D o p r a v n �   m � s � � n � k


��slo 33
�erven 2000


Praha (metro): V depu Ka�erov je p�ipravena na odvoz k modernizaci do �kody Dopravn� technika s. r. o. souprava ev. �. 2155+2261+2260+2227+2156. D�le je p�ipravov�na souprava ev. �. 2117+2202+2229+2258+2136.

Michal Babick�


Praha (metro): V dubnu 2000 byly ve spojovac�ch chodb�ch p�estupn� stanice M�stek instalov�ny n�st�nn� reklamy na lentilky. Sou��st� t�to reklamn� akce je tak� rozd�v�n� lentilek d�tem, kter� se zde od 8. kv�tna kon� ka�d� pond�l� mezi 12. a 14. hodinou.

Ji�� Barto�


Praha (tram): V dubnu 2000 byl definitivn� vy�azen z provozu prvn� s�riov� v�z T3 ev. �. 6103. Byl odvezen do vozovny Vokovice, kde �ek� spolu s ji� d��ve vy�azen�mi vozy ev. �. 6347, 6382, 6429, 6516 a 6573 na likvidaci.

Robert Mara, Praha


Praha (tram): Ve st�edu 10. kv�tna 2000 dopoledne byly z d�vodu vylou�en� n�kolika kolej� ve vozovn� Hloub�t�n p�esunuty zku�ebn� (ov��ovac�) vozy v majetku �KD Dopravn� syst�my a. s. typu T6A5 (ev. �. 0030 a 0032) do vozovny Pankr�c (deponov�ny na 2. koleji). Prototypov� v�z typu T7A5 (ev. �. 0024) byl sou�asn� p�esunut do vozovny Motol.

Petr Zelenka


Praha (tram): Obdobn� jako v lo�sk�m roce byla i letos na most� Legi� na �rovni St�eleck�ho ostrova u p��le�itosti akce k Mezin�rodn�mu dni d�t� z��zena zast�vka s n�zvem »Bambiri�da«. Zast�vka byla v provozu od 25. do 28. kv�tna 2000 v�dy od 6.00 do 20.00 hod. V zast�vce zastavovaly linky d-6, 9, 22, 23 a 91.

-ltr


Praha (IDS): Od 28. kv�tna 2000 doch�z� k roz���en� pra�sk� IDS o p��m�stsk� autobusov� linky a-328, 329, 346, 348, 349, 363, 364, 367-369, 384, 385, 396-398. Sou�asn� doch�z� k d�l��m zm�n�m na a-216, 217, 228, 229, 251, 259, 264, 266, 303, 306, 324 a 361. Nov� se zav�d� no�n� a-507, ru�� se a-132. K t�mto zm�n�m se vr�t�me podrobn�j��m popisem v n�kter�m z p���t�ch ��sel.

-ltr


Praha (IDS): Od 28. kv�tna 2000 je pra�sk� IDS roz���en o 5. tarifn� p�smo. Je do n�j za�azen prozat�m jen �sek trati 210 z Mokrovrat p�es Starou Hu� do Dob���e a zast�vky Dob���, n�dra�� a Dob���, n�m�st� na nov� zaveden� a-349. D�le je do IDS nov� za�azena tra� 072 Lys� nad Labem (ji� d��ve tarifn� p�smo 3) p�es Lysou nad Labem-Dvorce, Otradovice, Starou Boleslav (v�e tarifn� p�smo 3), D��sy a Ov��ry (oboj� tarifn� p�smo 4) do V�etat (ji� d��ve tarifn� p�smo 4).

-ltr


Brno (tarif): Od 1. ledna 2000 plat� n�sleduj�c� tarif:

Jednotliv� j�zdenky - z�kladn� (cestuj�c� od 16 let, kte�� nemaj� n�rok na slevu) Jednotliv� j�zdenky - zlevn�n� (pro cestuj�c� od 6 do 15 let, doprovod d�t�te do 3 let, pro �hradu dovozn�ho)
30 min./2 p�sma 11,- (u �idi�e 14,-) 30 min./2 p�sma 5,- (u �idi�e 8,-)
60 min./2 p�sma 15,- 60 min./2 p�sma 7,-
90 min./3 p�sma 18,- 90 min./3 p�sma 9,-
1 den/p�smo 1+2 44,- Denn� j�zdenka za 44,- K� plat� v nepracovn� dny jako spole�n� j�zdenka pro 2 dosp�l� a 3 d�ti.
3 dny/p�smo 1+2 90,-
7 dn�/p�smo 1+2 160,-
15 dn�/p�smo 1+2 190,-
Kup�ny - z�kladn� (cestuj�c� od 16 let, kte�� nemaj� n�rok na slevu) Kup�ny - zlevn�n� (pro cestuj�c� od 6 do 15 let, studenty od 16 let a dr�itele pr�kazky se zvl�tn�m kup�nem)
m�s��n�/p�smo 1+2 350,- m�s��n�/p�smo 1+2 180,-
�tvrtletn�/p�smo 1+2 910,- �tvrtletn�/p�smo 1+2 470,-
ro�n�/p�smo 1+2 3 100,-
m�s��n�/p�smo 2+3 350,- m�s��n�/p�smo 2+3 180,-
�tvrtletn�/p�smo 2+3 910,- �tvrtletn�/p�smo 2+3 470,-
ro�n�/p�smo 2+3 3 100,-
m�s��n�/3 p�sma 510,- m�s��n�/3 p�sma 260,-
�tvrtletn�/3 p�sma 1 330,- �tvrtletn�/3 p�sma 680,-
ro�n�/3 p�sma 4 500,-

Zvl�tn� kup�n za 290,- K� na rok pro ob�any nad 70 let, dr�itele zlat� Jansk�ho plakety, pln� invalidn� a starobn� d�chodce. Zdarma d�tsk� ko��rek s d�t�tem, d�ti do 5 let v�etn�, zavazadla do rozm�r� 20×30×50 cm (5×80×100 cm, pr�m�r 10×150 cm), zavazadlo, pes a j�zdn� kolo pro dr�itele pr�kazky s platn�m kup�nem, dr�itel� ZTP, ZTP/P v�etn� pr�vodce a psa, ��astn�ci I. a II. odboje, ob�an� mimosoudn� rehabilitovan�, dr�itel� pr�kaz� PTP-TNP, poslanci a sen�to�i parlamentu �R.

-ltr


Plze�/Praha (bus): V �ter� 9. kv�tna 2000 bylo mo�n� v Plzni spat�it na zku�ebn�ch j�zd�ch a na a-30 t��n�pravov� n�zkopodla�n� m�stsk� autobus Solaris Urbino 15 (na sn�mku) od firmy Neoplan Polska. Od 15. do 23. kv�tna 2000 byl za�azen do pra�sk� provozovny Kl��ov a nasazen do provozu p�ev�n� na smluvn� linky obchodn�ho domu Tesco Let�any. Autobus s motorem MAN m� d�lku 14,59 m, ���ku 2,55 m a v��ku 2,85 m. Polsk�m v�robcem je zap�j�en do DP Ostrava (kter� se m� st�t dealerem pro �R) a krom� Prahy a Plzn� by m�l absolvovat zku�ebn� a p�edv�d�c� j�zdy tak� v Brn�, Olomouci, �esk�ch Bud�jovic�ch, Pardubic�ch, Zl�n�, Liberci a D���n�. V�z nese ostravsk� ev. �. 7601, tam�j�� standardn� modro-b�l� n�t�r (v�etn� »n�zkopodla�n�ho« �lut�ho pruhu) a polskou SPZ P 51.1700. Solaris

-ltr, Ji�� Barto�, podklady DP Ostrava


P�sek (bus): Ve�ejnou sout� na provozov�n� m�stsk� dopravy do roku 2008 (viz Dopravn� m�s��n�k ��slo 31), kter� se z��astnili dva z�jemci, vyhr�l dosavadn� dopravce �SAD �esk� Bud�jovice, a. s.

Ji�� Barto�


Krak�w (tram): Od b�ezna 2000 jsou v provozu prvn� n�zkopodla�n� vozy typu NGT6 ev. �. 2001-2004 (v�robce vozov� sk��n� Bombardier DWA Bautzen, podvozky Siemens Duewag, elektrick� v�zbroj Kiepe). Vozy jezd� na lince d-36 Prokocim - Salwator. Ve stavb� je nov� tramvajov� tra� do s�dli�t� Kurdwan�w, kde by rovn� m�ly b�t v provozu.

Thomas Krauss, Mnichov


P�ipom�n�me si...
Petr Pany

V�ro�� pra�sk� MHD v �ervnu 2000

1. �ervna 1900 byl zah�jen provoz ko�ky mezi T�novem a Florenc� 100 let
7. �ervna 1965 po sesuvu str�n� byl zastaven provoz lanov� dr�hy na Pet��n 35 let
15. �ervna 1985 byl po rekonstrukci obnoven provoz lanov� dr�hy na Pet��n 15 let
19. �ervna 1905 byla elektrizov�na tra� V�stava - Centr�la 95 let
21. �ervna 1925 za�aly jezdit autobusy na lince a-A Vr�ovice, �echovo n�m. - Z�b�hlice 75 let
23. �ervna 1900 byla elektrizov�na tra� Muzeum - Sokolsk� - Tylovo n�m. - Zvona�ka 100 let



�vaha o po��tc�ch voz� �ady T - dopln�n�
Ji�� Dewetter

�vodem mohu potvrdit, jak dlouh� byla doba nal�zt ust�len� n�zev pro dopravu pod povrchem v na�em hlavn�m m�st�. Lze ��ci, �e se to nakonec poda�ilo.

M�me tedy metro s velk�m M, tak jako maj� v n�meck�ch m�stech U-Bahn, ve Francii Metropolitain (a rychlej�� RER), v Anglii Underground (slangov� tube) a v USA Subway-Lines.

O prvn�ch �vah�ch o jin� doprav� ne� pouli�n� bylo ji� v minulosti mnoho naps�no, zejm�na v dob� prvn� republiky v letech 1927-41, ale i v letech pov�le�n�ch 1945-66 a bylo by jen opakov�n�m ji� zn�m�ch v�c�, i kdy� historicky zaj�mav�ch. Auto�i v�ech zm�n�n�ch �vah a publikac� m�li z�sluhy o to, �e se v�ci pohybovaly kup�edu. Mnoz� z nich ji� dnes ne�ij�.

Je t�eba se zm�nit tak� o odp�rc�ch nov�ch n�vrh�. Jejich argumentem proti budov�n� podzemn� dopravy je�t� v 50. letech byla geologick� nevhodnost pra�sk�ho podzem� pro stavbu metra a d�le, �e dle progn�z se velikost �zem� a po�et obyvatel nem� zv�t�ovat. Opak v�ak byl pravda.

Za rozhoduj�c� ud�lost nutno pova�ovat usnesen� �. 239 vl�dy �SSR z 2. �ervna 1965, tj. prosazen� podpovrchov� tramvaje.

Je�t� p�i posuzov�n� zda metro nebo podpovrchovou tramvaj bylo �asto a myln� m�sto Praha porovn�v�no s Frankfurtem nad Mohanem co do velikosti a po�tu obyvatel. Ale pr�v� zde byly podstatn� rozd�ly v d�vodech m�nit cosi na doprav�.

1) Zat�mco Praha pot�ebovala odstranit star� tramvajov� vozy a nahradit je modern�mi k pohodln�mu cestov�n� (jak� byla tehdy cestovn� rychlost p�es V�clavsk� n�m�st�, mnoho z n�s je�t� pamatuje).
2) Frankfurt nad Mohanem m�l vozy pon�kud rychlej��, ale probl�m k nal�hav�mu �e�en� byla v 60. letech hlavn� exploze automobilismu v centru m�sta. M�l jsem mo�nost vid�t tam situaci na vlastn� o�i. Proto se tam rozhodli v centru m�sta ve�ker� tramvaje um�stit pod p�epln�n� ulice. Na okraji m�sta a do s�dli�� pak vyj��d�ly na povrch. To se jim poda�ilo b�hem dvou let. Na podzim 1968 byl zah�jen provoz na prvn�ch link�ch.

Zp�t k Praze. V lednu 1966 po�aly u n�s prvn� v�kopy mezi hlavn�m n�dra��m a N�rodn�m muzeem. Prov�d�l je n�rodn� podnik Vodn� stavby - z�vod Metrostav jako gener�ln� dodavatel stavby dle projekt� ��ste�n� P�disu a Sudopu, p�i�em� v roce 1971 byl ustanoven Metroprojekt. Jako gener�ln� dodavatel technologie byl ustanoven oborov� podnik �KD-Engineering.

Nad usnesen�m vl�dy z roku 1965 v�ak vznikaly b�hem za��tku stavby otazn�ky, a tak 9. srpna 1967 vl�da pozm�nila sv� rozhodnut�, aby se p�e�lo na stavbu klasick�ho metra.

Dal�� diskuse o vyu�it� voz� T pro podpovrchovou dopravu pozvolna utichly, i kdy� jist� rusk� poradce prohl�sil zodpov�dn�, �e pro Prahu je metro nejlep��m �e�en�m spole�n� s dod�n�m rusk�ch souprav; p�esto je p�ipraven k diskusi o jin�ch variant�ch.

Pamatuji si je�t�, jak z�stupci �KD tehdy dozn�vali, �e k odzkou�en� prototypu soupravy R1 a� k zah�jen� s�riov� v�roby jim chyb� �as a� 2 roky.

Proto rozhodnut� z 24. b�ezna 1971, �e pro Prahu budou dod�v�ny vozy E�s sov�tsk� v�roby, jsme z pohledu investora p�ij�mali v�ichni ji� jako nem�nnou skute�nost. Obdobn� tomu bylo i s nab�dkou sov�tsk�ch eskal�tor�.

V z�v�ru o rozvoji dopravy v okrajov�ch ��stech Prahy, o kter�ch se Ji�� �erm�k tak� zmi�uje, lze konstatovat, �e dnes i tam metro jezd� (Chodov, Kr�) a dal�� linky metra budou pozd�ji a st�le modern�ji dobudov�v�ny. Dnes jsme se ji� svezli i v nov�ch souprav�ch M1, kter� budou v provozu nejm�n� 50 let ke spokojenosti v�ech cestuj�c�ch. Bohu�el, v�robce t�chto souprav tr�p� ve zli��nsk�m z�vod� nyn� jin� starosti. Dr�me jim palce.

Je�t� pozn�mka: �koda jen, �e prototyp ji� zm�n�n�ch voz� �esk� v�roby R1 se neprosadil aspo� na na�� exportn� sf��e. Snad to byla zbyte�n� vynalo�en� pr�ce a zbyte�n� finance?



Pra�sk� tramvajov� v�luky v kv�tnu 2000
Pavel Roman, Ing. Jan P��vora, Ji�� Barto�

Rann�m v�jezdem dne 10. kv�tna skon�ila p�ed�asn� celkov� rekonstrukce trati v Kon�vov� ulici (Dopravn� m�s��n�k ��slo 31). Tra� byla dosud zaasfaltovan�, nyn� m� �elezni�n� svr�ek a p�i krat�� v�luce pl�novan� na �ervenec m� b�t zakryta panely.

Z d�vodu hav�rie vodovodu v tramvajov� zast. Hl�dkov sm�r Malovanka byly od �tvrtka 11. kv�tna (cca 9.30 hod.) do p�tku 12. kv�tna (cca 14.30 hod.) odklon�ny d-8 a 57 ve sm�ru na B�lou Horu p�es Brusnici a Poho�elec.

Od 13. do 17. kv�tna (v�dy 4.00 hod.) prob�hala oprava tramvajov� trati ve Svatov�tsk�. Linky d-25, 26 a 51 byly odklon�ny na Malovanku, d-2 zru�ena a d-20 pos�lena (polovi�n� interval). Ze �pejcharu p�es Hrad�anskou na Dejvickou a zp�t jezdila polookru�n� a-X26 jako NAD v denn�m provozu, v noci byla stejn� jako p�i v�luce na Evropsk� prodlou�ena a-510 p�es Dejvickou na �pejchar, tentokr�t ale zastavovala v�t�inou v tramvajov�ch zast�vk�ch (Horom��ick� a S�dl. �erven� vrch obousm�rn�). Vypravov�n� vokovick�ch vlak� prob�halo obdobn� jako p�i v�luce Evropsk�. Autobusy byly ve sm�ru ze zast. Kafkova na t��du Milady Hor�kov� odklon�ny ulicemi gen. P�ky a Pevnostn�.

Dne 17. kv�tna za�ala rann�m v�jezdem v�luka �seku Palmovka - Ke St�rce (ukon�en� se p�edpokl�d� nejpozd�ji 15. �ervna), p�i kter� se opravuje tra� v Zenklov� ul. Linky d-10 a 24 jsou odklon�ny p�es zast. Trojsk�, Osadn�, event. t� Libe�sk� most, d-24 ukon�ena na Palmovce (proti sm�ru hodinov�ch ru�i�ek) a n�hradou d-14 prodlou�ena na S�dl. ��blice. No�n� d-54 jezd� mezi Strossmayerov�m n�m. a St�rkou p�es D�lnickou a Trojskou. V �seku St�elni�n� - Ke St�rce - Palmovka je zavedena a-X10 s vysok�m vypraven�m voz� (Pd�r cca 3, Pds 3 a� 4, Pd�o 2, Dkd cca 5, Ctv 7 min.), kter� m� na Palmovce dv� pr�jezdn� zast�vky. V noci jezd� jako NAD a-X54 ze St�elni�n� po a-X10 na Palmovku a d�le na D�lnickou (v�stup Tusarova, n�stup D�lnick�); interval 40 min. je okolo �tvrt� hodiny prolo�en jedn�m p�rem spoj� bez n�vaznosti na d-54. Ve druh� polovin� v�luky bude zru�ena prav� kolejov� spojka u zast. Palmovka sm�r Ke St�rce (zm�na um�st�n� zast�vek NAD). Ob� linky jsou na St�elni�n� ukon�eny v tramvajov� smy�ce, kterou proj��d�j� protism�rn�; provozuje je Hotliner s. r. o., lze na nich spat�it nap�. i v�z ev. �. 1105 pat��c� Martinu Uhrovi.

V souvislosti s p��pravou na zased�n� MMF se b�hem �ty� v�kend� (v�dy od p�tku 22.00 hod. do ukon�en� provozu v ned�li) opravuj� stropy ve stanici metra Vy�ehrad, tak�e se v n� ve vylou�en�m sm�ru nezastavuje. V�luka n�stupi�t� sm�r centrum se kon� od 19. do 21. kv�tna a od 9. do 11. �ervna, sm�r H�je od 26. do 28. kv�tna a od 16. do 18. �ervna. Dle pot�eby v z�vislosti na pokra�ov�n� prac� bude v�luka prob�hat t� o v�kendu 23. a� 25. �ervna (v libovoln�m sm�ru).

V�luka tunelu pod Vy�ehradem (27. a� 31. kv�tna) byla odvol�na.

Chystan� tramvajov� v�luky: Strossmayerovo n�m. - �pejchar (od 15. �ervna do 13. �ervence)
And�l - Radlick� ul. (od 15. �ervna do 29. �ervence)
Brusnice - Malovanka (od 15. �ervna do 1. z���)



Vzpom�nky na po��tek provozu pra�sk�ch tramvaj� »ponorka« a »mevro«
Ing. Josef Skali�ka

Na za��tku roku 1936 se objevily v pra�sk�ch ulic�ch nov� tramvajov� vozy, kter� pro sv�j vzhled dostaly p�ezd�vku »ponorky«. Do pravideln�ho, trval�ho provozu byly za�azeny nejprve na d-22 jedouc� tehdy z B�l� Hory p�es �pejchar, M�nes�v most a V�clavsk� n�m�st� k Ol�ansk�m h�bitov�m. Sou�asn� se objevil obr�zek vozu na t�to lince ve stanici Chotkovy sady na tituln� stran� reklamn�ho �asopisu ZEPOP (Zpr�vy elektrick�ch podnik� obce pra�sk�), ro�n�k 1936, ��slo 1, kter� byl tehdy zav�ov�n pro informaci cestuj�c�ch v tramvajov�ch vozech.

Z�hy se tyto vozy objevily i na okru�n� d-2, jezd�c� mezi kone�n�mi stanicemi �pejchar a Flora. Tyto vozy, kter� proj��d�ly pod na��m oknem, m� upoutaly ji� v d�tsk�m v�ku nov�m neobvykl�m vzhledem a v�razn� odli�n�m zvukem. N�kolikr�t jsem m�l mo�nost sv�zt se t�mto vozem na d-2 je�t� v dob� levostrann�ho provozu a pamatuji n�stup a v�stup do nich na odli�n� situovan�ch ref���ch u Chotkov�ch sad�. Tak� skl�p�c� stup�tko prost�edn�ho vchodu bylo pro m� v d�tsk�m v�ku n���m zaj�mav�m.

Po 26. 3. 1939 bylo nutn� prvn� vozy vy�adit z provozu a p�estav�t na pravostrann� provoz. Z t� doby si vzpom�n�m ji� l�pe na vozy prvn� s�rie, konkr�tn� ev. �. 3005, 3006 a 3008, kter� m�ly elektropneumatick� ovl�d�n� dve�� velkou mosaznou p�kou (oto�nou kolem vertik�ln� osy), um�st�nou na mohutn�m v�lcov�m sloupku vedle pokladny pr�vod��ho, kterou jsem mohl pod dohledem pr�vod��ho vyzkou�et. Posledn� rekonstrukce ovl�d�n� prob�hla u ev. �. 3006. V�z ev. �. 3007 byl od po��tku n���m odli�n� a nejsem si jist, jak� m�l p�vodn� syst�m otev�r�n�, event. um�st�n� tlakov�ch n�dr��, tot� zda vy��� ��sla m�la je�t� charakteristick� sloupek vedle pokladny. Proto�e jsem od z��� 1941 jezdil denn� d-22 do obecn� �koly (dnes Z�), m�l jsem mo�nost proniknout do n�kter�ch detail� nov�ch voz�. U zm�n�n�ch voz� s elektropneumatick�m ovl�d�n�m dve�� se na stanovi�ti �idi�e vpravo krom� kliky pro p�edn� dve�e nach�zel i tlakom�r, ukazuj�c� okam�it� tlak vzduchu ve t�ech tlakov�ch n�dr��ch um�st�n�ch pod vozem. Po projet� t�� a� p�ti stanic z�soba vzduchu poklesla a obnovila se samo�inn� asi po jedn� minut�, co� bylo doprov�zeno charakteristick�m, i zvenku jasn� sly�iteln�m klap�n�m kompresoru. Nev�m, kolik voz� bylo t�mto syst�mem vybaveno, nov�j�� v�ak ji� dostaly hydraulick� ovl�d�n� p��kou u pr�vod��ho po prav� stran� vedle sedadla. Zat�mco p�vodn� vozy m�ly kompletn� vybaven� interi�r se t�emi �adami ko�en�ch k�es�lek v zadn� polovin� vozu a d�ev�n�mi ro�ty na podlaze, byly naopak pozd�j�� dod�vky zhruba nad ev. �. 3040 vybaveny k�es�lky s potahy jen z hrub� tkaniny, u dal��ch voz� jen se dv�ma �adami a dokonce u posledn�ch jen n�kolika v zadn� ��sti vozu, nikdy v�ak zcela bez nich. Chyb�ly i ro�ty a na podlaze byla polo�ena pouze zelen� gumov� f�lie. V pov�le�n� dob� byly tyto nedostatky odstran�ny.

Sk��n� »ponorek«, zejm�na u pozd�j��ch s�ri�, byly chatrn� a p�� j�zd� po nerovn� trati a p�i pr�jezdu oblouky se dosti pov�liv� kym�cely, co� bylo patrn� i z vnit�ku vozu p�i pohledu na strop a st�ny sk��n� a na viklaj�c� se podst�e�n� �epy. Proto se �asem p�istoupilo ke zpevn�n� sk��n� plechovou p�ep�kou s pr�hledy, vlo�enou mezi p�edn� plo�inu a vnit�ek vozu, p�ichycenou k vnit�n�m kovov�m sloupk�m. Prvn�m vozem, do kter�ho byla asi v l�t� 1959 tato p�ep�ka instalov�na, byl pravd�podobn� v�z ev. �. 3033. Byl spojen sv�teln�m kabelem s krasinem ev. �. 1546. V t� dob� byla tak� do vozu vkl�d�na lavice na p�edn� plo�inu a vozy ozna�eny eviden�n�m ��slem men��ho typu i na �eln� a zadn� st�n�, kde p�edt�m ��sla nebyla.

Nasazen� t�chto voz� se za��tkem 40. let roz���ilo i na d-1, jedouc� z Vypichu do Vr�ovic, a ponorky se tak� od 10. kv�tna 1948 vr�tily op�t na Starom�stsk� n�m�st�. Ur�itou dobu byly ponorky pravideln� na d-1 a 2, zat�mco na d-22 m�n�, ob�as se na nich v�ak tak� objevovaly star� vozy, nejm�n� na d-2. Po otev�en� trati na Pet�iny 26. 11. 1950 se d�ky nov� smy�ce stala dal�� ponorkovou linkou i d-20. Na d-4, jedouc� ze Zahradn�ho M�sta a zkr�cen� 1. 9. 1942 k N�rodn�mu divadlu, se ponorky objevily snad ji� v roce 1943 a znovu kolem roku 1948. P�ibli�n� v roce 1949 byl na n� za�azen tak� stra�nick� v�z ev. �. 3068, na kter�m byl zkou�en urychlova� s mechanick�m ot��ej�c�m se indik�torem s ukazatelem pro 15 j�zdn�ch stup��, um�st�n�m, pokud se pamatuji, na desce kontroleru. Na voze byla ve zku�ebn�m provozu i p��davn� hydraulick� brzda, ovl�dan� p�kou se svislou rukojet� um�st�nou vpravo vedle �idi�e. Tomuto vozu se n�kdy mezi �idi�i (pan Jaroslav Bure� +) p�ezd�valo »cirkus«. Pozd�ji byl urychlova� op�t demontov�n nebo vym�n�n kontroler.

Vozy byly dislokov�ny z ��sti ve stra�nick�, z ��sti ve st�e�ovick� vozovn�, p�edev��m proto, �e jejich linky proj��d�ly Chotkovou silnic�, kde nebyl povolen provoz star�ch voz� bez kolejov�ch brzd. D�vodem bylo v�ak tak� to, �e jim pat�ily frekventovan� linky doj��d�j�c� nav�c do »��ednick�ch« �tvrt�, jak�mi byly Vinohrady, Dejvice a St�e�ovice, obsluhuj�c� tak� pra�sk� n�dra�� (d-1 a 2), historick� m�sta (d-1 a 22) a proj��d�j�c� centrem, kde reprezentovaly m�stskou dopravu. Zejm�na na d-2 byly ve 40. letech vypravov�ny v�hradn� ponorky. Od poloviny 40. let byla zhruba polovina voz� s ni���mi ��sly ve stra�nick� vozovn�, zat�mco vy��� ��sla byla v provozu ve St�e�ovic�ch, s v�jimkou zm�n�n�ho posledn�ho ev. �. 3068. Koncem ��jna 1948 se objevily ponorky na tzv. »d�lnick�« d-8 z Kr�lovky (na p�edchoz� smy�ce Malovanka to bylo kv�li velk�mu sp�du nemysliteln�) do Vyso�an, kde jezdily i v 50. letech. Poprv� jsem na n� jednosm�rn� v�z zaznamenal 27. 10. 1948, a to ev. �. 3050 na 11/8. Pokud se pamatuji, nebyla v�ak nikdy na t�to lince nasazena »mevra«. Okolo roku 1950 �i sp��e po n�m do�lo k postupn�mu p�esouv�n� ��sti st�e�ovick�ch voz� do Stra�nic, tak�e ve St�e�ovic�ch zbylo nakonec jen n�kolik »ponorek«, asi od ev. �. 3062. Dal�� linkou, na kter� se na krat�� dobu objevily ponorky, byla d-10 sm�rovan� od 3. 11. 1952 ze Stra�nic do Vyso�an. Poprv� jsem na t�to lince vid�l ponorku 31. 1. 1953, a to ev. �. 3068 na 6/10.

P�esto�e vozy byly nov�j�� stavby i konstrukce, m�ly �adu nedostatk�; do�lo i k v�n� nehod�, snad v d�sledku selh�n� brzd. Mo�n� i z t�chto d�vod� byly vozy vy�azeny d��ve ne� star�� dvoun�pravov� pra�sk� klasick� »dvoutis�cov�ky«. Dle n�hodn�ho z�znamu z posledn� doby provozu, z 25. 11. 1967, byly na d-20 nap�. je�t� nasazeny mj. vozy ev. �. 3007, 3021, 3042, 3052, 3058 (?), 3059, 3060, 3061, 3064 (?).

V r�mci p��prav na XI. v�esokolsk� slet, konan� v l�t� 1948, objednala Praha pro pos�len� dopravy nov� vozy. Podle tehdy prob�haj�c� popul�rn� v�stavy MEVRO (Mezin�rodn� v�stava rozhlasu) dostaly i vozy tuto p�ezd�vku. Prvn� vozy se objevily na d-1 a 22 v jarn�ch m�s�c�ch uveden�ho roku. K prvn�m na trati pozorovan�m voz�m pat�ila ev. �. 3084 a 3086, pozd�ji p�ibyly tak� ostatn� »osmdes�tky«, »devades�tky« a v�z ev. �. 3069. Nakonec se na trati objevily i »sedmdes�tky«. Na rozd�l od »ponorek« m�la »mevra« od po��tku eviden�n� ��sla na �eln� i na zadn� st�n�. N�pisy Vstup a V�stup v�ak nebyly z kovov�ch liter jako u prvn�ch ponorek, ale pouze ze st��bro�ed�ch obtisk�. Novinkou oproti ponork�m byly krom� t�et�ch dve��, vyv��en� p�edn� plo�iny a p��davn� hydraulick� brzdy s vodorovnou rukojet� nap�. linkov� styka� um�st�n� vp�edu naho�e ve voze, p�kn�, funk�n� dokonal� pult pokladny se z�suvkou a padac�mi ok�nky pro mince, vy��� p�ep�kou odd�len� m�sto pro pr�vod��ho, mal� �erven� sv�tlo zvenku uprost�ed zadn� st�ny vozu a p�kn� ovl�dac� panel u �idi�e s b�l�mi, zelen�mi a �erven�mi kontrolkami a popisem, co� bylo tenkr�t novinkou. �eln� reflektor byl na rozd�l od ponorek zapu�t�n�. Posledn� v�z ev. �. 3098 m�l v za��tc�ch provozu nav�c p��davn� reflektor na �eln�m r�mu vozu a rychlom�r, respektive tachograf.

Prvn�m p�sobi�t�m t�chto voz� se staly d-1, 2 a 22, kde odvedly svou pr�ci i p�i sletov�ch n�valech. Vozy byly pom�rn� spolehliv�, ale na rozd�l od dosud pou��van�ch typ� pom�rn� t�k�, tak�e je nebylo mo�n� za pomoc� ve�ejnosti p�i poru�e nebo vykolejen� roztla�it, co� se dosud v takov�ch p��padech prov�d�lo. V listopadu 1950 se t�mito vozy otev�ral slavnostn� provoz na Pet�in�ch. Spole�n� s »dvoustovkou« tam byly vozy ev. �. 3091, 3092, 3094 a 3095. Vznik nov� smy�ky umo�nil od t� doby pravideln� pou��v�n� ponorek i mever i na d-20. V pades�t�ch letech, kdy byla do St�e�ovic p�id�lena ojedin�l� po�ad� d-12 ze Sm�chova p�es Kl�rov na Pelc-Tyrolku, se vz�cn� objevila »mevra« i na t�to lince.

Jejich p�vodn� dislokace byla takov�, �e p�ibli�n� polovina voz� vy���ch ��sel byla p�id�lena do St�e�ovic (a snad i v�z ev. �. 3069), zat�mco ni��� ��sla byla ve Stra�nic�ch. Postupn� se v�m�nou za ponorky dostala pravd�podobn� v�echna »mevra« do st�e�ovick� vozovny. Snad i z d�vodu obt��n�j�� �dr�by na rozd�l od ponorek komplikovan�j��ch voz� byly p�ed�asn� sta�eny z linek.

Na z�v�r uvedu je�t� p��hodu, j�� jsem byl jako ka�doro�n� student brig�dn�k vozovny St�e�ovice p��m�m ��astn�kem. Toho dne jsem m�l od 4.20 hodin rann� z�lohu, v�echny pos�dky v�ak p�i�ly v�as, a tak ke mn� p�ed 6. hodinou p�i�el jeden z vedouc�ch pracovn�k� v�pravny s v�zvou, abychom vyjeli se s�lov�m vsunut�m vozem na d-17, pro st�e�ovickou vozovnu nezn�mou. K tomu ur�il i neobvykl� v�z - mevro. Byl jsem si v�dom t�to mimo��dn� p��le�itosti a cht�l jsem proto v�z n�le�it� vybavit �eln�m ��slem i �eln� tabulkou se sedmn�ctkou. Oboj� jsem v invent��i vozovny kupodivu nalezl, ale ob� propriety byly tak �pinav�, �e jsem se musel tohoto �myslu vzd�t. Jako d-X17 jsme tenkr�t vyjeli p�es M�nes�v most do Bran�ka, potom na smy�ku ve Stromovce a zp�t p�es M�nes�v most do St�e�ovic. V dob� od 6.00 do 7.50 jsme odvezli dost udiven�ch cestuj�c�ch. Prodalo se 55 »velk�ch« j�zdenek. Stalo se to 27. 7. 1955 a v�z m�l ev. �. 3098.



N�kolik pozn�mek k historii smy�ky na Pelc-Tyrolce
Mgr. Pavel Fojt�k

V �l�nku Tramvajov� Hole�ovi�ky, zve�ejn�n�m v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 28, se vyskytlo n�kolik drobn�ch nep�esnost�, a proto pova�uji za vhodn� doplnit n�sleduj�c� �daje.

Tramvajov� smy�ka na Pelc-Tyrolce m�la propojen� do ulice V Hole�ovi�k�ch ji� od po��tku sv� existence - to v podstat� z�stalo bez z�sadn�j�� zm�ny pokud jde o kolejov� sch�ma. Smy�ka byla vybavena p�edj�zdnou kolej� v n�stupn� zast�vce. Manipula�n� kolej (vpravo od p��jezdov� koleje z centra) slou�ila v dob� sv�ho vzniku k tehdy b�n�mu odstavov�n� vle�n�ch voz� mimo dopravn� �pi�ku a k manipulaci s nimi. Pr�v� k tomu ��elu byl vybudov�n »rozv�tven� oblouk« napojuj�c� tuto kolej i dopravn� p��jezdovou kolej smy�ky do ulice V Hole�ovi�k�ch. Tudy byly vle�n� vozy p�iv�eny a odv�eny z/do kobylisk� vozovny. Samotn� odstavov�n� prob�halo tak, �e vlak pravideln� linky projel smy�kou a couval na manipula�n� kolej, na kter� odpojil vle�n� v�z. Tak� p�ipojov�n� prob�halo stejn�. Pozd�ji, kdy� se p�ibli�n� na sklonku 50. let od odpojov�n� vle�n�ch voz� upustilo, se kolej pou��vala v mnohem men��m m���tku. Smy�ka byla uvedena do provozu 29. srpna 1940 a jej� stavebn� d�lka byla 441 m. P�edj�zdn� kolej m��ila 85 m a manipula�n� kolej 248 m. Napojen� smy�ky se uskute�nilo b�hem dvou dopoledn�ch v�luk. P�i prvn� (21. �ervna 1940) byla p�ipojena odstavn� kolej vlo�en�m v�hybek v ulici V Hole�ovi�k�ch. Druh� v�luka prob�hla 28. �ervna a vlo�ily se v�hybky na p�edmost� Trojsk�ho mostu. Doprava byla p�eru�ena obousm�rn� v�dy jen od 8.30 do 12.00 hod. Linka d-3 tou dobou jezdila p�es Libe�sk� most a v �sec�ch nedot�en�ch stavbou (Argentinsk� - Pelc-Tyrolka a Pelc-Tyrolka - Vychovatelna) jezdily zvl�tn� vsunut� vozy. P�ipome�me je�t�, �e tehdej�� no�n� d-17 (z dne�n�ho pohledu polono�n�) nekon�ila na Pelc-Tyrolce, ale na kolejov�m troj�heln�ku k�i�ovatky Vychovatelna.

Pokud jde o dal�� term�ny rekonstrukc� v t�chto m�stech, vzpome�me rekonstrukci trat� na most� Barik�dn�k� v roce 1953, kter� prob�hla za postupn�ho jednokolejn�ho provozu mezi 26. kv�tnem a 16. �ervencem. Pozd�j�� rekonstrukce severn�ho, tj. trojsk�ho p�edmost� spo��vala v celkem nev�znamn� �prav� kolejov�ch rozv�tven�. �lo o zmen�en� polom�r� kolejov�ch oblouk�, ��m� se m�rn� zmen�ila i sama k�i�ovatka. Statisticky se v d�sledku t�to zm�ny smy�ka zkr�tila o 21 m. Drobn� zm�na poznamenala tak� tra� V Hole�ovi�k�ch, kde v d�sledku �pravy kolej� na p�edmost� muselo b�t na koleji z centra z��zeno »es��ko« - protioblouk, kter�m se osov� vzd�lenost kolej� dost�vala na nezbytn�ch 4,8 m vzhledem ke sto��r�m veden� vysok�ho nap�t� 22 kV. Zm�na kolej� se uskute�nila za no�n� v�luky z 8. na 9. �ervna 1955. Dodate�n� (od 8. ��jna 1955) byla dosavadn� stanice z centra na konci mostu (u rozjezdov�ch v�hybek) p�elo�ena pro d-12 a 17 do smy�ky a pro d-3 na nov� n�stupi�t� na vlastn�m t�lese v ulici V Hole�ovi�k�ch za sjezdovou v�hybkou, ��ste�n� do v��e zm�n�n�ho protioblouku, p�ibli�n� do m�st, kde byla (pro opa�n� sm�r) p�ed zaveden�m pravostrann�ho provozu. Z�rove� byla uvedena do provozu elektromagnetick� v�hybka.

Up�esn�n� zasluhuje i dlouh� kus� manipula�n� kolej vedouc� od smy�ky pod�l Povltavsk� ulice sm�rem k Zoologick� zahrad�. Byla postavena jako zku�ebn� kolej pro nov� dod�van� (p��padn� rekonstruovan�) tramvaje a uskute��ovaly se tady tzv. »policajtky« �ili technickobezpe�nostn� zkou�ky. Do t� doby se zkou�ky odehr�valy obvykle v ulici Komunard� mezi Urani� a D�lnickou, co� bylo provozn� velmi nev�hodn�. P�vodn� zku�ebn� kolej v ulici U Uranie dlouh� 300 m byla ze zat�m bl��e nezn�m�ch d�vod� zkr�cena v letech 1931 (o 136 m) a 1932 (o dal��ch 68 m) a k vlastn�m zku�ebn�m j�zd�m se u� nehodila. N�kdy se v�ak uv�d�, �e ke zkr�cen� koleje p�ed divadlem Uranie do�lo pr�v� proto, �e se zku�ebn� j�zdy odsud »odst�hovaly« a nebyla tedy u� zapot�eb�. M�sto na Pelc-Tyrolce bylo zvoleno proto, �e tady nedoch�zelo k naru�ov�n� pravideln� dopravy a bylo mo�n� tady vybudovat kolej v pot�ebn� d�lce. Investi�n� z�m�r k t�to koleji byl schv�len 12. �ervna 1956 a vlastn� stavba prob�hla od 22. ��jna 1956 do 2. �nora 1957. Kolej m�la d�lku 478 m a byla o n�co krat��, ne� se p�vodn� projektovalo (navrhovala se d�lka 560 m). Revize koleje se uskute�nila a� 12. �ervna 1957 a o dva dny pozd�ji pro ni bylo vyd�no u��vac� povolen�. P�i revizi bylo doporu�eno, aby byla kolejov� smy�ka dopln�na (teprve tedy nyn�) je�t� dal�� spojovac� kolej� mezi p��jezdovou kolej� a po��tkem p�edj�zdn� koleje, co� v�razn� zjednodu�ilo manipulaci s vozy. Zku�ebn� kolej pak byla dostupn� i z Hole�ovi�ek a sou�asn� tato �prava umo��ovala v p��pad� pot�eby i jednoduch� obracen� vlak� z tohoto sm�ru smy�kou, co� do t� doby mo�n� nebylo. Tato kolej m�la d�lku 60,5 m a jej� stavba byla dokon�ena 18. b�ezna 1958. T�m smy�ka Pelc-Tyrolka z�skala definitivn� podobu a vydr�ela tak a� do sv�ho zru�en�. Teprve kdy� se technickobezpe�nostn� zkou�ky p�esunuly na sklonku 60. let do are�lu �st�edn�ch d�len v Hostiva�i, za�ala b�t kolej vyu��v�na v�c k odstavn�m ��el�m.

Jako zaj�mavost stoj� za zm�nku, �e tato kolej byla vybudov�na u� v ose projektovan� tramvajov� trat� k ZOO a m�la se po �ase st�t jej� sou��st� jako b�n� tra�ov� kolej. I to byl jeden z d�vod�, pro� byla zvolena pro jej� stavbu pr�v� Povltavsk� ulice. K t�to lokalit� se ale v�� je�t� dal�� zaj�mavosti.

Zat�m se p��li� nev�d�lo o n�kladn� koleji, kter� byla na Pelc-Tyrolce z��zena v b�eznu 1946. Shodou okolnost� m�la sm�rov� stejn� pr�b�h jako pozd�j�� zku�ebn� kolej s v�jimkou odli�n� �e�en�ho oblouku u napojen�. Tak� d�lka t�to star�� koleje byla jin�, jen 271 m. T�et� odli�nost� bylo um�st�n� sloup� pro vrchn� veden�. V obou p��padech sice �lo v�dy o dva p�ry sloup�, mezi kter�mi byl napnut p�ev�s dr��c� trolej, ale v roce 1946 byl lev� sto��r p�ru (ve sm�ru z centra) v�dy na lev�m okraji Povltavsk� ulice a p�ev�s tedy vedl i p�es komunikaci (i prav� sto��r byl o n�co d�l od kolej�), zat�mco u koleje z��zen� v roce 1957 byly sloupy na stejn� stran� Povltavsk� ul., tedy po obou stran�ch koleje v jej� t�sn� bl�zkosti. Kolej z roku 1946 slou�ila k vyv�en� �kv�ry z hole�ovick� elektr�rny a tato lokalita byla zvolena vzhledem k n�zk� nivelet� okoln�ho ter�nu, kter� vy�adoval nav�ku. Kolej byla odpojena 13. prosince 1949 a snesena.

Za zm�nku jist� stoj� i neuskute�n�n� projekt velk� vozovny na pozemc�ch ji�n� od Povltavsk� ulice. M�sto n� byla nakonec postavena vozovna v Kobylis�ch. Pam�tkou na star� investi�n� z�m�r trojsk� vozovny je dodnes n�kolik pozemk� pat��c�ch Dopravn�mu podniku. Kone�n� stanice tramvaje se tu pl�novala (pr�v� v souvislosti s p�ipravovanou vozovnou) u� v kv�tnu 1930. Byla �e�ena jako prost� lev� odbo�en� trat� z Trojsk�ho mostu (koleje na n�m byly polo�eny u� v roce 1928 v rozsahu 220 m dvoukolejn� trat�) s dvoukolejn�m kus�m zakon�en�m se dv�ma lev�mi p�ejezdy. Na tento �sek m�ly pozd�ji nav�zat manipula�n� rem�zn� koleje. S �sekem na Vychovatelnu se tehdy je�t� nepo��talo. Na hole�ovick� stran� m�la tra� v�st od elektr�rny �zk�mi uli�kami dnes u� neexistuj�c�ch Star�ch Hole�ovic. Takov� veden� nebylo tak zcela nesmysln�, jak by se mo�n� na prvn� pohled zd�lo. Argentinsk� ulice je�t� nem�la v t� dob� definitivn� ���ku a tehdej�� hlavn� starohole�ovick� ulice (v pl�nech Prahy z 60. let ji hledejte jako Partyz�nskou, vedla a� k mostu) nebyla o mnoho u���. Argentinsk� ulice v t� dob� nav�c svoj� osou ani nenavazovala p��mo na nov� Trojsk� most. Teprve 26. �ervna 1933 zvolila spr�vn� rada Elektrick�ch podnik� jinou variantu trat� - roz���enou ulic� Argentinskou s pokra�ov�n�m ulic� V Hole�ovi�k�ch.

To ale nebyly jedin� neuskute�n�n� koleje na Pelc-Tyrolce. V roce 1947 �e�il Dopravn� podnik ot�zku nap�jen� kropic�ch tramvaj�. Jako jedna z p�edlo�en�ch alternativ se zva�ovalo ve st�edn�m zelen�m p�su na po��tku Povltavsk� ulice postaven� odstavn� koleje a z��zen� �erpadla »s vhodn�mi spojkami, aby se dalo jezdit do obou sm�r�«. Tato varianta nakonec vybr�na nebyla.



Provoz d-17 v letech 1969-74
Josef Kvasil, Praha

Velmi r�d si pro��t�m �l�nky, jejich� autorem je Petr Pany. Jejich t�mata jsou zpravidla takov� obdob� historie MHD, kter� jsou p�edm�tem i m�ho intenzivn�ho z�jmu. R�d z nich �erp�m drobn� informace a detaily, kter� m�mu studiu unikly, nebo k nim nem�m dostate�n� podklady. Star� p��slov� prav�: »Kdo nic ned�l� - nic nezkaz�«. To plat� i o �innosti, jakou je psan� p��sp�vk� o historii dopravy. A tak se stalo, �e v �l�nku nazvan�m »Tramvajov� Hole�ovi�ky« publikovan�m v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 28 se vloudila nep�esnost t�kaj�c� se provozu d-17.

Na d-17 se poprv� pravideln� za�aly vypravovat dvojice T3 ji� od popr�zdninov�ho provozu 1969. Podle ing. Franti�ka Pro�ka od 1. 9. 1969 (pond�l� - a tedy prvn� pracovn� den). Podle informace z provozn�ch tabulek to mohlo b�t ji� od soboty 30. 8. 1969.

d-17V�edn� den�. g. 169 Plat� od: 1. 9. 1969
typ vlak�rann� �pi�kasedloodpoledn� �pi�ka
po�etintervalpo�etintervalpo�etinterval
2× T3127,66811,0127,66
Pozn�mka: Interval je uv�d�n v minut�ch.

V pravideln�m provozu v obdob� Pr�zdniny 1970 byl provoz omezen na 11 vlak� v p�epravn�ch �pi�k�ch. Po�et celodenn�ch vlak� - t�r�k� z�stal stejn�. Prodlou�en� d-17 do ��blic bylo zah�jeno t�mto grafikonem:

d-17V�edn� den�. g. 324 Plat� od: 3. 1. 1971
typ vlak�rann� �pi�kasedloodpoledn� �pi�ka
po�etintervalpo�etintervalpo�etinterval
2× T3167,751111,0167,75

Na kr�tk� obdob� mezi 5. 4. 1971 a zah�jen�m provozu Pr�zdniny 1971 (5. 7. 1971) byla linka pos�lena o 1 t�rov� vlak. Od popr�zdninov�ho provozu 1971 do zah�jen� provozu m-C v roce 1974 se vypraven� v pracovn� dny stabilizovalo na 16 vlak� 2× T3.

Nemohu se nezm�nit o zvl�tnosti v provozu d-17, kter� se t�k� sobotn�ch a zejm�na ned�ln�ch j�zdn�ch ��d�. S ohledem na veden� trasy p�es rekrea�n� zaj�mav� oblasti (Bran�k, Park kultury, Tr�ja - ZOO) byl provoz t�to linky siln�j�� ne� v pracovn� dny. Pro srovn�n� uv�d�m p�ehled parametr� grafikon� pro provozn� den Ned�le:

po��tek platnosti �. g. po�et vypraven�ch vlak� interval v minut�ch pozn�mka
dopoledne odpoledne dopoledne odpoledne
2. 2. 1969 048 12 26 8,0 3,75 s�lo T3 na Pelc-Tyrolku
31. 8. 1969 173 9 13 10,0 7,0 2× T3 na Pelc-Tyrolku
5. 4. 1970 239 13 17 6,90 5,30
10. 1. 1971 326 14 19 8,50 6,30 2× T3 do ��blic
23. 1. 1972 464 12 17 9,60 7,00
21. 5. 1972 486 14 19 8,50 6,30
15. 10. 1972 464 12 17 9,60 7,00
18. 3. 1973 626 12 17 9,90 7,125 v�luka = p�es Kl�rov
1. 4. 1973 630 14 19 8,50 6,375 v�luka = p�es Kl�rov
1. 7. 1973 626 12 17 9,90 7,125 v�luka = p�es Kl�rov
9. 9. 1973 630 14 19 8,50 6,375 v�luka = p�es Kl�rov
28. 10. 1973 626 12 17 9,90 7,125 v�luka = p�es Kl�rov
7. 4. 1974 630 14 19 8,50 6,375 v�luka = p�es Kl�rov

Linka d-17 nebyla jedinou linkou v s�ti, kter� byla takto posilov�na - ale o tom a� n�kdy p���t�.



Filatelistick� lah�dka
Ing. Jan Lutr�n

V b�eznu 2000 vydala �esk� po�ta spolu s firmou Postfila skute�nou lah�dku pro filatelisty-z�jemce o m�stskou dopravu. S�rie t�� dopisnic s nomin�ln� hodnotou 5,- K� a prod�van� za �hrnnou cenu 100,- K� p�ipom�n� historii a sou�asnost m�stsk� dopravy v Brn�. Motivem v�ech t�� dopisnic je barevn� litografie tramvajov�ho vozidla od Ji��ho Boudy, jednobarevn� typov� n��rt dal�� tramvaje, panorama Petrova a znak m�sta Brna. Posu�te v�ak sami, jak se z�m�r propagovat brn�nskou m�stskou dopravu tv�rc�m dopisnic poda�il.

Prvn� dopisnice - 17. srpna 1869, kon�sp�e�n� dr�ha Pis�rky - Kr�lovo Pole. Litografie p�edstavuje jeden z prvn�ch otev�en�ch voz� brn�nsk� ko�ky; vozidlo na typov�m n��rtku je v�z ko�ky ev. �. 1, av�ak pra�sk� z roku 1876.

Druh� dopisnice - 21. b�ezna 1900, 100 let od vyjet� prvn� elektrick� tramvaje Brno - Pis�rky. �erven� motorov� v�z ev. �. 10 na litografii sice nadm�ru v�rn� dokresluje atmosf�ru p�elomu 19. a 20. stolet�, zav�d� n�s v�ak na rozchod 1 000 mm do �esk�ch Bud�jovic. V�z je opat�en ev. �. 10, kter� v Bud�jovic�ch ��dn� motorov� v�z nenesl. Tramvaj na typov�m n��rtku je brn�nsk� dvoun�pravov� motorov� v�z z nejstar�� s�rie, odpov�daj�c� muzejn�mu vozu ev. �. 10.

T�et� dopisnice - sou�asn� tramvajov� doprava v Brn�. Opravdov� lah�dka, nebo� zobrazen� vozidla nejsou ani brn�nsk�, ani sou�asn�. Na litografii je zobrazen v�z T1, kter� v�ak v Brn� nikdy nejezdil (a v sou�asnosi ani nikde jinde nejezd�), nadto je nakreslen s pantografem kdesi uprost�ed vozu nad druh�mi dve�mi se z�kladnou neklamn� nazna�uj�c�, �e v�z byl p�vodn� nakreslen s pra�sk�m ty�ov�m sb�ra�em a byl t�mto zp�sobem »zesou�asn�n«. Na typov�m n��rtku je prototyp tramvaje KT4D z roku 1973. Tento typ nikdy pravideln� s cestuj�c�mi nejezdil ani v Brn�, ani v ��dn�m jin�m m�st� �esk� republiky �i b�val�ho �eskoslovenska (a�koli by v n�kter�ch provozech ur�it� uplatn�n� na�el).

Z�m�r propagovat v�znamn� jubilea a sou�asnost m�stsk� hromadn� dopravy ve druh�m nejv�t��m m�st� na�� zem� je jist� chv�lyhodn�. Tv�rci si v�ak mohli uv�domit, �e mezi n�m�tov�mi filatelisty je �ada lid�, kte�� se v dan�m oboru slu�n� orientuj� a �e existuje zna�n� mno�stv� podklad� pro zobrazen� typick�ch brn�nsk�ch vozidel (kter� jsou v dan�m souboru jen dv� ze �esti) a nemuseli pou��t z d��v�j�ka hotov� a z jin�ch publikac� dob�e zn�m� vyobrazen� vozidel, kter� se brn�nsk�m ani vzd�len� nepodobaj�.



Zm�ny v plze�sk� a �steck� m�stsk� doprav�
Ji�� Barto�, Jakub Je��bek

Plze�

Od 27. kv�tna 2000 (po��tek platnosti nov�ch kapesn�ch j�zdn�ch ��d�) doch�z� v Plzni k t�mto zm�n�m v linkov�m veden�:

d-3 X - - - (Ko�utka - Malesick�)
d-5 X - - - (Bolevec - Malesick�)
a-32 N Bory - �imerova - U tepl�rny - �koda Gigant (T) - Tyr��v most (Z) - U h�bitova - V zahrad�ch - Radoby�ice Dl�d�n� (- Podh�j� - Radoby�ice Podh�j�); provoz Ct od 6.30 do 20 hodin, interval Pd� 25-45 min., Pds 65-95 min., Dk 60 min.; do Podh�j� jede jen jeden p�r spoj� ve dnech �koln�ho vyu�. r�no (v ostatn� prac. dny kon�� v Radoby�ic�ch)
a-106 X - - - (Autobusov� n�dr. - Radoby�ice - �t�novice)

Na a-28, 30, 33, 40 a 41 jsou zavedeny ve v�ech provozn�ch dnech garantovan� n�zkopodla�n� spoje, vyzna�en� v zast�vkov�ch j�zdn�ch ��dech symbolem invalidn�ho voz�ku (stejn� jako na d-1 a 2). Pro tyto ��ely jsou vy�len�ny 4 vozy �koda 21Ab a v�ech 16 CityBus�, zb�vaj�c� dva n�zkopodla�n� autobusy �koda 21Ab budou nasazov�ny na b�n� �ejdrov� po�ad�.

Plze� - p�ipravovan� zm�ny

V pr�b�hu pr�zdnin bude otev�en hypermarket Tesco na Rokycansk� t��d� u �st�edn�ho h�bitova. Dopravu k n�mu by m�la zaji��ovat tak� bezplatn� linka a-T v trase Autobusov� n�dr. - U Pr�ce - Mrakodrap - Hlavn� n�dra�� - Stavebn� stroje - Pietas - Tesco (od 9 do 19 hodin interval 20 min., jinak kles� a� na 60 min.), na t-11 m� b�t interval zkr�cen na 10 min.

Od zah�jen� pr�zdninov�ho provozu budou na celodenn� po�ad� linky d-1 nasazov�ny s�lo vozy a dv� garantovan� Astry, �ejdry z�stanou v souprav�ch. Po pr�zdnin�ch z�stane tento re�im zachov�n i v celoro�n�m provozu.

�st� nad Labem

K o�ek�van�mu omezen� provozu doch�z� od 28. kv�tna 2000. Na t-51 a� 57, a-5, 11, 17 se interval v Pd� prodlu�uje z 12 na 15 minut a d�le doch�z� k t�mto zm�n�m:

t-58 Jr provoz Pd�; interval v Pd� prodlou�en z 12 na 30 min.
t-59 X - - - (M�rov� n�m. - Star� P�edlice)
t-59 N Kl��e l�zn� - (po t-58) - Vojanova - Jungmannova - Pivovar - (po t-56) - Pod vyhl�dkou; provoz Pd�, interval 30 min.
a-3 zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch D�l 5. kv�ten, Ko�tov kone�n� a V�clavsk� n�m.
a-5 ... - ZOO (*) - Osam�l� (*) - Dvojdom� - ...; z��zen� zast�vky
a-6 zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch Hostovice, Stebno a Chvalov a zaj��d�n� do Such�
a-8 v Sodop+Neodp prodlou�en interval z 20 na 40 min. (nov� tedy v Dkd st�le 40 min.)
a-10 X - - - (Carrefour - M�rov� n�m. / Hlavn� n�dr.)
a-11 v Pd� jedou v�echny spoje a� do Chlumce (v intervalu 15 min.)
a-12 interval cca 24 min. v Pd� zkr�cen na 15 min. v Pd�r a 20 min. v Pd�o
a-15 P ... - Kapit�na Jaro�e - Dukelsk�ch hrdin� - Na kohout� - V�ebo�ice; interval v Pd� prodlou�en z 20 na 30 min., v ostatn�ch obdob�ch ze 40 na 60 min.
a-18 Zz D�l 5. kv�ten - ... - Lipov� - Carrefour; zast�vka Podho�� se tak zcela ru��
a-19 zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch D�l 5. kv�ten, Ko�tov kone�n� a V�clavsk� n�m.



M�stsk� doprava v ���anech
Ji�� Barto�

M�sto ���any (okr. Praha-v�chod) m� 10 650 obyvatel a jeho historie sah� a� do 13. stol. Jeho tehdej�� majitel Ond�ej z ���an se stal nejvy���m komorn�kem, a tak p�estav�l zdej�� d�ev�n� hr�dek na l�pe reprezentuj�c� kamenn� hrad. Rozkv�t m�sta p�eru�ili husit�, kte�� po bitv� na V�tkov� ���ansk� hrad dobyli a obsadili. V pohusitsk� dob� se m�sto na�as vzpamatovalo, ale s t�icetiletou v�lkou p�i�el op�t �padek. Na konci 17. stolet� se ��st hradu z��tila, m�sto v�ak pomalu za�alo vzkv�tat a stalo se centrem oblasti. V roce 1871 pro�ala ���any �elezni�n� tra� (od 1904 dvoukolejn�) a roku 1893 dostala zdej�� p�vodn� mal� zast�vka novou n�dra�n� budovu, kter� slou�� dodnes. Na konci minul�ho stolet� dostalo m�sto natrvalo charakter »pra�sk� nocleh�rny«, ke m�stu p�ipojen� vesnice Rado�ovice (podle n�� se jmenuje tramvajov� smy�ka v pra�sk�ch Stra�nic�ch) se pak stala domovem �ady bohat�ch pra�sk�ch m칻an�.

���any

M�stsk� doprava vznikla v roce 1961 a m� podobu jedin� autobusov� linky, kter� je v provozu jen v Pd do 19 hod. a m� 15 p�r� spoj�. Jej� z�kladn� trasa je Wolkerova - Podhrad� - N�m�st� - U Mil�na (Z) - Park Anton�na �vehly (T) - Pod lihovarem (Z) - Pr�myslov� are�l - Z�vod Disk - K �el. stanici - Nemocnice - Rychta - Olivovna s�dli�t� / Olivovna. Od 8 do 16 hod. se kon�� na Olivovn�, jinak v zast. Olivovna s�dli�t�. Do zast. Pr�myslov� are�l n�kter� spoje nezaj��d�j�. ��st spoj� jede po variantn� trase p�es zast�vky �tef�nikova, 5. kv�tna a �el. stanice (viz pl�nek); jedn� se o 1 spoj v Pd�r sm�r Olivovna, 3 spoje v Pd�r sm�r Wolkerova a v�echny spoje od 15. hodiny do ukon�en� provozu ve sm�ru Olivovna. N�kter� spoje (zejm�na v Pd�r ve sm�ru Olivovna) zaj��d�j� p�i j�zd� na n�m�st� tak� ke H�bitovu, do Vod�r�dek, nebo p�es Vod�r�dky do Ja�lovic, p��p. v n�kter� z t�chto zast�vek za��n� �i kon��. Tyto �daje vych�zej� z j�zdn�ho ��du platn�ho od 1. �nora 2000, od 28. kv�tna se ru�� spoje 9 a 12 a do Vod�r�dek a Ja�lovic ji� nejedou ��dn� spoje (v kni�n�ch j�zdn�ch ��dech autobusov� dopravy pro St�edn� �echy je v�ak uveden dosavadn� j�zdn� ��d).

1271

Linku provozuje �SAD Praha-Vr�ovice, a. s., a� na jeden rann� spoj by ji zvl�dl odjezdit jedin� v�z (v praxi v�ak doch�z� ke st��d�n�). Na lince se objevuj� jak vozy vybaven� pro provoz na link�ch PID, tak b�n� vozy �SAD (na fotografii v�z B732.1660 ev. �. 1271 s orientac� Buse vystrojen� na provoz v PID). K tomu jednu osobn� zku�enost: Jednoho hork�ho odpoledne jsem p�ijel z Olivovny na n�m�st� a z�stal ve voze s�m; �idi� m� v�ak vyk�zal s t�m, �e se pot�ebuje nap�t a jinou mo�nost nem�. Kdy� se vr�til z obchodu, mohl jsem op�t nastoupit a pokra�ovat v cest� na kone�nou Wolkerova.

Jednotliv� j�zdenka zde stoj� 6,- K�, zlevn�n� polovinu (d�ti 6-15 let, d�chodci do 70 let, studenti, pes s ko��kem). P�edplatn� j�zdenky: m�s��n� 180,- K�, m�s��n� ��kovsk� �i pro d�chodce 90,- K�, �tvrtletn� 470,- K�. Zdarma jezd� mj. d�ti do 6 let a ob�an� �R �i osoby s trval�m pobytem v �R nad 70 let. Za zavazadla (v�etn� ko��rku bez d�t�te) se plat� 3,- K�.

V�zna�nou ���anskou stavbou je d�tsk� l��ebna Olivovna (viz pl�nek). Byla postavena v letech 1894-96 pro sirotky d�ky podpo�e bezd�tn�ch man�el� Olivov�ch z Prahy. Alois Oliva (1822-1899) �sp�n� podnikal v cukrovarnictv�, pod�lel se na zalo�en� �ivnostensk� banky a pra�sk� burzy. V 70. letech 19. stolet� �t�d�e podporoval nejr�zn�j�� �esk� spolky, pot� se vzdal sv� kari�ry a v�noval se naplno charitativn� �innosti. Budova Olivovny pat�ila m�stu Praha a spravovalo je »Nad�n� d�tsk�ho vychov�vaj�c�ho �stavu Aloise a Luisy Olivov�ch«. V roce 1949 byla l��ebna zest�tn�na a stala se sou��st� m�stsk� nemocnice (zalo�en� 1959). Nyn� pat�� l��ebna op�t Praze, kter� ji v roce 1995 pronajala na 25 let obnoven� »Olivov� nadaci«.



M�stsk� doprava v T�eb��i
Ing. Jan Dvo��k

M�sto T�eb�� bylo zalo�eno v �dol� �eky Jihlavy ve 13. stolet� p�i ji� d��ve vznikl�m benediktinsk�m kl�te�e. V 15. stolet� bylo m�sto zni�eno za �esko-uhersk� v�lky, ale v 17. a 18. stolet� rozvoj m�sta d�le pokra�oval d�ky z�izov�n� manufaktur, zejm�na soukenick�ch. Zaj�mavost� je existence �idovsk�ho m�sta, jeho� ��st se dochovala dodnes. V 19. stolet� se za�al rozv�jet pr�mysl, zejm�na obuvnick� tov�rna na Borovin� zvan� Bopo. Skute�n� rozvoj m�sta za�al ale a� v 70. letech v souvislosti s v�stavbou jadern� elektr�rny v nedalek�ch Dukovanech. Byly postaveny nov� obytn� soubory na n�vr��ch z obou stran j�dra m�sta - s�dli�t� Borovina, �SSP, Domky, Gen. L. Svobody, K. Konrada a Marij�nka. Po�et obyvatel dos�hl 35 tis�c. M�sto m� celou �adu m�stsk�ch ��st� a p�ipojen�ch vesnic - Borovina, Bud�kovice, Horka-Domky, Jejkov, Nov� Dvory, Nov� M�sto, Pocourov, Podkl�te��, Pt��ov, Ra�erovice, ��pov, Slavice, Sokol�, Sta�i�ka, St��te�, T�n, Vnit�n� M�sto a Z�most�.

M�stskou autobusovou dopravu v T�eb��i provozuje TRADO-MAD s. r. o. Spole�nost Trado je n�stupcem b�val�ho dopravn�ho z�vodu �SAD, z n�ho� se provoz MHD osamostatnil. S�� m�stsk� dopravy tvo�� v sou�asn� dob� 9 linek. Tato s�� neobsluhuje p�idru�en� obce Bud�kovice, Pocourov, Ra�erovice, Slavice, Sokol� a St��te�. Za posledn� desetilet� do�lo k roz���en� o nov� �pi�kov� linky a-8 (do nov� pr�myslov� z�ny) a a-9. D�le byla a-3 prodlou�ena do nov�ho s�dli�t� k Z� Brn�nsk�. Linky v p�ev�n� v�t�in� sm��uj� z Karlova n�m�st� v historick�m centru (proj��d�j� zde v�echny linky) do nov�ch s�dli��. Zaj�mavost� jsou protism�rn� okruhy a-3 (��st spoj�) a a-6. Linky a-1 a� 5 maj� pom�rn� pravideln� intervaly. Ve�er o sobot�ch a ned�l�ch MHD v�bec nejezd�. V provozu jsou pouze standardn� autobusy.

T�eb��

P�ehled linek (stav od 1. 6. 1999 - zjednodu�eno)

linka trasa rozsah provozu (interval)
a-1 Poliklinika - Za rybn�kem Pd� cca 10-20 min., Pds cca 30 min., So+Ne cca 60 min. (Ne r�no nejede)
a-2 Poliklinika (Pd� t� Hrotovick�) - H�bitov Pd� 10-15 min., Pds cca 60 min., Pdv nejede
a-3 Pd� (krom� l�ta) Same�ova - Z� Brn�nsk� - Za rybn�kem; mimo Pd�r Karlovo n�m. - T�n - Atomhotel - Karlovo n�m. (okruh) Pd� cca 10 min, Pds cca 30 min, So+Ne cca 60 min. (Ne r�no nejede)
a-4 Poliklinika - Atomhotel (Pds) nebo T�n (ostatn� obdob�) Pd� 3-15 min., Pds 30 min., So+Ne 60 min.
a-5 Za rybn�kem - T�n - H�bitov (r�no nejede) Pd� cca 10 min., Pds 30 min., So+Ne 60 min.
a-6 Karlovo n�m. - T�n - Karlovo n�m. (okruh) Pd� cca 30 min., v l�t� nejezd�
a-7 Za rybn�kem - Pt��ov Pd� cca 20 min., Pds cca 120 min., ve�er nejezd�, So+Ne vybran� spoje dopoledne a odpoledne
a-8 Tusculum - Same�ova vybran� spoje ve �pi�ce
a-9 Karlovo n�m. - Pou�ov (v Pd�r 1 spoj Pou�ov - Za rybn�kem) vybran� spoje ve �pi�ce



Kam na dovolenou?
Richard B�lek

Jako mo�nou n�pov�du na ot�zku »kam na dovolenou« lze p�edlo�it n�sleduj�c� seznam r�zn�ch ohro�en�ch provoz� (resp. trat� nebo vozidel) m�stsk� dopravy a m�stn�ch �eleznic po cel� Evrop�. Seznam zdaleka nen� kompletn�, na druhou stranu mohou nastat i zm�ny k lep��mu.

Na rakousk� trati LILO (Linzer Lokalbahn, Linz - Waizenkirchen - Peuerbach / Neumarkt) provozovan� spole�nost� Stern & Hafferl dojde letos po dod�vk�ch dvoud�ln�ch jednotek Gtw 2/6 p�vodn� konstrukce Stadler k n�hrad� star�ch voz� nov�mi. Bohu�el, vozy z 50. let z rakousk�ch stroj�ren SGP u� dojezdily na podzim, ale n�hrada se bude t�kat tak� u� star��ch voz� poch�zej�c�ch z Kol�na nad R�nem a hlavn� dvou archaick�ch dvoun�pravov�ch voz� z po��tku stolet� jezd�c�ch dosud sporadicky na �seku Waizenkirchen - Peuerbach. Druh�m ohro�en�m druhem vozidla na t�to dr�ze jsou elektrick� lokomotivy Ganz vyroben� p�ed prvn� (!) sv�tovou v�lkou, nebo� vzhledem ke stoupaj�c� p�eprav� si spole�nost StH po��dila prvn� dieselovou lokomotivu a dal�� maj� n�sledovat.

Nedalek� m�stn� elektrizovan� �eleznice »Haager Lies« Lambach - Haag (v majetku st�tn�ch drah, av�ak provozovan� rovn� StH) stoj� tak� n�kolik let p�ed zru�en�m, ke kter�mu m��e doj�t kdykoliv. Pro zv��en� atraktivity jezd� letos u� druh�m rokem v�dy v p�tek dvoun�pravov� vozy z 30. let doprov�zen� kuri�zn� dvoun�pravovou »poj�zdnou m�n�rnou«, kter� zaji��uje na kr�tk�m �seku spole�n�m s �BB provoz pod »st�tn�m« nap�t�m 15 kV a 16,7 Hz. Jestli to ale bude sta�it na z�chranu, zat�m moc jist� nen�.

Ohro�en� linky d-6 Hauptbahnhof - Igls, vedouc� v �seku Bergisel - Igls po �chvatn� jednokolejn� trati horsk�ch parametr�, je u� evergreenem v Innsbrucku. A�koliv nejsou konkr�tn� d�vody, pro� by to m�lo b�t zrovna letos, p�ece jen bude lep�� n�v�t�vu neodkl�dat.

V n�meck�m Augsburgu letos asi 30. �ervna dojezd� unik�tn� p�tin�pravov� tramvaje GT5. Dosud je je�t� ve stavu 10 voz�, kter� ale u� nyn� jezd� jen ve �pi�k�ch pracovn�ch dn� na d-2. Vy�azen� voz� GT5 m� souvislost s nov�mi vozy Combino, kter� u� p�ich�zej�.

Vozy Combino budou smrt�c� i pro zb�vaj�c� obousm�rn� �ty�n�pravov� vozy ZT4, kter� poch�zej� z po��tku 60. let a dosud sporadicky jezd� v n�meck�m Freiburgu.

Mnichov letos od kv�tna do srpna bude m�t »ostrovn�« provoz na ��sti d-18 a 19. Na tomto �seku budou provozovan� �ty�n�pravov� vozy typu P, a to poprv� ve sv� historii s�lo. Na druhou stranu lze (ale asi jen op�t ve �pi�k�ch) za��t vypraven� t��n�pravov�ch voz� M s vleky m. A� ofici�ln� nejezd� u� t�i roky, dv� soupravy jsou ve stavu jako �elezn� rezerva, a ta by se nyn� mohla p�i zoufal�m nedostatku vozidel hodit. Ostatn� »vym�en�« voz� P a vlek� p je pl�novan� na p���t� rok, kdy bude dokon�ena dod�vka n�zkopodla�n�ch voz� R3.3.

Kasselu jezd� posledn�m rokem ne sice tak star�, ale v r�mci N�mecka v�jime�n� �estin�pravov� vozy firem Wegmann a Cred�. A� vozy typicky n�meck� konstrukce, hlavn� vzhledem p�ipom�naj� vozy PCC; krom� �ela vozu je to hlavn� pantograf um�st�n� na konci vozidla. N�kter� vozy ji� mezit�m n�sledovaly sv� star�� kolegy do polsk�ho Gorz�wa.

Nedaleko od na�ich hranic na �elezni�n� trati mezi ChemnitzStollbergem dojezd� vlaky a budou nahrazeny tramvajemi. Tra� se bude elektrizovat a �vodn� �sek z Chemnitz bude opu�t�n.

Redukci vozov�ho parku star�ch voz� uskute�n� tak� �v�carsk� Basilej, a to op�t v souvislosti s dod�vkami nov�ch voz� Combino. M�lo by se to t�kat hlavn� voz� Be 2/4 z po��tku 60. let a tak� zb�vaj�c�ch t��n�pravov�ch vlek� koupen�ch od cury�sk�ho dopravn�ho podniku (nejstar�� v�z je p�itom z roku 1947!).

V n�meck�m Eberswalde na zdej�� trolejbusov� s�ti letos skon�� posledn� kloubov� trolejbus Ikarus/Ganz. K dispozici jsou u� posledn� dva a prakticky jezd� u� jeden posledn�. Po��t� se se zachov�n�m historick�ho vozidla.

Z�ejm� rovn� letos naposled se jezd� pravideln� v elektrick� trakci na kr�tk� m�stn� trati Trossingen - Trossingen Stadt ve W�rtenbersku. Zdej�� historick� elektrick� motorov� vozy z doby zah�jen� provozu spolu se sv�mi mlad��mi kolegy z 50. let se pak na tra� dostanou u� jen p�i mimo��dn�ch j�zd�ch a provoz p�evezmou dieselov� motorov� vozy.

Dvoun�pravov� vozy Gotha skon�� na podzim svoj� �innost ve Sch�neiche u Berl�na dal�� dod�vkou ojet�ch tramvaj�. Ani dnes u� nejsou v pravideln�m provozu, ale p�i v�luk�ch a mimo��dnostech se s nimi lze setkat.

V brzk� dob�, v pr�b�hu roku 2002, bude ukon�en provoz na zb�vaj�c�ch tramvajov�ch trat�ch rozchodu 950 mm v ��m�. V�t�ina trat� bude postupn� p�estav�na na norm�ln� (tj. ��msk�) rozchod 1 445 mm.

Na �pan�lsk�ch Ferrocariles de Generalidad Catalunya (FGC) v Barcelon� letos dojezd� elektrick� motorov� vozy Brill z pades�t�ch let, pro sv�j vzhled ne nepr�vem p�ezd�van� »��by«. U� velmi archaicky vyhl��ej�c� vozy p�itom byly sta�eny u� jednou, ale po po��ru depa, kdy bylo v�n� po�kozeno n�kolik z�novn�ch jednotek �ady 211, se op�t jedna souprava vr�tila do provozu.

V portugalsk�m Lisabonu by redukce s�t� mohla pokra�ovat i letos, a to zru�en�m d-18. To je linka provozovan� op�t star�mi dvoun�pravov�mi vozy, veden� ov�em po pob�e�� �eky Tejo v dlouh�m soub�hu s hypermodern�mi vozidly linky d-15. Proti zru�en� t�to linky se nicm�n� zvedla docela v�znamn� vlna odporu, tak�e uvid�me.

Dal��m kandid�tem na zru�en� je posledn� trolejbusov� provoz Pyrenejsk�ho poloostrova v portugalsk� Coimb�e. Ten u� svou klinickou smrt pro��v� del�� dobu, posledn� dobou se jezd� jen v pracovn� dny a p��le�itostn� b�v� cel� provoz zastaven. Jestli dojde k v�stavb� rychlodr�n�ho tramvajov�ho syst�mu »metro l�gero«, bude to tak�ka ur�it� znamenat konec.

Ohro�en� jsou i trolejbusy ve Francii, hlavn� NancyMarseille, kde Nancy m� vzhledem k v�stavb� hybridn�ho syst�mu GLT v�hledov� zru�it provoz �pln� a Marseille z�ejm� na n�jak� �as zastav� provoz do dod�vky nov�ch vozidel.

Star�� tramvajov� vozy r�zn�ch typ� jezd� letos naposledy v seversk�ch m�stech HelsinkiOslo. Op�t jsou p���inou jejich vy�azen� dod�vky n�zkopodla�n�ch tramvaj�.




N�vrat na hlavn� str�nku
P�ehled �l�nk�