrichstrasse linkou d-50 (Buchholz, Kirche - Am Kupfergraben). 750 m dlouhý úsek od Weidendammer Brücke k Dorotheenstrasse byl přestavěn nákladem 7,3 mil. DEM.

V Berlíně byl přijat program urychlení tramvajové dopravy, který předpokládá zvýšení cestovní rychlosti do roku 2001 ze 17 na 25 km/h. Náklady ve výši 80 mil. DEM budou z poloviny hrazeny ze spolkového rozpočtu, zbytek ze zemského a z prostředků dopravního podniku. Výsledkem projektu urychlení mají být mimo jiné i provozní úspory ve výši cca 3,5 mil. DEM ročně.

Dne 28. 5. 1998 byl slavnostně ukončen provoz nemodernizovaných tramvají KT4D. Celkem jich bylo do roku 1987 dodáno do Berlína 582 (z toho 99 typu KT4Dt s tyristorovou regulací). Část z nich byla modernizována a jezdí s ev. č. 6001-6173 (KT4D) a 7001-7099 (KT4Dt). Společně s modernizovanými tramvajemi T6A2 (5101-5218) a B6A2 (5501-5564) a 150 novými nízkopodlažními tramvajemi tvoří současný tramvajový park BVG.

BVG převzala od Adtranz druhou sérii 60 nízkopodlažních tramvají GT6, z toho 15 ve dvousměrném provedení. K 31. 12. 1997 měla BVG už 83 těchto tramvají, dne 27. 3. 1998 převzala 100. vůz. Počátkem roku 1998 bylo objednáno dalších 30 dvousměrných tramvají. Dvousměrné tramvaje mají být nasazovány při náhradních dopravách, v pravidelném provozu mají jezdit na linkách d-20 a 23, které mají být prodlouženy ke stanici U-Bahn Warschauer Strasse, kde nelze vybudovat smyčku.

DRESDEN

Dopravní podnik předal vyřazených 12 tramvají Tatra do Severní Koreje, o prodeji dalších vozů se uvažuje.

Dne 30. 7. 1998 byla slavnostně zahájena stavba S-Bahn na drážďanské letiště, kde má být ukončena podzemní stanicí ve vazbě na nový terminál. Celá trať od hlavního nádraží bude 14,7 km dlouhá, v délce 10,5 km do Klotzsche je vedena po stávající trati, dále do stanice Grenzstrasse po přestavěném úseku a poslední část v délce 1,3 km je jednokolejná novostavba. Jízdní doba má být 22 minut. Trať bude otevřena v roce 2001 a provoz zajišťován v intervalu 20 minut motorovými jednotkami, které jsou nyní vyvíjeny pod vedením Siemensu.

Od 27. 9. 1998 je zrušena trať linky d-8 od Löbtauer Strasse přes Westendring do Coschütz. Tramvajová doprava má být v budoucnu do Coschütz obnovena, ale po nové trati od konečné Plauen k Westendring a provoz zajištěn prodlouženou linkou d-3.

ERFURT

Program modernizace tramvají KT4D byl ukončen. Od roku 1992 bylo modernizováno 58 vozů, vyrobených v letech 1979-87. S úplnou náhradou tohoto typu nízkopodlažními tramvajemi se počítá až kolem roku 2010.

V průběhu roku 1998 bylo do Erfurtu dodáno 7 nízkopodlažních tramvají typu MGT6 DE. Stejně jako 5 vozů z dodávky roku 1996 pocházejí z produkce společností Bombardier (závod Bautzen), Siemens a Adtranz a kompletovány byly v dílnách DB v Erfurtu.

FRANKFURT (ODER)

Dne 9. 5. 1998 oslavili ve Frankfurtu nad Odrou 100. výročí tramvajové dopravy. Jubileum si připomněli dnem otevřených dveří v dopravním podniku SVF a průvodem historických vozidel, ve kterém jel vůz koňky ev. č. 133 z Naumburku, motorový vůz ev. č. 7 ze Zwickau, historická souprava z Cottbusu ev. č. 24+13 a dále domácí historická vozidla - motorové vozy ev. č. 41, 60 a souprava ev. č. 49+113 - i vozy současné, KT4DM ev. č. 206 a GT6M ev. č. 307.

Vozový park tramvají tvoří 8 nízkopodlažních tramvají (301-308) a 26 vozů KT4D (201-203, 205-212, 214-226, 228, 229). Vozy KT4D ev. č. 204 a 213, modernizované v letech 1992-93, byly pro nadbytečnost odstaveny a následně zapůjčeny do Schöneiche.

Dopravní podnik Stadtverkehrsgesellschaft mbH Frankfurt (Oder) je od 1. 7. 1998 začleněn jako dceřinná společnost do Stadtwerke Frankfurt (Oder).

GERA

V dílnách dopravního podniku probíhá modernizace tramvají KT4D. První vůz ev. č. 349 byl zařazen do provozu v dubnu 1998 a do konce roku 1999 bude dokončeno 16 tramvají z poslední dodávky v roce 1990. Při modernizaci se osazuje nová tyristorová elektrická výzbroj ČKD, mění řízení vozu na ruční, upravuje interiér vozu atd. Modernizace probíhá v autobusových (!) dílnách DP Praha v Hostivaři.

GOTHA

Ve vozovně Waltershäuser Strasse byly při jejich celkové přestavbě počátkem roku 1998 dokončeny provozní dílny se dvěma kolejemi.

Tramvaje KT4D ev. č. 301-306 jsou při celkové modernizaci osazeny tyristorovou výzbrojí Kiepe, nově je vybaven prostor pro cestující i kabina řidiče.

JENA

Koncem roku 1997 (16. 12.) byla dokončena výstavba tramvajových tratí do Lobedy. Na základě vyhodnocení nového linkového vedení došlo k 30. 8. 1998 k jeho dílčí úpravě. Nový stav linkového vedení je následující:

Linky 31 a 35 nahrazují linky 1, 3 a 5 v období slabého provozu, časně ráno, večer, částečně sobota ráno, neděle dopoledne.

Dne 16. 7. 1998 byl položen základní kámen pro nové ústřední dílny podniku, které mají být do roku 2005 postaveny ve vozovně Burgau.

HALLE

Dne 17. 4. 1998 byl slavnostně položen základní kámen nové 7,8 km dlouhé tramvajové trati do Halle-Neustadt, sídliště s 80 000 obyvateli, kde je rozdělena do dvou větví. Celá stavba je rozdělena do jednotlivých etap, první má být zprovozněna v roce 2000, celá trať má být dokončena v roce 2005.

Na lince d-15 Merseburg Zentrum - Merseburg Süd jsou nasazovány tramvaje MGT6D, rekonstrované dvousměrné tramvaje Tatra už proto nejsou zapotřebí.

LEIPZIG

Provoz na 1,2 km dlouhé tramvajové trati Breitenstrasse - Zweinaundorfer Strasse - Anger-Crottendorf byl pro slabé využití zastaven. Byly zahájeny přípravné práce pro výstavbu 1,5 km dlouhé tratě Deutscher Platz - Zwickauer Strasse - Arno-Nitzche-Strasse, po které má být vedena linka d-16. Její dnešní trasou v ulici Arthur-Hoffmann-Strasse má být poté vedena d-5.

MAGDEBURG

Dne 15. 10. 1998 byla uvedena do provozu rekonstruovaná trať linky d-5 Immermannstrasse - Messegelände přes Nordbrückenzug. Tramvajová linka d-12 byla zrušena.

Ve stádiu příprav je výstavba tramvajové tratě do sídliště Reform. O variantě napojení na stávající síť - Leipziger Chaussee nebo Kirschweg - nebylo dosud rozhodnuto.

Bylo vyřazeno 16 tramvají T4D a 13 vlečných vozů B4D z let 1968 až 1978. Z nich 25 vozů (15+10) bylo prodáno do Pchongjangu v Severní Koreji.

V létě 1999 bude zahájena druhá dodávka nízkopodlažních tramvají Alstom LHB NGT6 ev. č. 1326-1353.

POTSDAM

Nová 1,3 km dlouhá tramvajová trať do Kirchsteigfeldu byla dána do provozu dne 23. 5. 1998. Stavba byla zahájena 12. 8. 1997 a stála celkem 7,3 mil. DM, z čehož 85 % bylo uhrazeno ze státního a zemského rozpočtu a pouze 15 % z rozpočtu města. Slavnostní zahajovací jízdu vykonala historická souprava Gotha (ev. č. 109+214+218) a vyzdobená souprava KT4D (ev. č. 102+202). Od stávající konečné Robert-Baberske-Strasse byly přes dvě nácestné zastávky - Priesterweg a Am Hirtengraben - na novou smyčku Marie-Juchacz-Strasse prodlouženy linky d-92 a 98 a v noci linka d-N18.

Od změny jízdního řádu dne 24. 5. 98 jsou linky d-95 a 96 zrušeny, což umožnilo zavést na všech linkách jednotný interval 10 minut.

První ze 48 objednaných nízkopodlažních tramvají Combino ev. č. 401 byla slavnostně uvedena do provozu dne 22. 10. 1998 a obdržela jméno Potsdam. První nasazení na pravidelnou linku se uskutečnilo dne 24. 10. 1998. Jedná se o 100% nízkopodlažní tramvaj Siemens, pětičlánkovou, 30,5 m dlouhou v jednosměrném provedení se střídavým pohonem. Další tři vozy ev. č. 402-404 roku výroby 1998 dostaly jména měst Freiburg, Augsburg a Hirošima, kam mají být Combina také dodávány. V roce 1999 budou dodávky pokračovat.

ROSTOCK

Dne 26. 8. 1998 byly slavnostním výkopem zahájeny práce na rozšíření tramvajové dopravy severovýchodním směrem do čtvrtí Evershagen, Lütten Klein a Lichtenhagen a dále po přechodu přes hlavní nádraží do Südstadt. Investiční náklady ve výši 230 mil. DM budou ze 75 % hrazeny z rozpočtu státu a země. Nejprve bude postaveno prodloužení linky d-1 z Marienehe k Thomas-Morus-Strasse ve čtvrti Everhagen.

SCHWERIN

Dopravní podnik Nahverkehr Schwerin GmbH má ve stavu 105 tramvají Tatra, ve skladbě 84 motorových a 21 vlečných.

WOLTERSDORF

Oslavy 85 let tramvajové dopravy do Woltersdorfu se uskutečnily dne 16. 8. 1998. Do pravidelného provozu byly nasazeny obě historické soupravy ev. č. 2+24 z roku 1913 a ev. č. 7+22 z let 1943/44. Při dni otevřených dveří byla poprvé veřejnosti představena také modernizovaná vozovna. Vozový park podniku byl doplněn pracovním Reko-vozem ev. č. 19 z Berlína (ex 721 075 ex 217 282).

ZWICKAU

Město připravuje stavbu nové 2,5 km dlouhé tramvajové tratě s parametry rychlodráhy v úseku Neumarkt - Schedewitz (rozchod 1 000 mm). Tato stavba je součástí budované regionální dráhy do Neu-Planitz (rozchod 1 435 mm), v 1 km dlouhém úseku Internat - Schedewitz použijí obě dráhy společnou trať, která bude v tomto úseku budována jako tříkolejnicová. Slavnostní zahájení stavby se konalo 15. 4. 1998, zahájení provozu na tramvajové trati má být ještě letos.

Trolejbusy z Porta do Čech?
Richard Bílek

Po ukončení trolejbusového provozu v portugalském Portu je v tamější vozovně odstaveno posledních 25 trolejbusů vyrobených v letech 1983-87 místním výrobcem Caetano (s elektrickou výzbrojí Kiepe), z toho 15 sólo a 10 článkových. Koncepčně to jsou velmi moderní vozidla vybavená pomocným dieselovým motorem pro nouzové jízdy. Na základě iniciativy pánů Santose, Gardého (Porto) a mou vlastní projevila o tyto vozidla zájem česká společnost Elektroline, která staví zejména trolejbusová a tramvajová vedení. Vzhledem k tomu, že města odmítají nabídku nových trolejbusových tratí, protože nemají peníze na vozidla, Elektroline by těmto provozům nabídl dlouhodobé zapůjčení, event. odprodej těchto vozidel. Vše je ve stavu jednání, ale předběžně by o pořízení měly zájem Pardubice a Zlín. Vše nyní závisí na jednání mezi Elektroline, společností STCP (dopravce v Portu), své slovo bude mít i Drážní úřad.

Stěhování portugalských trolejbusů do České republiky doznalo v průběhu léta 1999 jistého pokroku. Z dopravního podniku v Portu přišla dokumentace těchto trolejbusů, která byla poskytnuta ke schválení Drážnímu úřadu. Podle názorů zaměstnanců společnosti Elektroline naštěstí nejsou použita na trolejbusech žádná nestandardní řešení, která by zásadně bránila schválení tohoto typu.

Protože akce má nyní jisté prodlení, je 15 sólo trolejbusů zatím zablokováno pro arménský Jerevan, který projevil zájem již dříve. Pokud by Jerevan odřekl, měly by o vozy zájem Pardubice. Kloubové trolejbusy jsou volné i nadále, pouze jeden by měl zůstat v Portu jako muzejní exponát (zda statický, nebo zda by byl předán do Coimbry, není zřejmé). Zbývajících 9 vozů by mohlo jít do Zlína, který hledá dočasnou náhradu za rychle stárnoucí Sanosy.

Všechny trolejbusy mají pomocný dieselový agregát a jsou tudíž schopny kratší jízdy i mimo trolejové vedení, což by bylo možné v našich podmínkách využít při výlukách na některých kratších úsecích (křižovatky atd.).

Pokud by se podařilo dojednat tento obchod, po více než 45 letech by se v České republice objevil další zahraniční trolejbus.

Dočkáte se na Slovensku autobusu?
Jan Tošovský

Ať pojedete kamkoli, věnujte pozornost vysvětlivkám k jízdnímu řádu. Pokud se chystáte na Slovensko, nezapomeňte na nepatrný rozdíl významu společně užívaných značek. Zatímco na číslice 1 až 7 v kolečku jste nejspíš zvyklí jako den v týdnu, na Slovensku znamená obdobu našich P, pracovní den v úterý, středu, čtvrtek, V, S, N. A co potom znamená P, V a N? Jezdí pouze první den školního vyučování (po víkendu nebo po prázdninách) a obdobně V a N poslední před.

Další úskalí skrývají mezistátní linky (mezi ČR a SR) a v poslední době i některé ostatní pendlerské v pohraničí (které též umožňují vnitrostátní přepravu). Mohou totiž mít poznámku o omezení provozu v období dní pracovního klidu. A pak nezbývá než znát slovenské svátky, abyste měli jistotu, že pravidelný spoj třeba z Olomouce do Jeseníku, provozovaný slovenským dopravcem, skutečně pojede. (1. a 6. ledna; Velký pátek, Velikonoční pondělí; 1. a 8. května; 5. července; 29. srpna; 1. a 15. října; 1. listopadu; 24. až 26. prosince).