D o p r a v n �   m � s � � n � k

Praha (metro): Odbor dopravy Magistr�tu hlavn�ho m�sta Prahy stanovil s ��innost� od 1. listopadu 2000 zm�nu n�zvu rozestav�n� stanice »�KD« na m-B na nov� n�zev »Kolbenova«.

Praha (tram): Za��tkem prosince 2000 byl ze z�vodu Pars Nova �umperk dovezen modernizovan� v�z T3P ev. �. 8212 (ex 6599). Po o�iven� prob�hly zkou�ky spolupr�ce p�i provozu ve dvojici s ji� d��ve modernizovan�m vozem ev. �. 8211 (ex 6506). V �umperku se ji� modernizuj� dal�� vozy (viz kr�tk� zpr�va v Dopravn�m m�s��n�ku ��slo 36). Krom� nich byly na podzim 2000 do �umperka odvezeny je�t� vozy ev. �. 6677, 6699 a 6679, dal�� jsou na odvoz p�ipravov�ny (mj. ev. �. 6139!). Krom� toho byla zah�jena stejn� modernizace dal��ch voz� v �st�edn�ch d�ln�ch DP; zat�m byly p�istaveny vozy ev. �. 6617 a 6505. V t�to etap� m� b�t modernizov�no v �umperku 35 voz� (jako posledn� v�z ev. �. 6554 ji� s v�zbroj� Alstom s rezervovan�m ev. �. 8210), v Praze pak 15 voz�. Celkov� po�et takto modernizovan�ch voz� m� b�t 240 a� 250 kus�.

Prvn� zku�ebn� j�zdy modernizovan�ho vozu T3P ev. �. 8211. V�stavi�t�, ��jen 2000.

Praha (tram): Ve �tvrtek 30. listopadu vyjel modernizovan� v�z T3 s elektrickou v�zbroj� TV8 ev. �. 8200 (ex 7007) poprv� s cestuj�c�mi. V�z byl modernizov�n v �KD Dopravn� syst�my v letech 1993-94. V prosinci 2000 byl vypravov�n v pracovn� dny na 2. po�ad� d-21, p�i�em� na 1. po�ad� b�val v�z ev. �. 8205, o sobot�ch a ned�l�ch jezdil na d-7. Uveden� vozu do provozu s cestuj�c�mi t�m�� 7 let po modernizaci je jist� velk�m �sp�chem.

Brno (tbus): Jak ji� bylo zmi�ov�no, od 7. listopadu 2000 je kone�n� zah�jen provoz na t-140. Linka vyjela poprv� v trase �esk� - Bystrc v roce 1980 (v roce 1985 prodlou�ena do zast�vky Bystrc, �ern�ho) a byla v pravideln�m provozu a� do roku 1991, kdy na n� byl kv�li stavebn�m prac�m p�eru�en provoz. Po jejich ukon�en� u� a-140 do centra nejezdila a byly na n� v provozu autobusy, �sek do Bystrce byl odpojen od s�t�. Po letech pr�tah� do�lo letos k v�stavb� zcela nov�ho �seku Sk�celova - Kr�lovo Pole, tak�e a-140 mohla b�t pln� (bez zm�ny trasy) nahrazena trolejbusem. Po zah�jen� provozu na t-140 jsou bohu�el op�t na t-135 vypravov�ny v�t�inou autobusy. �l�nkov� vozy 15Tr jsou nyn� v provozu na t-146, v�dy ov�em ve sm��en�m provozu s vozy 14Tr/21Tr. Ve stavb� je nyn� nov� trolejbusov� tra� spojuj�c� dne�n� kone�n� Kohoutovice a Kamenn� vrch (d�lka asi 1,5 km). V oblasti Kohoutovic je tak� stav�na nov� smy�ka �eb�t�nsk�. Provoz na t�to nov� trati bude zah�jen 20. ledna 2001. Tato stavba je vynucena pl�novan�mi rekonstrukcemi silnic v oblasti. V prvn� f�zi t�chto rekonstrukc� nebude mo�n� jezdit do Kohoutovic v dne�n� trase. Zam��len� objedn�vka voz� 21Tr ev. �. 3028-3030 byla pro rok 2000 zru�ena. Na rok 2001 je p�edb�n� pl�nov�no zakoupen� dal��ch 8 voz� tohoto typu, ale to se m��e je�t� zm�nit.

�esk� Bud�jovice (tbus): Dod�n byl dal�� n�zkopodla�n� trolejbus �koda 21Tr ev. �. 47.

Hradec Kr�lov� (tbus): Trolejbus �koda 15Tr ev. �. 73 byl modernizov�n v podobn�m rozsahu jako v�z ev. �. 75.

Hradec Kr�lov� (tbus): Od 12. prosince 2000 prob�hala p�estavba v�t�� ��sti jednostop� trati do Pla�ic na dvoustopou. D�vodem je pl�novan� pos�len� dopravy k nov�mu obchodn�mu centru Syner, kter� se m� mezi Kukleny a Pla�icemi otev�rat v roce 2001. Po dobu v�luky kon�ila t-3 v�dy v Kuklen�ch a v �seku Kukleny - Pla�ice byla zavedena NAD. Obnoven� provozu na t�to trati bylo pl�novan� na 23. prosince, posledn�ch 700 metr� z�stane i nad�le jednostop�ch.

Jihlava (tbus): V ��jnu 2000 byly po��zeny dal�� dva n�zkopodla�n� trolejbusy �koda 21Tr ev. �. 52 a 53.

Most (bus): O letn�ch pr�zdnin�ch prob�hne v�stavba kruhov�ho objezdu u gymn�zia (k�i�ovatka t��dy �SA a Opletalovy ulice) na m�st� n�kdej��ho rozv�tven� �zkorozchodn�ch tramvajov�ch trat�. Souvisej�c� pr�ce maj� b�t zah�jeny u� na po��tku dubna.

Ostrava (tram): Ve �tvrtek 30. listopadu byla dod�na dal�� n�zkopodla�n� tramvaj �koda-Inekon LTM 10.08 (Astra) ev. �. 1210. Dal�� dva vozy (ev. �. 1211 a 1212) do�ly v prvn� polovin� prosince. Vozy ev. �. 1211 a 1212 byly dodan� jako b�l� a budou v celovozov� reklam�.

Pardubice (tbus): V prosinci bylo dokon�eno zatrolejov�n� kruhov�ho objezdu u obchodn�ho domu Kaufland v Polabin�ch (k�i�ovatka ulic B�lehradsk�, kpt. Barto�e a Okrajov�). Kv�li jeho mal�mu polom�ru se nepoda�ilo realizovat uspo��d�n� s �pln�m kruhem, tak�e v�sledn� stav trolejov� k�i�ovatky vypad� takto: P��mo na k�i�ovatce se d� obracet pouze ve sm�ru od B�lehradsk�; na tuto »smy�ku« se v�hybkami napojuj� trat� k n�dra�� a na Slune�n� (rozj�zdn� v�hybka k n�dra�� n�sleduje po sj�zdn� od Slune�n�). Spojen� od n�dra�� na Slune�n� je zaji�t�no p��mou stopou, kter� »smy�ku« od B�lehradsk� dvakr�t k���� (z�padn� od v�hybek do B�lehradsk�). Cel� kruhov� objezd je osazen rychlopr�jezdn�mi v�hybkami. Provoz t-2 v cel� trase Pardubi�ky - Polabiny byl obnoven v ned�li 17. prosince 2000. Na rok 2001 se chyst� dopln�n� k�i�ovatky ulic B�lehradsk� a Kosmonaut� na �pln� troj�heln�k, rekonstrukce trolejov� k�i�ovatky u zimn�ho stadionu a vybudov�n� dal�� odstavn� stopy ve vozovn�. D�le by se m�la vybudovat tra� do s�dli�t� Dubina, realizace v�ak z�vis� na z�sk�n� finan�n�ch prost�edk�. P�ipravuj� se projekty pro trolejbusovou tra� Trnov� - Ohrazenice a 1. etapa trati Pardubi�ky - �ern� za Bory.

Pardubice (bus): Od 2. ledna 2001 m� jezdit nov� a-24 v trase n�dra�� - Palack�ho - Na Spravedlnosti - Dopravn� podnik - leti�t� - Popkovice - Star� M�te�ov (- �ep�). Sou�asn� by m�la b�t a-18 prodlou�ena od n�dra�� p�es Slune�n�, Globus (ukon�en� ��sti spoj�), Semt�n a Rybitv� do �ern� u Bohdan�e. Vzhledem k nesouhlasu okresn�ho ��adu v�ak nebylo v dob� uz�v�rky zn�mo, zda ke zm�n�m skute�n� dojde.

Plze� (tram): Dod�ny byly dal�� t�i n�zkopodla�n� tramvaje �koda-Inekon LTM 10.08 (Astra) ev. �. 308-310. Od 11. listopadu za�aly jezdit sv� zku�ebn� j�zdy, v p�tek 24. listopadu byly spat�eny u� v provozu s cestuj�c�mi.

Plze� (tram): Historick� (ale je�t� neopraven�) motorov� v�z ev. �. 80 (ex Praha 2077) byl prod�n soukrom� osob� a odvezen pry� z Plzn�. Tento motorov� v�z by m�l b�t opraven v d�ln�ch v Krnov� a pot� bude spole�n� s pra�sk�m »rezervn�m« muzejn�m vle�n�m vozem ev. �. 1429 (Krasin) p�evezen na V�clavsk� n�m�st� v Praze, kde bude slou�it jako restaurace.

Zl�n (tbus): Trolejbusov� smy�ka Malenovice ZPS (na trati do Otrokovic) byla zru�ena a odstran�na. Na m�sto n� byla postavena nov�, nazvan� Malenovice Centro (podle m�stn�ho nov�ho n�kupn�ho centra), kter� se nach�z� asi o 200 metr� d�le sm�rem k Otrokovic�m. Ob� linky kon��c� d��ve na star� smy�ce (d-3 a 11) kon�� nyn� na nov�.

Zl�n (tbus): �est trolejbus� �koda-Sanos bylo na p�elomu listopadu a prosince odvezeno do Sarajeva (Bosna a Hercegovina). Jednalo se o vozy ev. �. 322, 326, 327, 328, 330 a 331. Ve Zl�n� tak z�stal jen budouc� muzejn� trolejbus �koda-Sanos ev. �. 329. Ten st�le jezd� p��le�itostn� v pravideln�m provozu, kter� se p�edpokl�d� do konce roku 2000.

Evropa (�el): Zm�na �elezni�n�ho j�zdn�ho ��du bude po dobu �ty� let pokusn� prov�d�na v polovin� prosince, nikoliv jako doposud na p�elomu kv�tna a �ervna. Nov� �elezni�n� grafikon tedy bude platit od 10. �ervna 2001 do 14. prosince 2002 (d�l�� zm�ny pak od 29. �ervence 2001, 30. z��� 2001, 27. ledna 2002, 16. �ervna 2002 a doposud neschv�len�ho term�nu v z��� 2002). V roce 2005 m� b�t experiment vyhodnocen a pro zm�nu j�zdn�ho ��du zvolena bu� polovina prosince, nebo polovina ledna. Zm�na je motivov�na snahou p�izp�sobit se fisk�ln�mu roku.

Ko�ice (bus): Dopravn� podnik m�sta Ko�ice bude kupovat 4 a� 7 standardn�ch autobus�, kter� maj� b�t dod�ny v pr�b�hu 2. a 3. �tvrtlet� roku 2001.

Tren�iansk� Tepl� (tram): Provoz na mezim�stsk� tramvajov� trati rozchodu 760 mm byl po rekonstrukci obnoven 12. ��jna 2000. Na�t�st� tak nedo�lo ke zru�en� dr�hy, o kter�m se tak� uva�ovalo pro �patn� stav. Cel� tra� je nyn� opravena, tra�ov� rychlost je nyn� 30 km/h. J�zda nyn� trv� 19 min., i nad�le se jezd� zhruba ka�dou hodinu. Zp�te�n� j�zdenka stoj� 12,- Sk.

Eberswalde (tbus): Ve �tvrtek 14. prosince 2000 byly z n�meck�ho Eberswalde odvezeny posledn� dva trolejbusy typu Ganz/Ikarus 280T (ev. �. 022 a 025). Jeden ze t�� voz� prodan�ch v roce 1998 (ev. �. 021, 023, 024) byl dolo�en v provozu v rusk�m �eljabinsku v p�vodn�m zeleno-b�l�m n�t�ru pod ev. �. 3862. Tyto vozy byly odvezeny s ur�it�mi probl�my - p�i p�evozu taha�em do p��stavu Rostock praskla v d�sledku p��li� rychl� j�zdy jednomu vozu kardanov� h��del a pozd�ji byly v�echny vozy vid�ny v poni�en�m stavu na n�dra�� v Kaliningradu. Doposud byly v �eljabinsku v provozu pod ev. �. 3850-3861 Ikarusy z Weimaru a Hoyerswerdy. Je mo�n�, �e letos odprodan� vozy budou m�t stejn� c�l.

Budapest (tram): Od soboty 16. prosince 2000 je v provozu dal�� �sek linky d-1. Nov� �seky byly vybudov�ny mezi Salgotarj�ni utca a N�pliget a mezi Mester utca a Lagymanosi h�d. Mezi zast�vkami N�pliget a Mester utca je vyu�it �sek b�val� d-23. Nov� byla zavedena linka d-30A mezi Ferenc k�r�t a Konyves K�lm�n k�r�t jako ��ste�n� n�hrada d-23. Sou�asn� byla otev�ena nov� zast�vka p��m�stsk� �eleznice Lagymanosi h�d, linka a-1E prodlou�ena do K�zvag�h�d. Krom� d-23 byla zru�ena i n�hradn� linka za trolejbus a-75.

Szeged (tram): Po ukon�en� rekonstrukce n�m�st� Dugonics t�r vznikne nov� kolejov� propojen� mezi d-3 a 4. Pot� bude m�t d-3 novou trasu T�rj�n - Vadaspark, linka d-4 T�rj�n - Kecsk�s, d-3A a 4A budou zru�eny. Krom� toho bude zru�en tak� �sek linky d-3 mezi Vadaspark a Postas Sporttel�p.

P�ipom�n�me si...
Petr Pany

V�ro�� pra�sk� MHD v lednu 2001

Jak se cestovalo do Kobylis a ��blic
Petr Pany

Ve st�edu 3. ledna 2001 uplynulo p�esn� 30 let od chv�le, kdy se poprv� rozjely tramvaje po nov� trati St�elni�n� - ��blice, s�dli�t�. Nov� tramvajov� tra� za��n� kolejov�m troj�heln�kem na rozhran� tehdej�� t��dy Rud� arm�dy (dnes Klapkovy) se St�elni�nou. Vede po samostatn�m t�lese uprost�ed �ty�proud� komunikace s jednokolejnou levou odbo�kou do smy�ky St�elni�n�, nach�zej�c� se za stejnojmennou zast�vkou. Na trati se nach�zej� dal�� zast�vky - Kyselova, L�dv� (d��ve Dav�dkova), �t�pni�n�, T�ebenick� (d��ve Nads�dli�tn�) a kone�n� ��blice, s�dli�t� aneb St���kov, s�dli�t� ��blice. P�vodn� tramvajov� smy�ka byla jednokolejn� s p�edj�zdnou kolej� za v�stupn� zast�vkou.

Tramvajov� provoz na trati o d�lce 1,9 km byl zah�jen denn� d-17. T�m tramvaj dos�hla bl�zkosti a dostupnosti Nov�ho h�bitova pra�sk�ho, nach�zej�c�ho se v Kobylis�ch.

Tramvaj linky d-14 p�ijela poprv� z Palmovky p�es Libe� do Kobylis na tehdej�� kone�nou �imick� (dnes Ke St�rce) 14. z��� 1924. Ve stanici �imick� bylo jednokolejn� zakon�en� v d�lce 54 m, co� na provoz v�t�inou s�lo voz� posta�ovalo. Postupem �asu, kdy se na d-14 za�aly objevovat dvouvozov� a t��vozov� soupravy, bylo nutno prov�st rekonstrukci kone�n�. P�i n� byla tra� prodlou�ena o 209 m, z �eho� bylo 126 m dvoukolejn�ch s lev�m p�ejezdem. Nov� kone�n� stanice byla d�na do provozu 28. prosince 1928.

K posledn� rekonstrukci kone�n� do�lo v roce 1935, kdy d�lka dos�hla 250 m, z toho 224 m dvoukolejn�ho �seku s lev�m p�ejezdem. Kdy� od 17. ledna 1936 za�ala z Hole�ovic ulic� V Hole�ovi�k�ch jezdit do Kobylis d-3, kon�ily v �imick� dv� linky.

O rok pozd�ji, od 24. ledna 1937, byla d-14 z �imick� prodlou�ena do Velt�sk�, kde bylo vybudov�no 135 m dlouh� zakon�en� se 76 m dlouh�m dvoukolejn�m �sekem s lev�m p�ejezdem. Tato kone�n� se nach�zela p�ed zna�n�m stoup�n�m Rumbursk� ulice, kter� �inilo 76,52 promile.

Po zaveden� pravosm�rn�ho provozu 26. b�ezna 1939 byl ve Velt�sk� nahrazen lev� p�ejezd prav�m a v �imick� byl dosavadn� lev� p�ek���en prav�m p�ejezdem.

Po otev�en� nov� vozovny v Kobylis�ch 30. dubna 1939 byla d-3 prodlou�ena a� do vozovny, kde se ot��ela na smy�ce na jej�m n�dvo��. Nutno podotknout, �e zpo��tku jezdil do vozovny pouze ka�d� druh� spoj linky. T�ho� dne se d-14 vr�tila na p�vodn� kone�nou v �imick�.

Naproti vozovn� odbo�ovala vpravo kolej k p�skovn� K�i�ovnick�ho ��du v d�lce 224 m, kde se od 13. z��� 1940 vyprazd�ovaly voz�ky s popelem, smet�m a odpadem od �i�t�n� kolejnic. V letech 1968-74 se zde odstavovaly vozy stavby vrchn�ho veden� a z�rove� zde bylo slo�i�t� star�ch kolejnic. Teprve 18. srpna 1967 zde byla d�na do provozu jednokolejn� smy�ka s p�edj�zdnou kolej� za v�stupn� zast�vkou a kolejov�mi spojky mezi zast�vkami. Na smy�ce byla ukon�ena denn� d-3 a no�n� d-14. Poprv� byla do Kobylis zavedena no�n� linka ji� za okupace od 30. listopadu 1942 - tehdy jezdila d-D ve zkr�cen� trase Pankr�c, Na Vesel� - �imick�. Jej� trasa byla shodn� s denn� d-3, pouze kon�ila v �imick�. Jej� provoz byl ukon�en 18. ledna 1945.

Za necel� dva roky tramvajov�ho provozu v �imick�, od 18. srpna 1926, byla zavedena n�vazn� autobusov� linka a-C v trase Kobylisy, �imick� - �imick� h�j - Kolonie - Bohnice. T�m se �imick� stala prvn� p�estupn� stanic� v oblasti Kobylis. Od 29. dubna 1928 byl provoz a-C roz���en i na v�tev z �imick� p�es St�elni�nou k budouc�mu Nov�mu h�bitovu v Kobylis�ch, kter� byl zalo�en po��tkem 30. let. Tento Nov� h�bitov pra�sk� se nach�zel 2 km od nejbli��� stanice elektrick�ch drah, a proto bylo nejvhodn�j�� autobusov� spojen�. Po dal��ch dvou letech provozu, od 22. �nora 1931, byla a-C p�esm�rov�na na Prosek. T�m Kobylisy poprv� ztratily autobusov� spojen� se h�bitovem. O m�s�c pozd�ji (29. b�ezna 1931) bylo autobusov� spojen� na h�bitov obnoveno novou linkou a-E v trase Kobylisk� vod�rna - Nov� h�bitov pra�sk�. Postupem �asu se a-E p�ibli�ovala Kobylis�m, a� nakonec od 20. �ervna 1937 vyj��d�la od Bulovky. V t� dob� ji� jezdily tramvaje z �imick� p�es St�elni�nou do Velt�sk�. Tenkr�t se uva�ovalo o sveden� a-E ke stanici St�elni�n�, co� se nakonec neuskute�nilo. V dob� okupace byla a-E zru�ena (1. ��jna 1939) a pod t�mto ozna�en�m vznikla linka v oblasti Sm�chova. Uprost�ed v�lky, kdy ji� jezdily v�echny spoje d-3 do kobylisk� vozovny, byla od 7. z��� 1943 obnovena a-E v trase St�elni�n� - Nov� h�bitov.

Po osvobozen� v roce 1945 se za�alo s budov�n�m jednokolejn� blokov� smy�ky, veden� St�elni�nou, Zdibskou a B�ezin�veskou ulic�, kde byla vzadu postavena kus� kolej v d�lce 60 m. Vzhledem ke st�sn�n�m pom�r�m k���ila lev� kolej sm�rem do vozovny pravou kolej do centra. Cel� smy�ka St�elni�n� byla uvedena do provozu 1. prosince 1947 pro denn� d-14 a no�n� d-17. T�m byly vlastn� opu�t�ny p�vodn� kone�n� v �imick� a Velt�sk� ulici.

P�ed novou tramvajovou smy�kou St�elni�n� byla zast�vka d-3 a 14/n, v n�� z�rove� byla v�stupn� zast�vka pro denn� d-14 a no�n� d-17. Po vystoupen� cestuj�c�ch zabo�ila d-14 vpravo do St�elni�n� po jednokolejn� trati uprost�ed ulice a pot� vlevo do Zdibsk�, kam se ve�ly pouze dv� t��vozov� soupravy; kdy� p�ijela t�et�, musela vy�kat ve St�elni�n�, a� se uvoln� kolej ve Zdibsk�. Tady tak� kon�ila a-E (pozd�ji a-103), kter� p�ij��d�la od h�bitova a v�stupn� zast�vku m�la za kolejov�m odbo�en�m do Zdibsk�. Pot� autobus p�ejel koleje na t��d� Rud� arm�dy a obloukem najel do n�stupn� zast�vky sm�rem ke h�bitovu. Pozd�ji byla a-103 prodlou�ena do trasy Kobylisy, St�elni�n� - H�bitov - ��blice - �akovice, ZJD.

Na p�elomu 60. a 70. let se v souvislosti s v�stavbou ��blick�ho s�dli�t� sou�asn� budovala nov� tramvajov� tra�. V d�sledku roz�i�ov�n� St�elni�n� a demolic n�kter�ch dom� jela a-103 v trase St�elni�n� - �akovice naposledy 11. listopadu 1968. Dal�� den byla p�esm�rov�na na Vychovatelnu.

Je�t� 16. kv�tna 1970 byla d-10 v s�lo vozech T1 a T3 prodlou�ena spolu s d-3 k vozovn� Kobylisy a v souvislosti s pr�b�hem stavebn�ch prac� a napojov�n�m nov� trati na St�elni�n� byla od 20. �ervna 1970 denn� d-14 trvale ukon�ena na Vychovateln�. V noci jezdila pravideln� a� k vozovn� Kobylisy, kam jezdila u� od znovuzaveden� no�n�ho provozu 17. prosince 1945. Na smy�ku St�elni�n� se ji� ve star�ch dvouvozov�ch a t��vozov�ch souprav�ch nevr�tila.

Po nov�m roce, 3. ledna 1971, byl zah�jen tramvajov� provoz do ��blic denn� d-17. Smy�ka St�elni�n� se tak zkr�tila o 60 m. Mezit�m byla na St�elni�n� ukon�ena od 1. listopadu 1971 do 17. ledna 1972 linka d-12 v s�lo vozech T1 a T3. Osud star�ch t��vozov�ch souprav na d-3 a 14 se za�al napl�ovat.

Dal�� pra�sk� trolejbus v muzejn�ch sb�rk�ch
Miroslav Dyk

Jak ji� bylo zve�ejn�no v minul�m ��sle Dopravn�ho m�s��n�ku formou kr�tk� zpr�vy, byl b�val� pra�sk� trolejbus �koda 8Tr10 ev. �. 9502 p�istaven k oprav� a n�sledn�mu za�azen� do sb�rky historick�ch vozidel Leipziger Verkehrsbetriebe v SRN. Co v�ak tomu p�edch�zelo?

Po zata�en� z po�ad� 11 linky t-51 dne 15. ��jna 1972 byl v�z odstaven ve vozovn� Sm�chov a posl�ze odprod�n do soukrom�ch rukou. V �noru 1996 byl nalezen v obci Kra�ovice (okres P�sek) v relativn� zachoval�m stavu. Odtud byl odvezen 3. 10. 1998 a um�st�n na soukrom�m pozemku v obci Salavice (okres Jihlava). Na n�dra�� Jihlava m�sto byl nalo�en na �elezni�n� v�z �D a 7. listopadu 2000 odesl�n do Lipska. N�sleduj�c� den, 8. listopadu 2000, byl vag�n z vlaku do N�mecka vy�azen pro neodpov�daj�c� upevn�n� n�kladu a z�stupci DB AG nep�evzat. �eskou republiku opustil trolejbus a� 16. listopadu 2000 a 22. listopadu 2000 byl na n�dra�� Leipzig-Plagwitz slo�en z vag�nu a p�evezen do b�val� trolejbusov� vozovny ve Zwenkau. Tady jej �ek� rozs�hl� oprava tak, aby odpov�dal lipsk�m trolejbus�m �koda 8Tr, kter� byly dod�ny ve dvou s�ri�ch v roce 1958 (ev. �. 141-146) a 1959 (ev. �. 147-149). P�e��slov�ny na ev. �. 341-349 byly v roce 1967.

Pod�kov�n� koleg�m M. Pokorn�mu, J. ���kovi, J. �ourovi, J. Arazimovi a L. Bohu�ovsk�mu pat�� za to, �e svou ob�tavou prac� p�isp�li k z�chran� dal��ho pra�sk�ho trolejbusu pro budouc� generace. Za�adil se tak jako �est� muzejn� v�z (ev. �. 303, 431, 461, 493, 494 a 502).

Snad jen pro �plnost bych dodal, �e o trolejbus projevili z�jem z DP v Bratislav�, Var�av� a Lipsku. Ale kdo d��v p�ijde...

Ze vzpom�nek na Ikarusy - 4. ��st
Rudolf Maren

K t�ia�edes�t�mu v�ro�� Velk� ��jnov� socialistick� revoluce byla uvedena do provozu tra� II.C metra, tedy prodlou�en� st�vaj�c�ho �seku do s�dli�tn�ho celku Ji�n� M�sto. V p�tek 7. listopadu 1980 byl v odpoledn�ch hodin�ch provoz slavnostn� zah�jen a pokra�oval s cestuj�c�mi a� do jeho denn�ho ukon�en�. Siln� napaje�ov� linky a-190 a 206, kter�ch se tato ud�lost t�kala nejv�ce, v�ak ukon�ily tento provozn� den beze zm�ny. Podstatn� zm�ny v autobusov� doprav� se konaly a� od soboty 8. listopadu, respektive pond�l� 10. listopadu 1980. Pro Ikarusy to znamenalo rozs�hl� p�esuny. Linka a-206 byla zru�ena a a-190 byla spole�n� s nov� z��zenou a-253 degradov�na do polookru�n� m�stn� obslu�n� trasy po Ji�n�m M�st�. Vznik t�chto dvou lok�ln�ch pseudonapaje�� ke stanic�m metra Dru�by a Kosmonaut� vych�zel z pom�rn� zaj�mav�ho, le� v�ak v praxi nedota�en�ho n�vrhu autobusov�ho linkov�ho veden� v tomto maxis�dli�ti. Jeho z�kladn� ideou bylo vym�stit z hlavn�ch sp�dov�ch komunikac� co mo�n� nejv�ce tranzitn� dopravu, aby nedoch�zelo k n�razov�mu obsazov�n� pr�jezdn�ch linek m�stn� frekvenc� na jednu, dv� nebo t�i zast�vky a z��zen� k tomuto druhu p�epravy dvou v��e uveden�ch polookru�n�ch linek. Jako n�pad na pap��e to nen� nezaj�mav�, ale aby to cel� m�lo nad�ji na �sp�ch, nesm�ly by ob� linky b�t obsazov�ny pro tento ��el t�kop�dn�mi kloubov�mi Ikarusy s takovou �etnost� spoj� a bez jak�koliv �asov� n�vaznosti na vlaky metra, �e m�stn� chodili sp�� po sv�ch. Po n�jak� dob� se ob� nevyda�en� linky za�aly omezovat a trasov� zkracovat, a� byly koncem listopadu roku 1982 u� za provozu standardn�ch autobus� �pln� zru�eny. �koda, �e se tehdy my�lenka tak �patn� zrealizovala a �e nakonec stejn� tranzitn� linky dodnes voz� m�stn� frekvenci jednu, dv� nebo t�i zast�vky po s�dli�ti... Zbyl� ka�erovsk� Ikarusy byly nov� projektov� p�edeps�ny pro prodlou�en� a-171 (Prim�tora Vacka - V�zkumn� �stav A. S. Popova) a 178 (Prim�tora Vacka - Kr�, Zemanka). Nep�edepsan� z�staly na a-203 a op�t se za�aly ve v�t�� m��e objevovat na »stosedmdes�tce« a poprv� tak� na a-127 (Nov� Hloub�t�n - Nusle, Klobou�nick�) a 182. Nesm�le a prozat�m jen o v�kendech se ob�as vyskytl n�kter� ze star��ch »t�r�k�« na a-106 (Vr�ovice, �echovo n�m�st� - Mod�any, Baba III.). Jmenovit� si pamatuji v�z ev. �. 4060. Dne 20. prosince 1980 bylo zprovozn�no prodlou�en� trat� A metra do stanice �elivsk�ho. Na ka�erovsk� Ikarusy to nem�lo naprosto ��dn� vliv a jedin� vr�ovick� ikarusov� a-213 byla pouze prodlou�ena k nov� kone�n� stanici metra. Daleko podstatn�j�� zm�na se ud�la na Kl��ov�. K nov� stanici metra Ji��ho z Pod�brad byla z Ohrady prodlou�ena d�lnick� �pi�kov� a-140 (Nov� Hloub�t�n - Ji��ho z Pod�brad), je� od tohoto data jezdila cel� v Ikarusech, s v�jimkou polono�n�ch p�ejezd� k odvozu druh�ch pracovn�ch sm�n z Hloub�t�na a Vyso�an. Dal�� rok 1981 byl na Ka�erov� ve znamen� zm�n v r�mci vyhodnocen� �prav linkov�ho veden� k uveden� trat� II.C metra do provozu a ve znamen� dal�� letn� minidod�vky �esti Ikarus� ev. �. 4133-4137 a 4163. V�z ev. �. 4133 byl jako jedin� z t�to s�rie »�ejdrov�«. Zbyl�ch p�t voz� bylo »t�rov�ch« a ty za�aly nejprve jezdit a-242 (Ji�n� M�sto - TOS Hostiva�). Linka byla zavedena k 8. listopadu 1980 a od 7. prosince 1981 zabezpe�ovala z�kladn� celodenn� a celot�denn� p�epravn� obsluhu (tehdy spole�n� se �pi�kovou a-212) nov� budovan�ho s�dli�t� Ko��k. Nov� Ikarusy se od lo�sk�ch li�ily v n�kolika laicky post�ehnuteln�ch detailech. M�n� podstatnou zm�nou byla dal�� �prava �lut� plechov� kabiny �idi�e, tentokr�t s �ern�mi plastov�mi madly pro cestuj�c�. Pon�kud z�sadn�j�� byla zm�na vymezen� nouzov�ch v�chod�. Jako nouzov� v�chody byly nyn� ur�eny jednak dv� v�trac� klapky ve st�e�e vozidla (v�dy po jedn� v p�edn�m a po jedn� v zadn�m �l�nku vozidla, konkr�tn� v �rovni nad druh�mi a nad t�et�mi dve�mi), kter� byly pro tento ��el roz���eny a bylo upraveno jejich uchycen� tak, aby kryt mohl b�t pomoc� �ty� p�iva�en�ch p��ek �erven� barvy zcela vyklopen vn� vozu. D�le byla ur�ena jako nouzov� v�chody i bo�n� okna proti druh�m a t�et�m dve��m autobusu, u kter�ch do�lo k �prav� uchycen� skla do dvojit�ho pry�ov�ho r�mu. Ten bylo mo�no zat�hnut�m za zaplombovan� plastov� madlo oran�ov� barvy (v origin�ln�m ma�arsk�m p�ekladu na samolepce n�vodu se naz�val »dr�dka«) v p��pad� nebezpe�� uvolnit a cel� okenn� sklo tak vypadlo ven z vozu. D�ky tomu v�ak u� nemohly b�t autobusy d�lensky dovybavov�ny p��dr�nou ty�� p�es okno proti druh�m dve��m v prostoru pro d�tsk� ko��rek. Posledn� mnou zpozorovanou zm�nou byla jin� povrchov� �prava plastov�ch kryt� mechanism� otev�r�n� dve��, kter� na rozd�l od d��ve dodan�ch voz� nebyly hladk�, ale vroubkovan�. V�voj �pravy t�chto »beden nade dve�mi« u jednotliv�ch s�ri� byl n�sleduj�c�. Od prvn�ch Ikarus� po��naje vozem ev. �. 4000 a� po ev. �. 4132 byly »bedny« hladk� a m�ly �edou barvu. Od ev. �. 4133 do ev. �. 4193 (rok dod�vky 1982) byly »bedny« vroubkovan� a je�t� �ed�. Po��naje vozy od ev. �. 4194 (rok dod�vky 1983) do ev. �. 4593 (rok za�azen� do provozu 1991) byly »bedny« vroubkovan�, ale barva se zm�nila na �ernou, stejn� jako u v�ech p��dr�n�ch ty�� pro cestuj�c� a »budn�k�« orientac�.

Co se t��e vyhodnocen� �prav autobusov�ho linkov�ho veden� po uveden� trat� II.C metra do provozu, tak to se nejv�ce ve vztahu k Ikarus�m dotklo z�ejm� dopravn� obsluhy Spo�ilova a m�ho bydli�t� s�dli�t� Novodvorsk�. Slabinou linkov�ho veden� toti� byla upraven� a-171, kter� d�ky omezen� rozsahu provozu pouze na p�epravn� �pi�ky pracovn�ho dne t�m�� ztratila sv�j p�vab tranzitn� linky, proto�e jej� vyu��v�n� ke spo�ilovsk� poliklinice (kam v t� dob� z hlediska l�ka�sk� sp�dovosti pro odborn� a d�tsk� vy�et�en� Novodvorsk� pat�ila) bez dopoledn�ho provozu jaksi nem�lo v�znam. Nav�c se projevil i �patn� odhad pot�ebn� p�epravn� kapacity s�dli�t� Spo�ilov ke v�em t�em dosa�iteln�m stanic�m m-C (Bud�jovick�, Ka�erov, Prim�tora Vacka). Ta byla v souhrnu zbyte�n� p�edimenzovan� a co do nab�dky provozn�ch parametr�, rozsahu provozu zainteresovan�ch linek v jednotliv�ch denn�ch obdob�ch a z hlediska �asov� dostupnosti v podob� j�zdn�ch dob zna�n� nevyrovnan�. Cestuj�c� si sami celkem logicky vybrali jako hlavn� sm�r i s ohledem na ur�itou tradici spojen� a-118 a 178 ke stanici Bud�jovick�. Ob� linky sice v t� dob� nem�ly a kv�li protism�rn�mu veden� na Spo�ilov� ani nemohly m�t intervalov� slad�n� grafikony v podob� �asov�ho prokl�d�n� jednotliv�ch spoj�, zato v�ak ob� jezdily celodenn� a celot�denn�. Jako druh� v po�ad� se op�t celkem logicky um�stil sm�r ke stanici Prim�tora Vacka, kde v�ak p�epravn� pr�zkumy jednozna�n� pouk�zaly na opr�vn�nost pouze jedn� celodenn� a celot�denn� linky, �ili a-178. Naprosto nejnep��zniv�ji dopadly p�epravn� pr�zkumy pro sm�r ke stanici metra Ka�erov, kde frekvenci bohat� posta�ovala tranzitn� a-203 i p�esto, �e se spo�ilovsk�ho s�dli�t� vlastn� jen okrajov� dot�kala. V�echno tedy hovo�ilo pro zkr�cen� a-171 do trasy Ka�erov - V�zkumn� �stav A. S. Popova. K tomu tak� skute�n� s platnost� od 6. dubna 1981 do�lo. Od tohoto data byla a-171 op�t linkou s celodenn�m a celot�denn�m rozsahem provozu a a-196 naopak o sv�j mimo�pi�kov� provoz ve zkr�cen� trase (kter� by byla nyn� naprosto toto�n� s celou novou a-171!) zase p�i�la. Upraven� »stojednasedmdes�tka« te� jezdila v pracovn� dny r�no v �esti vozech v intervalu 5-7 min., dopoledne a ve�er ve dvou vozech (po�adov� ��sla 1 a 3) v intervalu 16 min. a odpoledne v p�ti vozech v intervalu 6-8 min. O voln�ch dnech tady jezdila dv� po�adov� ��sla v celodenn�m intervalu 16 min. Ikarusy v�ak byly p�edeps�ny (a tak� opravdu vypravov�ny) jen na »�ejdry« a »zatahov�k«. »T�r�ky« byly obsazov�ny autobusy �M11 i p�esto, �e v pravideln�m linkov�m intervalu nebyla zohledn�na jejich men�� p�epravn� kapacita.

Obracen� v pra�sk�ch tramvajov�ch smy�k�ch
Ji�� Barto�

Pro ��ely tohoto p�ehledu se do celkov�ho po�tu kolej� smy�ky zapo��t�vaj� tak� p�edj�zdn� koleje.

Nevyu��van� obrati�t� (v z�vorce po�et kolej�): Dlaba�ov (3), Dvorce (1), Florenc (1), N�m�st� brat�� Synk� (1), Podolsk� vod�rna (1), �pejchar (3), V�penka (2), Vypich (2), V�stavi�t� (2), Zvona�ka (triangl).

Obrati�t� mimo provoz (v z�vorce po�et kolej�): Hlubo�epy (1)

Ve�ejn� sout�e v doprav� IV.
Ji�� Barto�, Pavel Roman

Po��naje t�mto d�lem zde budou uv�d�ny tak� ve�ejn� zak�zky zad�van� jin�m zp�sobem ne� ve�ejnou sout��. N�zev �l�nku je tedy nyn� pon�kud zav�d�j�c�, p�esto jsme se rozhodli jej ponechat v p�vodn� podob�. �daje jsou �erp�ny z nov� z��zen� Centr�ln� adresy.

M�stsk� doprava

Ve�ejn� sout� na gener�ln� opravu mostu na t��d� gen. P�ky p�es K�i��kovu v Brn� byla zru�ena.

Silni�n� doprava

�elezni�n� doprava

Nov� dopravn� fenom�n - hypermarkety
Ji�� Barto�, Pavel Roman

V posledn�ch letech vznikla snad ve v�ech v�t��ch m�stech a v jejich okol� �ada n�kupn�ch center, budovan�ch nadn�rodn�mi obchodn�mi �et�zci. Ta se �asto nach�zej� stranou dosavadn� z�stavby, a tak bylo nutn� zajistit k nim n�jakou dopravu, i kdy� v�t�� ��st z�kazn�k� vyu��v� pro p�epravu sv� automobily. N�kdy nebylo z��zen� nov� linky nutn�, proto�e dopravn� spojen� zaji��uj� v dostate�n� m��e existuj�c� linky, v n�kter�ch p��padech se kv�li nov�mu hypermarketu nebo v souvislosti s n�m z��dila dal�� linka m�stsk� dopravy. Samostatnou kapitolou jsou zvl�tn� linky ur�en� v�hradn� pro dopravu k obchodn�mu centru, na nich� je p�eprava zdarma; linky tohoto druhu jsou provozov�ny jak ve form� ve�ejn� linkov� dopravy, tak ve form� zvl�tn� linkov� dopravy.

N�sleduj�c� tabulka obsahuje p�ehled nejv�t��ch obchodn�ch st�edisek (hypermarket�) s uveden�m dopravn�ho spojen�, krom� nich je nyn� v �esk� republice kolem 60 n�kupn�ch center st�edn� velikosti (megamarket�) a n�kolik stovek supermarket�, kter� a� na v�jimky vlastn� linky nemaj�. Za�azena jsou t� n�kupn� centra Ikea se specifick�m sortimentem (n�bytek) a prodejny Makro, kde mohou nakupovat pouze podnikatel�.

Vozov� park tramvaj� ve velk�ch m�stech v Ma�arsku k 30. 6. 2000
Dezs� V�gh

Miskolc

Debrecen

Na jedin� lince jezd� ve �pi�ce 18 voz� v intervalu 3 min., v sedle 9 voz� v intervalu 6-8 min.

Szeged

Na oprav� v d�ln�ch je v�z ev. �. 818^I, kter� bude po dokon�en� opravy ozna�en ev. �. 821. Odstaven� v�z ev. �. 654 bude v�hledov� p�estav�n na obousm�rn� oboustrann� v�z (10 dve��).

Ve v�hybn� 1 se v�dy k�i�uje vlak d-3 s vlakem d-3A, zat�mco ve v�hybn� 2 se k�i�uj� v�dy dva vlaky d-3. V dob�, kdy jsou oba vlaky d-3 ve v�hybn� 2, je vlak d-3A na kone�n�. Ve�er jezd� pouze d-3A.

V sedle a ve dnech pracovn�ho klidu nen� v provozu d-4A. Ve�er mezi 20. a 21. hodinou z�st�vaj� 4 vozy na d-4, po 21. hodin� pouze 3 vozy a nek�i�uje se ve v�hybn� 1.