D o p r a v n í   m ě s í č n í k

Česká republika (vše): V srpnu 2002 má začít výstavba dalšího úseku dálnice D11 budováním mostů. Dokončení úseku Libice nad Cidlinou - Dobšice se předpokládá na podzim 2004, dokončení úseku Dobšice - Chýšť o rok později. Od dubna 2002 bude probíhat výstavba dálničního mostu přes Úhlavu u Štěnovic jako součást budoucího obchvatu Plzně.

Praha (vše): Od 27. ledna mají zastávkové a vozové jízdní řády v Pražské integrované dopravě novou grafickou úpravu. Zřejmě poprvé se takové zastávkové jízdní řády objevily od 8. ledna 2002 (začátek výluky vysočanské estakády) na a-375 a 376, dále pak po dobu neplánované výluky v zastávce Hradčanská pro a-131 (od 9.00 hod. dne 21. ledna cca do 24. ledna byla kvůli havárii plynovodu mimo provoz výstupní zastávka, takže výstup byl v pravidelné nástupní zastávce a nástup byl zřízen před křižovatkou s Bubenečskou). Nasazení nízkopodlažních vozů je v jízdních řádech vyznačeno značkou a současně jsou minutové údaje u těchto spojů vyznačeny tučně. Pokud se seznam zastávek na výšku nevejde na jízdní řád, rozdělí se do dvou sloupců. Šířka sloupců pro jednotlivé provozní dny je přizpůsobena počtu spojů, takže u některých linek lze uvádět všechny spoje i v případě, že byly dosud nahrazeny uvedením intervalu (v rámci jedné hodiny bylo možné vypsat nejvýše deset časů). V hlavičce je nově vyobrazen druh dopravního prostředku, u výlukových jízdních řádů se vlevo od něj nachází symbol výluky. Vzhledem k formátu 207×174 mm se do jednoho z nejobvyklejších typů vývěsných skříní pro šest zastávkových jízdních řádů ve dvou řadách a třech sloupcích nyní vyvěšují jízdní řády do třech řad ve dvou sloupcích.

Praha (vše): Od pátku 1. února 2002 je oficiálně v provozu záchytné parkoviště P+R u nádraží Běchovice. Provozovatel převzal parkoviště do své správy 31. ledna.

Praha (vše): Od 8. ledna do října 2002 probíhá výluka tzv. Vysočanské estakády spojená s rekonstrukcí mostního objektu v celkovém objemu cca 130 mil. Kč (bez DPH). Tato rozsáhlá stavební akce se dotýká celkem 22 autobusových linek, které jsou vedeny po staré boleslavské silnici přes zastávky Prosecký hřbitov a Garáže Klíčov (a-127, 136, 140, 145, 158, 166, 177, 183, 195, 305, 351, 365, 366, 368, 376 a 377) nebo odkloněny přes zastávky Letňanská, Nový Prosek a Prosek ke stanici metra Palmovka (a-185, 259, 280, 302, 354 a 375). Na fotografiích je zobrazena stavba estakády.

Praha (bus): První kloubový CityBus ev. č. 6500 (viz Dopravní měsíčník číslo 50) je od 7. ledna 2002 nasazován na a-200 (v pracovní dny jezdí pravidelně jako 3/200). Autobus má registrační značku ALC 31-87 a je vybaven dvěma vnitřními digitálními panely, z nichž první je stejně jako u běžných CityBusů v zadní polovině prostoru mezi prvními a druhými dveřmi (viz Dopravní měsíčník číslo 49), druhý pak mezi předposledními a posledními dveřmi. Hlásič zastávek v tomto voze většinou dvakrát opakuje každé hlášení.

Praha (bus/IDS): V pondělí 28. ledna 2002 zahájila provoz nová rychlíková linka a-389 od stanice metra Budějovická do zastávky Dolní Břežany, škola (4 spoje ráno do Prahy, 3 spoje odpoledne z Prahy). Zajímavostí jsou nasazované autobusy typu LC736 ev. č. 1337 a 1338 provozovatele ČSAD Praha-Vršovice, které mají spoje na a-389 ve společném oběhu s dálkovou linkou do Českých Budějovic.

Mimoň (bus): V tomto nevelkém městě (okres Česká Lípa) byla zavedena městská doprava, kterou provozují Technické služby města Mimoň s. r. o. Linka b-506001 je vedena v trase Mimoň, sídliště Letná - Mimoň, aut. st. - Mimoň, OPMP - Mimoň, žel. st. - Vranov - Ralsko, Hvězdov - Ralsko, Ploučnice - Ralsko, Kuřivody. V oblasti Vranov až Ralsko, Kuřivody jsou různé kombinace typů spojů s různým ukončením. Provoz je zajišťován výhradně v pracovní dny (ze sídliště Letná, kam jezdí všechny spoje, jsou odjezdy v 5.35, 7.08, 10.25, 15.06 a 16.56, k tomu je 5 návratových spojů v opačném směru). Jízdní řád je postaven tak, že by jej mohl zajišťovat jeden vůz. Platnost jízdního řádu je od 1. 9. 2001 do 14. 12. 2002. Podle neověřené informace je linka výsledkem usilovné snahy starosty města Mimoň a začátek platnosti jízdního řádu 1. 9. 2001 by mohl být datem zahájení provozu. Na internetových stránkách je v nabídce TSM Mimoň uvedena informace, že MHD je provozována autobusem typu Renault Master.

Plzeň (tbus/bus): Vozový park PMDP se rozšířil o čtyři trolejbusy 21TrACI ev. č. 483-486 a dva autobusy Karosa-Renault CityBus ev. č. 476 a 477. Pod ev. č. 475 je veden luxusní zájezdový autobus Renault Iliade Lux bílé barvy (do stavu byl zařazen 30. dubna 2001, první jízda s cestujícími se konala 7. dubna 2001).

Zákupy (bus): Při silnici II/262 z České Lípy směrem do Mimoně stojí v uzavřeném objektu před železniční stanicí (je v něm také veřejná benzinová pumpa) tyto českolipské městské autobusy:

Připomínáme si...
Petr Pany

Výročí pražské MHD v únoru až dubnu 2002

Poznámky ke změnám PID provedeným v září 2001
RNDr. Pavel Dušek, doplnil Jiří Bartoš

Změny, které v PID nastaly k 30. září 2001, vymazaly jedno z posledních »bílých míst« na mapě autobusových linek v okolí Prahy. Integrované linky Pražské integrované dopravy pokryly široké okolí města Odolena Voda a dorazily až do Veltrus, Kralup nad Vltavou a znovu na okraj Neratovic. O rozsahu změn svědčí především skutečnost, že počet příměstských linek PID se k tomuto termínu zvýšil z 99 na 114. Tak vysoký počet nových linek najednou vznikl naposled v květnu 2000, kdy jich bylo rovněž 15. Pokud jde o celoroční bilanci, zůstal loňský rok s 26 novými linkami a jednou zrušenou o něco pozadu za rokem 2000, během kterého vyjelo dokonce 35 nových linek.

Na území Prahy byla jedinou podstatnější změnou reorganizace linkového vedení v oblasti Čakovic a Letňan. Linka a-195 byla ve směru od Jesenické odkloněna z Vysočanské po dosavadní a-159 do Čakovic (se zastavováním v zast. Nad Jetelkou), přičemž a-159 byla zrušena. Mezi Českomoravskou a Čakovicemi byla zavedena posilová a-140 (v provozu pouze v Pdšo v intervalu 15 minut), která jezdí po trase zrušené a-159 s tím rozdílem, že místo přes zast. Ke stadionu jede jako a-158 přes zast. U pošty. Další změnou bylo převedení všech spojů a-209 na a-158, takže a-209 byla zrušena a část spojů na a-158 jezdí pouze v trase Českomoravská - Čakovice.

V oblasti Odolena Vody se jednalo převážně o začlenění dosavadních linek do PID. Nové linky zajišťuje vesměs ČSAD Střední Čechy, i když některé z nich před integrací provozovala společnost ČSAD AB Mělník. Vlastně se ale skoro nic nezměnilo, protože v mnoha případech jezdí na linkách nadále vozy v barvách mělnického dopravce.

Jízdní řády nových linek se mnohdy vyznačují extrémním počtem variant a jejich »pražské« zastávkové provedení se tedy jeví jako poněkud nepraktické. Kuriozitou je a-373, u které lze na zastávce Nádraží Holešovice najít na zastávkovém jízdním řádu šestnáct různých poznámek. O přehlednosti lze tedy s úspěchem pochybovat, názornější je rozhodně jízdní řád v provedení »ČSAD« uvádějící celé trasy jednotlivých spojů.

Zastávka Nádraží Holešovice pro nové linky je umístěna na autobusovém nádraží ČSAD, takže městské a příměstské linky jsou zde fyzicky odděleny a odjíždějí od opačných konců stanice metra. Pro mimopražské cestující to může být orientačně trochu náročnější. Z dalšího vedení linek lze za pozoruhodné označit jejich trasy v Odolena Vodě, kde byly trasy spojů velice komplikované už před integrací a zůstaly takové i po ní. Úpravy v lednu 2002 sice tamější linkové vedení poněkud pozměnily, zájemcům o přesné trasy jednotlivých spojů však lze nadále doporučit osobní návštěvu Odolena Vody.

Linka a-395 využívá v úseku Vychovatelna - Zdiby dálniční přivaděč, i když v neplaceném úseku. Další zajímavost lze najít na konečné a-373 v Korycanech, kde lze občas zastihnout autobus PID spolu s vozidlem neratovické MHD v barvách společnosti Nerabus (v podobném případě na a-351 zastupovaly PID autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy, zatímco zde linku PID provozuje ČSAD Střední Čechy). Vybrané spoje a-371 a 374 zajíždějí k objektu Aholdu v severní části Klecan, který se na většině map zatím neobjevuje. K a-368 je zapotřebí upozornit, že jejím zřízením zanikl pár bezpřestupových spojů přecházejících mezi a-345 a b-281112. Nové linky však rovněž obsahují řadu těchto »převlékání«, spojení do Kralup je dokonce v Dk zajišťováno výhradně tímto způsobem (vozy z a-373 v Odolena Vodě přejíždí na a-370). Kuriozitou se stal spoj v pracovní dny, který vyjíždí ve 14.45 z Nádraží Holešovice jako a-395, v Odolena Vodě přejíždí na a-413 a dále v Chlumíně na b-250504, aby v 16.05 dorazil do Mělníka. Připomíná to dřívější stav na Černokostelecku, kdy po určitou dobu docházelo u některých spojů ke změně čísla linky v Kostelci nad Černými lesy a poté na křižovatce U Jánů.

Některé nové linky či části linek jsou tvořeny jen velmi malým počtem spojů (např. linka a-399 a úsek a-417 z Mratína do Odolena Vody po 2 párech spojů, a-368 do zastávky Odolena Voda, závod dva spoje a jeden spoj zpět, linka a-418 jeden pár spojů - vše podle stavu od 30. září 2001). Extrémem je a-416, která je vlastně směsí školní linky (navíc s různou trasou ráno a odpoledne) a spojů do Zlonína, které přejíždějí v zastávce Líbeznice II z a-416 na a-345 nebo naopak.

Ostatní úpravy PID byly menšího rozsahu. Linky a-399 a 417 pokryly zbylá spojení z Brandýsa nad Labem v západním směru, a-408 a prodloužená a-405 pak oblast mezi Brandýsem, Úvaly a Čelákovicemi. Prodloužením a-405 zanikly další bezpřestupové spoje. Z Brandýsa nad Labem vyjíždí také a-407, která je pozoruhodná hned ze dvou hledisek. Její trasa v podobě písmene ypsilon není zrovna obvyklá (linka má průjezdnou konečnou ve Skorkově a do Sojovic zajíždí buď při cestě tam, nebo zpět, ale vždy jen jednou - lze ji tedy bez nesnází projet najednou a dorazit zpět do Brandýsa), zřízením této linky navíc vstoupila PID na silnice okresu Mladá Boleslav (žel. zastávka Otradovice byla integrována už dříve).

Zřízení linek a-409 a 410 v relaci Český Brod - Kostelec nad Černými lesy souvisí se zavedením uznávání jednotlivých jízdenek PID na železniční trati 011 v úseku do Poříčan. Jízdní řády těchto dvou linek jsou konstruovány tak, že autobus po příjezdu do Kostelce změní číslo linky a vrací se po druhé z linek opět do Českého Brodu.

Z ostatních oblastí pražského okolí došlo k jistým změnám na západě (prodloužení vybraných spojů a-311 do Řevnic a a-380 do Berouna). Tím se autobusy PID vrátily na silnici jižně od Mořinky, kudy už v roce 1996 jezdily víkendové spoje a-309 do Hlásné Třebaně. Provoz PID do Berouna byl zpočátku velmi omezený, od 7. ledna 2002 však došlo k jeho podstatnému rozšíření.

Cílem změn na a-326 a 327 v Jesenici byla obsluha komerční zóny východně od obce, další změny pak byly spíše »restitučního« charakteru. Jedná se o návrat části spojů a-393 do Srbína po třech měsících, kdy byl Srbín bez jakékoli dopravní obsluhy. Ještě hlouběji do historie se vrátila a-313, která byla po ukončení výluky Zderazské ulice přeložena v obou směrech na tuto komunikaci a do Kosoře zajíždí z křižovatky, u které se nachází zastávka Kosoř, rozcestí. Tato organizace dopravy existovala přibližně do roku 1977, kdy byla tehdejší b-11570 nejprve dočasně přesměrována údolím Radotínského potoka a lesem do Kosoře, což se později stalo trvalým stavem. Pro úplnost je nutné se zmínit i o úpravě a-314, jejíž školní spoj od 1. září 2001 zajíždí do zast. Černošice, Komenského.

Zářijovým rozšířením PID došlo ke změně i v jednom z »rekordů« systému. Nejsevernější autobusovou zastávkou se totiž namísto Spolany 4 stal Chlumín, přičemž nejsevernější bod sítě nyní leží severozápadně od této zastávky (na příjezdu do obce). K 30. září 2001 získalo obsluhu autobusy Pražské integrované dopravy celkem 54 měst a vesnic ve středočeském regionu:

Od 30. září byly všechny tři zastávky v Bašti zařazeny do druhého pásma, k 1. lednu 2002 však došlo k jejich přeřazení do prvního pásma.

Další rozšíření PID se uskutečnilo k 27. lednu 2002, kdy počet autobusových zastávek obsluhovaných linkami Pražské integrované dopravy ve vnějších pásmech přesáhl 750 a obsluhu autobusovou linkou PID získalo dalších 16 měst a vesnic:

A na závěr rozluštění hádanky, kterou jsem čtenářům předložil v minulém článku, totiž která linka PID byla tou jubilejní. Pokud vycházíme z jízdních řádů platných k 30. září 2001, tak se stou regionální linkou stala a-374 s prvním odjezdem ve 4.50 z Máslovic. Druhou stovku podle jízdních řádů měla zahájit a-373, jejíž první spoj vyjel v 5.18 z Veliké Vsi.

Po začlenění oblasti Odolena Vody zůstává jediný směr autobusové dopravy z Prahy, který je zcela bez obsluhy autobusy PID - posledním mohykánem je oblast Davle a Štěchovic. Doufejme, že i tato mezera bude zacelena.

Ostrava 2001 - 1. část
Ing. Petr Mitáček
zpracováno za přispění Dušana Kuchaře, Adama Veselského a dalších

Ve vozovém parku dopravců zapojených do ODIS se kromě pokračující na první pohled patrné modernizace vozového parku tramvají objevily dva nové typy autobusů, a to Solaris Urbino 12 dopravce DPO (první vůz tohoto typu v ČR; připomeňme, že Dopravní podnik Ostrava a. s. je výhradním dovozcem městských nízkopodlažních autobusů Solaris Urbino, které vyrábí Neoplan Polska Sp. Z. o. o., pro Českou republiku) a SOR C10.5 dopravce TQM a. s. Podstatně se rozšířilo zapojení Českých drah do ODIS, ovšem bez vlivu na vozový park zajišťující provoz na dotčených tratích (spojích).

Významnou událostí roku 2001 byl vznik nového českého výrobce kolejových vozidel. Dne 22. března 2001 byl založen společný podnik na výrobu a modernizaci tramvají s názvem DPO INEKON a. s. Dvěma jeho společníky jsou INEKON GROUP a. s. a Dopravní podnik Ostrava a. s., každý s padesátiprocentním podílem. V průběhu jednoho roku tak v Ostravě zahájili činnost hned dva výrobci kolejových vozidel specializující se na vozidla pro přepravu osob (prvním je ČKD VAGONKA a. s., přemístěná ze Studénky do Vítkovic). Po počátečním stádiu příprav byly ve společném podniku DPO Inekon během druhé poloviny roku rozpracovány dva prototypy tříčlánkové tramvaje s obchodním označením »TRIOS« (TRamvaj Inekon OStrava). Vozidlo vychází koncepčně ze známé Astry, je však nepatrně delší, má zesílené čelní partie včetně jejich pozměněného vzhledu a na první pohled jsou patrné též zvýšené vaznice bočnic. První z rozpracovaných vozů »TRIOS« má být opatřen trakční výzbrojí ELIN (na bázi »Astry«) a brzdami Knorr, druhý vůz výzbrojí Alstom (na bázi »EUROPULSE«) s autonomním pohonem podvozků asynchronními trakčními motory. Montáž probíhá v DPO na pracovištích ústředních dílen v Martinově, přičemž mnohé komponenty jsou dodávány subdodavateli.

1 Vozidla Dopravního podniku Ostrava a. s.

1.1 Tramvaje

1.1.1 Nová vozidla

V roce 2001 pokračovala obnova vozového parku nízkopodlažními tramvajemi LTM 10.08 programu Astra. Nejprve byly počátkem roku zařazeny do provozu v předchozím roce dodané vozy ev. č. 1210 a 1211 (výrobní čísla 9151 a 9152, rok výroby 2000), třetí »Astra« z objednávky roku 2000 ev. č. 1212 továrního typu 03T5.02 (výrobní číslo 9203, rok výroby 2001) byla dodána v dubnu (přivezena z Plzně po silnici na trajleru) a po jistém zdržení zařazena do provozu v červnu. Vozy ev. č. 1210 a 1211 přišly v městském nátěru (avšak bez žlutých pruhů, ty byly doplněny až v Ostravě), poslední došel v bílém nátěru a poté byl opatřen celovozovou reklamou. Oproti předchozím mají osazeny polopantografy Lekov. Další dvě »Astry« továrního typu 03T5.02 (výrobní čísla 9206 a 9207, rok výroby 2001) došly v listopadu, obdržely ev. č. 1213 a 1214 a v závěru roku byly zařazeny do provozu. Obě jsou v městském nátěru, druhá z nich má žlutý pruh užší a bez lomení. Tím pravděpodobně skončily dodávky »Aster« vyrobených ve Škodě Dopravní technika s. r. o., neboť mezitím se pomalu rozbíhá výroba prvních tramvají TRIOS v Ostravě.

1.1.2 Vyřazování

Na Nový rok byly vyřazeny poslední 3 vozy T3M, a to ev. č. 701 (v loňském příspěvku nesprávně uvedeno vyřazení již v prosinci 2000; počítalo se s ním jako se služebním vozem ústředních dílen, později byl určen k likvidaci), 713 (od roku 1998 odstrojený) a 717 (posloužil při oslavách 100 let elektrické tramvaje v Ostravě 12. května 2001 při ukázce zásahu hasičské záchranné služby a poté byl sešrotován).

Ještě v roce 2000 byly sešrotovány vozy ev. č. 708 a 736. Na jaře 2001 byly v ÚD Martinov deponovány takřka kompletní, v minulosti vyřazené ostravské vozy ev. č. 701, 707, 709, 711, 717, 731 a 733 a odstrojené skelety vozů ev. č. 713 a 718 (původní karoserie, pro opravu vozu tohoto čísla byla použita karoserie z pražského vozu ev. č. 6381). Z vozů T3M byly demontovány trakční výzbroje TV1 a prodány na náhradní díly brněnskému dopravnímu podniku. Vůz ev. č. 733 posloužil 9. června 2001 při natáčení hraného dokumentu o výbuchu na frýdlantských mostech, na podzim byl odstrojen a jeho renovovaná karoserie (včetně otryskání v KOS Krnov) má být použita pro opravu některého z libereckých vozů T3.

Vůz T2 ev. č. 619, vyřazený v roce 1998, byl v únoru 2001 odeslán do Košic, kde jako historické vozidlo po dílčí opravě obdržel ev. č. 212.

1.1.3 Úpravy a modernizace

I v roce 2001 pokračovaly modernizace tramvají T3SUCS na T3RP, tj. s náhradou trakční výzbroje typem »TV PROGRESS« s ručním ovládáním a statickým měničem, interiérem v novém jednotném barevném ladění a s čalouněnými sedadly CIEB v uspořádání 1+2, prodlouženou kabinou řidiče, vnitřním informačním panelem z LED-diod a vnějšími terčíkovými linkovými orientacemi včetně široké na předním čele, která zobrazuje číslo linky i cílovou stanici. Oproti předchozím vozům T3RP je osazen polopantograf Lekov. Postupně to byly vozy ev. č. 938 (rozpracovaný v roce 2000), 967 (se zkušebně použitými plastovými dveřmi s ocelovým rámem), 970, 952, 962, 974, 964, 1002, 976, 972, 1004, 1000 a 919.

Na základě dobré spolupráce se společnost Alstom rozhodla v Ostravě provést provozní ověření nové střídavé trakční výzbroje s asynchronními trakčními motory »EUROPULSE«. U této výzbroje použil výrobce napěťový střídač s IGBT tranzistory, digitální řízení nahrazující elektronický regulátor a třífázové asynchronní trakční motory o výkonu 4× 84 kW. Výzbroj »EUROPULSE« byla počátkem roku vestavěna do vozu T3SUCS ev. č. 948, který prodělal modernizaci karoserie odpovídající vozům T3RP. Od června probíhal úspěšně zkušební provoz, během kterého ujel cca 10 000 km prázdný, pak 2 500 km se zátěží 7,5 t a nakonec 3 000 km s cestujícími (blíže v Dopravním magazínu 5/2001 na str. 12 a 13). Poté byl vůz odstaven a čeká na rozhodnutí Drážního úřadu. Stejným způsobem je rozpracována rekonstrukce na výzbroj »EUROPULSE« vozu ev. č. 968.

V roce 2001 pokračovaly v rámci velkých prohlídek také dílčí modernizace interiéru a informačního systému novějších tramvají T3, resp. T3SUCS či T3G. Mimo jiné mají čalouněná sedadla CIEB v uspořádání 1+2, rekonstruovanou podlahu a topení, vnější terčíkový informační systém a vnitřní orientace z LED-diod. Postupně byly takto upraveny vozy ev. č. 957, 922, 799, 1014, 779, 966, 926, 934, 940, 928, 914, 778, 774, 916, 942, 775, 954 a 910. Kromě toho nadále pokračuje v rámci velkých prohlídek vystrojování všech vozů vnějším i vnitřním informačním systémem BUSE.

U vozu T3SUCS ev. č. 997 byla v rámci střední prohlídky provedena rekonstrukce podvozků na kotoučové brzdy DAKO typu M1 (viz Dopravní magazín 2/2001 na str. 5). Po ujetí předepsaných 1 000 km ve zkušebním provozu byl zařazen do provozu s cestujícími. Později byl k němu do dvojice takto upraven vůz ev. č. 1001.

U vozu T3 ev. č. 799 je zkušebně osazen pohon dveří BAHOZA. Tento vůz měl zkušebně osazené podvozky s kyvnými rameny, po velké prohlídce je nyní zpět se standardními podvozky.

Systém monitorování situace skrytou kamerou byl zdokonalen a je rozšiřován do dalších zadních vozů souprav T3SUCS (T3G, T3RP). Zaznamenány byly již i první úspěchy, když se na základě získaných záznamů podařilo nalézt mladistvé pachatele vandalského poškozování vozů.

U všech tramvajových vozů proběhla instalace elektroakustického hlasového informačního systému s vnějším reproduktorem. Od 3. listopadu 2001 hlásí tramvaje na vyžádání nevidomého nebo slabozrakého občana číslo linky a cílovou stanici, v denní době hlásí tyto informace všechny spoje na zastávkách Náměstí Republiky a Nádraží Svinov.

Dne 23. února 2001 postihla na Dubině »Astru« ev. č. 1203 nehoda s velkou škodou, u vozu muselo být vyměněno přední čelo a z důvodu čekání na náhradní díly se oprava protáhla na 8 měsíců.

1.1.4 Služební a speciální vozidla

Rok 2001 byl posledním pro dvounápravové služební motorové tramvajové vozy. V minulých letech bylo ostatně jejich provozní nasazení sporadické. Potřeba zimní údržby tratí je nyní plně pokryta třemi stroji RSP-2 a RSP-3. Obě soupravy dvounápravových motorových vozů s odmetači sněhu RSP-1 byly na zimu sice znovu uvedeny do stavu schopného provozu, ale neuplatnily se. Na jaře byl motorový vůz ev. č. 8002 spřažen s odmetačem ev. č. 8602 a tato souprava zachována v posledním provozním stavu jako historická. Do sbírky historických vozidel přechází i motorový vůz ev. č. 8035, a to se záměrem budoucí opravy a renovace do původního stavu osobní dopravy. V areálu ÚD Martinov stojí odstaveny stroje ev. č. 8601 a 8603, k nim přibyl ještě ev. č. 8605.

V ÚD Martinov byla dokončena úprava samohybného pracovního vozidla RSP-3 ev. č. 8608 na alternativní brousicí verzi. Na vozidle je nástavba s pohonem hydrauliky a pod vozem se v brousicím režimu nahrazuje odmetací zařízení výměnnou brousicí nástavbou, postavenou za použití dílů podvozku T3 (vozidlo RSP-3 je tedy v brousicí verzi vlastně šestinápravové). Vlastní brousicí zařízení s 2×4 rotačními brousicími kameny poháněnými hydromotory ovládá palubní počítač. Jelikož při vlastním broušení je zapotřebí trvalá jízda rychlostí do 1 km/h, nepoužívá vozidlo v pracovním režimu broušení svůj vlastní pohon, nýbrž je poháněno hydromotory umístěnými v brousicí nástavbě. Vozidlo RSP-3 v brousicí verzi dosud nebylo rutinně využito, na zimní období byla nástavba demontována a vůz upraven zpět jako odmetač sněhu.

Tramvaj T3M ev. č. 701 měla být po vyřazení z osobní dopravy upravena na posunovací vůz ústředních dílen. Úprava tyristorové výzbroje TV1 pro pojezd na napětí 100 V (nutné na pracovišti středních prohlídek) se ukázala být obtížně řešitelná a vůz tudíž zůstal bez dalšího využití.

Po opětovném osazení košů na mnohé zastávky byla problematika odvozu odpadků řešena úpravou jednoho z traťových vozíků, na který byl osazen kontejner na odpadky o objemu 2,5 m³ a doplněny sdružené svítilny a později i solenoid průběžné brzdy. Na brousicím voze T3 ev. č. 8204 byla doplněna zásuvka pro ovládání vnějšího osvětlení vozíku. Vozík dosud není označen evidenčním číslem a není schválen Drážním úřadem, tudíž není využíván.

V roce 1999 vyřazený služební vůz ev. č. 8033, následně předaný Technickému muzeu v Brně, byl v dubnu 2001 odvezen na silničním trajleru do Brna. Stavba víceúčelového posunovacího vozidla »Kratiny« nepokročila a tento projekt patrně nebude dokončen.

Na údržbě a opravách tramvajových tratí byla využívána rovněž řada speciálních vozidel a mechanismů externích firem (podbíječky, PUŠL, křovinořez atd.), mezi nimi v září při opravě trati podél Martinovské ulice lokomotiva T238.0022 dopravce Nová huť Ostrava a. s.

1.1.5 Nátěry tramvají

V roce 2001 dochází v oblasti celovozových reklam k jistému útlumu. Poprvé jsou v Ostravě celovozové reklamy uplatněny i na »Astrách«. Celovozovou reklamou byly opatřeny (přibližně v uvedeném pořadí) vozy:

V průběhu uplynulého roku byla z některých vozů celovozová reklama odstraněna; jednalo se přibližně v uvedeném pořadí o vozy ev. č. 740, 739+751 (nápisy), 1126+1122, 962+974, 984+980 (nápisy), 771+787 (nápisy), 990+986, 1510 (nápisy), 925+945 (nápisy), 1017+1013 (nápisy), 1502 (nápisy), 807 (nápisy), 919, 912, 786+730 (nápisy), 911 a 961+953 (nápisy). U vozu T3 ev. č. 949 byla v březnu celovozová reklama na pravé bočnici nahrazena novou (cestovní kancelář FILIP), reklama na levé bočnici ponechána původní. Některé z vozů jezdily i delší dobu v nejednotném nátěru přežívajícím po odstranění celovozové reklamy, byly to zejména vozy ev. č. 729, 730, 739, 741, 750, 751, 765, 770, 771, 786, 787, 807, 810, 925, 928, 940, 945, 953, 961, 991, 999, 1003, 1012, 1013, 1017, 1019, 1023, 1510 a 1512. Vozy ev. č. 810, 928+940 mají v závěru roku nový bílý nátěr připravený pro reklamu.

1.1.6 Historická vozidla

V oblasti historických tramvají byla nejdůležitějším úkolem roku příprava ke květnovým oslavám 100 let elektrické tramvaje v Ostravě. Kromě dokončení opravy rozpracovaných vozů a provedení úprav podle požadavků revizních techniků bylo zapotřebí dokončit proces směřující k legalizaci jejich provozu.

Po předloňské neúspěšné zkoušce kabeláže vozu ev. č. 8021 napětím až 3 kV bylo od dalších takových zkoušek upuštěno a kabeláž ostatních historických vozů je opět zkoušena napětím do 1 kV. U »Barborky« (po opravě přeznačené na staronové ev. č. 21) a služebních vozů ev. č. 24 a 106 byly doplněny trolejbusové rychlovypínače, u dvounápravových motorových vozů ev. č. 25, 50 a 94 provedeno jištění trakčního obvodu proti zkratu osazením vysokonapěťové pojistky 500 A. Po provedení revize získaly všechny provozuschopné dvounápravové tramvaje průkaz technické způsobilosti. V prvních měsících roku byl odveden obrovský kus práce a kromě popisované montáže rychlovypínačů a pojistek postupně provedena:

Mimořádnou událostí roku 2001 byla renovace vlečného vozu ev. č. 69, která proběhla přes zimu v KOS Krnov s. r. o. Na zcela nový rám byla při použití některých originálních součástí postavena nová karoserie včetně pečlivě zhotoveného vnitřního vybavení. Dne 13. dubna 2001 byl vůz převezen po silnici do Ostravy a slavnostní premiéru měl 11. května 2001 při oslavách 100 let elektrické tramvaje. Díky preciznosti odvedené práce je doslova ozdobou sbírky ostravských historických tramvají. Ne nadarmo tento vlečný vůz použil KOS Krnov s. r. o. ke své prezentaci na zářijovém veletrhu Transport a logistika v Brně, kam byl dopraven na trajleru po silnici. Poté proběhla v Ostravě ještě dodatečná úprava vstupních mřížek plošin.

Novým přírůstkem do sbírky historických vozidel DPO je (jak již bylo uvedeno výše) souprava motorového vozu ev. č. 8002 (ex 2^II) s rotačním odmetačem sněhu ev. č. 8602 (ex 2). Motorový vůz vyrobili v roce 1925 v dílnách MOMD, v roce 1948 u něj byla obnovena karoserie s pozměněným vzhledem a v roce 1968 byl upraven pro provoz s rotačním odmetačem sněhu typu RSP-1, tzv. »čertem«. Ten byl postaven v dílnách DPMO podle vlastní dokumentace na podvozcích traťových vozíků ČSD a pochází z roku 1966. V minulosti bylo v Ostravě v provozu celkem pět takových souprav. V devadesátých letech byly nahrazovány novými samohybnými odmetacími (resp. víceúčelovými) kolejovými vozidly RSP-2 a RSP-3. Uvedená souprava »starého pluhu« neboli »čerta« tedy zůstává zachována ve sbírce podnikového muzea DPO v posledním provozním stavu a deponována je ve vozovně Poruba. Podobně jako u vozů ev. č. 24 a 106 nelze vyloučit do budoucna i její výjimečné provozní nasazení.

Do skupiny historických vozidel DPO přešel (jak bylo uvedeno výše) i motorový vůz ev. č. 8035. Vyroben byl v roce 1932 ve vlastních dílnách MOMD, v roce 1965 byl převeden na služební vůz vrchní stavby a roku 1972 upraven pro provoz s odmetačem sněhu RSP-1. Jako služební se stal již nepotřebným, a tak byl jako provozuschopný ve stavu, v jakém dojezdil, přesunut do depozitáře historických vozidel v ÚD Martinov. Před oslavami 100 let elektrické tramvaje v Ostravě na něm byl obnoven nátěr a vůz přeznačen na původní ev. č. 35. Výhledovým cílem je jeho uvedení do provozního stavu osobní dopravy, což si však vzhledem ke špatnému stavu vozové skříně vyžádá nemalých finančních prostředků.

Drobným přírůstkem do podnikového muzea je i typická dispečerská budka, která byla zachráněna ve vozovně Moravská Ostrava.

1.1.7 Cizí tramvaje v Ostravě

I v uplynulém roce pokračovalo v ÚD Martinov provádění oprav a modernizací tramvají pro cizí dopravce. Nejprve byla počátkem roku dokončena oprava olomouckého vozu T3SUCS ev. č. 154, u kterého je při modernizaci použita trakční výzbroj »TV PROGRESS«.

Pro DP Brno byla ve 2. pololetí provedena oprava karoserie vozu K2 ev. č. 1048 v rozsahu otryskání (v KOS Krnov) a zámečnické práce (bez nátěru, montáže výzbroje a interiéru). V závěru roku došly do Ostravy dva vozy T3 ev. č. 1564 a 1595, u kterých je prováděna rozsáhlá oprava (včetně otryskání karoserie v KOS Krnov) a modernizace zástavbou trakční výzbroje »TV PROGRESS«.

Po letech byly v Martinově opět opravovány košické tramvaje. Nejprve to byly vozy KT8 ev. č. 502 a 511, které byly po provedené velké prohlídce odeslány novému provozovateli do bosenského Sarajeva, kde obdržely ev. č. 303 a 304. Dalším původně košickým opravovaným vozem byla tramvaj T3SUCS ev. č. 355, u které byla po otryskání skeletu (v KOS Krnov) provedena oprava karoserie (s osazením čel »Kotas«, použitých z deponovaného rozpracovaného skeletu původně pražského vozu ev. č. 6447) a přípravou kabeláže pro výzbroj »TV PROGRESS«. Dokončení opravy včetně interiéru vozidla a montáže výzbroje má provést nový provozovatel v ruském Iževsku.

V areálu ústředních dílen se po celý rok 2001 nacházely skelety pražských vozů T3 rozpracovaných pro Inekon Group - otryskaný vůz ev. č. 6219, dále vůz ev. č. 6447 po opravě v PARS Šumperk (nyní již bez čel »Kotas«) a ev. č. 6381 alias ostravská 718.

1.1.8 Evidenční stav tramvají k 31. 12. 2001 (včetně evidenčních čísel)

Poznámky: V loňském přehledu byly uvedeny nesprávné údaje ohledně vozu T3M ev. č. 701, který byl k 31. prosinci 2000 ještě v provozu MHD a nikoliv už služebním vozem ústředních dílen (z osobní dopravy byl vyřazen až 1. ledna 2001). V přehledu není zahrnut vyřazený neprovozní dvounápravový motorový vůz ev. č. 8031, čekající na rozsáhlou opravu, a historický vlečný vůz ev. č. 218, který je dlouhodobě v opravě (rozpracovaný). Nejsou zahrnuta ani speciální pracovní kolejová vozidla ani motorová lokomotiva ev. č. 8101 (700.536-6). Z 296 vozů v osobní dopravě je jich 114 přiděleno vozovně Moravská Ostrava a 182 vozovně Poruba.

Co prozradily staré diáře - 3. část
Rudolf Maren

Státní poznávací značky motorových vozidel Československé republiky na počátku padesátých let - 1. díl

1952, 1953 a 1954

(doslovně z kapesních kalendářů; SPZ krajů v Čechách a na Moravě jsou shodné pro všechny sledované roky, SPZ slovenských krajů jsou uváděny až od roku 1954)

1. Kraj pražský (27)

2. Kraj českobudějovický (15)

3. Kraj plzeňský (14)

4. Kraj karlovarský (10)

5. Kraj ústecký (13)

6. Kraj liberecký (11)

7. Kraj hradecký (14)

8. Kraj pardubický (12)

9. Kraj jihlavský (13)

10. Kraj brněnský (19)

11. Kraj olomoucký (12)

12. Kraj gottwaldovský (11)

13. Kraj ostravský (11)