��slo 33 | �erven 2000 |
Praha (metro): V depu Ka�erov je p�ipravena na odvoz k modernizaci do �kody Dopravn� technika s. r. o. souprava ev. �. 2155+2261+2260+2227+2156. D�le je p�ipravov�na souprava ev. �. 2117+2202+2229+2258+2136.
Michal Babick� |
Praha (metro): V dubnu 2000 byly ve spojovac�ch chodb�ch p�estupn� stanice M�stek instalov�ny n�st�nn� reklamy na lentilky. Sou��st� t�to reklamn� akce je tak� rozd�v�n� lentilek d�tem, kter� se zde od 8. kv�tna kon� ka�d� pond�l� mezi 12. a 14. hodinou.
Ji�� Barto� |
Praha (tram): V dubnu 2000 byl definitivn� vy�azen z provozu prvn� s�riov� v�z T3 ev. �. 6103. Byl odvezen do vozovny Vokovice, kde �ek� spolu s ji� d��ve vy�azen�mi vozy ev. �. 6347, 6382, 6429, 6516 a 6573 na likvidaci.
Robert Mara, Praha |
Praha (tram): Ve st�edu 10. kv�tna 2000 dopoledne byly z d�vodu vylou�en� n�kolika kolej� ve vozovn� Hloub�t�n p�esunuty zku�ebn� (ov��ovac�) vozy v majetku �KD Dopravn� syst�my a. s. typu T6A5 (ev. �. 0030 a 0032) do vozovny Pankr�c (deponov�ny na 2. koleji). Prototypov� v�z typu T7A5 (ev. �. 0024) byl sou�asn� p�esunut do vozovny Motol.
Petr Zelenka |
Praha (tram): Obdobn� jako v lo�sk�m roce byla i letos na most� Legi� na �rovni St�eleck�ho ostrova u p��le�itosti akce k Mezin�rodn�mu dni d�t� z��zena zast�vka s n�zvem »Bambiri�da«. Zast�vka byla v provozu od 25. do 28. kv�tna 2000 v�dy od 6.00 do 20.00 hod. V zast�vce zastavovaly linky d-6, 9, 22, 23 a 91.
-ltr |
Praha (IDS): Od 28. kv�tna 2000 doch�z� k roz���en� pra�sk� IDS o p��m�stsk� autobusov� linky a-328, 329, 346, 348, 349, 363, 364, 367-369, 384, 385, 396-398. Sou�asn� doch�z� k d�l��m zm�n�m na a-216, 217, 228, 229, 251, 259, 264, 266, 303, 306, 324 a 361. Nov� se zav�d� no�n� a-507, ru�� se a-132. K t�mto zm�n�m se vr�t�me podrobn�j��m popisem v n�kter�m z p���t�ch ��sel.
-ltr |
Praha (IDS): Od 28. kv�tna 2000 je pra�sk� IDS roz���en o 5. tarifn� p�smo. Je do n�j za�azen prozat�m jen �sek trati 210 z Mokrovrat p�es Starou Hu� do Dob���e a zast�vky Dob���, n�dra�� a Dob���, n�m�st� na nov� zaveden� a-349. D�le je do IDS nov� za�azena tra� 072 Lys� nad Labem (ji� d��ve tarifn� p�smo 3) p�es Lysou nad Labem-Dvorce, Otradovice, Starou Boleslav (v�e tarifn� p�smo 3), D��sy a Ov��ry (oboj� tarifn� p�smo 4) do V�etat (ji� d��ve tarifn� p�smo 4).
-ltr |
Brno (tarif): Od 1. ledna 2000 plat� n�sleduj�c� tarif:
Jednotliv� j�zdenky - z�kladn� (cestuj�c� od 16 let, kte�� nemaj� n�rok na slevu) | Jednotliv� j�zdenky - zlevn�n� (pro cestuj�c� od 6 do 15 let, doprovod d�t�te do 3 let, pro �hradu dovozn�ho) | |||||||
30 min./2 p�sma | 11,- | (u �idi�e 14,-) | 30 min./2 p�sma | 5,- | (u �idi�e 8,-) | |||
60 min./2 p�sma | 15,- | 60 min./2 p�sma | 7,- | |||||
90 min./3 p�sma | 18,- | 90 min./3 p�sma | 9,- | |||||
1 den/p�smo 1+2 | 44,- | Denn� j�zdenka za 44,- K� plat� v nepracovn� dny jako spole�n� j�zdenka pro 2 dosp�l� a 3 d�ti. | ||||||
3 dny/p�smo 1+2 | 90,- | |||||||
7 dn�/p�smo 1+2 | 160,- | |||||||
15 dn�/p�smo 1+2 | 190,- | |||||||
Kup�ny - z�kladn� (cestuj�c� od 16 let, kte�� nemaj� n�rok na slevu) | Kup�ny - zlevn�n� (pro cestuj�c� od 6 do 15 let, studenty od 16 let a dr�itele pr�kazky se zvl�tn�m kup�nem) | |||||||
m�s��n�/p�smo 1+2 | 350,- | m�s��n�/p�smo 1+2 | 180,- | |||||
�tvrtletn�/p�smo 1+2 | 910,- | �tvrtletn�/p�smo 1+2 | 470,- | |||||
ro�n�/p�smo 1+2 | 3 100,- | |||||||
m�s��n�/p�smo 2+3 | 350,- | m�s��n�/p�smo 2+3 | 180,- | |||||
�tvrtletn�/p�smo 2+3 | 910,- | �tvrtletn�/p�smo 2+3 | 470,- | |||||
ro�n�/p�smo 2+3 | 3 100,- | |||||||
m�s��n�/3 p�sma | 510,- | m�s��n�/3 p�sma | 260,- | |||||
�tvrtletn�/3 p�sma | 1 330,- | �tvrtletn�/3 p�sma | 680,- | |||||
ro�n�/3 p�sma | 4 500,- |
Zvl�tn� kup�n za 290,- K� na rok pro ob�any nad 70 let, dr�itele zlat� Jansk�ho plakety, pln� invalidn� a starobn� d�chodce. Zdarma d�tsk� ko��rek s d�t�tem, d�ti do 5 let v�etn�, zavazadla do rozm�r� 20×30×50 cm (5×80×100 cm, pr�m�r 10×150 cm), zavazadlo, pes a j�zdn� kolo pro dr�itele pr�kazky s platn�m kup�nem, dr�itel� ZTP, ZTP/P v�etn� pr�vodce a psa, ��astn�ci I. a II. odboje, ob�an� mimosoudn� rehabilitovan�, dr�itel� pr�kaz� PTP-TNP, poslanci a sen�to�i parlamentu �R.
-ltr |
Plze�/Praha (bus): V �ter� 9. kv�tna 2000 bylo mo�n� v Plzni spat�it na zku�ebn�ch j�zd�ch a na a-30 t��n�pravov� n�zkopodla�n� m�stsk� autobus Solaris Urbino 15 (na sn�mku) od firmy Neoplan Polska. Od 15. do 23. kv�tna 2000 byl za�azen do pra�sk� provozovny Kl��ov a nasazen do provozu p�ev�n� na smluvn� linky obchodn�ho domu Tesco Let�any. Autobus s motorem MAN m� d�lku 14,59 m, ���ku 2,55 m a v��ku 2,85 m. Polsk�m v�robcem je zap�j�en do DP Ostrava (kter� se m� st�t dealerem pro �R) a krom� Prahy a Plzn� by m�l absolvovat zku�ebn� a p�edv�d�c� j�zdy tak� v Brn�, Olomouci, �esk�ch Bud�jovic�ch, Pardubic�ch, Zl�n�, Liberci a D���n�. V�z nese ostravsk� ev. �. 7601, tam�j�� standardn� modro-b�l� n�t�r (v�etn� »n�zkopodla�n�ho« �lut�ho pruhu) a polskou SPZ P 51.1700. |
![]() |
-ltr, Ji�� Barto�, podklady DP Ostrava |
P�sek (bus): Ve�ejnou sout� na provozov�n� m�stsk� dopravy do roku 2008 (viz Dopravn� m�s��n�k ��slo 31), kter� se z��astnili dva z�jemci, vyhr�l dosavadn� dopravce �SAD �esk� Bud�jovice, a. s.
Ji�� Barto� |
Krak�w (tram): Od b�ezna 2000 jsou v provozu prvn� n�zkopodla�n� vozy typu NGT6 ev. �. 2001-2004 (v�robce vozov� sk��n� Bombardier DWA Bautzen, podvozky Siemens Duewag, elektrick� v�zbroj Kiepe). Vozy jezd� na lince d-36 Prokocim - Salwator. Ve stavb� je nov� tramvajov� tra� do s�dli�t� Kurdwan�w, kde by rovn� m�ly b�t v provozu.
Thomas Krauss, Mnichov |
P�ipom�n�me si...
Petr Pany
V�ro�� pra�sk� MHD v �ervnu 2000
1. �ervna 1900 | byl zah�jen provoz ko�ky mezi T�novem a Florenc� | 100 let |
7. �ervna 1965 | po sesuvu str�n� byl zastaven provoz lanov� dr�hy na Pet��n | 35 let |
15. �ervna 1985 | byl po rekonstrukci obnoven provoz lanov� dr�hy na Pet��n | 15 let |
19. �ervna 1905 | byla elektrizov�na tra� V�stava - Centr�la | 95 let |
21. �ervna 1925 | za�aly jezdit autobusy na lince a-A Vr�ovice, �echovo n�m. - Z�b�hlice | 75 let |
23. �ervna 1900 | byla elektrizov�na tra� Muzeum - Sokolsk� - Tylovo n�m. - Zvona�ka | 100 let |
�vaha o po��tc�ch voz� �ady T - dopln�n�
Ji�� Dewetter
�vodem mohu potvrdit, jak dlouh� byla doba nal�zt ust�len� n�zev pro dopravu pod povrchem v na�em hlavn�m m�st�. Lze ��ci, �e se to nakonec poda�ilo.
M�me tedy metro s velk�m M, tak jako maj� v n�meck�ch m�stech U-Bahn, ve Francii Metropolitain (a rychlej�� RER), v Anglii Underground (slangov� tube) a v USA Subway-Lines.
O prvn�ch �vah�ch o jin� doprav� ne� pouli�n� bylo ji� v minulosti mnoho naps�no, zejm�na v dob� prvn� republiky v letech 1927-41, ale i v letech pov�le�n�ch 1945-66 a bylo by jen opakov�n�m ji� zn�m�ch v�c�, i kdy� historicky zaj�mav�ch. Auto�i v�ech zm�n�n�ch �vah a publikac� m�li z�sluhy o to, �e se v�ci pohybovaly kup�edu. Mnoz� z nich ji� dnes ne�ij�.
Je t�eba se zm�nit tak� o odp�rc�ch nov�ch n�vrh�. Jejich argumentem proti budov�n� podzemn� dopravy je�t� v 50. letech byla geologick� nevhodnost pra�sk�ho podzem� pro stavbu metra a d�le, �e dle progn�z se velikost �zem� a po�et obyvatel nem� zv�t�ovat. Opak v�ak byl pravda.
Za rozhoduj�c� ud�lost nutno pova�ovat usnesen� �. 239 vl�dy �SSR z 2. �ervna 1965, tj. prosazen� podpovrchov� tramvaje.
Je�t� p�i posuzov�n� zda metro nebo podpovrchovou tramvaj bylo �asto a myln� m�sto Praha porovn�v�no s Frankfurtem nad Mohanem co do velikosti a po�tu obyvatel. Ale pr�v� zde byly podstatn� rozd�ly v d�vodech m�nit cosi na doprav�.
1) | Zat�mco Praha pot�ebovala odstranit star� tramvajov� vozy a nahradit je modern�mi k pohodln�mu cestov�n� (jak� byla tehdy cestovn� rychlost p�es V�clavsk� n�m�st�, mnoho z n�s je�t� pamatuje). |
2) | Frankfurt nad Mohanem m�l vozy pon�kud rychlej��, ale probl�m k nal�hav�mu �e�en� byla v 60. letech hlavn� exploze automobilismu v centru m�sta. M�l jsem mo�nost vid�t tam situaci na vlastn� o�i. Proto se tam rozhodli v centru m�sta ve�ker� tramvaje um�stit pod p�epln�n� ulice. Na okraji m�sta a do s�dli�� pak vyj��d�ly na povrch. To se jim poda�ilo b�hem dvou let. Na podzim 1968 byl zah�jen provoz na prvn�ch link�ch. |
Zp�t k Praze. V lednu 1966 po�aly u n�s prvn� v�kopy mezi hlavn�m n�dra��m a N�rodn�m muzeem. Prov�d�l je n�rodn� podnik Vodn� stavby - z�vod Metrostav jako gener�ln� dodavatel stavby dle projekt� ��ste�n� P�disu a Sudopu, p�i�em� v roce 1971 byl ustanoven Metroprojekt. Jako gener�ln� dodavatel technologie byl ustanoven oborov� podnik �KD-Engineering.
Nad usnesen�m vl�dy z roku 1965 v�ak vznikaly b�hem za��tku stavby otazn�ky, a tak 9. srpna 1967 vl�da pozm�nila sv� rozhodnut�, aby se p�e�lo na stavbu klasick�ho metra.
Dal�� diskuse o vyu�it� voz� T pro podpovrchovou dopravu pozvolna utichly, i kdy� jist� rusk� poradce prohl�sil zodpov�dn�, �e pro Prahu je metro nejlep��m �e�en�m spole�n� s dod�n�m rusk�ch souprav; p�esto je p�ipraven k diskusi o jin�ch variant�ch.
Pamatuji si je�t�, jak z�stupci �KD tehdy dozn�vali, �e k odzkou�en� prototypu soupravy R1 a� k zah�jen� s�riov� v�roby jim chyb� �as a� 2 roky.
Proto rozhodnut� z 24. b�ezna 1971, �e pro Prahu budou dod�v�ny vozy E�s sov�tsk� v�roby, jsme z pohledu investora p�ij�mali v�ichni ji� jako nem�nnou skute�nost. Obdobn� tomu bylo i s nab�dkou sov�tsk�ch eskal�tor�.
V z�v�ru o rozvoji dopravy v okrajov�ch ��stech Prahy, o kter�ch se Ji�� �erm�k tak� zmi�uje, lze konstatovat, �e dnes i tam metro jezd� (Chodov, Kr�) a dal�� linky metra budou pozd�ji a st�le modern�ji dobudov�v�ny. Dnes jsme se ji� svezli i v nov�ch souprav�ch M1, kter� budou v provozu nejm�n� 50 let ke spokojenosti v�ech cestuj�c�ch. Bohu�el, v�robce t�chto souprav tr�p� ve zli��nsk�m z�vod� nyn� jin� starosti. Dr�me jim palce.
Je�t� pozn�mka: �koda jen, �e prototyp ji� zm�n�n�ch voz� �esk� v�roby R1 se neprosadil aspo� na na�� exportn� sf��e. Snad to byla zbyte�n� vynalo�en� pr�ce a zbyte�n� finance?
Pra�sk� tramvajov� v�luky v kv�tnu 2000
Pavel Roman, Ing. Jan P��vora, Ji�� Barto�
Rann�m v�jezdem dne 10. kv�tna skon�ila p�ed�asn� celkov� rekonstrukce trati v Kon�vov� ulici (Dopravn� m�s��n�k ��slo 31). Tra� byla dosud zaasfaltovan�, nyn� m� �elezni�n� svr�ek a p�i krat�� v�luce pl�novan� na �ervenec m� b�t zakryta panely.
Z d�vodu hav�rie vodovodu v tramvajov� zast. Hl�dkov sm�r Malovanka byly od �tvrtka 11. kv�tna (cca 9.30 hod.) do p�tku 12. kv�tna (cca 14.30 hod.) odklon�ny d-8 a 57 ve sm�ru na B�lou Horu p�es Brusnici a Poho�elec.
Od 13. do 17. kv�tna (v�dy 4.00 hod.) prob�hala oprava tramvajov� trati ve Svatov�tsk�. Linky d-25, 26 a 51 byly odklon�ny na Malovanku, d-2 zru�ena a d-20 pos�lena (polovi�n� interval). Ze �pejcharu p�es Hrad�anskou na Dejvickou a zp�t jezdila polookru�n� a-X26 jako NAD v denn�m provozu, v noci byla stejn� jako p�i v�luce na Evropsk� prodlou�ena a-510 p�es Dejvickou na �pejchar, tentokr�t ale zastavovala v�t�inou v tramvajov�ch zast�vk�ch (Horom��ick� a S�dl. �erven� vrch obousm�rn�). Vypravov�n� vokovick�ch vlak� prob�halo obdobn� jako p�i v�luce Evropsk�. Autobusy byly ve sm�ru ze zast. Kafkova na t��du Milady Hor�kov� odklon�ny ulicemi gen. P�ky a Pevnostn�.
Dne 17. kv�tna za�ala rann�m v�jezdem v�luka �seku Palmovka - Ke St�rce (ukon�en� se p�edpokl�d� nejpozd�ji 15. �ervna), p�i kter� se opravuje tra� v Zenklov� ul. Linky d-10 a 24 jsou odklon�ny p�es zast. Trojsk�, Osadn�, event. t� Libe�sk� most, d-24 ukon�ena na Palmovce (proti sm�ru hodinov�ch ru�i�ek) a n�hradou d-14 prodlou�ena na S�dl. ��blice. No�n� d-54 jezd� mezi Strossmayerov�m n�m. a St�rkou p�es D�lnickou a Trojskou. V �seku St�elni�n� - Ke St�rce - Palmovka je zavedena a-X10 s vysok�m vypraven�m voz� (Pd�r cca 3, Pds 3 a� 4, Pd�o 2, Dkd cca 5, Ctv 7 min.), kter� m� na Palmovce dv� pr�jezdn� zast�vky. V noci jezd� jako NAD a-X54 ze St�elni�n� po a-X10 na Palmovku a d�le na D�lnickou (v�stup Tusarova, n�stup D�lnick�); interval 40 min. je okolo �tvrt� hodiny prolo�en jedn�m p�rem spoj� bez n�vaznosti na d-54. Ve druh� polovin� v�luky bude zru�ena prav� kolejov� spojka u zast. Palmovka sm�r Ke St�rce (zm�na um�st�n� zast�vek NAD). Ob� linky jsou na St�elni�n� ukon�eny v tramvajov� smy�ce, kterou proj��d�j� protism�rn�; provozuje je Hotliner s. r. o., lze na nich spat�it nap�. i v�z ev. �. 1105 pat��c� Martinu Uhrovi.
V souvislosti s p��pravou na zased�n� MMF se b�hem �ty� v�kend� (v�dy od p�tku 22.00 hod. do ukon�en� provozu v ned�li) opravuj� stropy ve stanici metra Vy�ehrad, tak�e se v n� ve vylou�en�m sm�ru nezastavuje. V�luka n�stupi�t� sm�r centrum se kon� od 19. do 21. kv�tna a od 9. do 11. �ervna, sm�r H�je od 26. do 28. kv�tna a od 16. do 18. �ervna. Dle pot�eby v z�vislosti na pokra�ov�n� prac� bude v�luka prob�hat t� o v�kendu 23. a� 25. �ervna (v libovoln�m sm�ru).
V�luka tunelu pod Vy�ehradem (27. a� 31. kv�tna) byla odvol�na.
Chystan� tramvajov� v�luky: | Strossmayerovo n�m. - �pejchar (od 15. �ervna do 13. �ervence) |
And�l - Radlick� ul. (od 15. �ervna do 29. �ervence) | |
Brusnice - Malovanka (od 15. �ervna do 1. z���) |
Vzpom�nky na po��tek provozu pra�sk�ch tramvaj� »ponorka« a »mevro«
Ing. Josef Skali�ka
Na za��tku roku 1936 se objevily v pra�sk�ch ulic�ch nov� tramvajov� vozy, kter� pro sv�j vzhled dostaly p�ezd�vku »ponorky«. Do pravideln�ho, trval�ho provozu byly za�azeny nejprve na d-22 jedouc� tehdy z B�l� Hory p�es �pejchar, M�nes�v most a V�clavsk� n�m�st� k Ol�ansk�m h�bitov�m. Sou�asn� se objevil obr�zek vozu na t�to lince ve stanici Chotkovy sady na tituln� stran� reklamn�ho �asopisu ZEPOP (Zpr�vy elektrick�ch podnik� obce pra�sk�), ro�n�k 1936, ��slo 1, kter� byl tehdy zav�ov�n pro informaci cestuj�c�ch v tramvajov�ch vozech.
Z�hy se tyto vozy objevily i na okru�n� d-2, jezd�c� mezi kone�n�mi stanicemi �pejchar a Flora. Tyto vozy, kter� proj��d�ly pod na��m oknem, m� upoutaly ji� v d�tsk�m v�ku nov�m neobvykl�m vzhledem a v�razn� odli�n�m zvukem. N�kolikr�t jsem m�l mo�nost sv�zt se t�mto vozem na d-2 je�t� v dob� levostrann�ho provozu a pamatuji n�stup a v�stup do nich na odli�n� situovan�ch ref���ch u Chotkov�ch sad�. Tak� skl�p�c� stup�tko prost�edn�ho vchodu bylo pro m� v d�tsk�m v�ku n���m zaj�mav�m.
Po 26. 3. 1939 bylo nutn� prvn� vozy vy�adit z provozu a p�estav�t na pravostrann� provoz. Z t� doby si vzpom�n�m ji� l�pe na vozy prvn� s�rie, konkr�tn� ev. �. 3005, 3006 a 3008, kter� m�ly elektropneumatick� ovl�d�n� dve�� velkou mosaznou p�kou (oto�nou kolem vertik�ln� osy), um�st�nou na mohutn�m v�lcov�m sloupku vedle pokladny pr�vod��ho, kterou jsem mohl pod dohledem pr�vod��ho vyzkou�et. Posledn� rekonstrukce ovl�d�n� prob�hla u ev. �. 3006. V�z ev. �. 3007 byl od po��tku n���m odli�n� a nejsem si jist, jak� m�l p�vodn� syst�m otev�r�n�, event. um�st�n� tlakov�ch n�dr��, tot� zda vy��� ��sla m�la je�t� charakteristick� sloupek vedle pokladny. Proto�e jsem od z��� 1941 jezdil denn� d-22 do obecn� �koly (dnes Z�), m�l jsem mo�nost proniknout do n�kter�ch detail� nov�ch voz�. U zm�n�n�ch voz� s elektropneumatick�m ovl�d�n�m dve�� se na stanovi�ti �idi�e vpravo krom� kliky pro p�edn� dve�e nach�zel i tlakom�r, ukazuj�c� okam�it� tlak vzduchu ve t�ech tlakov�ch n�dr��ch um�st�n�ch pod vozem. Po projet� t�� a� p�ti stanic z�soba vzduchu poklesla a obnovila se samo�inn� asi po jedn� minut�, co� bylo doprov�zeno charakteristick�m, i zvenku jasn� sly�iteln�m klap�n�m kompresoru. Nev�m, kolik voz� bylo t�mto syst�mem vybaveno, nov�j�� v�ak ji� dostaly hydraulick� ovl�d�n� p��kou u pr�vod��ho po prav� stran� vedle sedadla. Zat�mco p�vodn� vozy m�ly kompletn� vybaven� interi�r se t�emi �adami ko�en�ch k�es�lek v zadn� polovin� vozu a d�ev�n�mi ro�ty na podlaze, byly naopak pozd�j�� dod�vky zhruba nad ev. �. 3040 vybaveny k�es�lky s potahy jen z hrub� tkaniny, u dal��ch voz� jen se dv�ma �adami a dokonce u posledn�ch jen n�kolika v zadn� ��sti vozu, nikdy v�ak zcela bez nich. Chyb�ly i ro�ty a na podlaze byla polo�ena pouze zelen� gumov� f�lie. V pov�le�n� dob� byly tyto nedostatky odstran�ny.
Sk��n� »ponorek«, zejm�na u pozd�j��ch s�ri�, byly chatrn� a p�� j�zd� po nerovn� trati a p�i pr�jezdu oblouky se dosti pov�liv� kym�cely, co� bylo patrn� i z vnit�ku vozu p�i pohledu na strop a st�ny sk��n� a na viklaj�c� se podst�e�n� �epy. Proto se �asem p�istoupilo ke zpevn�n� sk��n� plechovou p�ep�kou s pr�hledy, vlo�enou mezi p�edn� plo�inu a vnit�ek vozu, p�ichycenou k vnit�n�m kovov�m sloupk�m. Prvn�m vozem, do kter�ho byla asi v l�t� 1959 tato p�ep�ka instalov�na, byl pravd�podobn� v�z ev. �. 3033. Byl spojen sv�teln�m kabelem s krasinem ev. �. 1546. V t� dob� byla tak� do vozu vkl�d�na lavice na p�edn� plo�inu a vozy ozna�eny eviden�n�m ��slem men��ho typu i na �eln� a zadn� st�n�, kde p�edt�m ��sla nebyla.
Nasazen� t�chto voz� se za��tkem 40. let roz���ilo i na d-1, jedouc� z Vypichu do Vr�ovic, a ponorky se tak� od 10. kv�tna 1948 vr�tily op�t na Starom�stsk� n�m�st�. Ur�itou dobu byly ponorky pravideln� na d-1 a 2, zat�mco na d-22 m�n�, ob�as se na nich v�ak tak� objevovaly star� vozy, nejm�n� na d-2. Po otev�en� trati na Pet�iny 26. 11. 1950 se d�ky nov� smy�ce stala dal�� ponorkovou linkou i d-20. Na d-4, jedouc� ze Zahradn�ho M�sta a zkr�cen� 1. 9. 1942 k N�rodn�mu divadlu, se ponorky objevily snad ji� v roce 1943 a znovu kolem roku 1948. P�ibli�n� v roce 1949 byl na n� za�azen tak� stra�nick� v�z ev. �. 3068, na kter�m byl zkou�en urychlova� s mechanick�m ot��ej�c�m se indik�torem s ukazatelem pro 15 j�zdn�ch stup��, um�st�n�m, pokud se pamatuji, na desce kontroleru. Na voze byla ve zku�ebn�m provozu i p��davn� hydraulick� brzda, ovl�dan� p�kou se svislou rukojet� um�st�nou vpravo vedle �idi�e. Tomuto vozu se n�kdy mezi �idi�i (pan Jaroslav Bure� +) p�ezd�valo »cirkus«. Pozd�ji byl urychlova� op�t demontov�n nebo vym�n�n kontroler.
Vozy byly dislokov�ny z ��sti ve stra�nick�, z ��sti ve st�e�ovick� vozovn�, p�edev��m proto, �e jejich linky proj��d�ly Chotkovou silnic�, kde nebyl povolen provoz star�ch voz� bez kolejov�ch brzd. D�vodem bylo v�ak tak� to, �e jim pat�ily frekventovan� linky doj��d�j�c� nav�c do »��ednick�ch« �tvrt�, jak�mi byly Vinohrady, Dejvice a St�e�ovice, obsluhuj�c� tak� pra�sk� n�dra�� (d-1 a 2), historick� m�sta (d-1 a 22) a proj��d�j�c� centrem, kde reprezentovaly m�stskou dopravu. Zejm�na na d-2 byly ve 40. letech vypravov�ny v�hradn� ponorky. Od poloviny 40. let byla zhruba polovina voz� s ni���mi ��sly ve stra�nick� vozovn�, zat�mco vy��� ��sla byla v provozu ve St�e�ovic�ch, s v�jimkou zm�n�n�ho posledn�ho ev. �. 3068. Koncem ��jna 1948 se objevily ponorky na tzv. »d�lnick�« d-8 z Kr�lovky (na p�edchoz� smy�ce Malovanka to bylo kv�li velk�mu sp�du nemysliteln�) do Vyso�an, kde jezdily i v 50. letech. Poprv� jsem na n� jednosm�rn� v�z zaznamenal 27. 10. 1948, a to ev. �. 3050 na 11/8. Pokud se pamatuji, nebyla v�ak nikdy na t�to lince nasazena »mevra«. Okolo roku 1950 �i sp��e po n�m do�lo k postupn�mu p�esouv�n� ��sti st�e�ovick�ch voz� do Stra�nic, tak�e ve St�e�ovic�ch zbylo nakonec jen n�kolik »ponorek«, asi od ev. �. 3062. Dal�� linkou, na kter� se na krat�� dobu objevily ponorky, byla d-10 sm�rovan� od 3. 11. 1952 ze Stra�nic do Vyso�an. Poprv� jsem na t�to lince vid�l ponorku 31. 1. 1953, a to ev. �. 3068 na 6/10.
P�esto�e vozy byly nov�j�� stavby i konstrukce, m�ly �adu nedostatk�; do�lo i k v�n� nehod�, snad v d�sledku selh�n� brzd. Mo�n� i z t�chto d�vod� byly vozy vy�azeny d��ve ne� star�� dvoun�pravov� pra�sk� klasick� »dvoutis�cov�ky«. Dle n�hodn�ho z�znamu z posledn� doby provozu, z 25. 11. 1967, byly na d-20 nap�. je�t� nasazeny mj. vozy ev. �. 3007, 3021, 3042, 3052, 3058 (?), 3059, 3060, 3061, 3064 (?).
V r�mci p��prav na XI. v�esokolsk� slet, konan� v l�t� 1948, objednala Praha pro pos�len� dopravy nov� vozy. Podle tehdy prob�haj�c� popul�rn� v�stavy MEVRO (Mezin�rodn� v�stava rozhlasu) dostaly i vozy tuto p�ezd�vku. Prvn� vozy se objevily na d-1 a 22 v jarn�ch m�s�c�ch uveden�ho roku. K prvn�m na trati pozorovan�m voz�m pat�ila ev. �. 3084 a 3086, pozd�ji p�ibyly tak� ostatn� »osmdes�tky«, »devades�tky« a v�z ev. �. 3069. Nakonec se na trati objevily i »sedmdes�tky«. Na rozd�l od »ponorek« m�la »mevra« od po��tku eviden�n� ��sla na �eln� i na zadn� st�n�. N�pisy Vstup a V�stup v�ak nebyly z kovov�ch liter jako u prvn�ch ponorek, ale pouze ze st��bro�ed�ch obtisk�. Novinkou oproti ponork�m byly krom� t�et�ch dve��, vyv��en� p�edn� plo�iny a p��davn� hydraulick� brzdy s vodorovnou rukojet� nap�. linkov� styka� um�st�n� vp�edu naho�e ve voze, p�kn�, funk�n� dokonal� pult pokladny se z�suvkou a padac�mi ok�nky pro mince, vy��� p�ep�kou odd�len� m�sto pro pr�vod��ho, mal� �erven� sv�tlo zvenku uprost�ed zadn� st�ny vozu a p�kn� ovl�dac� panel u �idi�e s b�l�mi, zelen�mi a �erven�mi kontrolkami a popisem, co� bylo tenkr�t novinkou. �eln� reflektor byl na rozd�l od ponorek zapu�t�n�. Posledn� v�z ev. �. 3098 m�l v za��tc�ch provozu nav�c p��davn� reflektor na �eln�m r�mu vozu a rychlom�r, respektive tachograf.
Prvn�m p�sobi�t�m t�chto voz� se staly d-1, 2 a 22, kde odvedly svou pr�ci i p�i sletov�ch n�valech. Vozy byly pom�rn� spolehliv�, ale na rozd�l od dosud pou��van�ch typ� pom�rn� t�k�, tak�e je nebylo mo�n� za pomoc� ve�ejnosti p�i poru�e nebo vykolejen� roztla�it, co� se dosud v takov�ch p��padech prov�d�lo. V listopadu 1950 se t�mito vozy otev�ral slavnostn� provoz na Pet�in�ch. Spole�n� s »dvoustovkou« tam byly vozy ev. �. 3091, 3092, 3094 a 3095. Vznik nov� smy�ky umo�nil od t� doby pravideln� pou��v�n� ponorek i mever i na d-20. V pades�t�ch letech, kdy byla do St�e�ovic p�id�lena ojedin�l� po�ad� d-12 ze Sm�chova p�es Kl�rov na Pelc-Tyrolku, se vz�cn� objevila »mevra« i na t�to lince.
Jejich p�vodn� dislokace byla takov�, �e p�ibli�n� polovina voz� vy���ch ��sel byla p�id�lena do St�e�ovic (a snad i v�z ev. �. 3069), zat�mco ni��� ��sla byla ve Stra�nic�ch. Postupn� se v�m�nou za ponorky dostala pravd�podobn� v�echna »mevra« do st�e�ovick� vozovny. Snad i z d�vodu obt��n�j�� �dr�by na rozd�l od ponorek komplikovan�j��ch voz� byly p�ed�asn� sta�eny z linek.
Na z�v�r uvedu je�t� p��hodu, j�� jsem byl jako ka�doro�n� student brig�dn�k vozovny St�e�ovice p��m�m ��astn�kem. Toho dne jsem m�l od 4.20 hodin rann� z�lohu, v�echny pos�dky v�ak p�i�ly v�as, a tak ke mn� p�ed 6. hodinou p�i�el jeden z vedouc�ch pracovn�k� v�pravny s v�zvou, abychom vyjeli se s�lov�m vsunut�m vozem na d-17, pro st�e�ovickou vozovnu nezn�mou. K tomu ur�il i neobvykl� v�z - mevro. Byl jsem si v�dom t�to mimo��dn� p��le�itosti a cht�l jsem proto v�z n�le�it� vybavit �eln�m ��slem i �eln� tabulkou se sedmn�ctkou. Oboj� jsem v invent��i vozovny kupodivu nalezl, ale ob� propriety byly tak �pinav�, �e jsem se musel tohoto �myslu vzd�t. Jako d-X17 jsme tenkr�t vyjeli p�es M�nes�v most do Bran�ka, potom na smy�ku ve Stromovce a zp�t p�es M�nes�v most do St�e�ovic. V dob� od 6.00 do 7.50 jsme odvezli dost udiven�ch cestuj�c�ch. Prodalo se 55 »velk�ch« j�zdenek. Stalo se to 27. 7. 1955 a v�z m�l ev. �. 3098.
N�kolik pozn�mek k historii smy�ky na Pelc-Tyrolce
Mgr. Pavel Fojt�k
V �l�nku Tramvajov� Hole�ovi�ky, zve�ejn�n�m v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 28, se vyskytlo n�kolik drobn�ch nep�esnost�, a proto pova�uji za vhodn� doplnit n�sleduj�c� �daje.
Tramvajov� smy�ka na Pelc-Tyrolce m�la propojen� do ulice V Hole�ovi�k�ch ji� od po��tku sv� existence - to v podstat� z�stalo bez z�sadn�j�� zm�ny pokud jde o kolejov� sch�ma. Smy�ka byla vybavena p�edj�zdnou kolej� v n�stupn� zast�vce. Manipula�n� kolej (vpravo od p��jezdov� koleje z centra) slou�ila v dob� sv�ho vzniku k tehdy b�n�mu odstavov�n� vle�n�ch voz� mimo dopravn� �pi�ku a k manipulaci s nimi. Pr�v� k tomu ��elu byl vybudov�n »rozv�tven� oblouk« napojuj�c� tuto kolej i dopravn� p��jezdovou kolej smy�ky do ulice V Hole�ovi�k�ch. Tudy byly vle�n� vozy p�iv�eny a odv�eny z/do kobylisk� vozovny. Samotn� odstavov�n� prob�halo tak, �e vlak pravideln� linky projel smy�kou a couval na manipula�n� kolej, na kter� odpojil vle�n� v�z. Tak� p�ipojov�n� prob�halo stejn�. Pozd�ji, kdy� se p�ibli�n� na sklonku 50. let od odpojov�n� vle�n�ch voz� upustilo, se kolej pou��vala v mnohem men��m m���tku. Smy�ka byla uvedena do provozu 29. srpna 1940 a jej� stavebn� d�lka byla 441 m. P�edj�zdn� kolej m��ila 85 m a manipula�n� kolej 248 m. Napojen� smy�ky se uskute�nilo b�hem dvou dopoledn�ch v�luk. P�i prvn� (21. �ervna 1940) byla p�ipojena odstavn� kolej vlo�en�m v�hybek v ulici V Hole�ovi�k�ch. Druh� v�luka prob�hla 28. �ervna a vlo�ily se v�hybky na p�edmost� Trojsk�ho mostu. Doprava byla p�eru�ena obousm�rn� v�dy jen od 8.30 do 12.00 hod. Linka d-3 tou dobou jezdila p�es Libe�sk� most a v �sec�ch nedot�en�ch stavbou (Argentinsk� - Pelc-Tyrolka a Pelc-Tyrolka - Vychovatelna) jezdily zvl�tn� vsunut� vozy. P�ipome�me je�t�, �e tehdej�� no�n� d-17 (z dne�n�ho pohledu polono�n�) nekon�ila na Pelc-Tyrolce, ale na kolejov�m troj�heln�ku k�i�ovatky Vychovatelna.
Pokud jde o dal�� term�ny rekonstrukc� v t�chto m�stech, vzpome�me rekonstrukci trat� na most� Barik�dn�k� v roce 1953, kter� prob�hla za postupn�ho jednokolejn�ho provozu mezi 26. kv�tnem a 16. �ervencem. Pozd�j�� rekonstrukce severn�ho, tj. trojsk�ho p�edmost� spo��vala v celkem nev�znamn� �prav� kolejov�ch rozv�tven�. �lo o zmen�en� polom�r� kolejov�ch oblouk�, ��m� se m�rn� zmen�ila i sama k�i�ovatka. Statisticky se v d�sledku t�to zm�ny smy�ka zkr�tila o 21 m. Drobn� zm�na poznamenala tak� tra� V Hole�ovi�k�ch, kde v d�sledku �pravy kolej� na p�edmost� muselo b�t na koleji z centra z��zeno »es��ko« - protioblouk, kter�m se osov� vzd�lenost kolej� dost�vala na nezbytn�ch 4,8 m vzhledem ke sto��r�m veden� vysok�ho nap�t� 22 kV. Zm�na kolej� se uskute�nila za no�n� v�luky z 8. na 9. �ervna 1955. Dodate�n� (od 8. ��jna 1955) byla dosavadn� stanice z centra na konci mostu (u rozjezdov�ch v�hybek) p�elo�ena pro d-12 a 17 do smy�ky a pro d-3 na nov� n�stupi�t� na vlastn�m t�lese v ulici V Hole�ovi�k�ch za sjezdovou v�hybkou, ��ste�n� do v��e zm�n�n�ho protioblouku, p�ibli�n� do m�st, kde byla (pro opa�n� sm�r) p�ed zaveden�m pravostrann�ho provozu. Z�rove� byla uvedena do provozu elektromagnetick� v�hybka.
Up�esn�n� zasluhuje i dlouh� kus� manipula�n� kolej vedouc� od smy�ky pod�l Povltavsk� ulice sm�rem k Zoologick� zahrad�. Byla postavena jako zku�ebn� kolej pro nov� dod�van� (p��padn� rekonstruovan�) tramvaje a uskute��ovaly se tady tzv. »policajtky« �ili technickobezpe�nostn� zkou�ky. Do t� doby se zkou�ky odehr�valy obvykle v ulici Komunard� mezi Urani� a D�lnickou, co� bylo provozn� velmi nev�hodn�. P�vodn� zku�ebn� kolej v ulici U Uranie dlouh� 300 m byla ze zat�m bl��e nezn�m�ch d�vod� zkr�cena v letech 1931 (o 136 m) a 1932 (o dal��ch 68 m) a k vlastn�m zku�ebn�m j�zd�m se u� nehodila. N�kdy se v�ak uv�d�, �e ke zkr�cen� koleje p�ed divadlem Uranie do�lo pr�v� proto, �e se zku�ebn� j�zdy odsud »odst�hovaly« a nebyla tedy u� zapot�eb�. M�sto na Pelc-Tyrolce bylo zvoleno proto, �e tady nedoch�zelo k naru�ov�n� pravideln� dopravy a bylo mo�n� tady vybudovat kolej v pot�ebn� d�lce. Investi�n� z�m�r k t�to koleji byl schv�len 12. �ervna 1956 a vlastn� stavba prob�hla od 22. ��jna 1956 do 2. �nora 1957. Kolej m�la d�lku 478 m a byla o n�co krat��, ne� se p�vodn� projektovalo (navrhovala se d�lka 560 m). Revize koleje se uskute�nila a� 12. �ervna 1957 a o dva dny pozd�ji pro ni bylo vyd�no u��vac� povolen�. P�i revizi bylo doporu�eno, aby byla kolejov� smy�ka dopln�na (teprve tedy nyn�) je�t� dal�� spojovac� kolej� mezi p��jezdovou kolej� a po��tkem p�edj�zdn� koleje, co� v�razn� zjednodu�ilo manipulaci s vozy. Zku�ebn� kolej pak byla dostupn� i z Hole�ovi�ek a sou�asn� tato �prava umo��ovala v p��pad� pot�eby i jednoduch� obracen� vlak� z tohoto sm�ru smy�kou, co� do t� doby mo�n� nebylo. Tato kolej m�la d�lku 60,5 m a jej� stavba byla dokon�ena 18. b�ezna 1958. T�m smy�ka Pelc-Tyrolka z�skala definitivn� podobu a vydr�ela tak a� do sv�ho zru�en�. Teprve kdy� se technickobezpe�nostn� zkou�ky p�esunuly na sklonku 60. let do are�lu �st�edn�ch d�len v Hostiva�i, za�ala b�t kolej vyu��v�na v�c k odstavn�m ��el�m.
Jako zaj�mavost stoj� za zm�nku, �e tato kolej byla vybudov�na u� v ose projektovan� tramvajov� trat� k ZOO a m�la se po �ase st�t jej� sou��st� jako b�n� tra�ov� kolej. I to byl jeden z d�vod�, pro� byla zvolena pro jej� stavbu pr�v� Povltavsk� ulice. K t�to lokalit� se ale v�� je�t� dal�� zaj�mavosti.
Zat�m se p��li� nev�d�lo o n�kladn� koleji, kter� byla na Pelc-Tyrolce z��zena v b�eznu 1946. Shodou okolnost� m�la sm�rov� stejn� pr�b�h jako pozd�j�� zku�ebn� kolej s v�jimkou odli�n� �e�en�ho oblouku u napojen�. Tak� d�lka t�to star�� koleje byla jin�, jen 271 m. T�et� odli�nost� bylo um�st�n� sloup� pro vrchn� veden�. V obou p��padech sice �lo v�dy o dva p�ry sloup�, mezi kter�mi byl napnut p�ev�s dr��c� trolej, ale v roce 1946 byl lev� sto��r p�ru (ve sm�ru z centra) v�dy na lev�m okraji Povltavsk� ulice a p�ev�s tedy vedl i p�es komunikaci (i prav� sto��r byl o n�co d�l od kolej�), zat�mco u koleje z��zen� v roce 1957 byly sloupy na stejn� stran� Povltavsk� ul., tedy po obou stran�ch koleje v jej� t�sn� bl�zkosti. Kolej z roku 1946 slou�ila k vyv�en� �kv�ry z hole�ovick� elektr�rny a tato lokalita byla zvolena vzhledem k n�zk� nivelet� okoln�ho ter�nu, kter� vy�adoval nav�ku. Kolej byla odpojena 13. prosince 1949 a snesena.
Za zm�nku jist� stoj� i neuskute�n�n� projekt velk� vozovny na pozemc�ch ji�n� od Povltavsk� ulice. M�sto n� byla nakonec postavena vozovna v Kobylis�ch. Pam�tkou na star� investi�n� z�m�r trojsk� vozovny je dodnes n�kolik pozemk� pat��c�ch Dopravn�mu podniku. Kone�n� stanice tramvaje se tu pl�novala (pr�v� v souvislosti s p�ipravovanou vozovnou) u� v kv�tnu 1930. Byla �e�ena jako prost� lev� odbo�en� trat� z Trojsk�ho mostu (koleje na n�m byly polo�eny u� v roce 1928 v rozsahu 220 m dvoukolejn� trat�) s dvoukolejn�m kus�m zakon�en�m se dv�ma lev�mi p�ejezdy. Na tento �sek m�ly pozd�ji nav�zat manipula�n� rem�zn� koleje. S �sekem na Vychovatelnu se tehdy je�t� nepo��talo. Na hole�ovick� stran� m�la tra� v�st od elektr�rny �zk�mi uli�kami dnes u� neexistuj�c�ch Star�ch Hole�ovic. Takov� veden� nebylo tak zcela nesmysln�, jak by se mo�n� na prvn� pohled zd�lo. Argentinsk� ulice je�t� nem�la v t� dob� definitivn� ���ku a tehdej�� hlavn� starohole�ovick� ulice (v pl�nech Prahy z 60. let ji hledejte jako Partyz�nskou, vedla a� k mostu) nebyla o mnoho u���. Argentinsk� ulice v t� dob� nav�c svoj� osou ani nenavazovala p��mo na nov� Trojsk� most. Teprve 26. �ervna 1933 zvolila spr�vn� rada Elektrick�ch podnik� jinou variantu trat� - roz���enou ulic� Argentinskou s pokra�ov�n�m ulic� V Hole�ovi�k�ch.
To ale nebyly jedin� neuskute�n�n� koleje na Pelc-Tyrolce. V roce 1947 �e�il Dopravn� podnik ot�zku nap�jen� kropic�ch tramvaj�. Jako jedna z p�edlo�en�ch alternativ se zva�ovalo ve st�edn�m zelen�m p�su na po��tku Povltavsk� ulice postaven� odstavn� koleje a z��zen� �erpadla »s vhodn�mi spojkami, aby se dalo jezdit do obou sm�r�«. Tato varianta nakonec vybr�na nebyla.
Provoz d-17 v letech 1969-74
Josef Kvasil, Praha
Velmi r�d si pro��t�m �l�nky, jejich� autorem je Petr Pany. Jejich t�mata jsou zpravidla takov� obdob� historie MHD, kter� jsou p�edm�tem i m�ho intenzivn�ho z�jmu. R�d z nich �erp�m drobn� informace a detaily, kter� m�mu studiu unikly, nebo k nim nem�m dostate�n� podklady. Star� p��slov� prav�: »Kdo nic ned�l� - nic nezkaz�«. To plat� i o �innosti, jakou je psan� p��sp�vk� o historii dopravy. A tak se stalo, �e v �l�nku nazvan�m »Tramvajov� Hole�ovi�ky« publikovan�m v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 28 se vloudila nep�esnost t�kaj�c� se provozu d-17.
Na d-17 se poprv� pravideln� za�aly vypravovat dvojice T3 ji� od popr�zdninov�ho provozu 1969. Podle ing. Franti�ka Pro�ka od 1. 9. 1969 (pond�l� - a tedy prvn� pracovn� den). Podle informace z provozn�ch tabulek to mohlo b�t ji� od soboty 30. 8. 1969.
d-17 | V�edn� den | �. g. 169 | Plat� od: 1. 9. 1969 | |||
typ vlak� | rann� �pi�ka | sedlo | odpoledn� �pi�ka | |||
po�et | interval | po�et | interval | po�et | interval | |
2× T3 | 12 | 7,66 | 8 | 11,0 | 12 | 7,66 |
Pozn�mka: Interval je uv�d�n v minut�ch. |
V pravideln�m provozu v obdob� Pr�zdniny 1970 byl provoz omezen na 11 vlak� v p�epravn�ch �pi�k�ch. Po�et celodenn�ch vlak� - t�r�k� z�stal stejn�. Prodlou�en� d-17 do ��blic bylo zah�jeno t�mto grafikonem:
d-17 | V�edn� den | �. g. 324 | Plat� od: 3. 1. 1971 | |||
typ vlak� | rann� �pi�ka | sedlo | odpoledn� �pi�ka | |||
po�et | interval | po�et | interval | po�et | interval | |
2× T3 | 16 | 7,75 | 11 | 11,0 | 16 | 7,75 |
Na kr�tk� obdob� mezi 5. 4. 1971 a zah�jen�m provozu Pr�zdniny 1971 (5. 7. 1971) byla linka pos�lena o 1 t�rov� vlak. Od popr�zdninov�ho provozu 1971 do zah�jen� provozu m-C v roce 1974 se vypraven� v pracovn� dny stabilizovalo na 16 vlak� 2× T3.
Nemohu se nezm�nit o zvl�tnosti v provozu d-17, kter� se t�k� sobotn�ch a zejm�na ned�ln�ch j�zdn�ch ��d�. S ohledem na veden� trasy p�es rekrea�n� zaj�mav� oblasti (Bran�k, Park kultury, Tr�ja - ZOO) byl provoz t�to linky siln�j�� ne� v pracovn� dny. Pro srovn�n� uv�d�m p�ehled parametr� grafikon� pro provozn� den Ned�le:
po��tek platnosti | �. g. | po�et vypraven�ch vlak� | interval v minut�ch | pozn�mka | ||
dopoledne | odpoledne | dopoledne | odpoledne | |||
2. 2. 1969 | 048 | 12 | 26 | 8,0 | 3,75 | s�lo T3 na Pelc-Tyrolku |
31. 8. 1969 | 173 | 9 | 13 | 10,0 | 7,0 | 2× T3 na Pelc-Tyrolku |
5. 4. 1970 | 239 | 13 | 17 | 6,90 | 5,30 | |
10. 1. 1971 | 326 | 14 | 19 | 8,50 | 6,30 | 2× T3 do ��blic |
23. 1. 1972 | 464 | 12 | 17 | 9,60 | 7,00 | |
21. 5. 1972 | 486 | 14 | 19 | 8,50 | 6,30 | |
15. 10. 1972 | 464 | 12 | 17 | 9,60 | 7,00 | |
18. 3. 1973 | 626 | 12 | 17 | 9,90 | 7,125 | v�luka = p�es Kl�rov |
1. 4. 1973 | 630 | 14 | 19 | 8,50 | 6,375 | v�luka = p�es Kl�rov |
1. 7. 1973 | 626 | 12 | 17 | 9,90 | 7,125 | v�luka = p�es Kl�rov |
9. 9. 1973 | 630 | 14 | 19 | 8,50 | 6,375 | v�luka = p�es Kl�rov |
28. 10. 1973 | 626 | 12 | 17 | 9,90 | 7,125 | v�luka = p�es Kl�rov |
7. 4. 1974 | 630 | 14 | 19 | 8,50 | 6,375 | v�luka = p�es Kl�rov |
Linka d-17 nebyla jedinou linkou v s�ti, kter� byla takto posilov�na - ale o tom a� n�kdy p���t�.
Filatelistick� lah�dka
Ing. Jan Lutr�n
V b�eznu 2000 vydala �esk� po�ta spolu s firmou Postfila skute�nou lah�dku pro filatelisty-z�jemce o m�stskou dopravu. S�rie t�� dopisnic s nomin�ln� hodnotou 5,- K� a prod�van� za �hrnnou cenu 100,- K� p�ipom�n� historii a sou�asnost m�stsk� dopravy v Brn�. Motivem v�ech t�� dopisnic je barevn� litografie tramvajov�ho vozidla od Ji��ho Boudy, jednobarevn� typov� n��rt dal�� tramvaje, panorama Petrova a znak m�sta Brna. Posu�te v�ak sami, jak se z�m�r propagovat brn�nskou m�stskou dopravu tv�rc�m dopisnic poda�il.
Prvn� dopisnice - 17. srpna 1869, kon�sp�e�n� dr�ha Pis�rky - Kr�lovo Pole. Litografie p�edstavuje jeden z prvn�ch otev�en�ch voz� brn�nsk� ko�ky; vozidlo na typov�m n��rtku je v�z ko�ky ev. �. 1, av�ak pra�sk� z roku 1876.
Druh� dopisnice - 21. b�ezna 1900, 100 let od vyjet� prvn� elektrick� tramvaje Brno - Pis�rky. �erven� motorov� v�z ev. �. 10 na litografii sice nadm�ru v�rn� dokresluje atmosf�ru p�elomu 19. a 20. stolet�, zav�d� n�s v�ak na rozchod 1 000 mm do �esk�ch Bud�jovic. V�z je opat�en ev. �. 10, kter� v Bud�jovic�ch ��dn� motorov� v�z nenesl. Tramvaj na typov�m n��rtku je brn�nsk� dvoun�pravov� motorov� v�z z nejstar�� s�rie, odpov�daj�c� muzejn�mu vozu ev. �. 10.
T�et� dopisnice - sou�asn� tramvajov� doprava v Brn�. Opravdov� lah�dka, nebo� zobrazen� vozidla nejsou ani brn�nsk�, ani sou�asn�. Na litografii je zobrazen v�z T1, kter� v�ak v Brn� nikdy nejezdil (a v sou�asnosi ani nikde jinde nejezd�), nadto je nakreslen s pantografem kdesi uprost�ed vozu nad druh�mi dve�mi se z�kladnou neklamn� nazna�uj�c�, �e v�z byl p�vodn� nakreslen s pra�sk�m ty�ov�m sb�ra�em a byl t�mto zp�sobem »zesou�asn�n«. Na typov�m n��rtku je prototyp tramvaje KT4D z roku 1973. Tento typ nikdy pravideln� s cestuj�c�mi nejezdil ani v Brn�, ani v ��dn�m jin�m m�st� �esk� republiky �i b�val�ho �eskoslovenska (a�koli by v n�kter�ch provozech ur�it� uplatn�n� na�el).
Z�m�r propagovat v�znamn� jubilea a sou�asnost m�stsk� hromadn� dopravy ve druh�m nejv�t��m m�st� na�� zem� je jist� chv�lyhodn�. Tv�rci si v�ak mohli uv�domit, �e mezi n�m�tov�mi filatelisty je �ada lid�, kte�� se v dan�m oboru slu�n� orientuj� a �e existuje zna�n� mno�stv� podklad� pro zobrazen� typick�ch brn�nsk�ch vozidel (kter� jsou v dan�m souboru jen dv� ze �esti) a nemuseli pou��t z d��v�j�ka hotov� a z jin�ch publikac� dob�e zn�m� vyobrazen� vozidel, kter� se brn�nsk�m ani vzd�len� nepodobaj�.
Zm�ny v plze�sk� a �steck� m�stsk� doprav�
Ji�� Barto�, Jakub Je��bek
Plze�
Od 27. kv�tna 2000 (po��tek platnosti nov�ch kapesn�ch j�zdn�ch ��d�) doch�z� v Plzni k t�mto zm�n�m v linkov�m veden�:
d-3 | X | - - - (Ko�utka - Malesick�) |
d-5 | X | - - - (Bolevec - Malesick�) |
a-32 | N | Bory - �imerova - U tepl�rny - �koda Gigant (T) - Tyr��v most (Z) - U h�bitova - V zahrad�ch - Radoby�ice Dl�d�n� (- Podh�j� - Radoby�ice Podh�j�); provoz Ct od 6.30 do 20 hodin, interval Pd� 25-45 min., Pds 65-95 min., Dk 60 min.; do Podh�j� jede jen jeden p�r spoj� ve dnech �koln�ho vyu�. r�no (v ostatn� prac. dny kon�� v Radoby�ic�ch) |
a-106 | X | - - - (Autobusov� n�dr. - Radoby�ice - �t�novice) |
Na a-28, 30, 33, 40 a 41 jsou zavedeny ve v�ech provozn�ch dnech garantovan� n�zkopodla�n� spoje, vyzna�en� v zast�vkov�ch j�zdn�ch ��dech symbolem invalidn�ho voz�ku (stejn� jako na d-1 a 2). Pro tyto ��ely jsou vy�len�ny 4 vozy �koda 21Ab a v�ech 16 CityBus�, zb�vaj�c� dva n�zkopodla�n� autobusy �koda 21Ab budou nasazov�ny na b�n� �ejdrov� po�ad�.
Plze� - p�ipravovan� zm�ny
V pr�b�hu pr�zdnin bude otev�en hypermarket Tesco na Rokycansk� t��d� u �st�edn�ho h�bitova. Dopravu k n�mu by m�la zaji��ovat tak� bezplatn� linka a-T v trase Autobusov� n�dr. - U Pr�ce - Mrakodrap - Hlavn� n�dra�� - Stavebn� stroje - Pietas - Tesco (od 9 do 19 hodin interval 20 min., jinak kles� a� na 60 min.), na t-11 m� b�t interval zkr�cen na 10 min.
Od zah�jen� pr�zdninov�ho provozu budou na celodenn� po�ad� linky d-1 nasazov�ny s�lo vozy a dv� garantovan� Astry, �ejdry z�stanou v souprav�ch. Po pr�zdnin�ch z�stane tento re�im zachov�n i v celoro�n�m provozu.
�st� nad Labem
K o�ek�van�mu omezen� provozu doch�z� od 28. kv�tna 2000. Na t-51 a� 57, a-5, 11, 17 se interval v Pd� prodlu�uje z 12 na 15 minut a d�le doch�z� k t�mto zm�n�m:
t-58 | Jr | provoz Pd�; interval v Pd� prodlou�en z 12 na 30 min. |
t-59 | X | - - - (M�rov� n�m. - Star� P�edlice) |
t-59 | N | Kl��e l�zn� - (po t-58) - Vojanova - Jungmannova - Pivovar - (po t-56) - Pod vyhl�dkou; provoz Pd�, interval 30 min. |
a-3 | zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch D�l 5. kv�ten, Ko�tov kone�n� a V�clavsk� n�m. | |
a-5 | ... - ZOO (*) - Osam�l� (*) - Dvojdom� - ...; z��zen� zast�vky | |
a-6 | zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch Hostovice, Stebno a Chvalov a zaj��d�n� do Such� | |
a-8 | v Sodop+Neodp prodlou�en interval z 20 na 40 min. (nov� tedy v Dkd st�le 40 min.) | |
a-10 | X | - - - (Carrefour - M�rov� n�m. / Hlavn� n�dr.) |
a-11 | v Pd� jedou v�echny spoje a� do Chlumce (v intervalu 15 min.) | |
a-12 | interval cca 24 min. v Pd� zkr�cen na 15 min. v Pd�r a 20 min. v Pd�o | |
a-15 | P | ... - Kapit�na Jaro�e - Dukelsk�ch hrdin� - Na kohout� - V�ebo�ice; interval v Pd� prodlou�en z 20 na 30 min., v ostatn�ch obdob�ch ze 40 na 60 min. |
a-18 | Zz | D�l 5. kv�ten - ... - Lipov� - Carrefour; zast�vka Podho�� se tak zcela ru�� |
a-19 | zm�ny v ukon�en� spoj� v zast�vk�ch D�l 5. kv�ten, Ko�tov kone�n� a V�clavsk� n�m. |
M�stsk� doprava v ���anech
Ji�� Barto�
M�sto ���any (okr. Praha-v�chod) m� 10 650 obyvatel a jeho historie sah� a� do 13. stol. Jeho tehdej�� majitel Ond�ej z ���an se stal nejvy���m komorn�kem, a tak p�estav�l zdej�� d�ev�n� hr�dek na l�pe reprezentuj�c� kamenn� hrad. Rozkv�t m�sta p�eru�ili husit�, kte�� po bitv� na V�tkov� ���ansk� hrad dobyli a obsadili. V pohusitsk� dob� se m�sto na�as vzpamatovalo, ale s t�icetiletou v�lkou p�i�el op�t �padek. Na konci 17. stolet� se ��st hradu z��tila, m�sto v�ak pomalu za�alo vzkv�tat a stalo se centrem oblasti. V roce 1871 pro�ala ���any �elezni�n� tra� (od 1904 dvoukolejn�) a roku 1893 dostala zdej�� p�vodn� mal� zast�vka novou n�dra�n� budovu, kter� slou�� dodnes. Na konci minul�ho stolet� dostalo m�sto natrvalo charakter »pra�sk� nocleh�rny«, ke m�stu p�ipojen� vesnice Rado�ovice (podle n�� se jmenuje tramvajov� smy�ka v pra�sk�ch Stra�nic�ch) se pak stala domovem �ady bohat�ch pra�sk�ch m칻an�.
M�stsk� doprava vznikla v roce 1961 a m� podobu jedin� autobusov� linky, kter� je v provozu jen v Pd do 19 hod. a m� 15 p�r� spoj�. Jej� z�kladn� trasa je Wolkerova - Podhrad� - N�m�st� - U Mil�na (Z) - Park Anton�na �vehly (T) - Pod lihovarem (Z) - Pr�myslov� are�l - Z�vod Disk - K �el. stanici - Nemocnice - Rychta - Olivovna s�dli�t� / Olivovna. Od 8 do 16 hod. se kon�� na Olivovn�, jinak v zast. Olivovna s�dli�t�. Do zast. Pr�myslov� are�l n�kter� spoje nezaj��d�j�. ��st spoj� jede po variantn� trase p�es zast�vky �tef�nikova, 5. kv�tna a �el. stanice (viz pl�nek); jedn� se o 1 spoj v Pd�r sm�r Olivovna, 3 spoje v Pd�r sm�r Wolkerova a v�echny spoje od 15. hodiny do ukon�en� provozu ve sm�ru Olivovna. N�kter� spoje (zejm�na v Pd�r ve sm�ru Olivovna) zaj��d�j� p�i j�zd� na n�m�st� tak� ke H�bitovu, do Vod�r�dek, nebo p�es Vod�r�dky do Ja�lovic, p��p. v n�kter� z t�chto zast�vek za��n� �i kon��. Tyto �daje vych�zej� z j�zdn�ho ��du platn�ho od 1. �nora 2000, od 28. kv�tna se ru�� spoje 9 a 12 a do Vod�r�dek a Ja�lovic ji� nejedou ��dn� spoje (v kni�n�ch j�zdn�ch ��dech autobusov� dopravy pro St�edn� �echy je v�ak uveden dosavadn� j�zdn� ��d).
Linku provozuje �SAD Praha-Vr�ovice, a. s., a� na jeden rann� spoj by ji zvl�dl odjezdit jedin� v�z (v praxi v�ak doch�z� ke st��d�n�). Na lince se objevuj� jak vozy vybaven� pro provoz na link�ch PID, tak b�n� vozy �SAD (na fotografii v�z B732.1660 ev. �. 1271 s orientac� Buse vystrojen� na provoz v PID). K tomu jednu osobn� zku�enost: Jednoho hork�ho odpoledne jsem p�ijel z Olivovny na n�m�st� a z�stal ve voze s�m; �idi� m� v�ak vyk�zal s t�m, �e se pot�ebuje nap�t a jinou mo�nost nem�. Kdy� se vr�til z obchodu, mohl jsem op�t nastoupit a pokra�ovat v cest� na kone�nou Wolkerova.
Jednotliv� j�zdenka zde stoj� 6,- K�, zlevn�n� polovinu (d�ti 6-15 let, d�chodci do 70 let, studenti, pes s ko��kem). P�edplatn� j�zdenky: m�s��n� 180,- K�, m�s��n� ��kovsk� �i pro d�chodce 90,- K�, �tvrtletn� 470,- K�. Zdarma jezd� mj. d�ti do 6 let a ob�an� �R �i osoby s trval�m pobytem v �R nad 70 let. Za zavazadla (v�etn� ko��rku bez d�t�te) se plat� 3,- K�.
V�zna�nou ���anskou stavbou je d�tsk� l��ebna Olivovna (viz pl�nek). Byla postavena v letech 1894-96 pro sirotky d�ky podpo�e bezd�tn�ch man�el� Olivov�ch z Prahy. Alois Oliva (1822-1899) �sp�n� podnikal v cukrovarnictv�, pod�lel se na zalo�en� �ivnostensk� banky a pra�sk� burzy. V 70. letech 19. stolet� �t�d�e podporoval nejr�zn�j�� �esk� spolky, pot� se vzdal sv� kari�ry a v�noval se naplno charitativn� �innosti. Budova Olivovny pat�ila m�stu Praha a spravovalo je »Nad�n� d�tsk�ho vychov�vaj�c�ho �stavu Aloise a Luisy Olivov�ch«. V roce 1949 byla l��ebna zest�tn�na a stala se sou��st� m�stsk� nemocnice (zalo�en� 1959). Nyn� pat�� l��ebna op�t Praze, kter� ji v roce 1995 pronajala na 25 let obnoven� »Olivov� nadaci«.
M�stsk� doprava v T�eb��i
Ing. Jan Dvo��k
M�sto T�eb�� bylo zalo�eno v �dol� �eky Jihlavy ve 13. stolet� p�i ji� d��ve vznikl�m benediktinsk�m kl�te�e. V 15. stolet� bylo m�sto zni�eno za �esko-uhersk� v�lky, ale v 17. a 18. stolet� rozvoj m�sta d�le pokra�oval d�ky z�izov�n� manufaktur, zejm�na soukenick�ch. Zaj�mavost� je existence �idovsk�ho m�sta, jeho� ��st se dochovala dodnes. V 19. stolet� se za�al rozv�jet pr�mysl, zejm�na obuvnick� tov�rna na Borovin� zvan� Bopo. Skute�n� rozvoj m�sta za�al ale a� v 70. letech v souvislosti s v�stavbou jadern� elektr�rny v nedalek�ch Dukovanech. Byly postaveny nov� obytn� soubory na n�vr��ch z obou stran j�dra m�sta - s�dli�t� Borovina, �SSP, Domky, Gen. L. Svobody, K. Konrada a Marij�nka. Po�et obyvatel dos�hl 35 tis�c. M�sto m� celou �adu m�stsk�ch ��st� a p�ipojen�ch vesnic - Borovina, Bud�kovice, Horka-Domky, Jejkov, Nov� Dvory, Nov� M�sto, Pocourov, Podkl�te��, Pt��ov, Ra�erovice, ��pov, Slavice, Sokol�, Sta�i�ka, St��te�, T�n, Vnit�n� M�sto a Z�most�.
M�stskou autobusovou dopravu v T�eb��i provozuje TRADO-MAD s. r. o. Spole�nost Trado je n�stupcem b�val�ho dopravn�ho z�vodu �SAD, z n�ho� se provoz MHD osamostatnil. S�� m�stsk� dopravy tvo�� v sou�asn� dob� 9 linek. Tato s�� neobsluhuje p�idru�en� obce Bud�kovice, Pocourov, Ra�erovice, Slavice, Sokol� a St��te�. Za posledn� desetilet� do�lo k roz���en� o nov� �pi�kov� linky a-8 (do nov� pr�myslov� z�ny) a a-9. D�le byla a-3 prodlou�ena do nov�ho s�dli�t� k Z� Brn�nsk�. Linky v p�ev�n� v�t�in� sm��uj� z Karlova n�m�st� v historick�m centru (proj��d�j� zde v�echny linky) do nov�ch s�dli��. Zaj�mavost� jsou protism�rn� okruhy a-3 (��st spoj�) a a-6. Linky a-1 a� 5 maj� pom�rn� pravideln� intervaly. Ve�er o sobot�ch a ned�l�ch MHD v�bec nejezd�. V provozu jsou pouze standardn� autobusy.
P�ehled linek (stav od 1. 6. 1999 - zjednodu�eno)
linka | trasa | rozsah provozu (interval) |
a-1 | Poliklinika - Za rybn�kem | Pd� cca 10-20 min., Pds cca 30 min., So+Ne cca 60 min. (Ne r�no nejede) |
a-2 | Poliklinika (Pd� t� Hrotovick�) - H�bitov | Pd� 10-15 min., Pds cca 60 min., Pdv nejede |
a-3 | Pd� (krom� l�ta) Same�ova - Z� Brn�nsk� - Za rybn�kem; mimo Pd�r Karlovo n�m. - T�n - Atomhotel - Karlovo n�m. (okruh) | Pd� cca 10 min, Pds cca 30 min, So+Ne cca 60 min. (Ne r�no nejede) |
a-4 | Poliklinika - Atomhotel (Pds) nebo T�n (ostatn� obdob�) | Pd� 3-15 min., Pds 30 min., So+Ne 60 min. |
a-5 | Za rybn�kem - T�n - H�bitov (r�no nejede) | Pd� cca 10 min., Pds 30 min., So+Ne 60 min. |
a-6 | Karlovo n�m. - T�n - Karlovo n�m. (okruh) | Pd� cca 30 min., v l�t� nejezd� |
a-7 | Za rybn�kem - Pt��ov | Pd� cca 20 min., Pds cca 120 min., ve�er nejezd�, So+Ne vybran� spoje dopoledne a odpoledne |
a-8 | Tusculum - Same�ova | vybran� spoje ve �pi�ce |
a-9 | Karlovo n�m. - Pou�ov (v Pd�r 1 spoj Pou�ov - Za rybn�kem) | vybran� spoje ve �pi�ce |
Kam na dovolenou?
Richard B�lek
Jako mo�nou n�pov�du na ot�zku »kam na dovolenou« lze p�edlo�it n�sleduj�c� seznam r�zn�ch ohro�en�ch provoz� (resp. trat� nebo vozidel) m�stsk� dopravy a m�stn�ch �eleznic po cel� Evrop�. Seznam zdaleka nen� kompletn�, na druhou stranu mohou nastat i zm�ny k lep��mu.
Na rakousk� trati LILO (Linzer Lokalbahn, Linz - Waizenkirchen - Peuerbach / Neumarkt) provozovan� spole�nost� Stern & Hafferl dojde letos po dod�vk�ch dvoud�ln�ch jednotek Gtw 2/6 p�vodn� konstrukce Stadler k n�hrad� star�ch voz� nov�mi. Bohu�el, vozy z 50. let z rakousk�ch stroj�ren SGP u� dojezdily na podzim, ale n�hrada se bude t�kat tak� u� star��ch voz� poch�zej�c�ch z Kol�na nad R�nem a hlavn� dvou archaick�ch dvoun�pravov�ch voz� z po��tku stolet� jezd�c�ch dosud sporadicky na �seku Waizenkirchen - Peuerbach. Druh�m ohro�en�m druhem vozidla na t�to dr�ze jsou elektrick� lokomotivy Ganz vyroben� p�ed prvn� (!) sv�tovou v�lkou, nebo� vzhledem ke stoupaj�c� p�eprav� si spole�nost StH po��dila prvn� dieselovou lokomotivu a dal�� maj� n�sledovat.
Nedalek� m�stn� elektrizovan� �eleznice »Haager Lies« Lambach - Haag (v majetku st�tn�ch drah, av�ak provozovan� rovn� StH) stoj� tak� n�kolik let p�ed zru�en�m, ke kter�mu m��e doj�t kdykoliv. Pro zv��en� atraktivity jezd� letos u� druh�m rokem v�dy v p�tek dvoun�pravov� vozy z 30. let doprov�zen� kuri�zn� dvoun�pravovou »poj�zdnou m�n�rnou«, kter� zaji��uje na kr�tk�m �seku spole�n�m s �BB provoz pod »st�tn�m« nap�t�m 15 kV a 16,7 Hz. Jestli to ale bude sta�it na z�chranu, zat�m moc jist� nen�.
Ohro�en� linky d-6 Hauptbahnhof - Igls, vedouc� v �seku Bergisel - Igls po �chvatn� jednokolejn� trati horsk�ch parametr�, je u� evergreenem v Innsbrucku. A�koliv nejsou konkr�tn� d�vody, pro� by to m�lo b�t zrovna letos, p�ece jen bude lep�� n�v�t�vu neodkl�dat.
V n�meck�m Augsburgu letos asi 30. �ervna dojezd� unik�tn� p�tin�pravov� tramvaje GT5. Dosud je je�t� ve stavu 10 voz�, kter� ale u� nyn� jezd� jen ve �pi�k�ch pracovn�ch dn� na d-2. Vy�azen� voz� GT5 m� souvislost s nov�mi vozy Combino, kter� u� p�ich�zej�.
Vozy Combino budou smrt�c� i pro zb�vaj�c� obousm�rn� �ty�n�pravov� vozy ZT4, kter� poch�zej� z po��tku 60. let a dosud sporadicky jezd� v n�meck�m Freiburgu.
Mnichov letos od kv�tna do srpna bude m�t »ostrovn�« provoz na ��sti d-18 a 19. Na tomto �seku budou provozovan� �ty�n�pravov� vozy typu P, a to poprv� ve sv� historii s�lo. Na druhou stranu lze (ale asi jen op�t ve �pi�k�ch) za��t vypraven� t��n�pravov�ch voz� M s vleky m. A� ofici�ln� nejezd� u� t�i roky, dv� soupravy jsou ve stavu jako �elezn� rezerva, a ta by se nyn� mohla p�i zoufal�m nedostatku vozidel hodit. Ostatn� »vym�en�« voz� P a vlek� p je pl�novan� na p���t� rok, kdy bude dokon�ena dod�vka n�zkopodla�n�ch voz� R3.3.
V Kasselu jezd� posledn�m rokem ne sice tak star�, ale v r�mci N�mecka v�jime�n� �estin�pravov� vozy firem Wegmann a Cred�. A� vozy typicky n�meck� konstrukce, hlavn� vzhledem p�ipom�naj� vozy PCC; krom� �ela vozu je to hlavn� pantograf um�st�n� na konci vozidla. N�kter� vozy ji� mezit�m n�sledovaly sv� star�� kolegy do polsk�ho Gorz�wa.
Nedaleko od na�ich hranic na �elezni�n� trati mezi Chemnitz a Stollbergem dojezd� vlaky a budou nahrazeny tramvajemi. Tra� se bude elektrizovat a �vodn� �sek z Chemnitz bude opu�t�n.
Redukci vozov�ho parku star�ch voz� uskute�n� tak� �v�carsk� Basilej, a to op�t v souvislosti s dod�vkami nov�ch voz� Combino. M�lo by se to t�kat hlavn� voz� Be 2/4 z po��tku 60. let a tak� zb�vaj�c�ch t��n�pravov�ch vlek� koupen�ch od cury�sk�ho dopravn�ho podniku (nejstar�� v�z je p�itom z roku 1947!).
V n�meck�m Eberswalde na zdej�� trolejbusov� s�ti letos skon�� posledn� kloubov� trolejbus Ikarus/Ganz. K dispozici jsou u� posledn� dva a prakticky jezd� u� jeden posledn�. Po��t� se se zachov�n�m historick�ho vozidla.
Z�ejm� rovn� letos naposled se jezd� pravideln� v elektrick� trakci na kr�tk� m�stn� trati Trossingen - Trossingen Stadt ve W�rtenbersku. Zdej�� historick� elektrick� motorov� vozy z doby zah�jen� provozu spolu se sv�mi mlad��mi kolegy z 50. let se pak na tra� dostanou u� jen p�i mimo��dn�ch j�zd�ch a provoz p�evezmou dieselov� motorov� vozy.
Dvoun�pravov� vozy Gotha skon�� na podzim svoj� �innost ve Sch�neiche u Berl�na dal�� dod�vkou ojet�ch tramvaj�. Ani dnes u� nejsou v pravideln�m provozu, ale p�i v�luk�ch a mimo��dnostech se s nimi lze setkat.
V brzk� dob�, v pr�b�hu roku 2002, bude ukon�en provoz na zb�vaj�c�ch tramvajov�ch trat�ch rozchodu 950 mm v ��m�. V�t�ina trat� bude postupn� p�estav�na na norm�ln� (tj. ��msk�) rozchod 1 445 mm.
Na �pan�lsk�ch Ferrocariles de Generalidad Catalunya (FGC) v Barcelon� letos dojezd� elektrick� motorov� vozy Brill z pades�t�ch let, pro sv�j vzhled ne nepr�vem p�ezd�van� »��by«. U� velmi archaicky vyhl��ej�c� vozy p�itom byly sta�eny u� jednou, ale po po��ru depa, kdy bylo v�n� po�kozeno n�kolik z�novn�ch jednotek �ady 211, se op�t jedna souprava vr�tila do provozu.
V portugalsk�m Lisabonu by redukce s�t� mohla pokra�ovat i letos, a to zru�en�m d-18. To je linka provozovan� op�t star�mi dvoun�pravov�mi vozy, veden� ov�em po pob�e�� �eky Tejo v dlouh�m soub�hu s hypermodern�mi vozidly linky d-15. Proti zru�en� t�to linky se nicm�n� zvedla docela v�znamn� vlna odporu, tak�e uvid�me.
Dal��m kandid�tem na zru�en� je posledn� trolejbusov� provoz Pyrenejsk�ho poloostrova v portugalsk� Coimb�e. Ten u� svou klinickou smrt pro��v� del�� dobu, posledn� dobou se jezd� jen v pracovn� dny a p��le�itostn� b�v� cel� provoz zastaven. Jestli dojde k v�stavb� rychlodr�n�ho tramvajov�ho syst�mu »metro l�gero«, bude to tak�ka ur�it� znamenat konec.
Ohro�en� jsou i trolejbusy ve Francii, hlavn� Nancy a Marseille, kde Nancy m� vzhledem k v�stavb� hybridn�ho syst�mu GLT v�hledov� zru�it provoz �pln� a Marseille z�ejm� na n�jak� �as zastav� provoz do dod�vky nov�ch vozidel.
Star�� tramvajov� vozy r�zn�ch typ� jezd� letos naposledy v seversk�ch m�stech Helsinki a Oslo. Op�t jsou p���inou jejich vy�azen� dod�vky n�zkopodla�n�ch tramvaj�.
N�vrat na hlavn� str�nku | P�ehled �l�nk� |