D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Česká republika (vše): Dne 1. ledna 2002 nabyl účinnosti zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě. Podle něj nemá doba řízení řidiče v městské dopravě přesáhnout 9 hodin, přičemž dvakrát za týden může být prodloužena až na 10 hodin. Do doby řízení se započítávají také přestávky kratší než 15 minut. Součástí pracovní doby jsou kromě doby řízení také přestávky na jídlo a oddech (»svačiny«) a bezpečnostní přestávky. Doba řízení musí být nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v délce alespoň 30 minut, tuto přestávku však lze rozdělit na několik částí v délce aspoň 10 minut. Zákon dále stanoví minimální délku nepřetržitého odpočinku mezi směnami a minimální délku nepřetržitého odpočinku v týdnu (víkendového volna).

Praha (metro): Od 2. ledna 2002 je upraven grafikon m-B. Podle něho jezdí v pracovní dny do cca 8.30 hod. vložené vlaky v úseku Českomoravská - Nové Butovice, nikoliv jako doposud mezi Českomoravskou a Smíchovským nádražím.

Praha (tram): Během výluky objízdné koleje ve vozovně Strašnice, která se konala v úterý 13. listopadu 2001 od 8.00 do 14.00 hod., byla odpojena jedna ze dvou kusých kolejí za halou vozovny. Podle zatahovacího schématu měla zrušená výhybka číslo 25. I po ukončení výluky zůstalo nad odpojenou kolejí trolejové vedení. Zrušená kolej se reálně nepoužívala již dávno, protože je na ní umístěn kiosek sloužící jako stanoviště kontroly zatahujících vozů.

Praha (tram): Ranním výjezdem v sobotu 15. prosince 2001 skončila výluka tramvajové trati do Hlubočep vyvolaná výstavbou městského okruhu. Provoz v Karmelitské ul. byl obnoven už ranním výjezdem v pátek 14. prosince (d-22, 23 a 57 vráceny do pravidelné trasy a zrušena a-X22), přičemž dopravní opatření na d-6, 12 a 17 zůstaly v platnosti do sobotního rána. Od 14. prosince jsou využívány všechny oblouky na Újezdě vzniklé při zářijové rekonstrukci, kdy byly instalovány nové EOV s čísly 534 ex 047 (od Národního divadla), 535 ex 081 (od Malostranské) a 536 ex 095 (od Anděla). Na d-12 zůstal nadále interval 15 min. v Dkd i po skončení zmíněných výlukových akcí.

Praha (bus): Provozovna Klíčov zařadila ve čtvrtek 20. prosince 2001 do stavu nízkopodlažní kloubový autobus Karosa-Renault CityBus ev. č. 6500. Od ledna 2002 bude nasazován na a-200. Dodávka dalších dvou vozů se očekává začátkem roku 2002.

Praha (IDS): V článku Poznámky ke změnám PID provedeným v červnu a červenci 2001 v Dopravním měsíčníku číslo 49 se při redakčním zpracování objevila nepřesnost týkající se a-304. Tato linka nejezdila přes zastávku Úvaly, U mateřské školy od 9. dubna, nikoliv 9. června 2001.

Brno (vše): Zakázku na dodání řídicího a informačního systému DPMB (Dopravní měsíčník číslo 39) získalo Buse Blansko. Jeho pořízení přijde na téměř 95,5 mil. Kč bez DPH.

Jihlava (tbus/bus): Podle regionálního tisku se s nedostatkem řidičů potýká po novele zákoníku práce také zdejší dopravní podnik, který spolu s radnicí vidí řešení i v úrovni finančního ohodnocení této práce (viz Jihlavské listy 6. listopadu 2001). V poslední době se v jihlavských ulicích objevily dva nové autobusy Karosa B932E a nový nízkopodlažní trolejbus Škoda 21Tr ev. č. 54. Počet nízkopodlažních trolejbusů tak dosáhl sedmi.

Liberec (vše): Od 1. ledna 2002 platí na všech linkách nové jízdní řády. V tramvajovém provozu je nejvýznamnější změnou prodloužení d-11 v období mezi zahájením provozu a osmou hodinou do smyčky Viadukt ve všech provozních dnech. Rovněž od 1. ledna je zavedeno uznávání předplatních časových jízdenek na b-540040 dopravce ČSAD Liberec v úseku Autobusové nádraží - Rudolfov Česká chalupa (linka dále pokračuje do Bedřichova).

Liberec (bus): V prosinci 2001 dorazil zbytek desetikusové dodávky autobusů Karosa-Renault CityBus, které obdržely ev. č. 350 až 359. Všech deset vozů je opatřeno nátěrem ve standardních libereckých barvách (viz Dopravní měsíčník číslo 49). Jsou již nasazovány do provozu, a to především na a-25, která je díky nim téměř výhradně nízkopodlažní, v menší míře též na a-14, 15, 22, 27 a 29. Kromě CityBusů je v Liberci také sedm SORů, z toho pět vozů SOR B9,5 ev. č. 495 až 499 z roku 2000 (první z nich je opatřen emblémem se symbolem vozíku pro invalidy), vůz SOR C9,5 se speciální úpravou pro invalidy ev. č. 500 z roku 2000 (je nasazován na invalidní linku) a konečně SOR B9,5 ev. č. 494 z roku 2001 s novým provedením čela vozu (s prolisem). Autobusy ČSAD Liberec, které smluvně zajišťují dopravu na městských linkách, budou postupně přestavěny na plynový pohon (jako první projde touto úpravou bývalý vůz DPML ev. č. 331 při generální opravě, na kterou má být odvezen počátkem roku 2002).

Liberec (tarif): K 1. lednu 2002 došlo ke změně tarifu. Dosavadní přestupní jízdenky s dobou platnosti 25 minut jsou nově nepřestupné a jejich časová platnost se zkracuje na 20 minut (cena zůstává 10,- Kč a zlevněná se zdražuje na 5,- Kč). U šedesátiminutových přestupních jízdenek se zkracuje doba platnosti na 45 minut (plnocenná stojí beze změny 20,- Kč a zlevněná se zdražuje na 10,- Kč). Dále se zvyšuje příplatek k jízdence zakoupené u řidiče, a to ze dvou na pět korun.

Čtyřiadvacetihodinová turistická jízdenka se zdražuje na 70,- Kč (zlevněná na 35,- Kč), týdenní turistická jízdenka bude stát 280,- Kč (zlevněná 140,- Kč). Oba druhy turistických jízdenek platí pro celou síť DPML.

Most (tram): Po delší době obdržel DP měst Mostu a Litvínova novou tramvaj. V úterý 18. prosince 2001 byla převzata nízkopodlažní tramvaj Škoda-Inekon LTM 10.08 (Astra). Vůz s celovozovou reklamou nese ev. č. 201.

Pardubice (tbus): V sobotu 20. října 2001 byly do Pardubic přivlečeny tři ojeté trolejbusy typu 14Tr z Hradce Králové (viz tabulka). Do evidence byly účetně zařazeny ke dni 8. listopadu 2001. Dříve bylo v Pardubicích běžné opětovné obsazování evidenčních čísel vozidel. Na počátku osmdesátých let, kdy i do této činnosti zasáhl počítač, bylo rozhodnuto, že opuštěné číslo nesmí být obsazeno znovu v tomtéž kalendářním roce. Proto již nebylo možné najít vedle sebe dva vozy se stejným číslem - jeden odstavený a druhý nový. Po roce 1995 se opuštěná evidenční čísla (až na malé výjimky) přestala používat a nejsou již vymazávána z historické databáze. U zakoupených hradeckých trolejbusů by připadala v úvahu evidenční čísla 388 a výše, což se nezdálo vhodné. Proto bylo zvoleno řešení v opětovném využití některých čísel trolejbusů 9Tr vyřazovaných před rokem 1996:

Z tabulky je možné vyčíst, že lichá hradecká čísla budou lichá i v Pardubicích - stejně tak číslo sudé. Koncové číslice výrobních čísel jsou shodné s koncovými číslicemi nových pardubických čísel evidenčních. Dosud použitelná jsou podle výše uvedených pravidel stará ev. č. 304, 312, 335, 350, 352, 353 (to však nebude obsazeno s ohledem na trolejbus patřící PSHŽD), 354, 359, 360, 363 a 364, čímž vzniká volný prostor pro případné další ojeté vozy. O dalších podobných nákupech se však již neuvažuje.

Petřvald (tram): Technické muzeum v Petřvaldě u Karviné zrušilo svou dlouhodobou expozici o tramvajové dopravě na Ostravsku a Karvinsku. Předváděný funkční model tramvajového vozu SZD má být vrácen Technickému muzeu v Brně.

Ústí nad Labem (bus): Stejně jako před rokem došlo v předvánočním období k posílení linky a-2 a zavedení a-11X. Od 1. do 31. prosince 2001 byl provoz a-2 rozšířen také na neděli (jezdila podle sobotních jízdních řádů) a její interval v Pd byl zkrácen na 15 min. Od 3. do 23. prosince byla a-11 posílena linkou a-11X ke Carrefouru (v centru má nástup na Mírovém náměstí a výstupní zastávku u Hlavního nádraží), která jezdila v hodinovém intervalu v Dk od 9.30 do 11.30 hod. a celotýdenně mezi 14.30 a 20.30 hod.

Ústí nad Labem (bus): V roce 2002 by měl dopravní podnik zakoupit tři kloubové CityBusy, které mají být nasazovány na a-11.

Beograd (tram): V současné době zajišťují provoz v jugoslávské metropoli jen české vozy KT4YU. Jejich monopol naruší na jaře nákup čtyřiceti ojetých vozů ze švýcarské Basileje. Přes nedávný velký zájem o nové české vozy je to - jak se zdá - zatím nejsnazší cesta, jak rozšířit a obnovit vozový park.

Daugavpils (tram): Jen skromnou připomínkou v místním tisku oslavil zdejší tramvajový provoz 55. výročí otevření. Místní příznivci připomínají, že jízdné v tramvaji (10 santimů) je daleko nejnižší v celém Lotyšsku. Provoz zajišťují zatím pouze vozy ruské a lotyšské provenience. Modernizace vozového parku má být uskutečněna nákupem ojetých tramvají české výroby v Německu; změnu rozchodu má zajistit rižská vagónka. První tramvaje české výroby mají být nasazeny do provozu začátkem roku 2002.

Riga (bus): Vozový park autobusů v hlavním městě Lotyšska je v současné době doplňován typem Ikarus E91. Přes nákup velkého počtu vozů tohoto typu nedochází k radikálnějšímu vyřazování starších vozů, a tak má podle informací řidiče Igorse Kločkovse podnik sice mnoho autobusů, ale potýká se s nedostatkem řidičů, kterým roste počet přesčasových hodin.

Zagreb (tram): Technické muzeum spolu s podnikem ZET (Zagrebački električki tramvaj) organizovalo 5. září 2001 oslavy již 110. výročí provozu tramvají v hlavním městě Chorvatska. Muzeum připravilo výstavu o historii tramvajové dopravy s doprovodnou akcí při jejím otevření, kterou byl provoz koňské tramvaje ve středu města. Podnik ZET vydal k výročí také monografii, v posledních deseti letech již třetí v řadě. Ze současného dění v tomto městě stojí za pozornost srpnové ukončení kompletní rekonstrukce tramvajové trati v Draškovičově ulici. Dokonalá údržba tramvajových tratí má nyní přednost před radikálnější modernizací vozového parku.

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v lednu 2002

První velké tramvajové změny v Kobylisích
Petr Pany

Opět se sešel rok s rokem a my již potřetí otvíráme naše lednové tramvajové vzpomínání na »zlaté časy« v oblasti Severního Města aneb Ďáblic a Kobylis.

Tentokrát již 17. ledna 2002 uplyne rovných 30 let od chvíle, kdy do Kobylis přestaly jezdit klasické třívozové tramvajové soupravy na d-3 a 14 v denním provozu. V té době již však jezdily nové vozy na d-10 k vozovně Kobylisy, od 1. listopadu 1971 došlo k prodloužení d-12 na Střelničnou a d-17 jezdila od 3. ledna 1971 do Ďáblic. K vozovně Kobylisy jezdila d-3 ve třívozových soupravách, stejně obsazená d-14 končila na smyčce u Vychovatelny.

Krátce po Novém roce 1972 došlo k podstatným změnám v linkovém vedení pražských tramvají. Přesně na den opouští po 36 letech dvouvozové nebo třívozové soupravy d-3 trasu ulicí V Holešovičkách na Vychovatelnu a do Kobylis. S Vychovatelnou se v denním provozu rozloučila i d-14. Obě linky byly ukončeny na smyčce v »Parku kultury a oddechu Julia Fučíka«, u Výstaviště.

Na zkrácené d-3 z Budějovického náměstí byl zachován provoz starých souprav, zatímco d-14 se po 40 letech provozu na Pankráci vrací na Smíchov a později do Radlic. V denním provozu je nově vedena od Dopravních podniků Bubenskou a Veletržní ulicí v sólo vozech T1 a T3, v noci si zachovala původní trasu od Dopravních podniků přes Libeň k vozovně Kobylisy. Tentýž den začaly jezdit přes Holešovičky a Vychovatelnu v celodenním provozu spřažené soupravy d-17 do Ďáblic a d-29 k vozovně Kobylisy. Kobyliská vozovna však nadále vypravovala staré soupravy na d-3 a 26.

Na Vychovatelně byly ukončeny v denním provozu linky d-24 a 31, vedené v sólo vozech T1 a T3. Na smyčce v Ďáblicích nyní končily d-10 (sólo T3) a d-17 (2× T3) a konečně k vozovně Kobylisy jezdily d-12 a 29, v noci pak d-14. Od 3. září 1973 byla d-31 prodloužena do Ďáblic.

Se zahájením provozu metra 9. května 1974 došlo ke zkrácení d-10 z Ďáblic na smyčku Vychovatelna; za půl roku, 15. ledna 1975, byl trvale zastaven tramvajový provoz ulicí V Holešovičkách. Od toho dne jezdí třídou Rudé armády (dnešní Zenklovou) celkem šest tramvajových linek: d-10, 12, 14 (noční), 17, 24 a 31. Tento stav linkového vedení trval až do 5. května 1977, kdy byla otevřena nová tramvajová trať v Partyzánské a Trojské ulici.

Plzeňské léto 2001 - 2. část
Jiří Bartoš s využitím podkladů PMDP a Petra Vaňače

Tarif IDP

V polovině srpna rozhodla Rada města Plzně o výši jízdného od 1. ledna 2002 ve vnitřním pásmu. Výše jednotlivého jízdného zůstává beze změny, ceny kupónů k předplatním časovým jízdenkám se zvyšují v souvislosti se vznikem Integrované dopravy Plzeňska asi o deset procent:

Pro úplnost lze doplnit, že ceny kupónů se naposledy zvyšovaly k 1. lednu 1998, tedy jejich výše zůstala nezměněna po dobu čtyř let. Současně dochází od ledna 2002 k úpravě podmínek pro bezplatnou přepravu a přepravu za zlevněné jízdné. Podle nového tarifu mají nárok na zlevněné jízdné děti od 6 do 15 let, dosud platila sleva pro děti od zahájení školní docházky do 16 let. Některé kategorie cestujících již nebudou moci využívat zlevněné jednotlivé jízdné (rodič doprovázející alespoň jedno dítě mladší šesti let, poživatelé vdoveckého a vdovského důchodu od 60 do 70 let), dalším byl odebrán nárok na bezplatnou přepravu (vojáci ZVS, osoby vykonávající civilní službu, příslušníci městské a vojenské policie, členové Československé obce legionářské starší 60 let a v neposlední řadě členové zastupitelstva města Plzně a zastupitelstev plzeňských obvodů).

Ve vnějším pásmu se zatím zavádějí pouze měsíční kupóny, a to plnocenný za 310,- Kč a zlevněný za 155,- Kč (neplatí pro důchodce). Kupóny Integrované dopravy Plzeňska (kromě studentských) lze zakoupit také na autobusovém nádraží v Plzni a Rokycanech a ve vybraných železničních stanicích (Dobřany, Horní Bříza, Horní Bříza zastávka, Chrást u Plzně, Kozolupy, Nýřany, Plzeň hl. n., Plzeň-Křimice, Rokycany, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Tlučná, Třemošná u Plzně, Vejprnice a Zbůch). Vystavování samotných předplatních jízdenek se však bude provádět ve stávajících předprodejích. Předplatní časové jízdenky IDP a jednotlivé jízdné dopravců zapojených do tohoto systému je možné libovolně kombinovat.

Počátkem září 2001 byla zahájena distribuce zlevněných jízdenek v nové grafické úpravě, které jsou obdobného provedení jako osmikorunové jízdenky vydávané od prosince 2000 (viz Dopravní měsíčník číslo 40).

Vozový park

Dopravce uvažuje o nákupu čtyř menších autobusů (pravděpodobně značky SOR), který by se měl uskutečnit již na jaře roku 2002.

Změny linkového vedení

Od 1. srpna je v provozu jednosměrná zastávka Černice U hřiště, která se nachází ve Štefánikově ulici v zálivu za křižovatkou s Heřmánkovou. Zastavuje v ní a-21 (resp. dnes a-32) při jízdě z Černic k Podhájí. Ke dni 3. září byly zavedeny dva školní spoje v trase U Gery - U Družby - Vinice, které odjíždějí od Gery ve 13.00 a 14.00 hod.; přeprava na nich je bezplatná. Od 10. září byl posunut spoj a-34 v Pd s odjezdem v 7.50 z Bolevce na 7.45. Při výstavbě kruhového objezdu na Nové Hospodě vznikly zastávky Domažlická (na komunikaci vedoucí z centra města při jejím vyústění na kruhový objezd), v nichž od 24. října zastavuje t-12.

V průběhu podzimu 2001 došlo ke dvěma změnám v dopravní obsluze Litic a Radobyčic. Nejprve bylo k 22. září zprovozněno nové autobusové obratiště v Liticích. Nová konečná se jmenuje Litice Klatovská a od uvedeného data zde byly ukončeny spoje, které předtím končily v zast. Litice Řepná. Místo zastávek u dosavadní smyčky (po odbočení z Klatovské směrem do Radobyčic), které byly zrušeny, se zastavuje v nově zřízených zastávkách Litice náves, které se nacházejí v Klatovské ul. ještě před křižovatkou s Řepnou. Tak zde mohly zastavovat spoje odbočující do Radobyčic i spoje, které jely přímo do nového obratiště téměř na konci Litic.

K další změně došlo od 10. listopadu v souvislosti s pokračující výstavbou přivaděče k D5 mezi Liticemi a Radobyčicemi. Linka a-21 byla zkrácena do trasy Bory - Litice Klatovská s intervalem cca 15 min. v Pdš, cca 35 min. v Pds+Pdv a 40 až 60 min. v Dk (v Dk ráno kolem 30 min.). Zbytek trasy bývalé a-21 obsluhuje a-32, která jezdí v trase Bory - Tyršův most - Radobyčice - Černice. Má interval cca 15 min. v Pdšr, 35 až 60 min. v Pds, cca 20 min. v Pdšo, cca 40 min. v Pdv a cca 60 min. v Dk (ráno a vpodvečer cca 45 min.). Tato linka zajišťuje také zajíždění do Podhájí (ve větším rozsahu než dříve a nově také v Dk) a spoje jedoucí na Slovany (nyní jeden spoj v Pdšr na Slovany se zajížďkou k ZŠ Chválenická a jeden spoj ze Slovan v Pdšo). Z důvodu zajištění přímého spojení mezi Radobyčicemi a školou v Liticích byly na a-32 zřízeny školní spoje z Černic na Bory a dále po a-21 do Litic (jeden spoj v Pdšr do Litic a tři páry spojů v Pdšo). Uvedenou reorganizací zanikly všechny spoje a-21 ke Škodě VIII. bráně, kam nyní z Bor jede pouze jeden spoj a-26 v Pdšr.

Změny od ledna 2002

Dopravce vydal nové kapesní jízdní řády s platností od 2. ledna do června 2002, které přinášejí několik změn. Ruší se špičková a-29 a současně dochází k úpravě grafikonu a-22 (zejména v Pdš). Upraven je také grafikon a-30, na níž dochází k mírnému prodloužení intervalu v Pdš. Na a-24 jsou přidány další spoje jedoucí jen k Areálu ZČU, které však na rozdíl od 6 studentských spojů v Pdšr jezdí i o školních prázdninách a ve zkouškovém období. Jedná se o dva páry spojů kolem deváté hodiny, dva páry kolem desáté hodiny a tři páry kolem třinácté hodiny. Vzhledem k zavedení těchto spojů byly upraveny časové polohy spojů v dotčených obdobích.

Nejpodstatnější změnou ale mělo být posílení a-51, k čemuž však kvůli nedostatku finančních prostředků nakonec nedošlo. Zamýšlený stav je uveden v nových kapesních jízdních řádech. Ve Starém Plzenci se mělo místo na náměstí končit u nádraží, přičemž v pracovní dny měla tato linka jezdit podle nového grafikonu s jedenácti páry spojů až do Plzence (místo dosavadních pěti). Sedm z nich mělo od nádraží ještě pokračovat do zastávky Starý Plzenec, vilová čtvrť, kam jezdila a-51 už dříve do konce dubna 1991.

Tramvajové výluky

V létě roku 2001 se nekonala žádná větší tramvajová výluka. Velmi častým dopravním opatřením bylo nahrazení půlnočního spoje d-4 v 0.10 ze Slovan na Košutku a v 0.35 nazpět na Slovany (jezdí od 1. prosince 2000) autobusem, k němuž došlo od července do prosince asi ve dvaceti případech. Důvodem byly různé práce na údržbě tramvajových tratí a trakčního vedení. Náhradní autobus standardně zastavoval ve všech tramvajových zastávkách s výjimkou zast. Pod Záhorskem, namísto níž stanicoval na Rondelu.

V souvislosti s připravovaným odklonem a-33 a 40 přes nám. Republiky (viz Dopravní měsíčník číslo 48) proběhla od večerních hodin 17. srpna do ukončení provozu 19. srpna oprava dvou kolejových oblouků na nám. Republiky (u vyústění ulic Pražská a Zbrojnická). Při této výluce bylo odstraněno dnes již zbytečné křížení na rohu Zbrojnické a Františkánské ulice, které zde zbylo po manipulační trati do ústředních dílen v Cukrovarské ulici. Linky d-1 a 2 byly od Slovan a Světovaru zkráceny do zastávky Anglické nábřeží s obracením ve smyčce Zvon a z Bolevce do Skvrňan jezdila d-1/2. Po dobu výluky nebyly na tramvajové linky nasazovány Astry.

Větší výlukovou aktivitu přinesl až podzim, který byl vzhledem k opožděně přiděleným finančním prostředkům ve znamení víkendových výluk. Při nich byla vyměněna řada výhybek za nové, vybavené pouze jedním jazykem. První akcí byla oprava smyčky Slovany, při které jezdila d-1 nejprve polookružně v trase Bolevec - Světovar - Slovany - Bolevec (v pátek 28. září, výměna výhybky na odbočení do vozovny) a poté opačně přes Slovany a Světovar (od ranního výjezdu 29. září do dopoledních hodin neděle 30. září, výměna napojení koleje od vozovny). Opatření pro d-1 se vztahovala také pro výjezdy a zátahy d-4. Zvláštností této výluky bylo zavedení NAD, která v první etapě jezdila ze Slovan na Mikulášské nám. pouze po 22.00 hod. za spoje jedoucí do vozovny a během druhé etapy zajišťovala spojení z Mikulášského nám. na Slovany místo spojů, které vyjížděly z vozovny před 5.15 hod. a do centra jely přes Světovar.

Výměna obou výhybek v severní části obratiště Zvon se konala od 13. do 14. října. Linky d-1 a 2 byly zrušeny, z Bolevce do Skvrňan jezdila d-1/2 a NAD byla zavedena v úsecích Slovany - Hlavní pošta a Světovar - Hlavní pošta. Od 20. do 21. října se vyměňovaly obě sjezdové výhybky na křižovatce u synagogy směrem na nám. Republiky, opatření byla stejná jako při srpnové opravě kolejových oblouků na nám. Republiky. Při obou výlukách nejezdily na tramvajových linkách Astry.

V sobotu 27. října byla d-1 zkrácena do zastávky U Gery s ukončením ve smyčce Mozartova z důvodu opravy trati v obratišti Bolevec, v úseku U Gery - Bolevec jezdil po koleji ve směru z centra vůz KT8 jako d-1X. Další oprava tramvajové trati se konala v pátek 2. listopadu od 20 hod. do ukončení provozu na nám. Míru, takže d-4 jezdila jen v úseku Košutka - Hlavní pošta a od Hlavní pošty na Bory jezdila NAD. Další víkend od 10. do 11. listopadu probíhala údržba trati u smyčky Mozartova, a proto byla d-1 odkloněna na Košutku a zavedena NAD mezi zastávkami Lékařská fakulta v Karlovarské ulici a Bolevcem.

Trolejbusové výluky

Pomineme-li výstavbu kruhového objezdu na Nové Hospodě, nedošlo k významnějším výlukám ani v provozu trolejbusů. Od 28. do 29. července byla kvůli rekonstrukci ul. K cihelnám v Černicích zkrácena t-13 na Čechurov, odkud jezdila NAD do Černic. Od 18. do 19. srpna byla t-12 z důvodu opravy vozovky v Sušické ul. zkrácena do smyčky Sladkovského Hospic. V průběhu léta a podzimu probíhaly výkopové práce v ulicích Tylova a Koperníkova, které si vyžádaly časté přesuny zastávek. Kromě toho byla od 24. srpna do odvolání zrušena zast. Tylova ve směru do Zátiší (provoz byl obnoven kolem 11. října), 8. září od 14 hod. do ukončení provozu kvůli výkopovým pracím na Husově nám. prodlouženy t-10 a 11 ke Škodě VII. bráně a z důvodu rekonstrukce vodovodu v Koperníkově ulici jezdily od 24. do 25. listopadu na t-16 autobusy. K nasazení autobusů na t-16 došlo z důvodu stavebních prací v Mánesově ul. také v sobotu 11. srpna od ranního výjezdu do 14 hod.

Výstavba kruhového objezdu na Nové Hospodě se dotkla trolejbusového provozu jednak 26. srpna od 6 do 13 hod. a poté na delší dobu od 3. září do ukončení provozu 23. října. Linka t-12 byla zkrácena do Zátiší, v úseku Zátiší - Nová Hospoda jezdila NAD (v září a říjnu označena jako a-12A) pouze v omezeném rozsahu (povětšinou ke každému druhému spoji t-12, v Pdv o něco častěji).

Autobusové výluky

Rekonstrukce křižovatky ulic Folmavská a U letiště (viz Dopravní měsíčník číslo 45) nakonec začala již 29. června. Při výluce zůstala bez provozu autobusů ulice U letiště mezi Folmavskou a Podnikatelskou. Linky a-22 a 28 byly ve směru z centra odkloněny ze zast. Karlov sedlárna přímo Folmavskou ulicí na Borská pole se zřízením zastávky Folmavská vstřícně zastávce v opačném směru. Linky a-30 a N1 byly naopak odkloněny ve směru do centra - na Borských polích byl nástup v zastávce a-24, odkud pokračovala a-30 ulicemi U Panasoniku a Podnikatelská do zast. Podnikatelská a a-N1 ulicí U Panasoniku do zastávky Staré letiště. Výluka byla ukončena 23. července krátce před polednem, druhá etapa s objížděním po provizorní komunikaci se nakonec nekonala.

Dne 25. srpna byla v závodě Panasonic pracovní sobota, takže doprava na Borská pole byla posílena linkami a-28X a 30X. Od 27. do 28. srpna byla a-51 odkloněna mezi zast. Ke dráze a Koterovem obousměrně ulicemi K dráze, Společná a V zahrádkách. Od 28. do 29. září došlo k částečné uzavírce Vejprnické ulice, a proto byla zrušena zastávka Křimická ve směru z centra pro a-55 a N2 (a-55 náhradou zastavovala v noční zastávce Slovanské údolí).

Ve středu 3. října začala první výluková akce v rámci výstavby trolejbusové smyčky u autobusového nádraží. Jedná se o rekonstrukci Husovy třídy v prostoru před autobusovým nádražím a výstavbu kruhového objezdu v severozápadním rohu náměstí Emila Škody. Do vyloučeného úseku je povolen vjezd jen autobusům, a to pouze ve směru od divadla. Prostor budovaného kruhového objezdu autobusy objíždějí přes parkoviště. V prostoru před autobusovým nádražím jsou zrušeny všechny zastávky na jižní straně Husovy třídy. Linky a-35 a 39 staví obousměrně v trolejbusových zastávkách v Tylově ulici, kde je výlukově také nástup a-41 (v zast. směr Mrakodrap). Linka a-28 má nástupní zastávku (pro spoje z Borských polí nácestnou) společně s výstupní zastávkou trolejbusů ve smyčce Husovo nám., a-55 má po dobu výluky výstup společně s a-41 a nástup v zastávce spojů a-28 na Borská pole.

Z důvodu výstavby kanalizace končily od 15. do 16. prosince všechny spoje a-28 v zastávce Bukovec, Papírna Bukovec zůstala bez jakékoliv obsluhy. Po dobu zkouškového období od 27. prosince 2001 do 8. února 2002 nejezdí spoje a-24 v Pdšr jedoucí jen k ZČU.

Změny jízdních řádů

K jízdním řádům platným od května 2001 (viz Dopravní měsíčník číslo 43) je ještě třeba dodat, že přinesly posílení t-16 o jeden šejdr. Nejvýznamnější trolejbusová linka v Plzni má tedy nově dvanáct túráků (pořadí 1 až 12), pět ranních šejdrů (pořadí 13 až 17) a sedm odpoledních šejdrů (pořadí 13 až 19, na odpolední třinácté pořadí se kvůli nedostatku kloubových trolejbusů vypravuje vůz 14Tr). Na t-16 jsou celotýdenně vyhrazena dvě pořadí, na která jsou nasazovány vozy 21TrACI. Před spoji zajišťovanými těmito vozy je kratší interval, spoje však dosud nejsou v jízdních řádech označeny jako nízkopodlažní, neboť na vozech dosud nedošlo k montáži výsuvných plošin.

Během platnosti kapesních jízdních řádů pro květen až prosinec 2001 byly v grafikonech provedeny některé změny. Od 30. června byl posunut sobotní spoj a-21 ve 14.30 z Bor na 14.45 a také odjezd spoje 15.00 z Černic na 15.05. Od 1. července do 2. září platily na d-1, 2, 4, t-12, 13, 14, 16, a-30, 33, 34, 40, 41 a 55 prázdninové jízdní řády, přičemž po dobu celozávodní dovolené a. s. Škoda (od 30. července do 10. srpna) byl ještě více omezen provoz v Pdš na d-1, 2, 4, t-10, 12, 13, 16, a-22, 33, 34 a 40. Během prázdnin byly na 15., 16. a 17. pořadí t-12 v Pdš nasazovány vozy 15Tr, čímž bylo částečně kompenzováno letní prodloužení špičkového intervalu na této lince. Vzhledem ke školním prázdninám končily od začátku července čtyři páry spojů a-53 v Kyšicích a nejely do Nové Huti, od 9. července však bylo na spoji ve 12.00 z Doubravky a ve 12.45 z Nové Huti prázdninové zkrácení do Kyšic zrušeno. Od zahájení prázdninového provozu je na všech zastávkových jízdních řádech a-30 vyobrazeno logo Carrefouru, a to bez jakékoliv úplaty ze strany provozovatele tohoto hypermarketu.

Se zahájením poprázdninového provozu od 3. září (na a-30 už od 1. září) došlo k několika dalším úpravám. Šejdr v Pdšo na a-20, který začínal ve 14.00 na sadech Pětatřicátníků a jel do Křimic, nově vyjíždí už 13.40 ze sadů na Bílou Horu a odtud 13.55 do Křimic (další spoj z Bílé Hory byl proto posunut ze 14.05 na 14.10), z Křimic ve 14.25 místo ve 14.20, z Bílé Hory v 15.00 místo 14.55 a dále jako dosud. Linka a-24 byla v Pdšr omezena o jedno kolo (dosud 6.00 z Bor, 6.14 z Borských polí a v 6.30 opět z Bor, nyní pouze 6.15 z Bor na Borská pole). V pracovní dny byl zřízen spoj a-28 ve 22.14 z Borských polí jen k autobusovému nádraží, přičemž spoj ve 22.12 jede nově už ve 22.10. Úprava a-30 spočívala pouze v posunutí tří spojů v Pdv (z Košutky 21.38 místo 21.35, z Borských polí 22.11 místo 22.11 a 22.16 místo 22.18). Na a-33/40 došlo k drobným posunům značného počtu spojů s ohledem na změnu trasy a ke garantovanému nasazení nízkopodlažních vozů na jiná pořadí než doposud. Poslední změna se týká a-34, jejíž spoj 14.05 v Pd z Bolevce nově začíná už na sadech Pětatřicátníků ve 13.57.

Od 3. listopadu platí na a-26 nový zimní grafikon pro Dk. V sobotu 17. listopadu, na niž připadl státní svátek, se jezdilo podle sobotních jízdních řádů. Nový grafikon a-21 doznal po reorganizaci dopravní obslužnosti Litic několika úprav už k 3. prosinci, od kdy jezdí první pár spojů v Pd o deset minut dříve (nově 4.20 z Bor a 4.30 z Litic) k zajištění přestupu na první spoj d-4 z Bor. Dále byl přidán jeden pár spojů v Pdšo (12.55 z Litic a 13.05 z Bor), kvůli čemuž musel být ještě posunut spoj ve 13.15 z Litic na 13.20.

Nasazení nízkopodlažních vozů od 2. ledna 2002

Nízkopodlažní vozidla (tramvaje Škoda-Inekon LTM 10.08, trolejbusy 21TrACI a autobusy Škoda 21Ab nebo Karosa-Renault CityBus) jsou podle jízdních řádů platných od 2. ledna 2002 nasazovány na garantovaná pořadí v počtech uvedených v tabulce. Na t-16 však dosud není nasazení těchto vozů u příslušných spojů v jízdním řádu vyznačeno. Hvězdička u počtu garantovaně nízkopodlažních pořadí znamená, že linka má v příslušném období pouze tato pořadí (u a-39 s výjimkou jednoho posilového páru spojů mezi centrem a Křimicemi v Dk ráno).

Vozový park trolejbusů a autobusů v Chomutově
Jindřich Petráček, Chomutov

V Dopravním podniku měst Chomutova a Jirkova byl od 1. srpna 2001 zaveden číslovací systém vozidel, který navazuje na dosavadní číslování trolejbusů. Tabulky zachycují stav k uvedenému dni.

Trolejbusy - typ 15Tr

Městské autobusy - standardní

Dále jsou ve stavu autobusy čekající na generální opravu (evidenční číslo zatím nepřiděleno) - dva vozy B731.40 vyrobené v roce 1989, jeden vůz B732.20 vyrobený v roce 1987 (ex Praha 5322) a jeden vůz B732.20 vyrobený v roce 1988 (ex Most 199).

Vozy ev. č. 214-222 mají na výrobním štítku uveden typ B731.40.

Městské autobusy - článkové

Linkové autobusy

Zájezdové autobusy

Trolejbusy v Mariánských Lázních - názory, polemiky

Následující příspěvky byly bez úprav převzaty z různých periodik (s uvedením zdroje). Nevyjadřují tedy mínění redakce.

Chebský deník, středa 28. listopadu 2001

Nezmizí trolejbusy z Mariánských Lázní?

Rád bych se vyjádřil k otázce trolejbusů v Mariánských Lázních. Obávám se, aby zde trolejbusy zcela nezmizely z ulic. Již v současnosti jsou nahrazovány autobusy, a to pod nejrůznějšími záminkami. Plně provozuschopné trolejbusy jsou přitom odprodávány do zahraničí, takže nyní má dopravce ve stavu již jen pouhých šest vozů.

Velmi mne přitom znepokojuje přístup zastupitelů k této záležitosti. Až se zdá, že je jim osud trolejbusů zcela lhostejný, ba že jejich likvidaci přímo vítají. Považuji za krátkozraké a silně nedomyšlené přesvědčení, že nejlepší cestou je zrušení trolejbusů. Ano, je pravda, že v nejbližších letech budou vyžadovat značné investice na obnovu vozového parku, trolejového vedení i napájecího systému. Jsou to však investice, které budou městu sloužit desítky let. A nejen to - tichý provoz bez zplodin je hodnotou, kterou nelze penězi vyjádřit a kterou tak rádi přehlížíme.

Možná by zastupitelům pomohly k objasnění některých problémů exkurze do Dopravních podniků v Ústí nad Labem či Chomutově, kde by si mohli přímo v praxi ověřit, jak se chovají trolejbusy v členitém a kopcovitém terénu. Bez zajímavosti by určitě nebyla ani návštěva Liberce. Tam sice, pravda, trolejbusy nejezdí, ale zhruba před deseti lety tam řešili problém velmi podobný: zrušit dožívající tramvajový provoz nebo ho nákladně obnovit. Zvolili druhou možnost a výsledek je až překvapující. Po obnově tratí a vozů zde tramvajemi jezdí mnohem více cestujících než dříve.

Věřím, že se ještě podaří trolejbusy v Mariánských Lázních zachránit. Malá připomínka: výrobce trolejbusů, Škoda Ostrov, je nedaleko. Jistě by neodmítl pomoc při jejich obnově, resp. při hledání způsobu, jak problém vyřešit.

Chebský deník, pátek 30. listopadu 2001

Trolejbusům přejí i Novozélanďané

Občanskému sdružení Společnost pro veřejnou dopravu, tvořenému dvaceti odborníky a studenty zabývajícími se dopravními systémy, není osud trolejbusů v Mariánských Lázních lhostejný. Jak včera uvedl místostarosta města Pavel Poc, přijal zástupce tohoto sdružení a více než dvě hodiny s nimi hovořil právě na téma záchrany trolejbusů.

»Doktor Poc je stále jediný představitel radnice, který je schopen se s námi sejít, o dané problematice diskutovat a snažit se hledat nějaké řešení,« říká Jiří Kohout, aktivista, který jako jeden z prvních stál u zrodu sdružení.

»Kontaktovali jsme i ředitele Dopravního podniku Vovse, ale zatím na nás jeho postoj nepůsobí vstřícně. Vypadá to, že je jeho přáním navýšení městské dotace na provoz, avšak naše rozbory vyhodnocují její výši jako dostačující,« informuje J. Kohout.

Také proto, jak podotkl, bude nyní sdružení své aktivity zaměřovat více na zjišťování skutečných nákladů na ujetí jednoho kilometru a další související finanční výdaje.

»Naše požadavky jsme specifikovali v petici, pod níž se podepsalo celkem 740 lidí. Nejde pouze o místní obyvatele, naše cizojazyčně psané archy podepsalo i šest rusky, deset anglicky a 48 německy hovořících návštěvníků Mariánských Lázní,« upřesňuje Kohout. Kuriozitou, jak dodává, jsou i dva podpisy turistů z Nového Zélandu a jednoho z Izraele.

»Byli jsme mile překvapeni, jak cizinci k petici přistupovali a pochvalovali si právě trolejbusovou dopravu. Dokonce po seznámení s fakty stáli i za změnou dopravní politiky města a požadavky na zintenzivnění údržby trakčního vedení, obnovu vozového parku novými trolejbusy, okamžité zrušení odprodeje trolejbusů, ale i dalších bodů petice,« dodal J. Kohout.

Mariánskolázeňské listy, čtvrtek 27. prosince 2001

A opět trolejbusy

27. listopadu 2001 obdrželo město Mariánské Lázně petici se 676 podpisy občanů ČR a 64 podpisy cizích státních příslušníků. Iniciovalo ji občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu se sídlem v Horní Bříze. Obsahovala kromě textu následující požadavky:

Petici posoudil a odpověď zpracoval Ing. Miroslav Trégler, vedoucí odboru životního prostředí a komunálních služeb. K obsahu petice obecně:

Nezastupitelnou úlohou města je podporovat (dotovat) kvalitní služby sloužící většině občanů a návštěvníků. V tomto směru není městská hromadná doprava (dle zákona tzv. ostatní dopravní obslužnost) výjimkou. V současné době město dotuje provoz (z části i investice) na základě smlouvy s provozovatelem dopravy částkou 9,9 milionu korun ročně. Tato smlouva a žádný závazný dokument nehovoří o likvidaci trolejbusové dopravy. Je však obecně známa její vyšší finanční náročnost oproti dopravě autobusové. Provoz trolejbusů působí bezesporu městotvorně, na druhé straně je třeba přiznat, že trakce je estetickou závadou lázeňských ulic a památkové zóny obecně. Z pohledu dopadu dopravy na životní prostředí jsou trolejbusy pro město přínosem (snad s výjimkou hluku), nelze však říci, že výroba jimi spotřebované elektrické energie je ekologická. Zde je třeba oddělit a nadřadit obecný požadavek na co nejmenší imisní zatížení území města (tj. hodnotit dopady dopravního systému jako celku) od vytrženého řešení »ekologie hromadné dopravy« (jako bezesporu důležité části celku). K jednotlivým požadavkům:

Ad 1 - Trakční zařízení je v majetku provozovatele hromadné dopravy, město může tuto záležitost ovlivnit pouze nepřímo dotací.

Ad 2 - V této věci může město pomoci pouze podílem na dotaci, jak tomu bylo v předchozích letech v případě nákupů nízkopodlažních autobusů. Ze strany provozovatele nebyla městu podána konkrétní žádost o podílnictví na dotaci pro nákup nového trolejbusu.

Ad 3, 4 - V současné době je s výjimkou krátkého úseku od Mírového náměstí k Lesnímu prameni trakce využívána.

Ad 5 - Město není vlastníkem trolejbusů, tudíž je ani nemůže prodávat.

Ad 6, 7 - Regulaci dopravy v lázeňském území provádí městská vyhláška o provozu ve vybraném území města, optimalizace provozu a zejména parkování je obsahem zpracovávané studie objednané v roce 2001 městským úřadem.

Ad 8 - Současná dotační politika je založena na vzájemné dohodě provozovatele dopravy a města a vychází na jedné straně ze závazků města uvolňovat dotaci ve smluvené výši, na druhé straně ze závazku odjet požadované kilometry. Věc je oboustranně dobře kontrolovatelná, změna jízdních řádů podléhá souhlasu městského úřadu. O nákupech již byla řeč výše, otázka oprav je plně věcí provozovatele dopravy.

Na tiskové konferenci 12. prosince 2001 k problematice trolejbusové dopravy řekl místostarosta Dr. Poc: »Otázka trolejbusové dopravy byla včera na MZ mírně diskutována, já jsem osobně velice rád, že začala standardní diskuse, která se dostává z úvodní emocionální polohy do polohy věcné. Doufám, že povede k tomu, aby byla do konce prvního kvartálu definována odpověď zastupitelstva ve smyslu pojmenování směru, kterým se v budoucnosti půjde. Zajímavá je i další myšlenka - tramvají, i když se osobně domnívám, že je to investičně nereálné. Jsem pro zachování trolejbusové dopravy, myslím si, že má logiku. Ve městě je ale dosti rozšířený názor, že moderní autobusová doprava nezatěžuje životní prostředí a že nedochází ani k poškozování komunikací, navíc by odpadla i trakce, která esteticky městu příliš nepomáhá. Názorové proudy jsou různé, rozhodnout bude muset městské zastupitelstvo, které s největší pravděpodobností bude svoláno pouze s programem tohoto jediného bodu. Věřím, že z jednání vzejde koncepční odpověď.« Paní starostka podotkla, že ona je pro hromadnou dopravu, která bude co nejméně poškozovat životní prostředí a komunikace, budou-li to trolejbusy či moderní autobusy, je naprosto lhostejné. Dodala, že i zástupce vlastníka lázní, generální manažer pan Smith, řekl při pohledu na Mariánské Lázně: »Taková krása, proč proboha neuděláte něco s těmi dráty?«

První etapa integrovaného systému VYDIS
Jiří Bartoš podle údajů DPmHK

Po jednodenním pokusu v listopadu 2000 (viz Dopravní měsíčník číslo 38) vzniká od 1. ledna 2002 ve východočeském regionu integrovaný dopravní systém s názvem VYDIS (Východočeský dopravní integrovaný systém). Jsou do něj zahrnuty všechny linky provozované Dopravním podnikem města Hradce Králové, všechny linky provozované Dopravním podnikem města Pardubic a některé vlaky Českých drah (ve stanovených úsecích železničních tratí). Do VYDISu nejsou zařazeny regionální ani meziměstské autobusové linky.

Území VYDISu je rozděleno na tři zóny. Do první zóny patří linky DPmHK, do druhé zóny linky DPMP a do třetí zóny vlakové spoje Českých drah zařazené do systému VYDIS (osobní a spěšné vlaky v úsecích uvedených v tabulce, jakož i rychlíky na trati 031 v úseku uvedeném v tabulce). Součástí první zóny VYDISu je první i druhé pásmo sítě královéhradecké městské dopravy.

V rámci VYDISu lze vedle stávajících jízdních dokladů jednotlivých dopravců využívat také jednodenní jízdenky a kupóny k předplatním časovým jízdenkám (pětidenní a třicetidenní). Jednodenní jízdenky jsou v prodeji v informačních střediscích a předprodejích DPmHK a DPMP a v osobních pokladnách hlavního nádraží v Hradci Králové a Pardubicích, plnocenné rovněž u řidičů na linkách městské dopravy v obou městech. Před použitím musí cestující vyplnit na jízdence datum platnosti a poté jízdenku přelepit přiloženou ochrannou fólií. Jízdenku je možné použít pouze v průběhu půlročního období uvedeného na jízdence.

Žákovskou jízdenku mohou používat děti od 6 do 15 let (děti od 10 let jsou povinny nárok na slevu prokázat průkazem, který obsahuje fotografii, jméno, příjmení a datum narození nebo rodné číslo držitele), studentskou jízdenku držitelé Juniorpasu-ISIC a předplatních časových jízdenek pro městskou dopravu v Hradci Králové nebo Pardubicích. Důchodci prokazují nárok na slevu průkazem Českých drah pro důchodce (Průkaz na slevu pro důchodce, Karta Z pro důchodce či Seniorpas).

Kupóny VYDIS platí ve spojení s předplatní časovou jízdenkou DPmHK nebo DPMP, případě průkazem Juniorpas-ISIC. Kromě plnocenných kupónů existují ještě žákovské (pro děti od 6 do 15 let), studentské (žáci a studenti od 15 do 26 let) a pro důchodce. Prodej kupónů je zajištěn ve vybraných železničních stanicích v Hradci Králové (hlavní nádraží, Slezské předměstí) a Pardubicích (hlavní nádraží, Pardubičky a Rosice nad Labem). Dvouzónové kupóny se vydávají pro zóny 1+3 nebo 2+3.

Ceny jízdenek a kupónů VYDIS

Trolejbusová síť v Pardubicích k 25. říjnu 2001
Ing. Ladislav Podivín

Prodej berlínských vozů KT4D - sumarizace
Dezsö Végh
v článku je použito údajů od Jense Geckse z Neustadtu (SRN), redakčně upravil Ing. Jan Lutrýn

Článek navazuje na nepravidelný seriál o osudech českých tramvajových vozů v cizině a doplňuje článek Dezsö Végha a Ing. Jana Lutrýna »Vozy KT4D v Oradei« a článek Richarda Bílka »Německé tramvaje v Rumunsku« (obojí uveřejněno v Dopravním měsíčníku číslo 16).

Velká většina berlínských vozů typu KT4D s klasickou regulací zrychlovačem (ev. č. 219 001 až 219 196), dodávaných od roku 1976, byla prodána v letech 1997 až 1999. Tyto vozy neprošly modernizací, část z nich ani nebyla přečíslována do nové číselné série 9000 a většina z nich ani nedostala nový berlínský žlutý nátěr. Důvodem prodeje bylo omezování tramvajové dopravy v hlavním městě a dodávky nízkopodlažních vozů Adtranz.

Z Berlína byly prodány následující počty vozů KT4D:

Berlínské vozy ev. č. 219 001 až 219 196 byly dodány pod následujícími výrobními čísly:

V 90. letech byly nemodernizované vozy KT4D přečíslovány do číselné řady 9000 se zachováním pořadových čísel (např. ev. č. 219 049 změněno na 9049).

Brailă

Vozy jezdí nadále pod svými původními berlínskými evidenčními čísly.

Cluj (Kolozsvár)

Constanţa

Toto město dlouho odolávalo dodávkám ojetých vozů z Německa. Při zahájení provozu (1984) bylo dodáno celkem 75 tříčlánkových vozů typu V3A domácí výroby, které měly na rumunské poměry velmi dobrou údržbu, takže v roce 1998 jich bylo v provozu ještě 74. Mírné rozšíření sítě si však vyžádalo rozšíření vozového parku ojetými berlínskými vozy KT4D:

I zde vozy jezdí nadále pod svými původními berlínskými evidenčními čísly.

Craiova

Deset převzatých vozů KT4D jezdí nadále pod původními berlínskými evidenčními čísly: 219 109, 219 110, 219 112, 219 115, 219 117, 219 118, 219 119, 219 125, 219 131 a 219 134

Galaţi

Oradea

Viz Dopravní měsíčník číslo 16. Článek však uvádí 31 vozů, patrně byl zařazen do provozu některý z vozů určených pro předání do jiných provozů.

Almaty