Stručné dějiny

Počátky pražské městské dopravy jsou spjaty s omnibusy. Po prvním pokusu v roce 1830 začala být omnibusová doprava provozována ve větším množství v 70. letech minulého století, než ustoupila konkurenční koňce. Roku 1872 navrhli hrabě Kinský a Bernard Kollmann městu výstavbu koňské dráhy, ale po určitých peripetiích byla koncese převedena na belgického průmyslníka Eduarda Otleta. Ten již 23. září 1875 uvedl do provozu jednokolejnou trať Karlín - Národní divadlo o délce 3,5 km. V roce 1876 byla zprovozněna i druhá část původně zamýšlené tratě (Vítězná ulice - Smíchov) a na počátku 80. let několik dalších tratí. Koňka se stala oblíbenou součástí městského života, ale její zanedbávání ze strany Otleta a vzrůstající provozní nároky vedly v 90. letech k jejímu úpadku.

V roce 1891 byla českým elektrotechnikem ing. Františkem Křižíkem na Zemské jubilejní výstavě představena první pokusná elektrická tramvaj. 19. března 1896 pak Křižík zprovoznil trať elektrické dráhy v úseku Karlín - Libeň, kterou vzápětí prodloužil na Florenc a roku 1898 na opačném konci do Vysočan. Dále se Křižík podílel na výstavbě a provozu okružní tramvajové trati Hlavní nádraží - Vinohrady - Žižkov - Hlavní nádraží, zprovozněné v roce 1897. Téhož roku získal košířský starosta Matěj Hlaváček koncesi na elektrickou dráhu ze Smíchova do Košíř.

V roce 1897 se město Praha rozhodlo, že převezme provozování městské dopravy, a proto ustavilo Elektrické podniky hlavního města Prahy. Ty postupně převzaly stávající tramvajové provozy (vinohradskou část okružní trati 1897, košířskou trať 1900 a vysočanskou 1907) a rovněž stavěly tratě nové. Otletova koňka byla v roce 1898 městem odkoupena a její tratě postupně přebudovány na elektrickou trakci. Jako poslední byla přebudována trať na Karlově mostě, kde jezdila koňka až do 12. května 1905. Tramvajové linky byly roku 1908 očíslovány a jejich počet se v roce 1929 stablizoval na dvacet tři.

V tomto období také vznikla pravidelná autobusová doprava. Přestože k prvním pokusům došlo již v roce 1908 a dále těsně po I. světové válce, měla déletrvající charakter až linka A, uvedená do provozu 21. června 1925 v trase Čechovo náměstí - Záběhlice. V následujících letech zprovoznily Elektrické podniky ještě několik autobusových linek. S příchodem 30. let však dolehla na tramvajový i autobusový provoz všeobecná krize, spojená s omezováním počtu linek i rozsahu provozu. Po částečném odeznění krize začala II. světová válka, takže bylo nutné provoz opětovně omezit. Značné problémy způsobilo městské dopravě také zavedení pravostranného provozu v březnu 1939. Na konci 30. let byly zavedeny také dvě trolejbusové linky - 29. srpna 1936 linka K (Střešovice - Sv. Matěj) a roku 1939 linka W (Anděl - U Waltrovky).

Po druhé světové válce byly od Elektrických podniků, zabezpečujících také provoz městské energetiky, odděleny Dopravní podniky hl. m. Prahy. Označení autobusových a trolejbusových linek bylo změněno z písmenného na číselné. V padesátých letech se velmi rozrostla síť trolejbusů, zatímco tramvajových tratí přibývalo minimálně. Od roku 1952 začala smíchovská Tatra vyrábět nové tramvajové vozy řady T, postupně nahrazující vozy staré konstrukce. Nejvýznamnějším typem této řady byl vůz T3, dodávaný v několika modifikacích v letech 1960 až 1990. Poslední vozy staré konstrukce byly vyřazeny v roce 1974.

Od konce 50. let byly k dosavadním 23 tramvajovým linkám zaváděny další, aby mohl být zvládnut nárůst poptávky. Zatímco se tramvajová doprava bouřlivě rozvíjela, byly trolejbusy od roku 1965 postupně rušeny, až 15. října 1972 vyjely naposled. Přetíženost tramvajové sítě bylo nutné řešit výstavbou metra. Přestože první projekty výstavby metra pocházejí z 20. a 30. let, byl provoz na prvním úseku (Florenc - Kačerov na trase C) zahájen až 9. května 1974. Spolu se zprovozňováním jednotlivých úseků metra docházelo k rušení tramvajových tratí v centru. S tím souvisely změny linkového vedení tramvají, vedoucí k rozrušení celého systému. Proto bylo v roce 1985 přistoupeno k celkové reorganizaci tramvajového linkového vedení, které po dílčích změnách a jisté stabilizaci na počátku 90. let trvá dodnes.

Připojení mnoha předměstských obcí k Praze v roce 1974 a výstavba rozsáhlých sídlišť vedly k vzestupu autobusové dopravy v 80. letech. Autobusové linky, jichž je dnes kolem 170, jsou zpravidla ukončeny v některém z terminálů u stanic metra. V roce 1993 byla založena příspěvková organizace ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy), zajišťující financování dopravy a koordinaci jízdních řádů Pražské integrované dopravy. V současné době probíhá výstavba metra na Ládví a tramvajové trati na Barrandov, uvažuje se o výstavbě tramvajové trati do Bohnic.