D o p r a v n �   m � s � � n � k

Plze�: V�luka Doudleveck� ul. skon�ila 10. ��jna, v�luka Rokycansk� t��dy 16. ��jna. Asi do listopadu proj��d�j� t-13 a 14 s cestuj�c�mi are�lem vozovny Cukrovarsk�.

Plze�: Ve v�b�rov�m ��zen� na dod�vku nov�ch n�zkopodla�n�ch autobus� pro Plze�sk� m�stsk� dopravn� podniky zv�t�zila Karosa, kter� bude dod�vat vozy Karosa-Renault CityBus. Vozy �koda 21Ab nezv�t�zily pro zv��enou poruchovost. Je�t� v roce 1999 by m�lo b�t dod�no 15 voz� tohoto typu.

Plze� (�koda): Je�t� do konce roku 1999 m� b�t dokon�eno deset n�zkopodla�n�ch tramvaj� LTM 10.08 - �ty�i pro Plze�, dv� pro Olomouc a �ty�i pro Ostravu.

Pardubice: B�val� pra�sk� trolejbus ev. �. 9493, kter� je opravov�n v Dopravn�m podniku m�sta Pardubic jako historick� vozidlo, m� ji� nov� bo�nice a otryskan� r�m. N�kter� d�ly byly pou�ity z pardubick�ch voz� ev. �. 105 a 135. Budouc� historick� vozidlo je ji� po laku. Jenom�e v tom je pr�v� k�men �razu. V�z byl opat�en posledn�m provozn�m n�t�rem, tedy pra�sk�m s charakteristickou �ervenou �ipkou vp�edu. Srdce pra��kovo sice zaples�, ale... Pokud vozidlo m� odpov�dat stavu po vyroben�, pak bude pot�eba v�z opat�it eviden�n�m ��slem 493 (posta�� bez pra�sk�ch znak�, trolejbusy je po dod�n� nem�ly). Pokud by tento trolejbus m�l slou�it jako historick� vozidlo DP Pardubice, pak - a� fanda pra�sk�ch trolejbus� - bych se p�imlouval za zm�nu n�t�ru na takov�, s jak�m jsme m�li mo�nost se na pardubick�ch ulic�ch setk�vat, tedy tak zvan� polom��en�. I p�es tento nedostatek bych r�d pod�koval v�em pracovn�k�m v Pardubic�ch, kte�� se na z�chran� a postupn� oprav� »osmi�ky« pod�lej�.

Praha: P�i v�luce Sokolovsk� ulice (viz Dopravn� m�s��n�k ��slo 22) byla linka n�hradn� dopravy a-X8 vedena odli�n� od �daj� v informa�n�m let�ku a� do zast. T�nov, kter� byla pr�jezdn� a nach�zela se v manipula�n� tramvajov� zast�vce smy�ky Florenc (stanovi�t� z�lo�n�ch vlak�). Stav po 16. �ervnu, kdy m�la b�t n�stupn� i v�stupn� zast�vka Florenc p�elo�ena do n�stupn� zast�vky a-133 a 135, mi nen� zn�m.

Praha: Prvn� etapa v�luky tramvajov� trati do Mod�an za�ala 5. ��jna 1999 ve 4.00 a potrv� do 9. listopadu (4.00). V t�to etap� jsou d-3, 17 a 54 ukon�eny v obrati�ti N�dra�� Bran�k, n�hradn� a-X3 jezd� nep�etr�it� mezi N�dra��m Bran�k a S�dli�t�m Mod�any. Na prvn� etapu navazuje druh�, kter� trv� do 23. listopadu (4.00). P�i n� jsou d-3, 16, 17 a 54 ukon�eny ve smy�ce Dvorce, �m�rn� tomu je sem prodlou�ena a-X3. Po dobu obou etap je mimo provoz d-21.

Praha: Mezi 7. a 21. ��jnem 1999 (v�dy 4.00) prob�hla v�luka Vinohradsk� t��dy mezi zast�vkami �elivsk�ho a Vozovna Stra�nice a vyvolala n�sleduj�c� dopravn� opat�en�: mimo provoz byla d-11, d-19 byla ze zast�vky Mezi h�bitovy odklon�na do smy�ky Ol�ansk� h�bitovy (n�stupn� zast. �elivsk�ho), d-23 prodlou�ena z Kub�nsk�ho n�m. p�es Pr�b�nou a Vinici na �ernokosteleckou, d-24 prodlou�ena k N�dra�� Hostiva�, d-26 odklon�na ze zast. Mezi h�bitovy po trase �elivsk�ho - Flora - Muzeum - I. P. Pavlova - N�m. b�� Synk� na Spo�ilov a no�n� d-51 byla zkr�cena na smy�ku Ol�ansk� h�bitovy. N�hradn� dopravu zajistila v nep�etr�it�m provozu a-X26 v trase Flora - �elivsk�ho - Vozovna Stra�nice - Stra�nick� - Pr�b�n�.

Praha: Na dopln�n� �l�nku Ji��ho Barto�e v minul�m ��sle Dopravn�ho m�s��n�ku uv�d�me dal�� v�luky prob�hl� v z��� 1999: mezi 11. a 13. z���m (v�dy 4.00) byl vylou�en provoz mezi zast�vkami Ke St�rce a St�elni�n�. Linky d-10 a 24 byly ve sm�ru od Libn� odklon�ny Trojskou na V�stavi�t�, d-5, 17 a 53 ve sm�ru od Trojsk� na Palmovku, d-14 byla z D�lnick� odklon�na p��mo na V�stavi�t�, d-25 z Palmovky na Harfu. No�n� linka d-54 byla od Libn� vedena Trojskou do v�stupn� a n�stupn� zast�vky N�dra�� Hole�ovice, obracet jezdila manipula�n� na V�stavi�t�. N�hradn� dopravu zajistily v nep�etr�it�m provozu linky d-30 v trase Vozovna Kobylisy - St�elni�n� - S�dli�t� ��blice (s�lo vozy T3) spolu s a-X10 mezi zast�vkami Ke St�rce a St�elni�n�. Druh� v�luka se konala od 18. do 21. z��� (v�dy 4.00) mezi zast�vkami Palmovka a Ke St�rce. P�i n� byly linky d-10, 25 a 54 vedeny Trojskou, d-24 byla zkr�cena na Palmovku. N�hradn� dopravu zajistila ve dne a-X24 Palmovka - Ke St�rce a v noci a-X54 D�lnick� - Palmovka - Ke St�rce.

Praha: V prvn�m pololet� roku 1999 byly vy�azeny n�sleduj�c� vozy T3 (jako datum vy�azen� je uvedeno datum rozhodnut� �st�edn� likvida�n� komise o vy�azen� vozu):

Praha: Od 21. ��jna do 2. listopadu 1999 (v�dy 4.00) nav�zala na v�luku Vinohradsk� t��dy v�luka �ernokosteleck� v cel� d�lce od Vinice k �st�edn�m d�ln�m DP. Po dobu v�luky nebyly v provozu d-7 a 11, kter� byly nahrazeny d-31 v trase S�dli�t� �epy - Kotl��ka - Stra�nick� (po trase d-7) - Vozovna Stra�nice - �elivsk�ho - Spo�ilov (po trase d-11); v �seku S�dli�t� �epy - Kotl��ka v provozu pouze ve �pi�k�ch pracovn�ch dn� (v sobotu a ned�li 23. a 24. ��jna nasazeny s�lo vozy, naproti tomu 28., 30. a 31. ��jna dvojice), no�n� d-55 byla ze Stra�nick� odklon�na p�es �elivsk�ho na smy�ku Ol�ansk� h�bitovy. N�hradn� dopravu zajistila a-X7 v trase Vozovna Stra�nice - �ernokosteleck� - �st�edn� d�lny DP v nep�etr�it�m provozu a denn� a-X11 mezi Vozovnou Stra�nice a �ernokosteleckou. Trasa n�hradn� d-31 byla pozoruhodn� k���en�m sebe sama na k�i�ovatce Otakarova.

Praha: Od 2. do 9. listopadu 1999 (v�dy 4.00) prob�h� tradi�n� podzimn� v�luka trati Ohrada - Palmovka, tentokr�t dopln�n� v�lukou �seku N�kladov� n�dra�� - �elivsk�ho s t�mito dopravn�mi opat�en�mi: d-1 je odklon�na z Palmovky p�es Bulovku a St�elni�nou do smy�ky S�dli�t� ��blice, d-5 je z Ol�ansk�ho n�m�st� odklon�na p�es Ol�anskou, Ohradu a V�penku na Spojovac�, d-8 je od N�dra�� Vyso�any prodlou�ena p�es �KD a Nov� Hloub�t�n na Lehovec, d-10 je zkr�cena k Ol�ansk�m h�bitov�m, d-16 odklon�na ze �elivsk�ho p�es Vozovnu Stra�nice a Pr�b�nou na Kub�nsk� n�m�st�, d-19 je po dobu v�luky zru�ena, d-26 a no�n� d-58 je odklon�na mezi Ol�ansk�m n�m�st�m a �elivsk�ho p�es Floru, no�n� d-55 je mezi Jind�i�skou a Palmovkou odklon�na p�es Masarykovo n�dra��, Florenc a Invalidovnu. N�hradn� dopravu zaji��uje v nep�etr�it�m provozu a-X10 v trase Flora - �elivsk�ho - N�kladov� n�dra�� �i�kov - Ohrada - Krejc�rek - Balabenka - Palmovka.

Praha: Od 1. ��jna 1999 je povolen n�stup do autobus� Dopravn�ho podniku hlavn�ho m�sta Prahy v�emi dve�mi vozidla, tj. v�etn� prvn�ch. Toto opat�en� vych�z� ze zn�n� nov�ho silni�n�ho ��du, kter� ukl�d� umo�nit n�stup v�emi dve�mi do vozidla »osob�m s omezenou schopnost� pohybu a orientace«. N�stup do vozidla v�emi dve�mi v�em cestuj�c�m je umo�n�n mimo jin� proto, aby se p�ede�lo konfliktn�m situac�m, a souvis� s p�ipravovan�m dopl�kov�m prodejem j�zdenek �idi�em, kdy je n�stup p�edn�mi dve�mi nezbytn�. Toto opat�en� p�isp�je v neposledn� �ad� k vytvo�en� p��telsk�ho prost�ed� k cestuj�c� ve�ejnosti.

Praha (IDS): Na nov� zaveden� lince PID a-365 byla druh� den provozu, tj. v sobotu 2. ��jna 1999 nasazena na 2. po�ad� b�l� Karosa B732 ev. �. 5916 s reklamou Mogul. Ta vyvolala zna�nou nejistotu mezi obyvateli obsluhovan�ch obc� po �dajn�m slibu DP nasazovat �erven� autobusy. Ve dnech 11. a� 13. ��jna 1999 se konala obdobn� jako v roce 1998 v�luka �akovick�ho �elezni�n�ho p�ejezdu. Podle obecn�ch vyhl�ek by m�ly b�t v obc�ch pod�l a-365 a 366 osazeny j�zdenkov� automaty - zat�m jedin� (s ��slem 60) je na samoobsluze ve Sluh�ch, a to v bl�zkosti zast�vky a-366 ve sm�ru do centra.

Praha: Od soboty 30. ��jna 1999 je ve zku�ebn�m provozu se z�t�� a bez cestuj�c�ch prvn� vlak metra typu M1. Souprava m� b�t v provozu v�lu�n� na lince C v pracovn� dny mezi 9. a 12. hodinou a d�le po skon�en� odpoledn� �pi�ky do ukon�en� provozu; o sobot�ch, ned�l�ch a sv�tc�ch pak celodenn�. ��elem t�chto zku�ebn�ch j�zd je najezdit p�edepsan� po�et kilometr� pro ud�len� typov�ho schv�len� Dr�n�m ��adem.

Bratislava: Dnem 1. z��� 1999 skon�ila pr�zdninov� omezen� a linky dot�en� v�lukami se vrac� do pravideln�ch tras. Sou�asn� vstupuj� v platnost tyto trval� zm�ny trolejbusov�ch linek:

Ko�ice: Na dopln�n� kr�tk� zpr�vy v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 24 uv�d�m n�sleduj�c� informace. V Ko�ic�ch je celkem p�t nov�ch trolejbus� �koda 15TrM ev. �. 1016-1020. Krom� toho zakoupil DP sedm nebo osm voz� �koda 14TrM, kter� jsou zat�m mimo provoz a odstaveny ve vozovn�. Maj� ev. �. 1021-1027 (p��p. 1028). Zva�uje se zaveden� posilov�ch linek nebo no�n� trolejbusov� linky (�dajn� v�etn� stavby trolejbusov� trati k n�dra��).

Pozna�: Dle zpr�vy v tisku je tramvajov� dopravce velmi nespokojen s kvalitou v�ech deseti voz� RT6N1 dodan�ch z �KD (denn� je odstavena minim�ln� polovina vozidel) a sna�� se je dokonce i vr�tit do �KD.

Darov�: Od 1. ��jna 1999 je p��voz v Darov� (okr. Rokycany) z d�vodu oprav uzav�en.

San Francisco (USA): Do zku�ebn�ho provozu bez cestuj�c�ch vyjely dva prototypy trolejbus� �koda, kter� se kompletuj� v z�vod� ETI v Baltimore z d�l� dodan�ch �kodovkou (podvozek, elektrick� pohon a elektroinstalace) a americk�mi v�robci (vybaven� interi�ru). Celkem m� b�t dod�no 250 voz�.

Houston (Texas, USA): Dopravn� rada jednohlasn� odsouhlasila stavbu tramvajov� trati. Zpo��tku bude jen sedm mil dlouh�, ale zato povede ze st�edu m�sta po Main Street p�es Houston Medical Center a kolem ZOO ke zdej��mu Astrod�mu (v roce 1963 nejv�t�� klimatizovan� stadi�n na sv�t� - pro 55 tis�c lid�) a Astroworldu (z�bavn� park - men�� Disneyland). Zat�m nen� zn�mo, co bude po t�chto kolej�ch jezdit, ale z jin�ch �l�nk� vypl�v�, �e nyn� v USA nikdo tramvaje nevyr�b�, tak�e se r�suje �ance pro n�kter�ho renomovan�ho evropsk�ho v�robce tramvajov�ch vozidel.

K�ln (SRN): V tunelov�m �seku v zast�vce Christophstrasse havaroval v pond�l� 23. 8. 1999 prototyp tramvaje Citysprinter, nasazen� do provozu od �ervence 1999. V�z jedouc� jako linka d-19 najel na stoj�c� vlak linky d-15. Bilance nejt쾹� nehody kol�nsk�ch dopravn�ch podnik� obn�� 67 zran�n�ch osob, z toho 7 t�ce - v�etn� �idi�e vozu Citysprinter. Podle dobrozd�n� znalc� v�z projel n�v�stidlo v poloze v�straha a dal�� v poloze st�j ve vzd�lenosti 240 m p�ed m�stem nehody, co� by muselo m�t za n�sledek okam�it� spu�t�n� nouzov�ho brzd�n�. Vzhledem k tomu, �e nouzov� brzda nebyla uvedena do �innosti, se m� za to, �e do�lo k selh�n� centr�ln� ��dic� jednotky. Nebyla v�ak uvedena v �innost ani druh� nouzov� brzda, nez�visl� na ��dic� jednotce a uv�d�n� do �innosti �idi�em...

P�ipom�n�me si...
Petr Pany

V�ro�� pra�sk� MHD v listopadu 1999

Stanice metra Hloub�t�n v provozu
-ltr podle informa�n�ho materi�lu DP

V ned�li 17. ��jna 1999 byla slavnostn� otev�ena stanice metra Hloub�t�n na lince B, co� p�edstavuje dal�� krok k dokon�en� �seku IV.B pra�sk�ho metra.

Nov� stanice le�� p�ibli�n� 26 metr� pod povrchem. Jej� vestibul je um�st�n v bl�zkosti Pod�bradsk� t��dy a pavilonu Havana. D�ky podchodu umo��uje p��mou vazbu na tramvajov� a autobusov� linky. Vlastn� stanice je podzemn�, ra�en�, trojlodn�, pil��ov�. Vestibul je polozapu�t�n� a m� bezbari�rov� napojen� rampami na podchod i povrch. Pro osoby se sn��enou pohyblivost� je stanice vybavena rovn� osobn�m v�tahem. Stanice zaji��uje dopravn� obsluhu st�vaj�c�ho bytov�ho a obchodn�-administrativn�ho centra m�stsk� ��sti Hloub�t�n.

Uveden� stanice metra Hloub�t�n vyvolalo n�sleduj�c� trval� zm�ny v povrchov� doprav�:

Pr�m�rn� vzd�lenost stanic na �seku IV.B je 1 281 m, nejdel�� mezistani�n� vzd�lenost je pr�v� mezi stanicemi Hloub�t�n a Rajsk� zahrada - 1 751 m. Sou�asn� zde vlaky p�ekon�vaj� i nejv�t�� v��kov� rozd�l v tomto �seku.

Pra�sk� metro, kter� zah�jilo provoz 9. kv�tna 1974, kdy se cestuj�c� mohli sv�zt na prvn�m �seku linky C mezi dne�n�mi stanicemi Florenc a Ka�erov, dos�hlo dnes d�lky 50 km s 50 stanicemi.

Pr�zdniny 1999 v pra�sk� m�stsk� doprav� - 2. ��st
Ji�� Barto�

Autobusov� v�luky

Na t�i etapy prob�hla v�luka na Zbraslavi, b�hem n�� byly rekonstruov�ny n�kter� ulice mezi Zbraslavsk�m n�m. a S�dli�t�m Zbraslav. V prvn� etap� (od 9. b�ezna) byl vylou�en provoz v ��sti �abov�esk� ulice do k�i�ovatky s ul. E. P�emyslovny. Ve sm�ru z centra jezdily a-129, 241, 243, 318, 322, 360 a 415 ze Zbraslavsk�ho n�m. ulicemi Ke Kr�ovu a Josefa Houdka do zast. Pelun�k, p�esunut� p�ed k�i�ovatku s ul. K Pelu�ku. Vyjma a-241 pak pokra�ovaly p�es Kostrounek na S�dli�t� Zbraslav, event. d�le do �abov�esk (linky IDS �ady 300 na Pelu�ku a Kostrounku nestav�ly). Dva spoje a-241 v Pd�r zaj��d�ly sm�rem do Lipenc� na S�dli�t� Zbraslav. Od 6. kv�tna byl uzav�en �sek mezi Zbraslavsk�m n�m. a k�i�ovatkou ulic Eli�ky P�emyslovny a �abov�esk�, tak�e k uveden�m opat�en�m p�ibyly odklony ve sm�ru do centra: z �abov�esk, resp. S�dli�t� Zbraslav jely a-129, 243 a 415 do pravideln� zast. U V�ely, pak vlevo do zast. U V�ely v �abov�esk� ul. a d�le jako v�lukov� ve sm�ru z centra, ostatn� linky cel� odklon stejn� jako pro sm�r z centra (a-318, 322 a 360 zastavovaly pouze na S�dli�ti Zbraslav v obou sm�rech). Na a-241 byly krom� rann�ch z�jezd�, kter� se ze S�dli�t� Zbraslav vracely stejnou cestou zp�t k Pelu�ku, zavedeny dva spoje v Pd�o ve sm�ru do centra, kter� jely z Pelu�ku p�es S�dli�t� Zbraslav, ob� zast. U V�ely a Kostrounek zp�t k Pelu�ku a d�le do m�sta. P�i t�et� etap� od 18. �ervna do 21. �ervence se obj��d�l �sek ul. E. P�emyslovny mezi Pa�kovou a �abov�eskou, jezdilo se obousm�rn� �abov�eskou a Pa�kovou ulic�, v obou sm�rech se zast. U V�ely (v �abov�esk�) a S�dl. Zbraslav (krom� a-241). Linky a-243 a 415 m�ly na S�dli�ti Zbraslav n�stup po odbo�en� do Vil�mkovy, pot� pokra�ovaly Tadrovou ulic� a p�es zast. Kostrounek (do centra).

Od 13. dubna do ukon�en� provozu 10. z��� byl uzav�en �sek Madlina - Teplick�. Linka a-151 byla z Proseka (kde stav�la obousm�rn� s a-127) odklon�na po a-145 na spole�nou kone�nou obou linek Lovosick�, a-210 pak mezi Bulovkou a Lovosickou jela p�es zast. Nov� St���kov, U Kundratky, Star� Prosek a Prosek (zast�vky v Litom��ick� ul.) a d�le bez zast�vky Vyso�anskou ulic�. No�n� a-509 byla v �seku Rokoska - Libereck� odklon�na Libereckou ul. se zast�vkami na Vychovateln�.

Od 24. kv�tna do 26. �ervence jezdila a-115 z d�vodu oprav mostu na k�i�ovatce ulic T�rkovy a Pod Chodovem ve sm�ru Hotel Ko��k (dnes Keblovsk�) Ry�av�ho ulic� kolem stanice metra Roztyly, tj. nezastavovala na Chodovci.

B�hem l�ta prob�hla oprava zast�vkov�ch prostor zast�vek Jarn�kova na a-118, 154, 197, 505 a 511, nejprve ve sm�ru Chodov (byla p�esunuta od 21. �ervna od ukon�en� provozu 6. srpna) a pak ve sm�ru Na jelen�ch (zru�ena od 1. �ervence do ukon�en� provozu 13. srpna).

Od 1. �ervence do 1. z��� byly opravov�ny ulice, kter�mi od 27. �nora obracela a-277 na Hloub�t�nsk�. Proto se tato linka v�lukov� op�t zkr�tila do zast. Hloub�t�n (pr�jezdn� kone�nou m�la v Pod�bradsk� ul. po obr�cen� do protism�ru na k�i�ovatce s Chvalskou).

Z d�vodu v�stavby plynovodu a kanalizace v O�echu byla od 1. �ervence do 17. srpna odklon�na a-352 mezi O�echem a p�esunut�mi zast. Zbuzany, O� p�es k�i�ovatku silnic do O�echu, Zbuzan, Ch�nic a Chot�e (se zastavov�n�m v zast. O�ech, U �koly spolu s a-301). Po t�e trase jezdila tak� po dobu kon�n� pouti v O�echu od 28. do 30. srpna.

P�i v�stavb� tepeln�ho napaje�e v ul. M�rov�ho hnut� byla od 1. �ervence do 4. z��� zru�ena zast. Brodsk�ho na a-154 ve sm�ru Skalka.

Z d�vodu opravy zast�vkov�ho prostoru byly na a-126, 128, 192, 248 a 501 zru�eny zast. H�gerova, a to od 12. �ervence do 4. srpna ve sm�ru S�dl. Barrandov a od 26. �ervence do 14. srpna v opa�n�m sm�ru. Pro opravu vozovky v Karlick� ul. byla od 17. �ervence do 4. srpna (20.00) zru�ena na a-244 zast. Na Vini�k�ch.

P�i oprav� tramvajov� trati v oblasti n�m. b�� Synk� a Nuselsk� ul. nebyl tramvajov� provoz dot�en, zato a-193 byla od 19. (7.00) do 21. �ervence (12.00) zkr�cena k Nuselsk� radnici. Po v�stupu cestuj�c�ch jely vozy ulicemi Nuselsk�, V Hork�ch, Petrohradsk� a Vr�ovick� do manipula�n�ho obrati�t� (kam v p��pad� nest�hatelnosti nemusely zaj��d�t) a zp�t Sezimovou ulic�, kde byla p�ed domem �. 13/399 p�em�st�n� n�stupn� zast. Nuselsk� radnice.

Zkr�cen� a-265 do zast. M�stn� ��ad Benice od 24. do 26. �ervence bylo vyvol�no opravou vozovky v ul. K Lipan�m. Zast�vka Ch�n�, pivovarsk� dv�r ve sm�ru na Zli��n na a-358 byla od 31. �ervence do 2. srpna zru�ena pro v�kopov� pr�ce v prostoru zast�vky. Zast�vka P�e�tick� na a-177, 212 a 242 byla zru�ena od 2. srpna do 13. z��� ve sm�ru Hostiva�sk� n�m. a od 9. srpna do 20. z��� ve sm�ru Opatov.

Od 3. do 6. srpna prob�hala oprava �elezni�n�ho p�ejezdu v T�eboradic�ch. Linky a-305 a 351 byly mezi Hovor�ovicemi a p�esunut�mi zast�vkami N�dra�� �akovice vedeny Tryskovickou ul., n�kter� spoje v obou sm�rech zaj��d�ly do smy�ky Tepl�rna T�eboradice. Spoje a-166 jedouc� jinak k Tepl�rn� T�eboradice byly ukon�eny v T�eboradic�ch s t�m, �e mezi �erven�m ml�nem a N�dr. �akovice zaj��d�ly obousm�rn� k Tepl�rn� T�eboradice Tryskovickou ulic�.

Oprava V�de�sk� ul. si od 9. do 29. srpna vy��dala odklon a-114, 193, 272, 332, 334 a 335 ulicemi V �t�hl�ch, �t�rova a Z�les�; na obj�zdn� trase pro n� byla z��zena zast. S�dli�t� Kr� (t�i p��m�stsk� linky tam v�ak nezastavovaly).

Od 9. do 28. srpna do�lo pro opravu vozovky k uzav�en� ��sti Kukulovy ul. ve sm�ru od Vypichu, co� si vy��dalo odklony n�kter�ch linek (v�dy v�ak pouze v tomto sm�ru). Linky a-167, 174, 179, 180 a 184 vyu��valy ul. Roentgenovu, Weberovu a V �valu. Zat�mco a-167 jela bez zast�vek a� k hospod��sk� vr�tnici nemocnice, kde se oto�ila a pokra�ovala po sv� trase zp�t, ostatn� linky zastavovaly v zast�vk�ch S�dl. Homolka, Pod �afr�nkou, Kudrnova a Motol (ta byla p�esunuta a vyu��v�na tak� a-180). Zast�vku �afr�neck� nahradila na a-174 a 179 zast. Na �afr�nce.

Od 9. do 15. srpna nezastavovaly a-154, 170 a 203 v zast�vce Brechtova sm�r H�je, b�hem ��sti uveden�ho obdob� do�lo tak� k p�esunu n�kter�ch dal��ch zast�vek. D�vodem v�ech t�chto opat�en� byla oprava zast�vkov�ch prostor.

P�i oprav� �elezni�n�ho p�ejezdu v ul. Ve �l�bku byla od 10. do 18. srpna odklon�na a-323 mezi zast. Chvaly a Radonicemi po komunikaci, kterou z��sti pou��vaj� i a-262, 263 a 269. Linka byla v Radonic�ch ukon�ena objezdem, kter� za��nal p�i cest� z Prahy odbo�en�m vpravo na silnici spojuj�c� Satalice a Deht�ry.

Od 14. srpna do 14.00 dne 15. srpna byl opravov�n j�zdn� pruh u tramvajov�ch kolej� pod �elezni�n�m podjezdem u Bulhara ve sm�ru do centra. Linka a-135 proto ve sm�ru na Florenc jela ze zast. ��msk� k Muzeu a d�le po magistr�le a do Husitsk� ul., kam byla (za k�i�ovatku se Seifertovou) p�esunuta zast�vka N�m. W. Churchilla.

Od 23. do 27. srpna (8.00) prob�hala oprava �elezni�n�ho p�ejezdu v Satalic�ch. Linka a-186 byla zkr�cena do zast. Budovatelsk�, a-110 (odklon�n� tudy kv�li v�luce ve Kbel�ch) rozd�lena na dv� v�tve. Spoje na v�tvi Budovatelsk� - Hostavice kon�ily (stejn� jako a-186) v zast�vk�ch u k�i�ovatky Budovatelsk� a Panelov� ul., v�tev Budovatelsk� - Avia sever m�la v�stup i n�stup na k�i�ovatce ulic Budovatelsk� a P�ed trat�, odkud jela p�es zast. N�dra�� Satalice a M� Satalice zp�t do Kbel. Mezi ob�ma v�tvemi byl zaji�t�n p�estup, k autobusu »za trat�« p�ech�zeli cestuj�c� prostorem rekonstruovan�ho p�ejezdu.

Od 23. srpna do 11. z��� byla na a-326 a 327 zru�ena zast. Osnice, h�bitov. Linka byla z d�vodu uzav�rky silnice vedena mezi Osnic� a p�esunut�mi zast�vkami Jesenice, Kocanda p��mo po jin� m�stn� komunikaci.

P�i fr�zov�n� �ufanovy ul. do�lo po dvou etap�ch, p�i nich� byly jen p�esunuty zast�vky, k odklonu a-164 a 225 (od zah�jen� do ukon�en� provozu 24. �ervence). Prvn� z nich jela ve sm�ru Zli��n ze Sl�nsk� bez zast�vek ulicemi Makovsk�ho, Galandova, Na moklin� a Hofbauerova, v opa�n�m sm�ru p�es M� �epy, vpravo do Sl�nsk� ul. a d�le do zast. Bazovsk�ho. Linka a-225 mezi zast. �alansk�ho a Bazovsk�ho jela obousm�rn� p��mo, p�es k�i�ovatku Sl�nsk� a Bazovsk�ho ul.

Od 8.00 dne 30. srpna do 14.00 dne 2. z��� a pot� v�dy od 20.00 do ukon�en� provozu ve dnech 3., 4. a 5. z��� prob�halo �i�t�n� kanaliza�n�ch �achet ve St�elni�n� ul. Linky a-127, 177 a 201 jezdily v protism�rn� polovin� vozovky, a tak musela b�t na t�chto link�ch zru�ena zast. L�dv� ve sm�ru Prosek.

Pozn�mka: Pokud nen� uvedeno jinak, jedn� se u term�nu za��tku �i konce v�luky o rann� v�jezd uveden�ho dne.

Vozov� park pra�sk�ch autobus� k 31. 5. 1999 - dopl�ky a opravy
Stanislav Linert

V �l�nku ing. Lutr�na »Vozov� park pra�sk�ch autobus� k 31. 5. 1999« v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 23 se objevila �ada nesrovnalost�. V ��sti »P�ehled vozidel podle typ� a eviden�n�ch ��sel« je t�eba opravit n�sleduj�c� �daje:

Vozov� park tramvaj� DP m�st Mostu a Litv�nova
Ing. Jan Lutr�n podle podklad� DPML

Podle stavu z 30. �ervna 1999 se vozov� park tramvaj� Dopravn�ho podniku m�st Most a Litv�nova skl�dal z n�sleduj�c�ch vozidel:

V roce 1998 byly vy�azeny vozy T3 ev. �. 294-298 (v�r. �. 160 501 a� 160 505, rok v�r. 1972).

V 1. �tvrtlet� roku 1999 byly vozy T3 ev. �. 221 (v�r. �. vozov� sk��n� 159 013, rok v�r. 1970), 226 a 258 (v�r. �. vozov� sk��n� 164 533 a 164 535, rok v�r. 1976), odprod�ny do Liberce.

Celkem m�l DPML k 30. �ervnu 1999 ve stavu 71 voz� pro osobn� dopravu (z toho 25 provozn�ch voz� T3M3, 6 rozpracovan�ch voz� T3M3, 4 vozy T3 a 36 voz� T3SU); d�le 1 historick� v�z T5B6 a 2 pracovn� vozy T3.

Libereck� zm�ny od ledna 2000
Petr Freiwillig

Od 1. ledna 2000 dojde k z�sadn� zm�n� tarifu a tak� k v�znamn�m zm�n�m v koncepci linkov�ho veden�.

Dosavadn� jednotliv� j�zdenky na 15, 30 a 45 min. se nahrazuj� j�zdenkou platnou 25 min. (za 8,- K�, zlevn�n� za 4,- K�) a 60 min. (za 15,- K�, zlevn�n� za 7,- K�).

Pro p�edplatn� �asov� j�zdenky vznikne »m�stsk� p�smo« (dosavadn� 1. a 2. p�smo) a »mimom�stsk� p�smo« (nyn�j�� 3. p�smo, tj. Jablonec a Kry�tofovo �dol�). Ru�� se bezplatn� p�eprava d�chodc� nad 70 let (stejn� opat�en�, pl�novan� od ledna 1998, bylo nakonec odvol�no). D�chodci bez rozd�lu v�ku budou moci nyn� jezdit bu� na jednotliv� plnocenn� j�zdenky nebo na tzv. Seniorpas (m�s��n� za 155,- K� pro m�stsk� p�smo, za 290,- pro ob� p�sma). Zlevn�n� m�s��n� j�zdenky z�st�vaj� zachov�ny pro d�ti od 6 do 15 let, u�n� a studenty. Ceny p�enosn�ch a turistick�ch j�zdenek zat�m nejsou k dispozici.

Sou�asn� by m�lo doj�t ke zm�n�m v organizaci dopravy. Hlavn� my�lenkou je zru�en� soub�hu autobus� a tramvaj�, tak�e ��st autobusov�ch linek na F�gnerovu v�bec nepojede. Zat�m nen� zn�mo, o kter� linky se jedn�, uva�uje se zejm�na o zkr�cen� a-16 k Viaduktu, kde by cestuj�c� (zejm�na ze s�dli�t� Franti�kov) p�estoupili na tramvaj.

Veden� tramvajov�ch linek z�st�v� nezm�n�no, za zm�nku ale stoj� zaveden� intervalu 5,5 min. na d-2 v Pd�, co� m� b�t n�hrada za zru�en� soub�hy s autobusy.

Co nov�ho v Jablonci nad Nisou?
Petr Freiwillig

Jablonec nad Nisou je dle m�ho n�zoru p��kladem dob�e veden�ho autobusov�ho provozu. Je smutnou skute�nost�, �e tot� nelze v ��dn�m p��pad� ��ci o sousedn�m autobusov�m provozu DPmL. �SAD Jablonec nad Nisou a. s. hled� st�le nov� cesty, jak vylep�it sv� slu�by poskytovan� ve�ejnosti. Jabloneck� m�stsk� doprava tak zvy�uje svou tradi�n� solidn� �rove�. Svou roli hraje samoz�ejm� existence samostatn�ho Dopravn�ho podniku m�sta Jablonce nad Nisou do roku 1981, kdy byl provoz p�ed�n krajsk� spr�v� �SAD. V roce 1991 do�lo k osamostatn�n� jabloneck�ho dopravn�ho z�vodu a vzniku a. s. �SAD Jablonec nad Nisou, v jej�m� r�mci zaji��uje m�stskou autobusovou dopravu samostatn� hospod��sk� st�edisko.

Cyklobus Jablonec nad Nisou - Bed�ichov - Liberec

Provoz speci�ln�ho autobusu pro cestuj�c� s j�zdn�mi koly pokra�uje i v leto�n� sez�n� dle nov�ho, roz���en�ho j�zdn�ho ��du:

J�zdn� ��d plat� od 1. kv�tna do 30. z��� 1999 ve dnech pracovn�ho klidu. J�zdn�: osoby star�� 15 let plat� 14,- K�, d�ti 6 a� 15 let plat� 8,- K�, d�ti do 6 let zdarma, j�zdn� kolo 6,- K�, zv��ata 12,- K�. Maxim�ln� po�et p�epravovan�ch osob a kol je omezen na 23. Pokud nen� spoj pln� obsazen, je mo�n� p�epravovat tak� osoby bez j�zdn�ch kol, p�ednost v�ak maj� cestuj�c� s j�zdn�mi koly.

Spoj v 8.30 z Jablonce nad Nisou a v 9.40 z Liberce je nav�c po dobu pr�zdnin zaji�t�n i v Pd. Slu�ba vstoupila u obyvatel obou m�st rychle ve zn�most a je pom�rn� intenzivn� vyu��v�na, o �em� sv�d�� st�le zvy�ovan� po�et spoj�. Rozhoduj�c�m faktorem pro vyt��enost vozidla je pak samoz�ejm� po�as�. K dispozici jsou dva speci�ln� upraven� autobusy Karosa B731 ev. �. 91 a 92 z roku 1986.

Vozov� park, n�kup nov�ch autobus�

V sou�asn� dob� je evidov�no 42 autobus�, z toho v�t�ina (31 voz�) typu B731, 8 voz� typu B732, 1 kloubov� v�z C744 a 2 nov� vozy typu B932. V�t�ina z nich byla vyrobena v letech 1988 a 1989. Nejstar�� (oba cyklobusy) jsou z roku 1986, nejmlad�� jsou dva nov� vozy B932 ev. �. 79 a 80, zakoupen� v roce 1997. V dob�, kdy budete ��st tento p��sp�vek, ji� z�ejm� v��e uveden� �daj nebude platit - do konce srpna 1999 m�ly b�t za�azeny do provozu �ty�i nov� vozy �ady B932 a v z��� pak dva nov� n�zkopodla�n� autobusy Karosa-Renault CITYBUS. Pro �plnost je t�eba dodat, �e v brzk� dob� m� b�t na v�ech link�ch zavedeno digitalizovan� hl�en� zast�vek v autobusech.

Tarif platn� od 1. �ervence 1999

M�stsk� rada na sv�m zased�n� dne 13. kv�tna 1999 schv�lila s platnost� od 1. �ervence 1999 nov� �asov� nep�estupn� tarif na v�ech link�ch krom� a-16 (viz d�le). Z�kladn� a zlevn�n� celos��ov� j�zdn� plat� 20, 40 nebo 60 minut od okam�iku n�stupu j�zdy. Ceny jednotliv�ch j�zdenek jsou stanoveny takto:

Z�rove� je v prodeji zv�hodn�n� j�zdenka pro 2 j�zdy v ar��ch po deseti kusech s �asovou platnost� 2× 20 minut (1 j�zda = 7,- K�). Ve�ker� z�kladn� a zlevn�n� j�zdenky lze zakoupit u �idi�� s p�ir�kou 2,- K�. Prodej jednotliv�ch j�zdenek je zaji�t�n v p�edprodeji v Pra�sk� ul., na m�stsk�ch a obecn�ch ��adech v cel� obsluhovan� oblasti (tj. Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Bed�ichov, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Pule�n� a Lu�any nad Nisou), ve vybran�ch prodejn�ch a v j�zdenkov�ch automatech. T�ch je celkem 17, z toho 5 modern�ch automat� Mikroelektronika schopn�ch vyd�vat v�echny druhy j�zdenek. Tyto automaty byly z�rove� se zaveden�m nov�ho tarifu um�st�ny v zast�vk�ch Rychnov n�dra�� �D, Doln� n�m.-Kamenn�, Janov samoobsluha, Bed�ichov koupali�t� a Lu�any Blan�k.

Pro orientaci uv�d�m ceny n�kter�ch �asov�ch p�edplatn�ch j�zdenek: m�s��n� ob�ansk� 240,- K�; ro�n� ob�ansk� 2 000,- K�; t�denn� j�zdenka 75,- K�. P�edplatn�ch j�zdenek nab�z� dopravce pom�rn� �irokou paletu - celkem 19 druh�. Vzhledem k v��e uveden�m skute�nostem nen� t�eba dod�vat, �e v�echny autobusy jsou vybaveny elektronick�m odbavovac�m syst�mem s palubn�m po��ta�em a ukazateli �asu.

Okru�n� autobusov� linka a-16

Jako pokusn� bal�nek byla zavedena okru�n� a-16, spojuj�c� nejv�znamn�j�� m�sta v centru (��ady, nemocnice, ...). Na lince plat� zvl�tn� tarif, plat� se v hotovosti �idi�i: osoby star�� 15 let plat� 5,- K�, d�ti od 6 do 15 let pak 2,50 K�. Trasa linky byla definitivn� stanovena dle p�ipom�nek ve�ejnosti.

V�ro�� 100 let MHD na Jablonecku

P���t� rok oslav� Jablonec kulat� jubileum 100 let tam�j�� m�stsk� dopravy. Prvn� tramvaj vyjela do Rychnova 7. �nora 1900. P�i t�to p��le�itosti je p�ipravena k vyd�n� v�pravn� publikace, zachycuj�c� v�voj od po��tk� m�stsk� elektrick� dr�hy p�es rozmach tramvajov� dopravy a� po dne�n�, ryze autobusovou sou�asnost. Z�rove� je p�ipravov�na ve spolupr�ci se Spolkem p��tel m�sta Jablonce nad Nisou v�stava na dan� t�ma, uk�zky sou�asn�ch i historick�ch autobus� a dal�� akce. Nechme se tedy p�ipravit, co jablone�t� na �nor 2000 p�iprav�.

Sto let »mal�ch voz�« ve V�dni
Erich M�lek podle Tramway und Modell, 1998

V roce 1899 objednala Spole�nost pro v�stavbu a provoz V�de�sk�ch pouli�n�ch drah - »BBG«, pokra�ovatelka Wiener Tramway-Gesellschaft, pro rychl� dokon�en� elektrifikace kolejov� s�t� 300 kus� motorov�ch voz� typu D. P�edchoz� typy A, B a C se jevily jako technicky m�lo dokonal�, a tak se u tohoto typu objevila �ada vylep�en�. O v�robu t�to neb�vale velk� s�rie se pod�lily p�edn� vagon��sk� z�vody tehdej�� rakousko-uhersk� monarchie:

Pozd�ji (pravd�podobn� roku 1900) byly vozy ev. �. 76-100 p�e��slov�ny na ev. �. 176-200.

V�z ev. �. 81 (pozd�j�� 181) byl p��mo pra�sk�m v�robcem dod�n se zasklen�mi plo�inami, co� bylo pozd�ji odstran�no s od�vodn�n�m, �e se plo�iny p��li� zmen�ily. Vozidla byla pro sv� vlastnosti brzy p�ekonan� a po prvn� sv�tov� v�lce se staly pro m�stsk� podniky sp��e p��t��. Technicky jim sice bylo m�lo co vytknout; jen to, �e byly m�lo kapacitn� a �e jich bylo 300. V�ce ne� 100 voz� bylo ve 20. letech odstran�n�m elektrick� v�zbroje p�estav�no na vozy vle�n�. Jejich setrv�v�n� ve stavu bylo ��ste�n� od�vodn�no t�m, �e star� d�ev�n� ���sk� most (Reichsbr�cke) p�es Dunaj neumo��oval provoz v�t��ch a t쾹�ch voz�. Tento most byl p�edch�dcem ocelov�ho mostu z roku 1935, kter� se z��til �navou materi�lu v l�t� 1976.

V letech druh� sv�tov� v�lky bylo n�kolik t�chto voz�, s ur�itost� ev. �. 341, 381 a 391, a tak� n�kolik z nich vze�l�ch voz� vle�n�ch »tot�ln� nasazeno« do m�ste�ka Badenu u V�dn� na p��m�stskou tra� Baden - Bad V�slau. Tak� do Grazu jich n�kolik ode�lo.

V�z ev. �. 314, kter� ke konci slou�il u V�de�sk�ch m�stn�ch drah (tra� V�de� - Baden), byl po vy�azen� vr�cen zp�t v�de�sk�m m�stsk�m podnik�m. Byl rekonstruov�n do p�vodn� podoby po vyroben� a je nyn� z�stupcem nejstar�� generace voz� ve v�de�sk�m tramvajov�m muzeu. Nab�z� tak n�v�t�vn�k�m z �esk� republiky zaj�mav� srovn�n� s pra�sk�mi (ev. �. 88 a 109) �i brn�nsk�mi vrstevn�ky (ev. �. 1, 6 a 10).